výhody registrácie

Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Jób 16, 1-22

1 Job na to řekl: 2 "Už jsem těch věcí slyšel přespříliš - jako těšitelé jste ukrutní! 3 Prý: ‚Kdy už skončí to mluvení do větru?' Nebo: ‚Co tě dráždí ke tvým výlevům?' 4 I já bych uměl mluvit jako vy, kdybyste na mém místě usedli. Svými řečmi bych vás uměl zahrnout, potřásat nad vámi hlavou svou. 5 Svými ústy bych vás ale povzbudil, slova mých rtů by byla útěchou. 6 Mluvím-li, má bolest se nemírní, mlčím-li, v čem se mi uleví? 7 Teď jsi mě, Bože, opravdu vysílil. Zničils mě i mé nejbližší! 8 Vrásky na mém těle svědčí proti mně, má vyhublost vstává a obviňuje mě. 9 Zuřivě drásá mě Bůh, nenávidí mě, můj sok proti mně zuby skřípe, probodává mě pohledem. 10 Kdekdo si na mě ústa otevře, s posměchem bijí mě do tváře, všichni se srotili proti mně. 11 Bůh mě dal napospas ničemům, předhodil mě zlosynům. 12 Žil jsem v poklidu - vtom na mě udeřil, chytil mě za krk a bil a bil! Udělal si ze mě terč, 13 zasypává mě deštěm střel. Bez milosti mě seká do slabin, mou žluč nechá stříkat po zemi. 14 Dává mi jeden úder za druhým, vrhá se na mě jako válečník. 15 Zjizvenou kůži pytlem zakryl jsem, svým čelem ryji zem. 16 Tvář mi od pláče opuchla, stín smrti mi leží na víčkách. 17 Já přece nemám na rukou násilí, má modlitba je bez poskvrny! 18 Země, nepřikrývej moji krev, můj křik ať odpočinku nedojde! 19 Mám svědka v nebi právě teď, tam nahoře mám svého přímluvce. 20 Když se mi vysmívají přátelé, k Bohu přes slzy dívám se. 21 Kéž by se člověk mohl s Bohem přít, jako se lidé přou s přáteli! 22 Roky mně odměřené se chýlí ke konci, odcházím na cestu, z níž se nevrátím.

Jób 16, 1-22





Verš 9
Zuřivě drásá mě Bůh, nenávidí mě, můj sok proti mně zuby skřípe, probodává mě pohledem.
Jób 10:16 - Kdybych se narovnal, budeš mě honit jako lev, svou úžasnou sílu na mě znovu prokážeš.
Jób 13:24 - Proč skrýváš svoji tvář? Proč mě za protivníka pokládáš?

Verš 2
"Už jsem těch věcí slyšel přespříliš - jako těšitelé jste ukrutní!
Jób 13:4 - Vy mě jen špiníte samou lží, všichni jste šarlatáni, a ne lékaři.

Verš 12
Žil jsem v poklidu - vtom na mě udeřil, chytil mě za krk a bil a bil! Udělal si ze mě terč,
Jób 7:20 - Když zhřeším, co ti to udělá, ty Strážce člověka?! Proč sis mě vybral za svůj terč? Jsem ti snad břemenem?
Nár 3:12 - Napjal svůj luk, přiložil šíp, udělal si ze mě cíl!

Verš 21
Kéž by se člověk mohl s Bohem přít, jako se lidé přou s přáteli!
Jób 31:35 - Kéž by mi někdo poskytl slyšení! Zde je můj podpis. Ať mi Všemohoucí odpoví! Ať můj žalobce předloží svůj spis!
Kaz 6:10 - Vše, co se děje, už bylo pojmenováno, dávno je známo, jak na tom člověk je - s tím, kdo je silnější, nemůže soupeřit.
Iz 45:9 - Běda tomu, kdo se hádá se svým Tvůrcem, ač je střep z hlíny, pouhý střep! Říká snad hlína hrnčíři: "Co to vyvádíš?" Říká tvé dílo: "On je bezruký"?
Rim 9:20 - Ale člověče, kdo vůbec jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: "Proč jsi mě udělal takhle?"

Verš 15
Zjizvenou kůži pytlem zakryl jsem, svým čelem ryji zem.
Jób 30:19 - Do bláta mě odmrštil, prachu a popelu jsem podobný.

Job 16,8 - Veľmi ťažký, azda porušený text.

Job 16,9-10 - Ako si počínajú divé zvery a šelmy proti svojej úbohej koristi, tak kruto si počínajú aj Jóbovi priatelia proti svojmu niekdajšiemu vernému druhovi. Miesto pravej a úprimnej potechy nemilosrdne ho sužujú, keď mu siahajú na posledné, čo mu zostalo po toľkých stratách majetku a zdravia: na jeho nevinnosť a čestné meno.

Job 16,15 - "Žínenka" znamená smútočné rúcho, ušité z vrecoviny, ktoré nosili na holom tele (preto hovorí Jób: "ušil som si ju na kožu").

Job 16,18 - Vyliata krv volala o pomstu. Preto si Jób žiada, aby ju zem nepokryla. Jóbova krv má vznášať žaloby za všetky jeho telesné a duševné útrapy. Taká nevinne vyliata krv volala podľa predstavy tamojších ľudí k Bohu o pomstu (Gn 4,10; Iz 26,21), kým ju nezakryjú, t. j. kým ju nevypomstia. V tých krajoch vládlo prísne ustanovenie o krvnej pomste podľa zásady: Život za život, zub za zub! Dokiaľ zavraždený človek nebol pomstený smrťou samého vraha, mŕtvola nevinne zavraždeného nebola "prikrytá", nemala nárok na pravé spočinutie.