výhody registrácie

Kniha Rút

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Rút 1, 1-22

1 Za dnů, kdy soudili soudcové, nastal v zemi hlad. Tehdy odešel jeden muž z judského Betléma se svou ženou a dvěma syny, aby pobýval jako host na Moábských polích. 2 Jmenoval se Elímelek, jeho žena Noemi a dva jeho synové Machlón a Kiljón. Byli to Efratejci z judského Betléma. Přišli na Moábská pole a přebývali tam. 3 Ale Noemin muž Elímelek zemřel a ona zůstala s oběma syny sama. 4 Ti se oženili s Moábkami. Jedna se jmenovala Orpa, druhá Rút. Sídlili tam asi deset let. 5 Oba, Machlón i Kiljón, rovněž zemřeli, a tak ta žena zůstala sama, bez dětí i bez muže. 6 Proto se přichystala se svými snachami k návratu z Moábských polí. Uslyšela totiž na Moábských polích, že Hospodin se opět přiklonil ke svému lidu a dal mu chléb. 7 Odešla tedy se svými snachami z místa, kde přebývala. Když se vracely do judské země, 8 vybídla cestou Noemi obě své snachy: "Jděte, vraťte se každá do domu své matky. Nechť vám Hospodin prokáže milosrdenství, jako jste je vy prokazovaly zemřelým i mně. 9 Kéž vám Hospodin dá, abyste každá našla odpočinutí v domě svého muže." A políbila je. Rozplakaly se hlasitě 10 a namítaly jí: "Nikoli, vrátíme se s tebou k tvému lidu." 11 Ale Noemi jim domlouvala: "Jen se vraťte, mé dcery! Proč byste se mnou chodily? Cožpak mohu ještě zrodit syny, aby se stali vašimi muži? 12 Vraťte se, mé dcery, jděte! Vždyť už jsem na vdávání stará. I kdybych si řekla, že mám ještě naději, a kdybych se hned této noci vdala a porodila syny, 13 čekaly byste proto, až by dospěli? Zdráhaly byste se proto vdát? Nikoli, mé dcery. Můj úděl je pro vás příliš trpký: Dolehla na mne Hospodinova ruka." 14 Tu se rozplakaly ještě hlasitěji. Orpa políbila svou tchyni na rozloučenou, avšak Rút se k ní přimkla. 15 Noemi jí řekla: "Hle, tvá švagrová se vrací ke svému lidu a ke svým bohům. Vrať se také, následuj svou švagrovou!" 16 Ale Rút jí odvětila: "Nenaléhej na mne, abych tě opustila a vrátila se od tebe. Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem. 17 Kde umřeš ty, umřu i já a tam budu pochována. Ať se mnou Hospodin udělá, co chce! Rozdělí nás od sebe jen smrt." 18 Když Noemi viděla, že Rút je odhodlána jít s ní, přestala ji přemlouvat. 19 Tak šly obě, až došly do Betléma. Když přišly do Betléma, shluklo se kolem nich celé město. Ženy se ptaly: "Je toto Noemi?" 20 Odvětila jim: "Nenazývejte mě Noemi (to je Rozkošná). Nazývejte mě Mara (to je Trpká), neboť Všemohoucí mi připravil velmi trpký úděl. 21 Odcházela jsem s plnou náručí, ale Hospodin mě přivádí zpět s prázdnou. Jak byste mě mohly nazývat Noemi, když je Hospodin proti mně a když mi Všemohoucí určil zlý úděl?" 22 Tak se Noemi vrátila a s ní se navrátila z Moábských polí její snacha, moábská Rút. Přišly do Betléma, když začínala sklizeň ječmene.

