výhody registrácie

Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Jób 38, 1-41

1 Vtom Hospodin promluvil k Jobovi z vichru: 2 "Kdo to zatemňuje mé záměry řečmi, v nichž není poznání? 3 Jako muž si teď vyhrň rukávy, budu se tě ptát a ty mě poučíš: 4 Kde jsi byl, když jsem zemi založil? Jen pověz, když tomu rozumíš. 5 Kdo určil její rozměry? To jistě víš! Kdopak ji mírou přeměřil? 6 Do čeho jsou zapuštěny její základy? Kdo položil její kámen úhelný, 7 když jitřní hvězdy sborem zpívaly a všichni Boží synové jásali radostí? 8 Kdo že to dveřmi moře uzavřel, když se tehdy z lůna vyvalilo ven, 9 když jsem je přioblékl oblakem, zahalil mračnem jako do plenek, 10 když jsem mu vytyčil meze své, závory osadil na dveře 11 a řekl: ‚Smíš až sem, a dál už ne, tvé vzduté vlny se zlomí zde'? 12 Poručil jsi jitru někdy v životě, ukázals někdy místo Jitřence, 13 aby uchopila zem za okraje a ničemy z ní hnala ven? 14 Tehdy se země tvaruje jak jíl pod pečetí, jak roucho začíná hýřit barvami. 15 Ničemové tehdy své světlo ztrácejí, jejich napřažená paže se přerazí. 16 Pronikls tam, kde moře pramení, prošel ses po dně propasti? 17 Odhalily se ti brány smrti? Spatřil jsi brány temnoty? 18 Pochopils zemské rozměry? Jen pověz, když všemu rozumíš! 19 Kudy vede cesta k příbytku světla? A kde přebývá temnota? 20 Umíš je dovést na jejich místa? Znáš stezku do jejich domova? 21 Dávno ses narodil, jistě to znáš, délka tvého života je nesmírná! 22 Dostal ses do sněžných skladišť, viděl jsi, kde se kroupy skladují, 23 které uchovávám pro čas soužení, pro dny bojů a válčení? 24 Kudy vede cesta, kterou se štěpí blesky? Odkud se východní vítr žene na zemi? 25 Kdo vyryl koryto vodní průtrži a dráhu pro mrak bouřkový, 26 aby zaléval liduprázdnou zemi i poušť, kde nikdo nebydlí, 27 aby zavlažil opuštěné trosky a novou trávu nechal vyrašit? 28 Má snad déšť otce? Kdo počal rosné krůpěje? 29 Z kterého lůna vyšel led? Kdo rodí jíní nebeské, 30 když voda ztvrdne na kámen, povrch propasti když zamrzne? 31 Umíš Plejády pouty připoutat anebo povolit Orionův pás? 32 Dáváš v jejich čas vyjít planetám, vedeš Medvědici a její mláďata? 33 Ovládáš nebeská pravidla? Zařídíš, aby se jimi země řídila? 34 Dokážeš na mrak zavolat, aby tě vodní průtrž zalila? 35 Umíš na cestu blesky vysílat? Ohlásí se ti: ‚Zde nás máš'? 36 Kdo moudrost ibisovi dal, kdo vložil rozum do kohouta? 37 Kdo má tu moudrost, aby mraky spočítal, kdo nebeské džbány může vylévat, 38 když se prach speče jako slitina, když hlína pevně drží ve hroudách? 39 Umíš ulovit kořist pro lvici, můžeš hlad lvíčat nasytit, 40 když se krčí ve svých peleších, když v úkrytu v houští číhají? 41 Kdo připravuje pokrm krkavci, když jeho mláďata k Bohu volají, když bloudí kolem a nemají co jíst?

Jób 38, 1-41





Verš 33
Ovládáš nebeská pravidla? Zařídíš, aby se jimi země řídila?
Jer 31:35 - Tak praví Hospodin, jenž nechává slunce ozařovat den a měsíc s hvězdami za světlo noci určuje, jenž vzdouvá moře, až jeho vlny řvou, a jehož jméno je Hospodin zástupů:

Verš 2
"Kdo to zatemňuje mé záměry řečmi, v nichž není poznání?
Jób 42:3 - Ptal ses: ‚Kdo to zastírá mé záměry, a přitom nemá poznání?' Ano, mluvil jsem, o čem jsem neměl ponětí, o tajemstvích, jež jsou nad mé chápání.

Verš 4
Kde jsi byl, když jsem zemi založil? Jen pověz, když tomu rozumíš.
Prís 8:29 - Byla jsem tam, když oceán spoutal, na jeho rozkaz vody poslechly! Základy země když vyměřoval,

Verš 39
Umíš ulovit kořist pro lvici, můžeš hlad lvíčat nasytit,
Ž 104:21 - Po své kořisti řvou tehdy lvi, aby tak Boha o pokrm žádali.

