výhody registrácie

Kniha proroka Ezechiela

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Ez 37, 1-28

1 Spočinula na mně ruka Hospodinova. Hospodin mě svým duchem vyvedl a postavil doprostřed pláně, na níž bylo plno kostí, 2 a provedl mě kolem nich. A hle, na té pláni bylo velice mnoho kostí a byly velice suché. 3 I otázal se mne: "Lidský synu, mohou tyto kosti ožít?" Odpověděl jsem: "Panovníku Hospodine, ty to víš." 4 Tu mi řekl: "Prorokuj nad těmi kostmi a řekni jim: "Slyšte, suché kosti, Hospodinovo slovo! 5 Toto praví Panovník Hospodin těmto kostem: Hle, já do vás uvedu ducha a oživnete. 6 Dám na vás šlachy, pokryji vás svalstvem, potáhnu vás kůží a vložím do vás ducha a oživnete. I poznáte, že já jsem Hospodin." 7 Prorokoval jsem tedy, jak mi bylo přikázáno. A zatímco jsem prorokoval, ozval se hluk, nastalo dunění a kosti se přibližovaly jedna ke druhé. 8 Viděl jsem, jak je najednou pokryly šlachy a svaly a navrch se potáhly kůží, avšak duch v nich ještě nebyl. 9 Tu mi řekl: "Prorokuj o duchu, lidský synu, prorokuj a řekni mu: Toto praví Panovník Hospodin: Přijď, duchu, od čtyř větrů a zaduj na tyto povražděné, ať ožijí!" 10 Když jsem prorokoval, jak mi přikázal, vešel do nich duch a oni ožili. Postavili se na nohy a bylo to převelmi veliké vojsko. 11 Potom mi řekl: "Lidský synu, tyto kosti, to je všechen dům izraelský. Hle, říkají: »Naše kosti uschly, zanikla naše naděje, jsme ztraceni.« 12 Proto prorokuj a řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já otevřu vaše hroby a vyvedu vás z vašich hrobů, můj lide, a přivedu vás do izraelské země. 13 I poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás z hrobů, můj lide. 14 Vložím do vás svého ducha a oživnete. Dám vám odpočinutí ve vaší zemi. I poznáte, že já Hospodin jsem to vyhlásil i vykonal, je výrok Hospodinův." 15 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 16 "Ty, lidský synu, slyš. Vezmi si jedno dřevo a napiš na ně: »Judovi a synům izraelským, jeho spojencům.« Pak vezmi druhé dřevo a napiš na ně: »Josefovi«, to je dřevo Efrajimovo a celého domu izraelského, jeho spojenců. 17 Přilož jedno k druhému a budeš je mít za jedno dřevo; budou v tvé ruce jedním celkem. 18 Až se tě synové tvého lidu zeptají: »Nepovíš nám, co to pro nás znamená?«, 19 promluv k nim: toto praví Panovník Hospodin: »Hle, já vezmu dřevo Josefovo, které je v ruce Efrajimově a izraelských kmenů, jeho spojenců, přidám k němu dřevo Judovo a učiním je dřevem jedním a budou v mé ruce jedno.« 20 Až budou ta dřeva, na která jsi psal, v tvé ruce před jejich očima, 21 promluvíš k nim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já vezmu syny Izraele zprostřed pronárodů, kamkoli odešli, shromáždím je ze všech stran a přivedu je do jejich země. 22 Učiním z nich jediný národ v zemi, na izraelských horách, a jediný král bude králem všech. Nebudou to už dva národy a nebudou už rozdělení na dvě království. 23 Nebudou se už poskvrňovat svými hnusnými a ohyzdnými modlami ani žádnými svými nevěrnostmi. Zachráním je ze všech míst, kde sídlili a ve kterých hřešili, očistím je a budou mým lidem a já jim budu Bohem. 24 David, můj služebník, bude nad nimi králem a jediným pastýřem všech, budou se řídit mými řády, budou zachovávat má nařízení a jednat podle nich. 25 Budou sídlit v zemi, kterou jsem dal Jákobovi, svému služebníku, v níž sídlili vaši otcové. Budou v ní sídlit oni i jejich synové a synové jejich synů navěky a David, můj služebník, bude jejich knížetem navěky. 26 Uzavřu s nimi smlouvu pokoje; bude to věčná smlouva s nimi, dám jim ji a rozmnožím je a v jejich středu zřídím svou svatyni navěky. 27 Můj příbytek bude nad nimi a já jim budu Bohem a oni budou mým lidem. 28 I poznají pronárody, že já Hospodin jsem ten, kdo posvěcuje Izraele, až má svatyně bude navěky v jejich středu."

