  | Kniha NumeriBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Nm 21, 1-35 |
1 Nm 21, 1 Když aradský král, Kananejec sídlící v Negevu, uslyšel, že Izrael přichází atarimskou cestou, napadl Izrael a některé z nich zajal. 2 Nm 21, 2 Izrael tehdy složil slib Hospodinu: "Vydáš-li tento lid do našich rukou, zničíme jejich města jako proklatá." 3 Nm 21, 3 Hospodin Izrael vyslyšel, vydal mu Kananejce a Izrael je i s jejich městy vyhladil jako proklaté. To místo pak nazvali Chorma, Klatba. 4 Nm 21, 4 Aby se vyhnuli edomské zemi, táhli od hory Hór směrem k Rudému moři. Lid ale na cestě ztratil trpělivost 5 Nm 21, 5 a začal Bohu a Mojžíšovi vyčítat: "Proč jste nás odvedli z Egypta? Abychom zemřeli na poušti? Není tu chléb, není tu voda a ten mizerný pokrm se nám už hnusí!" 6 Nm 21, 6 Hospodin tedy na lid poslal jedovaté hady. Na jejich uštknutí mnoho lidí v Izraeli zemřelo. 7 Nm 21, 7 Lid pak přišel k Mojžíši se slovy: "Zhřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě. Modli se k Hospodinu, ať nás zbaví těch hadů!" A tak se Mojžíš za lid modlil. 8 Nm 21, 8 Hospodin řekl Mojžíšovi: "Udělej si jedovatého hada a připevni ho na kůl. Každý, kdo se na něj podívá, bude žít." 9 Nm 21, 9 Mojžíš tedy udělal bronzového hada a připevnil ho na kůl. Když někoho uštkl had a on se podíval na toho bronzového hada, zůstal naživu. 10 Nm 21, 10 Synové Izraele pak táhli dál a utábořili se v Obotu. 11 Nm 21, 11 Z Obotu táhli dál a utábořili se v Ije-abarimu na poušti, která na východě sousedí s Moábem. 12 Nm 21, 12 Odtud táhli dál a utábořili se v údolí Zered. 13 Nm 21, 13 Odtud táhli dál a utábořili se na druhé straně řeky Arnon, na poušti, která vybíhá z emorejského území. (Arnon totiž tvoří hranici mezi Moábem a Emorejci.) 14 Nm 21, 14 Kniha Hospodinových bojů se o něm zmiňuje: "Vaheb v Sufě a údolí Arnonu, 15 Nm 21, 15 svahy údolí, jež se táhne ke vsi Ar a k moábské hranici se přimyká." 16 Nm 21, 16 Odtud pak táhli do Beéru; to je ta studna, kde Hospodin řekl Mojžíšovi: "Shromáždi lid a dám jim vodu." 17 Nm 21, 17 Tehdy Izrael zpíval tuto píseň: "Tryskej, studnice! Prozpěvujte o ní: 18 Nm 21, 18 Vůdcové kopali studnici, přední z lidu ji hloubili žezlem a svými holemi." Z pouště pak táhli do Matany, 19 Nm 21, 19 z Matany do Nachalielu, z Nachalielu do Bamotu 20 Nm 21, 20 a z Bamotu ke strži v moábském kraji při vrcholu Pisgy tyčící se nad pustinou. 21 Nm 21, 21 Izrael vyslal posly k emorejskému králi Sichonovi se slovy: 22 Nm 21, 22 "Chtěl bych projít tvou zemí. Neodbočíme do polí ani do vinic, nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou, dokud nepřejdeme tvé území." 23 Nm 21, 23 Sichon ale Izraeli nedovolil projít svým územím. Shromáždil všechen svůj lid a vytáhl proti Izraeli na poušť. Když dorazil do Jahcy, napadl Izrael. 24 Nm 21, 24 Ten jej však porazil ostřím meče a obsadil jeho zem od Arnonu po Jabok, až k území Amonců (hranice Amonců byla totiž opevněná). 25 Nm 21, 25 Tak Izrael zabral všechna emorejská města a usadil se v nich, včetně Chešbonu a všech jeho vesnic. 26 Nm 21, 26 Chešbon byl městem emorejského krále Sichona, který bojoval s dřívějším králem Moábu a vzal mu všechnu jeho zem až po Arnon. 27 Nm 21, 27 Proto vypravěči říkají: "Jen jděte do Chešbonu, zkuste ho vystavět, zkuste opevnit město Sichonovo! 