Verš 1
Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.
1Pt 2:5 - I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista.
Rim 6:13 - ani nepropůjčujte hříchu své tělo za nástroj nepravosti, ale jako ti, kteří byli vyvedeni ze smrti do života, propůjčujte sami sebe a své tělo Bohu za nástroj spravedlnosti.
Rim 6:16 - Víte přece, když se někomu zavazujete k poslušné službě, že se stáváte služebníky toho, koho posloucháte - buď otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k spravedlnosti.
Verš 2
A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.
1Jn 2:15 - Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není.
Ef 5:17 - Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně.
1Sol 4:3 - Neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení, abyste se zdržovali necudnosti
Verš 3
Každému z vás říkám na základě milosti, která mi byla dána: Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh.
Rim 1:5 - Skrze něho jsme přijali milost apoštolského poslání, aby ke cti jeho jména uposlechly a uvěřily všecky národy;
Ef 4:7 - Každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování.
1Kor 12:11 - To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce.
Ef 4:7 - Každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování.
Verš 4
Jako je v jednom těle mnoho údů a nemají všechny stejný úkol,
1Kor 12:27 - Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů.
Ef 1:23 - která je jeho tělem, plností toho, jenž přivádí k naplnění všechno, co jest.
Ef 4:16 - z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno.
Ef 5:23 - protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil.
Kol 1:24 - Proto se raduji, že nyní trpím za vás a to, co zbývá do míry utrpení Kristových, doplňuji svým utrpením za jeho tělo, to jest církev.
Verš 5
tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy.
1Kor 12:4 - Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch;
2Kor 10:13 - Nechceme si zakládat na díle přesahujícím hranice, které nám vyměřil Bůh, totiž abychom došli až k vám.
1Pt 4:10 - Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal; tak budete dobrými správci milosti Boží v její rozmanitosti.
Verš 6
Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás: Kdo má dar prorockého slova, ať ho užívá v souhlase s vírou.
1Kor 12:4 - Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch;
Verš 7
Kdo má dar služby, ať slouží. Kdo má dar učit, ať učí.
1Kor 12:10 - někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená.
1Pt 4:10 - Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal; tak budete dobrými správci milosti Boží v její rozmanitosti.
Verš 8
Kdo dovede povzbuzovat, nechť povzbuzuje. Kdo rozdává, ať dává upřímně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo se stará o trpící, ať pomáhá s radostí.
Mt 6:1 - Varujte se konat skutky spravedlnosti před lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce v nebesích.
Dt 15:7 - Bude-li u tebe potřebný někdo z tvých bratří, v některé z tvých bran v tvé zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, nebude tvé srdce zpupné a nezavřeš svou ruku před svým potřebným bratrem.
2Kor 9:7 - Každý ať dává podle toho, jak se ve svém srdci předem rozhodl, ne s nechutí ani z donucení; vždyť 'radostného dárce miluje Bůh'.
Verš 9
Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému.
Ž 97:10 - Vy, kdo milujete Hospodina, mějte v nenávisti zlo, on střeží duše svých věrných, svévolníkům je z rukou vytrhuje.
Am 5:15 - Mějte v nenávisti zlo a milujte dobro, uplatňujte v bráně právo! Snad se Hospodin, Bůh zástupů, smiluje nad pozůstatkem lidu Josefova.
Verš 10
Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.
Ef 4:2 - dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce
Heb 13:1 - Bratrská láska ať trvá;
1Pt 1:22 - Když jste nyní přijali pravdu a tak očistili své duše k nepředstírané bratrské lásce, z upřímného srdce vytrvale se navzájem milujte.
1Pt 2:17 - Ke všem lidem mějte úctu, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále ctěte.
Flp 2:3 - v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe;
1Pt 5:5 - Stejně se i vy mladší podřizujte starším. Všichni se oblecte v pokoru jeden vůči druhému, neboť 'Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost'.
Verš 12
Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí.
Rim 15:13 - Bůh naděje nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha svatého.
1Sol 5:16 - Stále se radujte,
Heb 10:36 - Potřebujete však vytrvalost, abyste splnili Boží vůli a dosáhli toho, co bylo zaslíbeno.
Heb 12:1 - Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo,
Jak 5:7 - Buďte tedy trpěliví, bratří, až do příchodu Páně. Pohleďte, jak rolník čeká trpělivě na drahocennou úrodu země, dokud se nedočká podzimního i jarního deště.
Lk 18:1 - Vypravoval jim podobenství, aby ukázal, jak je třeba stále se modlit a neochabovat:
Ef 6:18 - V každý čas se v Duchu svatém modlete a proste, bděte na modlitbách a vytrvale se přimlouvejte za všechny bratry i za mne,
Kol 4:2 - V modlitbách buďte vytrvalí, bděte a děkujte Bohu.
1Sol 5:17 - v modlitbách neustávejte.
Verš 13
Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství.
