výhody registrácie

List Galaťanom

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Gal 3, 1-29

1 Vy pošetilí Galatští, kdo vás to obloudil - vždyť vám byl tak jasně postaven před oči Ježíš Kristus ukřižovaný! 2 Chtěl bych se vás zeptat jen na jedno: dal vám Bůh svého Ducha proto, že jste činili skutky zákona, nebo proto, že jste uvěřili zvěsti, kterou jste slyšeli? 3 To jste tak pošetilí? Začali jste žít z Ducha Božího, a teď spoléháte sami na sebe? 4 Tak veliké věci jste prožili nadarmo? A kdyby jen nadarmo! 5 Ten, který vám udílí Ducha a působí mezi vámi mocné činy, činí tak proto, že plníte zákon, nebo proto, že jste slyšeli a uvěřili? 6 Pohleďte na Abrahama: 'uvěřil Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.' 7 Pochopte tedy, že syny Abrahamovými jsou lidé víry. 8 Protože se v Písmu předvídá, že Bůh na základě víry ospravedlní pohanské národy, dostal už Abraham zaslíbení: 'V tobě dojdou požehnání všechny národy.' 9 A tak lidé víry docházejí požehnání spolu s věřícím Abrahamem. 10 Ti však, kteří spoléhají na skutky zákona, jsou pod kletbou, neboť stojí psáno: 'Proklet je každý, kdo nezůstává věren všemu, co je psáno v zákoně, a nečiní to.' 11 Je jasné, že nikdo není před Bohem ospravedlněn na základě zákona, neboť čteme: 'Spravedlivý bude živ z víry.' 12 Zákon však nevychází z víry, nýbrž praví: 'Kdo bude tyto věci činit, získá tím život.' 13 Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: 'Proklet je každý, kdo visí na dřevě'. 14 To proto, aby požehnání dané Abrahamovi dostaly v Ježíši Kristu i pohanské národy, abychom zaslíbeného Ducha přijali skrze víru. 15 Bratří, znázorním to příkladem: ani lidskou závěť jednou pravoplatně potvrzenou nemůže nikdo zrušit nebo k ní něco přidat. 16 Slib byl dán Abrahamovi a 'jeho potomku'; nemluví se o potomcích, nýbrž o potomku: je jím Kristus. 17 Chci tím říci: Smlouvu, od Boha dávno pravoplatně potvrzenou, nemůže učinit neplatnou zákon, vydaný teprve po čtyřech stech třiceti letech, a tak zrušit slib. 18 Kdyby totiž dědictví plynulo ze zákona, nebylo by založeno na slibu. Abrahamovi je však z milosti Bůh přiřkl svým slibem. 19 Jak je to potom se zákonem? Byl přidán kvůli proviněním jen do doby, než přijde ten zaslíbený potomek; byl vyhlášen anděly a svěřen lidskému prostředníku. 20 Prostředníka není potřebí tam, kde jedná jen jeden, a Bůh je jeden. 21 Je tedy zákon proti Božím slibům? Naprosto ne! Kdyby tu byl zákon, který by mohl dát život, pak by vskutku spravedlnost byla ze zákona. 22 Ale podle Písma je všechno v zajetí hříchu, aby se zaslíbení, dané víře v Ježíše Krista, splnilo těm, kdo věří. 23 Dokud nepřišla víra, byli jsme zajatci, které zákon střežil pro chvíli, kdy víra měla být zjevena. 24 Zákon byl tedy naším dozorcem až do příchodu Kristova, až do ospravedlnění z víry. 25 Když však přišla víra, nemáme již nad sebou dozorce. 26 Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši. 27 Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli. 28 Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. 29 Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil.

Gal 3, 1-29





Verš 1
Vy pošetilí Galatští, kdo vás to obloudil - vždyť vám byl tak jasně postaven před oči Ježíš Kristus ukřižovaný!
Gal 5:7 - Běželi jste dobře! Kdo vám zabránil, abyste se drželi pravdy?