Ez 37, 1-28





Verš 24
David, můj služebník, bude nad nimi králem a jediným pastýřem všech, budou se řídit mými řády, budou zachovávat má nařízení a jednat podle nich.
Iz 40:11 - Jak pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede."
Jer 30:9 - budou sloužit Hospodinu, svému Bohu, a Davidovi, svému králi, kterého jim vzbudím."
Ez 34:23 - Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást, Davida, svého služebníka. Ten je bude pást a ten bude jejich pastýřem.

Verš 26
Uzavřu s nimi smlouvu pokoje; bude to věčná smlouva s nimi, dám jim ji a rozmnožím je a v jejich středu zřídím svou svatyni navěky.
Ž 89:3 - Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno navěky, v nebesích jsi pevně založil svou věrnost,
Ez 34:25 - Uzavřu s nimi smlouvu pokoje a odstraním ze země dravou zvěř, takže i na poušti budou moci bezpečně sídlit a spát v divočině.
2Kor 6:16 - Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: 'Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.'

Verš 27
Můj příbytek bude nad nimi a já jim budu Bohem a oni budou mým lidem.
Ez 11:20 - aby se řídili mými nařízeními, zachovávali moje řády a jednali podle nich. I budou mým lidem a já jim budu Bohem.
Ez 24:11 - Prázdný hrnec postav na žhavé uhlí, aby se rozpálil a jeho měď se rozžhavila; ať se v něm roztaví jeho nečistota a jeho připálenina vezme za své.

Verš 22
Učiním z nich jediný národ v zemi, na izraelských horách, a jediný král bude králem všech. Nebudou to už dva národy a nebudou už rozdělení na dvě království.
Jn 10:16 - Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo a jeden pastýř.

Ez 37,1 - Vo verši 11 sám Boh podáva výklad Ezechielovho videnia. Oživené kosti sú oživený izraelský národ, ktorý v zajatí už odumrel a sotva mal nádeje, že ešte niekedy bude národom. O zmŕtvychvstaní ľudských tiel tu prorok nehovorí. No toto videnie jednako mohlo ľudí pripravovať na túto vieru, a to tým viac, že vzkriesenia neboli Izraelitom neznáme; porov. 1 Kr 17,17 n.; 2 Kr 4,18 n.; 13,21 – V údolí, kam Boží duch zaviedol proroka (porov. 3,23), neboli v skutočnosti ľudské kosti, prorok ich videl len svojím duševným zrakom, v prorockom vytržení.

Ez 37,2 - Kosti boli zoschnuté, boli to teda kosti už dávno odumretých ľudí.

Ez 37,11 - Do pádu Jeruzalema, kým stál Pánov chrám, Izraeliti žili v nádeji, že ostanú národným celkom. Keď ich však rozhádzali v zajatí, odumrela im táto nádej, pokladali sa za stratených.

Ez 37,12 - Hrobmi sa tu rozumejú miesta, kde boli Izraeliti v zajatí.

Ez 37,15 - Jedným z požehnaní mesiášskych čias má byť, že sa zase spoja dve čiastky vyvoleného národa, ktorý od Roboamových čias bol rozdvojený. Toto zjednotenie proroci už pred Ezechielom viac ráz predpovedali: Am 9,11; Oz 2,2; 3,5; Iz 11,13; Mich 2,12. I toto proroctvo, ako všetky podobné, bolo podmienečné; ak Izrael bude verný a primkne sa k svojmu Mesiášovi. No Izrael to neurobil, preto nezostal vo svojej krajine, ani jeho chrám nemal večného trvania. Dokonale sa však splnilo toto proroctvo na novozákonnom vyvolenom národe, na Kristovej Cirkvi.

Ez 37,16 - Jedno z driev predstavovalo Júdske kráľovstvo, v ktorom vedúcim kmeňom bol kmeň Júdov. K nemu sa družili ešte dva malé izraelské kmene, Benjamín a Simeon. Týchto treba rozumieť pod spojencami Júdu. Druhé drevo predstavovalo zasa Severné kráľovstvo, v ktorom vedúcu úlohu hrali kmene Jozefových synov, Efraima a Manassesa. Všetky ostatné kmene patrili k Severnému kráľovstvu, boli teda spojencami Efraima. Kmeň Efraim bol najväčší v Severnej ríši; často sa preto celá táto ríša volá prosto Efraimom.

Ez 37,23 - Sídlami rozumej miesto, kde boli Izraeliti v zajatí a kde sa klaňali modlám. Ale azda lepšie by bolo so LXX: "od všetkých vzbúr".

Ez 37,24 - Kráľ, ktorého prorok volá Dávidom, bude Mesiáš; porov. pozn. k 34,23.

Ez 37,27 - O Pánovom stane nad vyvoleným ľudom pozri Iz 4,5–6.