výhody registrácie

Jakubov list

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Jak 2, 1-26

1 Bratří moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi. 2 Do vašeho shromáždění přijde třeba muž se zlatým prstenem a v nádherném oděvu. Přijde také chudák v ošumělých šatech. 3 A vy věnujete svou pozornost tomu v nádherném oděvu a řeknete mu: "Posaď se na tomto čestném místě," kdežto chudému řeknete: "Ty postůj tamhle, nebo si sedni tady na zem." 4 Neděláte tím mezi sebou rozdíly a nestali se z vás soudci, kteří posuzují nesprávně? 5 Poslyšte, moji milovaní bratří: Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují? 6 Vy jste však ponížili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují? Nevláčejí vás před soudy? 7 Nemluví právě oni s pohrdáním o slavném jménu, které bylo nad vámi vysloveno? 8 Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: 'Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,' dobře činíte. 9 Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a zákon vás usvědčuje z přestoupení. 10 Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem. 11 Vždyť ten, kdo řekl: 'Nezcizoložíš,' řekl také: 'Nezabiješ.' Jestliže necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ zákon. 12 Mluvte a jednejte jako ti, kteří mají být souzeni zákonem svobody. 13 Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem. 14 Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit? 15 Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den, 16 a někdo z vás by jim řekl: "Buďte s Bohem - ať vám není zima a nemáte hlad", ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné? 17 Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá. 18 Někdo však řekne: "Jeden má víru a druhý má skutky." Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích. 19 Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho. 20 Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu? 21 Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka? 22 Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti? 23 Tak se naplnilo Písmo: 'Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost' a byl nazván 'přítelem Božím'. 24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry! 25 Což nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků, když přijala posly a propustila je jinou cestou? - 26 Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.

Jak 2, 1-26





Verš 1
Bratří moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi.
Lv 19:15 - Nedopustíte se bezpráví při soudu. Nebudeš nadržovat nemajetnému ani brát ohled na mocného; budeš soudit svého bližního spravedlivě.
Dt 16:19 - Nepřevrátíš právo, nebudeš nikomu stranit, nepřijmeš úplatek. Úplatek oslepuje oči moudrých a překrucuje slova spravedlivých.
Prís 24:23 - I toto jsou výroky moudrých: Stranit osobám při soudu není dobré.
Mt 22:16 - Poslali za ním své učedníky s herodiány, aby řekli: "Mistře, víme, že jsi pravdivý a učíš cestě Boží podle pravdy; na nikoho se neohlížíš a nebereš ohled na postavení člověka.

Verš 5
Poslyšte, moji milovaní bratří: Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
Jn 7:48 - Uvěřil v něj někdo z předních mužů či farizeů?
1Kor 1:26 - Pohleďte, bratří, koho si Bůh povolává: Není mezi vámi mnoho moudrých podle lidského soudu, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených;
Ex 20:6 - ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.
1Sam 2:30 - Proto slyš výrok Hospodina, Boha Izraele. Prohlásil jsem sice, že tvůj dům a tvůj rod budou přede mnou konat svůj úřad věčně. Ale nyní je toto Hospodinův výrok: Jsem toho dalek! Ty, kdo mě ctí, poctím, ale ti, kdo mnou pohrdají, budou zlehčeni.
Prís 8:17 - Já miluji ty, kdo milují mne, a kdo mě za úsvitu hledají, naleznou mne.
Mt 5:3 - "Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.

Verš 8
Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: 'Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,' dobře činíte.
Lv 19:18 - Nebudeš se mstít synům svého lidu a nezanevřeš na ně, ale budeš milovat svého bližního jako sebe samého. Já jsem Hospodin.
Mt 22:39 - Druhé je mu podobné: 'Miluj svého bližního jako sám sebe.'
Mk 12:31 - Druhé pak je toto: 'Miluj bližního svého jako sám sebe!' Většího přikázání nad tato dvě není."
Rim 13:9 - Vždyť přikázání 'nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepožádáš' a kterákoli jiná jsou shrnuta v tomto slovu: 'Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.'
Gal 5:14 - Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého!
Ef 5:2 - a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a sám sebe dal za nás jako dar a oběť, jejíž vůně je Bohu milá.
1Sol 4:9 - O bratrské lásce není třeba, abych vám psal, neboť Bůh sám vás vyučil, jak se máte mít mezi sebou rádi.

Verš 10
Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.
Dt 27:26 - "Buď proklet, kdo nebude plnit slova tohoto zákona a dodržovat je." A všechen lid řekne: "Amen."
Mt 5:19 - Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by však zachovával a učil, bude v království nebeském vyhlášen velkým.
Gal 3:10 - Ti však, kteří spoléhají na skutky zákona, jsou pod kletbou, neboť stojí psáno: 'Proklet je každý, kdo nezůstává věren všemu, co je psáno v zákoně, a nečiní to.'