28 Nm 21, 28 Z Chešbonu totiž vyšlehl oheň, z města Sichonova plamen, jenž pohltil Ar Moábský, obyvatele arnonských návrší. 29 Nm 21, 29 Běda tobě, Moábe! Kemošův lide, zahyneš! Ze svých synů učinil běžence, ze svých dcer zajatkyně Sichona, krále Emorejců. 30 Nm 21, 30 Svrhli jsme je, zničeno vše od Chešbonu až k Dibonu; plenili jsme jej až k Nofachu, oheň plál až k Medebě." 31 Nm 21, 31 Tak se Izrael usadil v zemi Emorejců. 32 Nm 21, 32 Mojžíš poslal vyzvědače do Jaezeru. Dobyli jeho vesnice a vyhnali Emorejce, kteří tam bydleli. 33 Nm 21, 33 Potom se obrátili a vydali se vzhůru směrem k Bášanu. Bášanský král Og však proti nim s celým svým lidem vytáhl a utkal se s nimi u Edrei. 34 Nm 21, 34 Hospodin Mojžíšovi řekl: "Neboj se ho! Vydal jsem ho do tvých rukou s celým jeho lidem i s jeho zemí. Naložíš s ním, jako jsi naložil s emorejským králem Sichonem, který bydlel v Chešbonu." 35 Nm 21, 35 A tak jej pobili i s jeho syny a s celým jeho lidem, až z nich nikdo nezůstal naživu, a obsadili jeho zem.
| | | Nm 21, 1-35 |
Verš 33
Potom se obrátili a vydali se vzhůru směrem k Bášanu. Bášanský král Og však proti nim s celým svým lidem vytáhl a utkal se s nimi u Edrei.
Dt 3:1 - Potom jsme se obrátili a vydali se vzhůru cestou k Bášanu. Bášanský král Og proti nám s celým svým lidem vytáhl do boje u Edrei.
Dt 29:7 - Jejich zem jsme zabrali a dali ji za dědictví synům Rubenovým, Gádovým a polovině kmene Manasesova.
Verš 34
Hospodin Mojžíšovi řekl: "Neboj se ho! Vydal jsem ho do tvých rukou s celým jeho lidem i s jeho zemí. Naložíš s ním, jako jsi naložil s emorejským králem Sichonem, který bydlel v Chešbonu."
Ž 136:20 - I Oga, krále Bášanu - jeho láska trvá navěky!
Verš 35
A tak jej pobili i s jeho syny a s celým jeho lidem, až z nich nikdo nezůstal naživu, a obsadili jeho zem.
Ž 136:20 - I Oga, krále Bášanu - jeho láska trvá navěky!
Verš 5
a začal Bohu a Mojžíšovi vyčítat: "Proč jste nás odvedli z Egypta? Abychom zemřeli na poušti? Není tu chléb, není tu voda a ten mizerný pokrm se nám už hnusí!"
Nm 11:6 - Teď máme jen vyprahlé krky a v dohledu nic než ta mana!"
Verš 6
Hospodin tedy na lid poslal jedovaté hady. Na jejich uštknutí mnoho lidí v Izraeli zemřelo.
1Kor 10:9 - Také nepokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli a byli zahubeni hady.
Verš 8
Hospodin řekl Mojžíšovi: "Udělej si jedovatého hada a připevni ho na kůl. Každý, kdo se na něj podívá, bude žít."
Jn 3:14 - Jako Mojžíš vyzdvihl hada na poušti, tak musí být vyzdvižen Syn člověka,
Verš 9
Mojžíš tedy udělal bronzového hada a připevnil ho na kůl. Když někoho uštkl had a on se podíval na toho bronzového hada, zůstal naživu.
2Kr 18:4 - To on odstranil obětní výšiny, rozbil posvátné sloupy a rozřezal Ašeřiny kůly. Roztloukl i bronzového hada, kterého kdysi zhotovil Mojžíš; až do té doby mu totiž synové Izraele pálili kadidlo. Říkalo se mu Nechuštan, Bronzovec.
Jn 3:14 - Jako Mojžíš vyzdvihl hada na poušti, tak musí být vyzdvižen Syn člověka,
Verš 10
Synové Izraele pak táhli dál a utábořili se v Obotu.
Nm 33:43 - Vyšli z Punonu a utábořili se v Obotu.
Verš 13
Odtud táhli dál a utábořili se na druhé straně řeky Arnon, na poušti, která vybíhá z emorejského území. (Arnon totiž tvoří hranici mezi Moábem a Emorejci.)
