výhody registrácie

Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Ž 136, 1-26

1 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné. 2 Chválu vzdejte Bohu bohů, jeho milosrdenství je věčné. 3 Chválu vzdejte Pánu pánů, jeho milosrdenství je věčné. 4 Jedině on koná velké divy, jeho milosrdenství je věčné. 5 Nebesa učinil důmyslně, jeho milosrdenství je věčné. 6 Zemi na vodách překlenul oblohou, jeho milosrdenství je věčné. 7 Učinil veliká světla, jeho milosrdenství je věčné. 8 Slunce, aby vládlo ve dne, jeho milosrdenství je věčné. 9 Měsíc a hvězdy, aby vládly v noci, jeho milosrdenství je věčné. 10 Ranil Egypt v jeho prvorozených, jeho milosrdenství je věčné. 11 A vyvedl Izraele z jeho středu, jeho milosrdenství je věčné. 12 Pevnou rukou a vztaženou paží, jeho milosrdenství je věčné. 13 On rozdělil Rákosové moře ve dví, jeho milosrdenství je věčné. 14 A převedl Izraele jeho středem, jeho milosrdenství je věčné. 15 Faraóna s vojskem smetl do Rákosového moře, jeho milosrdenství je věčné. 16 Svůj lid vodil pouští, jeho milosrdenství je věčné. 17 Pobil velké krále, jeho milosrdenství je věčné. 18 Zahubil vznešené krále, jeho milosrdenství je věčné. 19 Krále Emorejců Síchona, jeho milosrdenství je věčné. 20 A bášanského krále Óga, jeho milosrdenství je věčné. 21 Jejich země předal do dědictví, jeho milosrdenství je věčné. 22 Do dědictví Izraele, svého služebníka, jeho milosrdenství je věčné. 23 Když jsme byli poníženi, rozpomněl se na nás, jeho milosrdenství je věčné. 24 A vyrval nás našim protivníkům, jeho milosrdenství je věčné. 25 Veškerému tvorstvu dává pokrm, jeho milosrdenství je věčné. 26 Chválu vzdejte Bohu nebes, jeho milosrdenství je věčné.

Ž 136, 1-26





Verš 5
Nebesa učinil důmyslně, jeho milosrdenství je věčné.
Gn 1:1 - Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.

Verš 6
Zemi na vodách překlenul oblohou, jeho milosrdenství je věčné.
Ž 24:2 - To on základ na mořích jí kladl, pevně ji usadil nad vodními proudy.

Verš 7
Učinil veliká světla, jeho milosrdenství je věčné.
Gn 1:14 - I řekl Bůh: "Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let.

Verš 8
Slunce, aby vládlo ve dne, jeho milosrdenství je věčné.
Gn 1:16 - Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy.

Verš 10
Ranil Egypt v jeho prvorozených, jeho milosrdenství je věčné.
Ex 12:29 - Když nastala půlnoc, pobil Hospodin v egyptské zemi všechno prvorozené, od prvorozeného syna faraónova, který seděl na jeho trůnu, až po prvorozeného syna zajatce v žalářní kobce, i všechno prvorozené z dobytka.
Ž 78:43 - když činil svá znamení v Egyptě a své zázraky na Sóanském poli.
Ž 78:51 - Všechno prvorozené v Egyptě pobil, prvotiny plodivé síly v Chámových stanech.

Verš 11
A vyvedl Izraele z jeho středu, jeho milosrdenství je věčné.
Ex 12:31 - Ještě v noci povolal Mojžíše a Árona a řekl: "Seberte se a odejděte z mého lidu, vy i Izraelci. Jděte, služte Hospodinu, jak jste žádali.
Ex 12:51 - Právě v ten den vyvedl Hospodin Izraelce seřazené po oddílech z egyptské země.
Ex 13:3 - Mojžíš řekl lidu: "Pamatujte na tento den, kdy jste vyšli z Egypta, z domu otroctví. Hospodin vás odtud vyvedl pevnou rukou. Proto se nesmí jíst nic kvašeného.
Ex 13:17 - Když farao lid propustil, nevedl je Bůh cestou směřující do země Pelištejců, i když byla kratší. Bůh totiž řekl: "Aby lid nelitoval, když uvidí, že mu hrozí válka, a nevrátil se do Egypta."