Verš 11
Vždyť ten, kdo řekl: 'Nezcizoložíš,' řekl také: 'Nezabiješ.' Jestliže necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ zákon.
Ex 20:14 - Nesesmilníš.
Mt 5:27 - Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Nezcizoložíš.'

Verš 13
Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.
Mt 6:15 - jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení.
Mt 18:35 - Tak bude jednat s vámi můj nebeský Otec, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratru."
Mk 11:25 - A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení."
Lk 16:25 - Abraham řekl: 'Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se raduje a ty trpíš.

Verš 14
Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?
Mt 7:26 - Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku.
Jak 1:23 - Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled;

Verš 15
Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,
Lk 3:11 - On jim odpověděl: "Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak."
1Jn 3:17 - Má-li někdo dostatek a vidí, že jeho bratr má nouzi, a bez soucitu se od něho odvrátí - jak v něm může zůstávat Boží láska?

Verš 19
Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.
Mk 1:24 - "Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi svatý Boží."

Verš 21
Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka?
Gn 22:10 - I vztáhl Abraham ruku po obětním noži, aby svého syna zabil jako obětního beránka.

Verš 23
Tak se naplnilo Písmo: 'Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost' a byl nazván 'přítelem Božím'.
Gn 15:6 - Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost.
Rim 4:3 - Co říká Písmo? 'Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.'
Gal 3:6 - Pohleďte na Abrahama: 'uvěřil Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.'

Verš 25
Což nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků, když přijala posly a propustila je jinou cestou? -
Joz 2:1 - Jozue, syn Núnův, vyslal potají ze Šitímu dva muže jako zvědy. Řekl: "Jděte, prohlédněte tu zemi i Jericho." Šli tedy a vstoupili do domu jedné ženy jménem Rachab, nevěstky, a tam přespali.
Joz 6:23 - Ti mládenci, zvědové, tedy vešli dovnitř a vyvedli Rachabu i jejího otce a matku i bratry se vším, co jí náleželo; vyvedli všechno její příbuzenstvo a poskytli jim místo za izraelským táborem.
Heb 11:31 - Nevěstka Rachab věřila, a proto přátelsky přijala vyzvědače a nezahynula s nevěřícími.

Jak 2,5 - Porov. 1 Kor 1, 26–38. Boh si práve chudobných a biednych vyvolil za priekopníkov evanjelia. Aj do Cirkvi vstupovali skôr chudobní ako bohatí.

Jak 2,7 - "Vzývať meno." V Starom zákone vzývať Božie meno nad niekým znamenalo vzývať osobitnú Božiu ochranu nad ním. Zároveň takýto človek sa stával vlastníctvom a bol v službe toho, koho meno sa nad ním vzývalo. V Novom zákone vzývaním Ježišovho mena sa človek stáva jeho vlastníctvom a stavia sa do služby Krista, dostáva po ňom aj meno – kresťan (gr. christianós). Jakub tu myslí na obrady krstu.

Jak 2,8 - Lv 19, 18; porov. Mt 22, 39.

Jak 2,10 - "Previnil by sa proti všetkým," pretože všetky prikázania sú výrazom jednej a tej istej Božej vôle, navzájom súvisia a tvoria jeden celok.

Jak 2,11 - Ex 20, 13–14; Dt 5, 17–18.

Jak 2,13 - Proti tomu, kto je nemilosrdný voči bratom, bude aj Boh prísny a spravodlivý. Taký sa nebude môcť spoliehať na Božie milosrdenstvo, ktoré je pre hriešnikov vlastne jedinou nádejou v deň súdu. Vidno tu narážku na jedno z ôsmich blahoslavenstiev.

Jak 2,14-17 - Opravdivá viera sa nevyhnutne prejavuje a uskutočňuje aj vonkajšími skutkami lásky a milosrdenstva, ináč by bola mŕtva. Táto myšlienka sa nijako neprotiví náuke svätého Pavla o ospravedlnení z viery (Rim 3, 21 – 4, 25; Gal 3 a inde). Pavol totiž tvrdí, že nie skutky podľa Mojžišovho zákona nás ospravedlňujú, ale viera a Božia milosť. Tu ide teda o základné ospravedlnenie, ktoré je len začiatkom svätosti a spásy. No na dosiahnutie spásy sú potrebné skutky a zásluhy. Pavol nikde nepíše, že dobré skutky nie sú potrebné. Sama kresťanská viera nie je iba rozumovým postojom, ale znamená prijať Kristovo evanjelium ako program vlastného života a plniť ho (porov. 2 Sol 3, 10–12).

Jak 2,21 - Gn 22, 9; porov. Hebr 11, 17.

Jak 2,23 - Gn 15, 6; porov. Rim 4, 3; Gal 3, 6.

Jak 2,25 - Porov. Joz 2, 1–26; Hebr 11, 31.