Sdc 11:18 - Potom se vydali na cestu pouští. Vyhnuli se edomské i moábské zemi, obešli moábskou zem z východu a utábořili se na druhé straně potoka Arnon, aby nevstoupili na moábské území - Arnon totiž tvořil moábskou hranici.
Verš 21
Izrael vyslal posly k emorejskému králi Sichonovi se slovy:
Dt 2:26 - Tehdy jsem z pouště Kedemot vyslal k Sichonovi, králi Chešbonu, posly s nabídkou míru:
Sdc 11:19 - Tehdy Izrael vyslal posly k emorejskému králi Sichonovi sídlícímu v Chešbonu. Izrael mu řekl: ‚Nech nás prosím projít tvou zemí až k nám domů.'
Verš 22
"Chtěl bych projít tvou zemí. Neodbočíme do polí ani do vinic, nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou, dokud nepřejdeme tvé území."
Nm 20:17 - Nech nás prosím projít tvou zemí. Nepůjdeme přes pole ani vinice, nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou a neodbočíme napravo ani nalevo, dokud nepřejdeme tvé území."
Verš 23
Sichon ale Izraeli nedovolil projít svým územím. Shromáždil všechen svůj lid a vytáhl proti Izraeli na poušť. Když dorazil do Jahcy, napadl Izrael.
Dt 2:30 - Chešbonský král Sichon nás však nenechal projít svým územím. Hospodin, tvůj Bůh, totiž posílil jeho hrdost a odhodlání, aby jej pak vydal do tvé ruky, jak je tomu dodnes.
Dt 29:7 - Jejich zem jsme zabrali a dali ji za dědictví synům Rubenovým, Gádovým a polovině kmene Manasesova.
Joz 24:8 - jsem vás přivedl do země Emorejců, bydlících v Zajordání. Bojovali s vámi, ale vydal jsem je do vašich rukou; obsadili jste jejich zem a já jsem je před vámi vyhladil.
Sdc 11:20 - Sichon ale Izraeli nevěřil, že jeho územím jen projde, a tak shromáždil celé své vojsko, utábořil se v Jahce a napadl Izrael.
Verš 24
Ten jej však porazil ostřím meče a obsadil jeho zem od Arnonu po Jabok, až k území Amonců (hranice Amonců byla totiž opevněná).
Dt 2:33 - Hospodin, náš Bůh, nám ho však vydal, takže jsme ho porazili i s jeho syny a se vším jeho lidem.
Dt 29:7 - Jejich zem jsme zabrali a dali ji za dědictví synům Rubenovým, Gádovým a polovině kmene Manasesova.
Joz 12:2 - Emorejský král Sichon se sídlem v Chešbonu. Ten ovládal území od Aroeru na břehu potoka Arnon, totiž od středu toho potoka přes polovinu Gileádu až k potoku Jabok, tvořícímu hranici Amonců;
Joz 24:8 - jsem vás přivedl do země Emorejců, bydlících v Zajordání. Bojovali s vámi, ale vydal jsem je do vašich rukou; obsadili jste jejich zem a já jsem je před vámi vyhladil.
Sdc 11:21 - Hospodin, Bůh Izraele, však vydal Sichona i celé jeho vojsko do rukou Izraeli, takže je porazili. Tak Izrael obsadil celou zem Emorejců, kteří tehdy v té zemi bydleli.
Ž 135:11 - emorejského krále Sichona i Oga, krále Bášanu, a všechny krále v Kanaánu.
Ž 136:19 - Emorejského krále Sichona- jeho láska trvá navěky!
Am 2:9 - Já jsem před nimi Emorejce porazil, ač byli jako cedry vysocí a jako duby mohutní. Zničil jsem je shora od koruny až dolů po kořeny.
Dt 2:37 - Nepřiblížil ses ale k zemi Amonců, k okolí potoka Jabok, k městům v horách a vůbec k ničemu, co Hospodin, náš Bůh, zakázal.
Verš 25
Tak Izrael zabral všechna emorejská města a usadil se v nich, včetně Chešbonu a všech jeho vesnic.
Dt 2:34 - Tenkrát jsme dobyli všechna jeho města. Každé z nich jsme vyhladili jako proklaté včetně mužů, žen i dětí. Nikoho jsme nenechali naživu.
Verš 29
Běda tobě, Moábe! Kemošův lide, zahyneš! Ze svých synů učinil běžence, ze svých dcer zajatkyně Sichona, krále Emorejců.
1Kr 11:7 - Na hoře východně od Jeruzaléma Šalomoun dokonce postavil obětní výšinu moábské ohavnosti Kemošovi a amonské ohavnosti Molochovi.