Verš 6
Pohleďte na Abrahama: 'uvěřil Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.'
Gn 15:6 - Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost.
Rim 4:3 - Co říká Písmo? 'Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.'
Jak 2:23 - Tak se naplnilo Písmo: 'Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost' a byl nazván 'přítelem Božím'.

Verš 8
Protože se v Písmu předvídá, že Bůh na základě víry ospravedlní pohanské národy, dostal už Abraham zaslíbení: 'V tobě dojdou požehnání všechny národy.'
Gn 12:3 - Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země."
Gn 18:18 - Abraham se jistě stane velikým a zdatným národem a budou v něm požehnány všechny pronárody země.
Gn 22:18 - a ve tvém potomstvu dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu."
Gn 26:4 - »Tvé potomstvo rozmnožím jako nebeské hvězdy; tvému potomstvu dám všechny tyto země. V tvém potomstvu dojdou požehnání všechny pronárody země.«
Gn 49:10 - Juda nikdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nepřijde ten, který z něho vzejde; toho budou poslouchat lidská pokolení.
Sk 3:25 - Vás se týkají zaslíbení proroků i smlouva, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci, když řekl Abrahamovi: 'V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy na zemi.'

Verš 10
Ti však, kteří spoléhají na skutky zákona, jsou pod kletbou, neboť stojí psáno: 'Proklet je každý, kdo nezůstává věren všemu, co je psáno v zákoně, a nečiní to.'
Dt 27:26 - "Buď proklet, kdo nebude plnit slova tohoto zákona a dodržovat je." A všechen lid řekne: "Amen."

Verš 11
Je jasné, že nikdo není před Bohem ospravedlněn na základě zákona, neboť čteme: 'Spravedlivý bude živ z víry.'
Rim 3:20 - Vždyť ze skutků zákona 'nebude před ním nikdo ospravedlněn', neboť ze zákona pochází poznání hříchu.
Gal 2:16 - víme však, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom došli spravedlnosti z víry v Krista, a ne ze skutků zákona. Vždyť ze skutků zákona 'nebude nikdo ospravedlněn'.
Hab 2:4 - Pozor na opovážlivce; není v něm duše přímá. Spravedlivý bude žít pro svou věrnost.
Rim 1:17 - Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: 'Spravedlivý z víry bude živ.'
Heb 10:38 - Avšak můj spravedlivý - říká Bůh - bude žít, protože uvěřil. Kdo by však odpadl, v tom nenajdu zalíbení.'

Verš 12
Zákon však nevychází z víry, nýbrž praví: 'Kdo bude tyto věci činit, získá tím život.'
Lv 18:5 - Budete dbát na moje nařízení a na moje řády. Člověk, který podle nich bude jednat, bude z nich žít. Já jsem Hospodin.
Ez 20:11 - Vydal jsem jim svá nařízení a seznámil je se svými řády, skrze něž má člověk život, když je plní.
Rim 10:5 - Mojžíš píše o spravedlnosti, založené na zákoně: 'Člověk, který tak jedná, bude živ.'

Verš 13
Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: 'Proklet je každý, kdo visí na dřevě'.
Rim 8:3 - Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích,
2Kor 5:21 - Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti.
Dt 21:23 - nenecháš jeho mrtvolu na kůlu přes noc, ale bezpodmínečně ho pohřbíš týž den, protože ten, kdo byl pověšen, je zlořečený Bohem. Neposkvrníš svou zemi, kterou ti dává do dědictví Hospodin, tvůj Bůh.

Verš 15
Bratří, znázorním to příkladem: ani lidskou závěť jednou pravoplatně potvrzenou nemůže nikdo zrušit nebo k ní něco přidat.
Heb 9:17 - Jen závěť zemřelých je totiž platná; nemá však platnost, dokud žije ten, kdo ji ustanovil.

