  | Kniha JóbBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Jób 33, 1-33 |
1 Jób 33, 1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj. 2 Jób 33, 2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých. 3 Jób 33, 3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji. 4 Jób 33, 4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život. 5 Jób 33, 5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se. 6 Jób 33, 6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já. 7 Jób 33, 7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení. 8 Jób 33, 8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem: 9 Jób 33, 9 Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není. 10 Jób 33, 10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele, 11 Jób 33, 11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých. 12 Jób 33, 12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk. 13 Jób 33, 13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje? 14 Jób 33, 14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk. 15 Jób 33, 15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci, 16 Jób 33, 16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje, 17 Jób 33, 17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil, 18 Jób 33, 18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč. 19 Jób 33, 19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí, 20 Jób 33, 20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější. 21 Jób 33, 21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati. 22 Jób 33, 22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran. 23 Jób 33, 23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho: 24 Jób 33, 24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení. 25 Jób 33, 25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své. 26 Jób 33, 26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho. 27 Jób 33, 27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné. 28 Jób 33, 28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval. 29 Jób 33, 29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku, 30 Jób 33, 30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých. 31 Jób 33, 31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím. 32 Jób 33, 32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe. 33 Jób 33, 33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
| | | Jób 33, 1-33 |
Verš 6
Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
Jób 9:35 - Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
Jób 23:10 - Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
Verš 8
Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
Jób 10:7 - Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.
Jób 16:17 - Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.
Jób 23:10 - Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
Jób 27:5 - Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
Verš 10
Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
Jób 13:24 - Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Jób 16:9 - Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.
Jób 19:11 - Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
Verš 11
Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
Jób 13:27 - A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
Jób 14:16 - Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým,
Verš 20
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
Ž 107:18 - Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
Verš 26
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
Ž 50:15 - A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
Iz 58:9 - Tehdy volati budeš, a Hospodin vyslyší tě; zavoláš, a řekneť: Teď jsem. Jestliže vyvržeš z prostřed sebe jho, a vztahování prstů, a mluvení nepravostí,
Verš 30
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
Ž 56:13 - Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály. [ (Psalms 56:14) Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých. ]
Job 33,9 - Elihu zopakuje súhrn Jóbových tvrdení, ktorými ustavične zdôrazňoval svoju nevinnosť (porov. 9,21; 10,7; 12,4; 16,17; 27,5 n.). Odsúdi Jóbovu opovážlivosť. Veď podľa verša 10 Jób pripisoval Bohu istú predpojatosť (porov. 13,24; 19,11).
Job 33,14 - Boh hovorí k ľuďom rozmanitým spôsobom. Elihu uvádza aspoň tri spôsoby: Boh hovorí pomocou videnia (verše 15–18), prostredníctvom chorôb a neduhov (verše 19–22) a konečne cestou priateľského napomenutia (verše 23–28).