1Kr 11:33 - To proto, že mě opustil a klaněl se sidonské bohyni Aštartě, moábskému bohu Kemošovi a amonskému bohu Molochovi. Nedržel se mých cest a nedělal, co je v mých očích správné; nedbal na má ustanovení a pravidla, jako to dělal jeho otec David.
Nm 21,1-3 - "Sľub prekliatia" (Lv 27,28 n.) súvisí s rozkazom Božím vyničiť kanaánske obyvateľstvo podľa vtedajších vojenských zákonov. Veci, zvieratá a ľudí; ktorí boli takto sľúbení, museli víťazi poničiť. Boh z dvoch dôvodov dovolil skazu Kanaánčanov: že miera ich hriechov bola už preplnená a ďalej, že kanaánska modloslužba by bola bývala veľkým nebezpečenstvom pre rýdze náboženstvo vyvoleného národa, s ktorým mal Boh veľký zámer v dejinách spásy.
Nm 21,4-9 - Boh zvolil ako znak záchrany obraz živočícha, ktorý bol príčinou ich nešťastia. Ozdravovacia sila a moc neplynula priamo z pohľadu na medeného hada. K tomu bol potrebný prejav viery a dôvery v Boha (Múd 16,5 n.). Teda nie medený had, ale Pán uzdravoval. Medený had je predobrazom Ježiša Krista. On oslobodil od smrti všetkých, čo sa s vierou obracajú k jeho krížu. Spasiteľ sám seba prirovnáva k medenému hadovi na púšti (Jn 3,14).
Nm 21,10-12 - Od vrchu Hor dali sa Izraeliti na juh a popri západných hraniciach Edomska prešli na druhú stranu Araby. Od Akabského zálivu tiahli na sever, pričom najprv smerom severovýchodným obišli pohorie Seir ako aj Moabsko, pokým nedošli k rieke Arnon (Dt 2,1.8.13). Obot a Jeabarim (hebr. Ijjé Ha'abárím) ležali na východ od údolia Araba, čiže na juh od Mŕtveho mora. Potok Zared je asi dnešné Vadi el-Kerak. Arnon je terajšie Vadi el-Módžib.
Nm 21,14-15 - Kniha bojov Pánových je zbierka starých epických piesní. Bližšie nevieme o nej nič povedať. Preberá sa z nej iba tu.
Nm 21,16-18 - Voda je darom Božím. Žezlom a palicou sa studňa vykopať nedá. Chce sa tým naznačiť, že studňu kopali za prítomnosti a dozoru náčelníkov a vodcov. Beduíni si pri studniach radi zaspievajú.
Nm 21,20 - Fasga, dnešné Ras es-Siaga, vrch pohoria Abarim, na východ od Mŕtveho mora. Pustatina je kraj medzi pohorím Abarim a Mŕtvym morom.
Nm 21,24 - Jabok tečie do Jordána, dnes sa volá Nahr ez-Zerka. Jabok bol severnou hranicou kráľovstva amorejského, Arnon zasa južnou.
Nm 21,25-30 - Víťazstvo nad Sehonom, kráľom amorejským, malo ozvenu v celých dejinách Izraela (Dt 2,26 n.; 4,46; Joz 2,10 n. atď.). Hesebon bolo staré moabské mesto, ktoré predtým Sehon vyrval Moabčanom. Potom sa stalo hlavným mestom kráľovstva amorejského. Hesebon ležal naproti Jerichu, teda severovýchodne od Mŕtveho mora. Dnešné rumovisko nesie meno Hesban. Pesničkou oslavuje sa víťazstvo Izraelitov nad Hesebonom. Hesebon je zničený a básnik vyzýva Izraelitov, aby vystavali mesto. Tu sa osadia kmene Ruben a Gad. Iní myslia, že je to posmešná pieseň, v ktorej sa ospevuje najprv porážka Moabčanov (27–29) a potom porážka Amorejčanov skrze Izraelitov (v. 30). – Boh Kamoš bol národným bohom moabským a Amorejčania ho uctievali pod menom Moloch (11,29; 2 Kr 3,26.27; 23,13; Jer 48,7 n.).
Nm 21,33 - Bášan je územie od rieky Jarmuka na sever až po Hermon, teda východne od Galilejského jazera. Edrei bolo hlavným mestom bášanského kráľovstva. Dnes z neho ostali len zrúcaniny. Der'át juhovýchodne od Galilejského jazera. Porov. Dt 3,1–3.