Verš 16
Slib byl dán Abrahamovi a 'jeho potomku'; nemluví se o potomcích, nýbrž o potomku: je jím Kristus.
Gal 3:8 - Protože se v Písmu předvídá, že Bůh na základě víry ospravedlní pohanské národy, dostal už Abraham zaslíbení: 'V tobě dojdou požehnání všechny národy.'

Verš 17
Chci tím říci: Smlouvu, od Boha dávno pravoplatně potvrzenou, nemůže učinit neplatnou zákon, vydaný teprve po čtyřech stech třiceti letech, a tak zrušit slib.
Gn 15:13 - Tu Hospodin Abramovi řekl: "Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let.
Ex 12:40 - Doba pobytu, kterou Izraelci v Egyptě strávili, byla čtyři sta třicet let.
Sk 7:6 - A Bůh mu řekl: 'Tvoji potomci se přestěhují do cizí země a budou tam bydlet; udělají z nich otroky a po čtyři sta let s nimi budou zle nakládat.

Verš 18
Kdyby totiž dědictví plynulo ze zákona, nebylo by založeno na slibu. Abrahamovi je však z milosti Bůh přiřkl svým slibem.
Rim 4:14 - Kdyby dědici byli ti, kteří stavějí na zákoně, byla by víra zbavena smyslu a zaslíbení zrušeno.

Verš 19
Jak je to potom se zákonem? Byl přidán kvůli proviněním jen do doby, než přijde ten zaslíbený potomek; byl vyhlášen anděly a svěřen lidskému prostředníku.
Jn 15:22 - Kdybych byl nepřišel a nemluvil k nim, byli by bez hříchu. Nyní však nemají výmluvu pro svůj hřích.
Rim 4:15 - Zákon s sebou nese Boží hněv: kde není zákon, není ani přestoupení zákona.
Rim 5:20 - K tomu navíc přistoupil zákon, aby se provinění rozmohlo. A kde se rozmohl hřích, tam se ještě mnohem více rozhojnila milost,
Rim 7:8 - Hřích použil tohoto přikázání jako příležitosti, aby ve mně probudil všechnu žádostivost; bez zákona je totiž hřích mrtev.
Sk 7:38 - To je ten, kdo při shromáždění lidu na poušti byl prostředníkem mezi andělem, který k němu mluvil na hoře Sínaj, a mezi našimi praotci. To on přijal pro vás slova života.
Sk 7:53 - Přijali jste Boží zákon z rukou andělů, ale sami jste jej nezachovali!"
Dt 5:5 - Já jsem stál v oné době mezi Hospodinem a vámi, abych vám oznámil Hospodinovo slovo, protože jste se báli ohně a nevystoupili jste na horu. Řekl:
Jn 1:17 - Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.
Sk 7:38 - To je ten, kdo při shromáždění lidu na poušti byl prostředníkem mezi andělem, který k němu mluvil na hoře Sínaj, a mezi našimi praotci. To on přijal pro vás slova života.

Verš 22
Ale podle Písma je všechno v zajetí hříchu, aby se zaslíbení, dané víře v Ježíše Krista, splnilo těm, kdo věří.
Rim 3:9 - Co tedy? Máme my židé nějakou přednost? Vůbec ne! Vždyť jsme už dříve ukázali, že všichni, židé i pohané, jsou pod mocí hříchu,
Rim 11:32 - Bůh totiž všecky uzavřel pod neposlušnost, aby se nade všemi slitoval.

Verš 24
Zákon byl tedy naším dozorcem až do příchodu Kristova, až do ospravedlnění z víry.
Mt 5:17 - Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.
Sk 13:38 - Budiž vám tedy známo, bratří, že skrze něho se vám zvěstuje odpuštění všech hříchů, a to i těch, jichž vás nemohl zprostit Mojžíšův zákon.
Rim 10:4 - Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří.

