| Kniha proroka OzeášaBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Oz 4, 1-19 |
1 Oz 4, 1 Slyšte slovo Hospodinovo, synové Izraele, Hospodin má žalobu na obyvatele země: V této zemi není věrnost ani láska a nikdo nezná Boha. 2 Oz 4, 2 Jen samé kletby, lži a vraždění, zlodějství a cizoložení - rozmáhá se to víc a víc, jedno krveprolití za druhým! 3 Oz 4, 3 To proto země uvadá a každý její obyvatel je vyčerpán; polní zvěř i ptáci na nebi hynou společně s mořskými rybami. 4 Oz 4, 4 Ať si však nikdo nestěžuje, nikdo ať nikoho neobviňuje - vždyť jsi to, knězi, právě ty, na koho tu teď žaluji. 5 Oz 4, 5 Potácíš se ve dne jako za noci a s tebou se potácejí také proroci; hubíš svůj vlastní lid 6 Oz 4, 6 a můj lid hyne bez špetky poznání. Protožes odmítl poznání, i já tě odmítnu od kněžství; na Zákon svého Boha nedbal jsi, ani já nebudu dbát na tvé potomky. 7 Oz 4, 7 Jak se rozmáhali víc a víc, tím více proti mně hřešili; svou Slávu nahradili mrzkostí. 8 Oz 4, 8 Živí se oběťmi mého lidu za hřích, dychtivě baží po jejich špatnosti. 9 Oz 4, 9 Kněz proto dopadne tak jako lid - budu je trestat za jejich způsoby, za jejich skutky jim odplatím! 10 Oz 4, 10 Budou jíst, ale nenasytí se, budou smilnit, ale nerozmnoží se, protože opustili Hospodina a pustili se 11 Oz 4, 11 do smilstva. Kvůli vínu, kvůli burčáku přišli o rozum! 12 Oz 4, 12 Můj lid se radí se dřevem, nějaká hůlka jim dává předpověď; dali se obloudit duchem smilstva, smilně opustili svého Boha. 13 Oz 4, 13 Obětují na horských vrcholech, na pahorcích kouří kadidlem, pod dubem, topolem, pod mohutným stromem, v jejichž stínu je tak příjemně. Ačkoli vaše dcery smilní a vaše snachy cizoloží, 14 Oz 4, 14 nebudu trestat vaše smilné dcery ani ty vaše cizoložné snachy - vždyť jsou to muži, kdo chodí za nevěstkami a konají oběti s těmi kněžkami. Špatně dopadne ten tupý lid! 15 Oz 4, 15 Jestliže, Izraeli, smilníš ty, ať aspoň Juda nehřeší! Proto nechoďte do Gilgalu, neputujte do Bet-avenu, zdržte se přísahy: "Jakože žije Hospodin!" 16 Oz 4, 16 Izrael se umíněně vzpírá jako umíněná kráva. Jak ho má Hospodin teď nechat pást svobodně jako beránka? 17 Oz 4, 17 Efraim se spřáhl s modlami - nech ho být! 18 Oz 4, 18 Když už je pití vypito, vrhnou se na smilstvo; ti, kdo jsou lidu záštitou, chovají v lásce zkaženost. 19 Oz 4, 19 Vítr je svými křídly zachvátí, budou se stydět za své oběti!
| | Oz 4, 1-19 |
Verš 1
Slyšte slovo Hospodinovo, synové Izraele, Hospodin má žalobu na obyvatele země: V této zemi není věrnost ani láska a nikdo nezná Boha.
Mi 6:2 - Slyšte, hory, Hospodinovu při, slyšte, odvěké zemské základy! Hospodin má žalobu na svůj lid, vznáší obvinění proti Izraeli:
Verš 10
Budou jíst, ale nenasytí se, budou smilnit, ale nerozmnoží se, protože opustili Hospodina a pustili se
Mi 6:14 - Budeš jíst, ale nenasytíš se, bude ti kručet v břiše. Budeš tlačit, ale neporodíš, a co porodíš, to vydám meči.
Verš 12
Můj lid se radí se dřevem, nějaká hůlka jim dává předpověď; dali se obloudit duchem smilstva, smilně opustili svého Boha.
Oz 5:4 - Svých skutků se nevzdají, aby se ke svému Bohu vrátili; duch smilstva je totiž v nich, Hospodina už neznají.