Rút 1, 1-22





Rut 1,1 - Moab je krajina, ktorá leží východne od Mŕtveho mora. Najmä rovina pozdĺž Mŕtveho mora je podnes veľmi úrodná. Ale pri dobrom obrábaní sú pozemky úrodné aj na moabskej výšine a kopcoch. Hranice Moabska sa menili. V dobe Sudcov siahali od rieky Arnon (dnes El-Modžib) až po južný koniec Mŕtveho mora (Nm 21,13; Sdc 11,18). Časom postúpili na sever, ďaleko za Arnon až po Hesebon (Hesbán). Tak sa zdá, že v prvých časoch Sudcov Moabčania zaujali aj okolie Jericha, a tak Izraeliti, osadení v Jerichu a na okolí, stali sa im poplatníkmi (Sdc 3,12 n.). Veľké priateľstvo nebolo medzi Izraelitmi a Moabčanmi. Ukázalo sa to už pri prechode Izraelitov cez ich krajinu, keď tiahli do zasľúbenej zeme (Nm 22), a tak aj v neskorších dejinách, keď sa Moab stal poplatníkom kráľov izraelských. Ale vždy si vedel vybojovať svoju nezávislosť.

Rut 1,2 - Elimelech a jeho rod je označený prívlastkom: Efratejci. Pochádzajú od Efraty, manželky Kalebovej (1 Krn 2,19). Ich potomstvo bývalo v Betleheme. Preto mal Betlehem aj meno Efrata (Gn 35,16 a 19; Mich 5,2).

Rut 1,8-9 - Noemi praje svojim nevestám plné požehnanie od Boha, ktoré by sa prejavilo v tom, žeby sa jej ovdovelé nevesty znovu mohli vydať. Osud vdovy u východných národov bol veľmi krušný. Po manželovej smrti stala sa obyčajne cudzou rodine zosnulého manžela a jej vlastní pokrvní ju zasa pokladali za cudziu, odkedy sa vydala. Tak ostala vdova mnoho ráz úplne opustená. Preto odporúča Písmo sv. pomoc vdovám ako zvlášť záslužný skutok milosrdenstva. Tento ťažký osud zaľahol najmä na mladšie vdovy, ak nemali dieťa zo svojho manželstva. Bezdetnosť sa pokladala za veľký trest od Boha, a tak v očiach ľudí bola potupou.

Rut 1,11-13 - Ani Noemi nemala výhľad na ďalších synov, aby si títo, podľa povinnosti zákonom stanovenej o švagrovskom manželstve, vzali vdovy po bratoch za manželky (Dt 25,5–10).Ak Noemi hovorí o sebe, že jej osud je tvrdší, ako je osud jej neviest, tento jej výrok treba chápať takto: Mať dietky a radovať sa z nich bolo vonkajším znakom priazne Božej. Noemi už ani nemá nádeje, že by vo svojom pokročilom veku mohla ešte porodiť dietky: oproti tomu jej nevesty v Moabsku sa azda ešte môžu vydať a pri svojom mladšom veku môžu mať dietky, ktoré by im boli na radosť.

Rut 1,15 - Podľa vtedajšieho chápania každá krajina mala svojho vlastného boha, ktorý zasa určité územie pokladal za svoje vlastné. Kto sa vrátil do Moabska (ako to robí Orfa), zaväzuje sa tým, že bude naďalej ctiť národného boha Moabčanov (Molocha-Bála). Porov. 1 Sam 26,19; Sdc 11,24. Keď Rút zostáva pri svojom úmysle ísť do Betlehema, toho prirodzeným dôsledkom bolo, že prijala aj úctu Jahveho, ktorý bol zasa Bohom Izraelovým.

Rut 1,16-18 - Možno predpokladať, že Rút aj vo svojom srdci je presvedčená o tom, že Bohu Izraelovmu treba dať prednosť pred všetkými inými bohmi pohanských krajín; preto ochotne chce uctievať Jahveho a prisahá na jeho svätosť.

Rut 1,17 - Nech mi Pán tak urobí… – Čokoľvek určí Pán, či ma požehná, či ma stresce, len smrť nás rozlúči.

Rut 1,20 - Noemi znamená 'Moja rozkoš, Moje potešenie’ (tak asi hovorila matka svojmu malému dieťaťu). Mara znamená 'Horká, Trpká, Plná žalosti, bolesti’.

Rut 1,22 - Žatva v Palestíne sa začína v apríli, máji.