Verš 26
Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši.
Iz 56:5 - dám ve svém domě a na svých hradbách památník s jménem lepším než synů a dcer: Dám jim jméno věčné, jež nebude vymýceno."
Jn 1:12 - Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.
Rim 8:15 - Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!
Gal 4:5 - aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny.

Verš 27
Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli.
Rim 6:3 - Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt?

Verš 28
Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou.
Jn 17:21 - aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že jsi mě poslal.

Verš 29
Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil.
Gn 21:12 - Bůh však Abrahamovi řekl: "Netrap se pro chlapce a pro tu otrokyni; poslechni Sáru ve všem, co ti říká, neboť tvé potomstvo bude povoláno z Izáka.
Rim 9:7 - ani nejsou všichni dětmi Abrahamovými jen proto, že jsou jeho potomci, nýbrž 'z Izáka bude povoláno tvé potomstvo', to jest:
Heb 11:18 - 'Z Izáka bude pocházet tvé potomstvo.'

Gal 3,1 - Evanjelium je Kristus ukrižovaný (1 Kor 2,2) a zmŕtvychvstalý; preto ohlasovanie evanjelia sa podstatne sústreďuje na Kristovo veľkonočné tajomstvo (porov. 1 Kor 11, 23 n; 15, 3 n).

Gal 3,3-5 - Pravdepodobne tu myslí na obriezku. Galaťania tým, že počúvali falošných učiteľov a prijali záväznosť Mojžišovho zákona aj pre kresťanov, ukázali, že nič nepochopili zo svedectva Ducha, ktorý sa prejavuje v kresťanoch (porov. Sk 10, 44–45; 1 Sol 1, 5). Dary Ducha máme iba skrze vieru v Krista.

Gal 3,6 - Gn 15, 6. Pavol nevyhnutnosť viery pre spásu dokazuje zo zjavenia.

Gal 3,8 - Gn 12, 3.

Gal 3,10 - Dt 27, 26. Zákon oprávňoval iba trest. Toho, kto ho poruší, dáva pod kliatbu. Ak sa totiž človek spolieha iba na svoje vlastné sily, nedokáže dokonale zachovať zákon. Zákon preto nemôže byť zdrojom milosti, ospravedlnenia.

Gal 3,11 - Hab 2, 4.

Gal 3,12 - Lv 18, 5.

Gal 3,13 - Dt 21, 23. Kristus vzal na seba kliatbu zákona za tých, ktorí zákon porušili. Svojou smrťou zadosťučinil zákonu. Preto tí, čo sú s Kristom spojení, už nepodliehajú zákonu.

Gal 3,15-18 - Keď už potvrdený ľudský závet je nezmeniteľný, tým skôr je nezmeniteľné Božie prisľúbenie. Božie prisľúbenie nemohol zrušiť ani Mojžišov zákon. Preto Božie požehnanie nepochádza zo zákona, ale z prisľúbenia.

Gal 3,19-22 - V dejinách spásy mal zákon iba podradnú úlohu. Vzhľadom na ľudskú slabosť skôr zapríčiňoval rozmnoženie hriechu. Tým viac ukazoval potrebu vykúpenia. Okrem toho Boh dal zákon skrze prostredníka (Mojžiša), kým vykúpenie skrze prisľúbeného Vykupiteľa, Ježiša Krista.

Gal 3,23-29 - Zákon mal svoj význam v tom, že udržiaval Židov vo viere v jedného Boha, v jeho prisľúbenia a v túžbe po Mesiášovi. Keď sa všetky prisľúbenia splnili v Kristovi, zákon stratil zmysel.

Gal 3,27 - Obliecť si Krista, znamená stať sa ako on, premeniť sa v neho (porov. 2, 20), teda konkrétne: prijať synovstvo (4, 5), byť s Kristom jeden (3, 28), byť Kristovým (3, 29), byť na základe synovstva Božím dedičom (4, 6–7) a napokon to znamená, že Kristus je v nás (4, 19).