Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Jób 33, 1-33

1 Ty, Jóbe, slyš dobře mou řeč, všem mým slovům dopřej sluchu. 2 Pohleď, otevírám ústa, pod mým patrem promlouvá můj jazyk. 3 Má řeč tryská z upřímného srdce, mé rty mluví o poznání vytříbeném. 4 Boží duch mě učinil, dech Všemocného mě oživil. 5 Můžeš-li, odpovídej, předlož mi svou při, postav se! 6 Hle, já budu tvými ústy před Bohem, i já jsem jen kus hlíny. 7 Hle, nemusí tě přepadat strach ze mne, ani moje naléhání tebe tížit. 8 Řekl jsi to přede mnou a já jsem tvá slova slyšel: 9 »Ryzí jsem, prost přestoupení, jsem bez úhony, bez nepravosti. 10 Hle, Bůh proti mně záminky hledá, pokládá mě za nepřítele, 11 sevřel do klády mé nohy a střeží všechny mé stezky.« 12 Hle, odpovídám ti: Zde nejsi v právu, neboť Bůh je větší než člověk. 13 Proč s ním vedeš spor? Že svými slovy neodpovídá? 14 Bůh přece promluví jednou i podruhé, a člověk to nepostřehne. 15 Ve snu, ve vidění nočním, když na lidi padá mrákota, v dřímotě na lůžku, 16 tehdy otvírá lidem ucho a zpečeťuje varování, jež jim dal, 17 aby člověka odvedl od toho, co páchá, aby muže chránil před vypínavostí, 18 aby jeho duši ušetřil před jámou a jeho život aby nezašel hubící střelou. 19 Bolestmi je kárán na svém loži, stálým svárem v kostech, 20 takže jeho život si oškliví pokrm a jeho duše vytoužené jídlo. 21 Jeho tělo se očividně ztrácí, vystupují kosti, které nebývalo vidět. 22 Jeho duše se blíží jámě a jeho život jisté smrti. 23 Bude-li s ním anděl, tlumočník, jeden z tisíců, a poví-li, že je to přímý člověk, 24 tehdy Bůh se nad ním smiluje a řekne: »Vykup ho, ať do jámy nesestoupí; mám za něho výkupné.« 25 Jeho tělo bude svěžejší než v mládí, vrátí se do dnů dospívání. 26 Bude-li prosit Boha a on v něm najde zalíbení, ukáže mu svou tvář za hlaholu polnic a člověku vrátí jeho spravedlnost. 27 Bude zpívat před lidmi a řekne: »Hřešil jsem a převracel, co bylo přímé, ale nebylo mi odplaceno stejným.« 28 Bůh vykoupil jeho duši, aby neodešla do jámy, jeho život smí hledět na světlo. 29 To vše učiní Bůh pro muže dvakrát i třikrát, 30 aby odvrátil jeho duši od jámy a přivedl ke světlu, do světla živých. 31 Poslouchej mě, Jóbe, pozorně, mlč, já budu mluvit. 32 Bude-li co říci, odpověz mi, promluv, chci pro tebe spravedlnost. 33 Nebudeš-li mít co říci, poslouchej mě, mlč a já ti zprostředkuji moudrost."

Verš 6

Hle, já budu tvými ústy před Bohem, i já jsem jen kus hlíny.

Jób 9:35 - Mluvil bych a nebál se ho, ale v mém případě tomu tak není.

Jób 23:10 - Zato on zná moji cestu; ať mě zkouší, vyjdu jako zlato.

Verš 8

Řekl jsi to přede mnou a já jsem tvá slova slyšel:

Jób 10:7 - Vždyť víš, že svévolník nejsem, a že nikdo nevysvobodí z tvé ruky.

Jób 16:17 - ač násilí na mých rukou nelpí a má modlitba je ryzí.

Jób 23:10 - Zato on zná moji cestu; ať mě zkouší, vyjdu jako zlato.

Jób 27:5 - Jsem dalek toho prohlásit vás za spravedlivé, dokud nezhynu, své bezúhonnosti se nevzdám,

Verš 10

Hle, Bůh proti mně záminky hledá, pokládá mě za nepřítele,

Jób 13:24 - Proč skrýváš svou tvář a pokladáš mě za svého nepřítele?

Jób 16:9 - Jeho hněv mě rozsápal, zanevřel na mě, skřípe na mě svými zuby; můj protivník zaostřuje na mě svůj zrak.

Jób 19:11 - Rozpálil se na mě hněvem, považuje mě za svého protivníka.

Verš 11

sevřel do klády mé nohy a střeží všechny mé stezky.«

Jób 13:27 - svíráš do klády mé nohy, dáváš pozor na všechny mé stezky, zanášíš si každou šlápotu mých nohou.

Jób 14:16 - A kdybys pak počítal mé kroky, nedbal bys už mého hříchu,

Verš 20

takže jeho život si oškliví pokrm a jeho duše vytoužené jídlo.

Ž 107:18 - Každý pokrm se jim hnusil, dospěli až k branám smrti.

Verš 26

Bude-li prosit Boha a on v něm najde zalíbení, ukáže mu svou tvář za hlaholu polnic a člověku vrátí jeho spravedlnost.

Ž 50:15 - Až mě potom budeš v den soužení volat, já tě ubráním a ty mě budeš oslavovat."

Iz 58:9 - Tehdy zavoláš a Hospodin odpoví, vykřikneš o pomoc a on se ozve: »Tu jsem!« Odstraníš-li ze svého středu jho, hrozící prst a ničemná slova,

Verš 30

aby odvrátil jeho duši od jámy a přivedl ke světlu, do světla živých.

Ž 56:13 - Bože, sliby tobě dané splním, přinesu ti oběť chvály, [ (Psalms 56:14) neboť jsi mě vysvobodil z jisté smrti. Což jsi neušetřil moje nohy podvrtnutí, abych před Bohem směl chodit dál ve světle živých? ]

Job 33,9 - Elihu zopakuje súhrn Jóbových tvrdení, ktorými ustavične zdôrazňoval svoju nevinnosť (porov. 9,21; 10,7; 12,4; 16,17; 27,5 n.). Odsúdi Jóbovu opovážlivosť. Veď podľa verša 10 Jób pripisoval Bohu istú predpojatosť (porov. 13,24; 19,11).

Job 33,14 - Boh hovorí k ľuďom rozmanitým spôsobom. Elihu uvádza aspoň tri spôsoby: Boh hovorí pomocou videnia (verše 15–18), prostredníctvom chorôb a neduhov (verše 19–22) a konečne cestou priateľského napomenutia (verše 23–28).