Verš 8
Kdo že to dveřmi moře uzavřel, když se tehdy z lůna vyvalilo ven,
Gn 1:9 - Bůh řekl: "Ať se vody pod nebem shromáždí na jedno místo a ať se ukáže souš!" - a stalo se.
Jób 26:10 - Vykroužil obzor nad vodní hladinou, tam, kde je hranice světla s temnotou.
Ž 33:7 - Mořské vody shrnul na hromady, hlubiny uložil do svých pokladnic.
Ž 104:9 - Hranice dals jim, aby je nepřekročily, aby už nikdy nepřikryly zem!
Prís 8:29 - Byla jsem tam, když oceán spoutal, na jeho rozkaz vody poslechly! Základy země když vyměřoval,
Jer 5:22 - Neměli byste mě mít v úctě? praví Hospodin. Neměli byste se přede mnou chvět? Moři jsem pískem vytyčil hranice nepřekročitelným, věčným zákonem. Bouří se moře, ale nic nezmůže, vlny burácejí, ale nevylijí se.

Verš 41
Kdo připravuje pokrm krkavci, když jeho mláďata k Bohu volají, když bloudí kolem a nemají co jíst?
Ž 147:9 - On dává zvířatům dostatek potravy, i mladým krkavcům, když k němu volají.
Mt 6:26 - Podívejte se na ptáky na obloze. Nesejí, nesklízejí, neshromažďují do stodol, ale váš nebeský Otec je živí. Nejste snad vy mnohem dražší?

Verš 36
Kdo moudrost ibisovi dal, kdo vložil rozum do kohouta?
Jób 32:8 - Vše ale na duchu v člověku záleží, dech Všemohoucího dává chápání.
Kaz 2:26 - Svého oblíbence Bůh obdaří moudrostí, umem a radostí; hříšníku ale svěří úkol hromadit a kupit, co potom musí zanechat Božímu oblíbenci. I to je marnost a honba za větrem.
Dan 1:17 - A Bůh ty čtyři mládence obdaroval znalostí a pochopením veškerého písemnictví a moudrosti. Daniel kromě toho rozuměl všem viděním a snům.

Verš 27
aby zavlažil opuštěné trosky a novou trávu nechal vyrašit?
Ž 107:35 - Pouště zas obrací na jezera, vyprahlou zemi ve vodní prameny.

Verš 31
Umíš Plejády pouty připoutat anebo povolit Orionův pás?
Jób 9:9 - Učinil Oriona i Velký vůz, Plejády i souhvězdí na jihu.
Am 5:8 - Ten, který stvořil Plejády a Orion, který obrací stín smrti na jitro a den pak zase stmívá v noc, ten, který přivolává mořské vody a vylévá je na zemi, má jméno Hospodin.

Job 38,7 - Najobvyklejší obraz stvorenia sveta predstavuje Boha ako budovateľa domu (4–6). Keď budovateľ zapustil do budovy uholný kameň, konala sa za spevu slávnosť (porov. Zach 4,7). V Palestíne podnes sprevádzajú kladenie posledných kameňov do klenby striedavými piesňami (Hejčl, Biblie, č. III, 997). Pri zakončovaní budovania vesmíru spievali hviezdy a anjeli na slávu Bohu.

Job 38,14 - Nádheru farieb, ktorá sa zjaví pri rannej zore, porovnáva spisovateľ s červenou pečatnou hlinou. Zmeneným hláskovaním dostaneme však nový obraz, ktorý sa zdá priliehavejším na tomto mieste. Ide tu asi o porovnanie s červeným vínom (Prís 23,31), ktoré sa postupne čistí, ak je uzavreté, a postupne sa v ňom vyvíja utešená farba.

Job 38,21 - Ide o ironickú poznámku o krátkom veku ľudského života.

Job 38,23 - Možno, že verš naráža na Joz 10,11.

Job 38,36 - Zdôrazňuje poriadok, ktorým sa prejavujú sily prírody, akoby podľa rozvahy vyvíjajú svoju činnosť, na svoj čas určenú. Iní prekladajú: Ktože vložil do mrakov múdrosť a ktože požičal mračnám rozvahu? – Iní zasa miesto "mrakov" a "mračien" chcú čítať slová: utajenosť a zjavný dej. Preto prekladajú: Kto vložil do utajenosti múdrosť a kto požičal zjavnému dianiu rozvahu? – V pravidelnosti prírodných javov zračí sa múdrosť toho, kto prírode stanovil jej zákonitosť.