1Kor 16:1 - Pokud jde o sbírku pro církev v Jeruzalémě, dělejte to podle pokynů, které jsem dal církvím v Galacii.
Heb 13:2 - s láskou přijímejte i ty, kdo přicházejí odjinud - tak někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly.
1Pt 4:9 - Buďte jedni k druhým pohostinní a nestěžujte si na to!
Verš 14
Svolávejte dobro na ty, kteří vás pronásledují, dobro a ne zlo.
Mt 5:44 - Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují,
1Kor 4:12 - s námahou pracujeme svýma rukama. Jsme-li tupeni, žehnáme, pronásledováni neklesáme,
Verš 16
Mějte porozumění jeden pro druhého. Nesmýšlejte vysoko, ale věnujte se všedním službám. Nespoléhejte na svou vlastní chytrost.
Rim 15:5 - Bůh trpělivosti a povzbuzení ať vám dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše,
1Kor 1:10 - Prosím vás, bratří, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli svorni a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení.
Flp 2:2 - dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení,
Flp 3:16 - Jen k čemu jsme již dospěli, toho se držme.
1Pt 3:8 - Nakonec pak: Všichni buďte jedné mysli, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní,
Prís 3:7 - Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať.
Iz 5:21 - Běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích a rozumní sami před sebou.
Verš 17
Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré.
Prís 20:22 - Neříkej: "Odplatím za zlo!" Čekej na Hospodina a on tě zachrání.
Mt 5:39 - Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou;
1Kor 6:7 - Již to je vaše prohra, že se vůbec mezi sebou soudíte. Proč raději netrpíte křivdu? Proč raději nenesete škodu?
1Sol 5:15 - Hleďte, aby nikdo neoplácel zlým za zlé, ale vždycky usilujte o dobré mezi sebou a vůči všem.
2Kor 8:21 - Myslíme na to, abychom byli bez výtky nejen před Bohem, nýbrž i před lidmi.
1Pt 2:12 - a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu 'v den navštívení'.
Verš 18
Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji.
Mk 9:50 - Sůl je dobrá, ztratí-li však svou slanost, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou v pokoji."
Heb 12:14 - Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.
Verš 19
Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: 'Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.'
Mt 5:39 - Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou;
Lk 6:29 - Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili!
Dt 32:35 - Má je pomsta i odplata, přijde včas a jejich noha zakolísá, den jejich běd se blíží, řítí se na ně, co je jim uchystáno."
Heb 10:30 - Vždyť víme, kdo řekl: 'Já budu trestat, má je odplata.' A jinde: 'Pán bude soudit svůj lid.'
Verš 20
Ale také: 'Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.'
Prís 25:21 - Hladoví-li ten, kdo tě nenávidí, nasyť jej chlebem, žízní-li, napoj ho vodou,
Mt 5:44 - Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují,
Rim 12,1 - Pavol tu podáva morálne dôsledky z náuky vyloženej v dogmatickej časti tohto listu. "Telo" znamená celú ľudskú osobu. Kresťan celým svojím životom prináša Bohu obetu, ktorá je pravou "duchovnou bohoslužbou".
Rim 12,1-7 - Pavol tu vysvetľuje vzťah k svetskej moci. Tá je na to, aby slúžila spoločnému dobru, a teda aj jednotlivcom. Pavol tu zdôrazňuje zásadu, že moc má základ v Bohu. Takto kresťanské náboženstvo preniká mravný život jednotlivca (12, 1), ale aj celej spoločnosti.
Rim 12,3-8 - Údy Cirkvi tvoria spoločenstvo ako tajomné Kristovo telo. Toto spojenie určuje ich vzájomné povinnosti. Dary milosti môžu byť rozličné, ale vždy ich treba používať tak, aby slúžili dobru celého spoločenstva.
Rim 12,7 - Porov. Mt 22, 21; 1 Pt 2, 13.
Rim 12,8 - Porov. 8, 4; 1 Kor 13, 1; Gal 5, 14; Kol 3, 14; Jn 13, 34.
Rim 12,9 - Pozri Ex 20, 13–17; Dt 5, 17–21; Lv 19, 18. Blížny sa tu berie nielen ako člen toho istého národa, ako v Lv, ale ako člen ľudskej rodiny zjednotenej v Kristovi (Gal 3, 28; Mt 25, 40).
Rim 12,11 - "Čas" v pavlovskom chápaní je čas eschatologický, ten, o ktorom hovorí Písmo ako "o posledných dňoch", začatých smrťou a zmŕtvychvstaním Ježiša Krista a rozprestierajúcich sa na čas putujúcej Cirkvi, ktorá kráča v ústrety druhému Pánovmu príchodu.
Rim 12,12 - Porov. 1 Sol 5, 4 n.
Rim 12,13 - "Svätých", čiže kresťanov.
Rim 12,16 - Porov. Prís 3, 4.
Rim 12,19 - Dt 32, 35.
Rim 12,20 - Prís 25, 21; porov. Mt 5, 39.