Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Jób 4, 1-21

1 Na to navázal Elífaz Témanský slovy: 2 "Neponeseš těžce, zkusí-li to někdo s tebou mluvit? Kdo se však dokáže zdržet domluv? 3 Hle, tys napomínal mnohé, ruce ochablé jsi posiloval, 4 tvé domluvy pozvedaly klopýtajícího, podlomená kolena jsi utvrzoval. 5 Teď došlo na tebe a těžce to neseš, sotva tě to zasáhlo, hned naplněn jsi hrůzou. 6 Nedůvěřuješ už ve svou bohabojnost? Nedává ti naději tvůj bezúhonný život? 7 Jen se rozpomeň, kdo z nevinných kdy zhynul? Kde upadli přímí do záhuby? 8 Pokud jsem já viděl, jen ti, kdo se obírají ničemnostmi, ti, kdo rozsívají trápení, je také sklidí. 9 Hynou Božím dechem, když zavane jeho hněv, je s nimi konec. 10 Lev řve, kňučí mladý lvíček, lvíčatům jsou zuby vyraženy. 11 Bez úlovku hyne lev a lví mláďata se rozeběhnou. 12 Cosi se ke mně přikradlo, mé ucho zachytilo šelest; 13 při přemítání o nočních viděních, když na lidi se snáší mrákota, 14 přepadl mě strach a třásl jsem se, všechny kosti se mi strachem chvěly, 15 když jakýsi duch mě míjel, chlupy se mi zježily po těle. 16 Stanul - ale jeho zjev jsem nerozeznal, jen podoba jakási stanula před mým zrakem a v tichu jsem slyšel hlas: 17 »Což je člověk spravedlivější než Bůh, čistší muž než jeho Učinitel?« 18 Nemůže-li věřit vlastním služebníkům, shledává-li omylnost i na andělech, 19 tím spíš na těch, kteří přebývají ve hliněných domech a svým základem tkví v prachu; ty rozmáčkne snadnějši než mola. 20 Než se setká ráno s večerem, už budou rozdrceni, nežli si to uvědomí, navždy zhynou. 21 Bývá s nimi vytrženo i jejich stanové lano; umírají, ale ne v moudrosti.

Verš 8

Pokud jsem já viděl, jen ti, kdo se obírají ničemnostmi, ti, kdo rozsívají trápení, je také sklidí.

Jób 15:35 - plodí trápení a rodí ničemnosti, jejich lůno připravuje lest."

Ž 7:14 - smrtonosnou zbraň si chystá, šípy ohnivé si připravuje.

Prís 22:8 - Kdo rozsévá bezpráví, sklidí ničemnost, hůl jeho prchlivosti vezme za své.

Iz 59:4 - Nikdo nevolá po spravedlnosti, nikdo se nezastává pravdy. Doufají v nicotu a šalebně mluví, plodí trápení a rodí ničemnosti.

Oz 10:13 - Orali jste svévoli, sklízeli bezpráví, jedli jste ovoce přetvářky. Doufal jsi v svou cestu, v množství svých bohatýrů.

Gal 6:7 - Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí.

Verš 9

Hynou Božím dechem, když zavane jeho hněv, je s nimi konec.

Iz 11:4 - nýbrž bude soudit nuzné spravedlivě, o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva. Žezlem svých úst bude bít zemi, dechem svých rtů usmrtí svévolníka.

Verš 18

Nemůže-li věřit vlastním služebníkům, shledává-li omylnost i na andělech,

Jób 15:15 - Hle, on ani na své svaté nedá a nebesa nejsou v jeho očích bez poskvrny,

2Pt 2:4 - Vždyť Bůh neušetřil ani anděly, kteří zhřešili, ale svrhl je do temné propasti podsvětí a dal je střežit, aby byli postaveni před soud.

Job 4,1 - Elifaz z Temanu bol asi najstarší z priateľov Jóbových, a preto jemu ako najprednejšiemu a najskúsenejšiemu patrilo prvé slovo, keď sa začína hádka o príčinách Jóbovho utrpenia.

Job 4,7 - Jób nemá príčiny, aby sa oddal zúfalosti. Ak jeho zbožnosť bola vždy úprimná, tá ho oprávňuje teraz, aby dôveroval v Boha a očakával v plnej nádeji, že jeho utrpenie bude iba prechodné. Vlastná skúsenosť má presvedčiť Jóba o tom, že len hriešnici, a nie spravodliví ľudia hynú v nešťastí.

Job 4,12-21 - Elifaz pokladá svoj nočný sen za zjavenie Božie a odvoláva sa naň, aby potvrdil svoju mienku o neúprosnej odvete Božej za hriešne skutky ľudí. Domnelé slovo Božie, ktoré tu Elifaz uvádza, neobsahuje nijakú nesprávnu náuku. Avšak jeho uzávery a najmä dôsledky namierené proti Jóbovi už nie sú vo všetkom oprávnené.

Job 4,17 - Pred nekonečnou svätosťou Božou každý človek musí sa cítiť hriešnikom.

Job 4,18 - "Sluhovia Boží" sú anjeli. Bez pomoci Božej nevedela by sa udržať ani anjelská prirodzenosť, lebo aj ona je iba stvorená, a tak podlieha premene a pominuteľnosti. – "Svojim sluhom nedôveruje" doslovne: "Nepriznáva to ani anjelom", t. j. že by sami mohli byť trvale dokonalí.

Job 4,19 - Porov. Múd 9,15; 2 Kor 5,1; porov. Gn 2,7.

Job 4,21 - "Nie v múdrosti" doslovne: "pre nedostatok múdrosti". V tom je zaiste nerozumnosť, že hriešnika nepoučia ani jeho vlastné utrpenia. Nič ho nevie nakloniť, aby svoj život polepšil. Rúti sa slepo do svojho nešťastia.