Verš 13
Obětují na horských vrcholech, na pahorcích kouří kadidlem, pod dubem, topolem, pod mohutným stromem, v jejichž stínu je tak příjemně. Ačkoli vaše dcery smilní a vaše snachy cizoloží,
Iz 57:7 - Na vysoké a strmé hoře sis lože ustlala, na ni jsi stoupala, abys tam obětovala.
Ez 20:28 - Přivedl jsem je do země, o níž jsem přísahal, že jim ji dám. Jenže oni, jakmile tam uviděli kdejaké vyšší návrší a kdejaký zelenající se strom, už tam obětovali ty své oběti a přinášeli tam své urážlivé dary, podkuřovali jim vůněmi a vylévali úlitby.
Iz 1:29 - Hanba vám bude za posvátné háje, které se vám tak líbily; za ty zahrady se budete stydět, že jste se pro ně rozhodli.
Verš 9
Kněz proto dopadne tak jako lid - budu je trestat za jejich způsoby, za jejich skutky jim odplatím!
Iz 24:2 - Stejně dopadne kněz i kmán, otrok i jeho pán, děvečka i její paní, ti, kdo kupují i kdo prodávají, věřitelé i dlužníci, lichváři i jejich oběti.
Oz 4,1-7 - Tu prorok opisuje vinu a trest domu Izraela a vymenúva rozličné hriechy a previnenia synov Izraela, ku ktorým hovorí.
Oz 4,3 - Pre človeka aj nerozumné tvorstvo pociťuje Boží hnev.
Oz 4,4 - Nik nemá právo Bohu vyčitovať, že prísne súdi. Kňaz je prostredník medzi Bohom a ľuďmi; neposlúchnuť ho pokladal zákon za ťažký zločin (Dt 17,12).
Oz 4,5 - Verš je nejasný, jeho zmysel je asi: Zahynie, a to čoskoro, ľud, falošní proroci, ba celý národ, ktorý náš prorok volá matkou. Falošní proroci zavinili z veľkej čiastky nemravnosť ľudu, preto ich pád bude ťažší, čo náš prorok vyjadruje tým, že padnú v noci.
Oz 4,6 - Výčitka patrí celému národu: pretože odmietol poznanie Pána, prestane byť kňazským národom (porov. Ex 19,6). Izrael konal kňazskú službu, lebo mal byť prostredníkom medzi Bohom a ostatnými národmi.
Oz 4,8 - Je tu reč o kňazoch Severnej ríše. Všetky obety v tejto ríši boli hriešne, lebo jediným obetným miestom pre Izraelitov bol jeruzalemský chrám. Kňazi jednako napomáhali tieto obety, aby sa mohli z nich živiť; živili sa teda z hriechov ľudu, preto ich stihne ten istý trest, čo aj ľud.
Oz 4,11 - Modloslužba a s ňou spojené neresti natoľko odobrali Izraelitom rozum, že chcú veštby od svojich drevených bohov a veštia pomocou akýchsi paličiek (robdomantia; porov. aj Ez 21,26).
Oz 4,13 - Porov. Jer 2,20.
Oz 4,14 - Dcéry a nevesty, pravda, neostanú bez trestu. No väčšia je vina otcov a mužov, lebo od nich sa aj ony naučili hriechu. O pobehliciach svätýň pozri pozn. k 1 Kr 14,24.
Oz 4,15 - Mravný stav Izraela je beznádejný, preto prorok oslovuje Južné kráľovstvo, Júdsko, aby aspoň ono nepáchalo modloslužbu. Galgala a Betaven boli strediskami modloslužby. Dve mestá mali meno Galgala. O jednom pozri pozn. k 1 Sam 7,16, o druhom 1 Sam 10,8. Nevedno, o ktorom z týchto miest je tu reč. – Betaven je zmenené meno Betelu (dnešný Betin, asi 15 km severne od Jeruzalema). Meno Betel znamená "Dom Boha" (porov. Gn 28,10; 35,14). Jeroboam I. dal však postaviť v tomto meste zlaté teľa, preto ho prorok volá Betaven=Dom hriechu. – Boh nechce, aby modlári vyslovovali pri prísahe jeho meno.
Oz 4,17 - Ešte vždy pokračuje výzva k Júdsku, pozri v. 15.