Verš 12
Pevnou rukou a vztaženou paží, jeho milosrdenství je věčné.
Ex 6:4 - Ustavil jsem s nimi také svou smlouvu, že jim dám kenaanskou zemi, zemi jejich putování, kde pobývali jako hosté.

Verš 13
On rozdělil Rákosové moře ve dví, jeho milosrdenství je věčné.
Ex 14:21 - Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin hnal moře silným východním větrem, který vál po celou noc, až proměnil moře v souš. Vody byly rozpolceny.
Ž 78:13 - Moře rozpoltil a převedl je, jako hráz postavil vody.

Verš 15
Faraóna s vojskem smetl do Rákosového moře, jeho milosrdenství je věčné.
Ex 14:24 - Za jitřního bdění vyhlédl Hospodin ze sloupu ohnivého a oblakového na egyptský tábor a vyvolal v egyptském táboře zmatek.

Verš 16
Svůj lid vodil pouští, jeho milosrdenství je věčné.
Ex 15:1 - Tehdy zpíval Mojžíš a synové Izraele Hospodinu tuto píseň. Vyznávali: "Hospodinu chci zpívat, neboť se slavně vyvýšil, smetl do moře koně i s jezdcem.
Ex 16:1 - Pak vytáhli z Élimu. Celá pospolitost Izraelců přišla na poušť Sín, která je mezi Élimem a Sínajem, patnáctý den druhého měsíce poté, co vyšli z egyptské země.
Ex 17:1 - Celá pospolitost synů Izraele táhla z pouště Sínu od stanoviště ke stanovišti podle Hospodinova rozkazu. Utábořili se v Refídimu, ale lid neměl vodu k pití.
Ex 19:1 - Třetího měsíce potom, co Izraelci vyšli z egyptské země, téhož dne, přišli na Sínajskou poušť.
Ž 78:53 - vodil je bezpečně, strach mít nemuseli, jejich nepřátele pohltilo moře.

Verš 17
Pobil velké krále, jeho milosrdenství je věčné.
Nm 21:24 - Izrael ho však pobil ostřím meče a obsadil jeho zemi od Arnónu po Jabok až k Amónovcům; hranice Amónovců byla totiž pevná.
Nm 21:34 - Hospodin však řekl Mojžíšovi: "Neboj se ho, neboť ho vydám do tvých rukou se vším jeho lidem i s jeho zemí. Naložíš s ním, jako jsi naložil se Síchonem, králem emorejským, sídlícím v Chešbónu."
Joz 12:1 - Toto pak jsou králové té země, které Izraelci pobili a jejichž zemi obsadili za Jordánem k východu slunce, od potoka Arnónu až k Chermónskému pohoří a celou Jordánskou pustinu k východu:
Ž 135:10 - Pobil mnohé pronárody a zahubil smělé krále,

Verš 20
A bášanského krále Óga, jeho milosrdenství je věčné.
Dt 3:1 - Potom jsme se obrátili a táhli vzhůru cestou k Bášanu. Tu vytrhl proti nám k boji do Edreí bášanský král Óg s veškerým svým lidem.

Verš 21
Jejich země předal do dědictví, jeho milosrdenství je věčné.
Joz 12:6 - Mojžíš, služebník Hospodinův, a Izraelci je pobili a Mojžíš, služebník Hospodinův, dal toto území do vlastnictví Rúbenovcům, Gádovcům a polovině kmene Manasesova.

Z 136 - Táto pieseň je mozaikovou skladbou zo starších náboženských piesní. Formou sa podobá našim litániám.

Z 136,2 - Slová "Boh nad bohmi,… Pán nad pánmi" sú hebraizmy ako "Boh vedomostí", čo je to isté ako najmúdrejší Boh atď., teda jediný Boh, najvyšší Pán.

Z 136,15 - Žalmista hovorí dosl., že "zhodil faraóna i jeho vojsko".

Z 136,23-26 - Je možné, že žalmista slovom "poníženie" chce naznačiť najväčšie poníženie izraelského národa, babylonské zajatie.