1. list Korinťanom

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

1Kor 7, 1-40

1 Pokud jde o to, co jste psali: Je pro muže lépe, když žije bez ženy. 2 Abyste se však uvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže. 3 Muž ať prokazuje ženě, čím je jí povinen, a podobně i žena muži. 4 Žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Podobně však ani muž nemá své tělo pro sebe, ale pro svou ženu. 5 Neodpírejte se jeden druhému, leda se vzájemným souhlasem a jen na čas, abyste byli volni pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás satan nepokoušel, když byste se nemohli ovládnout. 6 To ovšem říkám jako ústupek, ne jako příkaz. 7 Přál bych si totiž, aby všichni lidé byli jako já; ale každý má od Boha svůj vlastní dar, jeden tak, druhý jinak. 8 Svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou tak jako já. 9 Je-li jim zatěžko žít zdrženlivě, ať vstoupí v manželství, neboť je lepší žít v manželství než se trápit. 10 Těm, kteří žijí v manželství, přikazuji - ne já, ale Pán - aby žena od muže neodcházela. 11 A když už odejde, ať zůstane neprovdána nebo se s mužem smíří; a muž ať ženu neopouští. 12 Ostatním pravím já, a ne už Pán: Má-li někdo z bratří ženu nevěřící a ona je ochotna s ním zůstat, ať ji neopouští. 13 A má-li žena muže nevěřícího a on je ochoten s ní zůstat, ať ho neopouští. 14 Nevěřící muž je totiž posvěcen manželstvím s věřící ženou a nevěřící žena manželstvím s věřícím mužem, jinak by vaše děti byly nečisté; jsou však přece svaté! 15 Chce-li nevěřící odejít, ať odejde. Věřící nejsou v takových případech vázáni. Bůh nás povolal k pokoji. 16 Víš snad, ženo, zda se ti podaří přivést muže ke spáse? Víš snad, muži, zda se ti podaří přivést ženu ke spáse? 17 Každý ať žije v tom postavení, které měl od Pána, když ho povolal k víře. A tak to nařizuji v církvích všude. 18 Jsi povolán jako žid? Nezatajuj svou obřízku. Jsi povolán jako pohan? Nedávej se obřezat. 19 Nezáleží na tom, zda je někdo obřezán nebo není, ale na tom, zda zachovává Boží přikázání. 20 Nikdo ať neopouští postavení, v němž ho Bůh povolal. 21 Byl jsi povolán jako otrok? Netrap se tím. Ale kdyby ses mohl stát svobodným, raději toho použij. 22 Koho Pán povolal jako otroka, má v Pánu svobodu. Koho povolal jako svobodného, je v poddanství Kristově. 23 Bylo za vás zaplaceno výkupné, nebuďte otroky lidí! 24 V čem byl kdo povolán, bratří, v tom ať před Bohem zůstane. 25 Co se týká neprovdaných, nemám žádný rozkaz Páně, ale dávám jen radu jako ten, kdo je pro milosrdenství Páně hoden důvěry. 26 Domnívám se, že vzhledem k tomu, co má přijít, je pro člověka nejlepší zůstat tak, jak je. 27 Máš ženu? Nechtěj se s ní rozejít. Jsi bez ženy? Žádnou nehledej. 28 Ale i když se oženíš, nezhřešíš. A vdá-li se dívka, nezhřeší. Dolehne však na ně tíseň tohoto času. Toho vás chci ušetřit. 29 Chci říci, bratří, toto: Lhůta je krátká. Proto ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli, 30 a kdo pláčí, jako by neplakali, a kdo jsou veselí, jako by nebyli, a kdo kupují, jako by nevlastnili, 31 a kdo užívají věcí tohoto světa, jako by neužívali; neboť podoba tohoto světa pomíjí. 32 Já bych však chtěl, abyste neměli starosti. Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu, 33 ale ženatý se stará o světské věci, jak by se zalíbil ženě, a je rozpolcen. 34 Žena bez manžela nebo svobodná dívka se stará o věci Páně, aby byla svatá tělem i duchem. Provdaná se stará o světské věci, jak by se zalíbila muži. 35 To vám říkám, abych vám pomohl, ne abych vás uvedl do nesnází, ale abyste žili důstojně a věrně lnuli k Pánu bez rozptylování. 36 Domnívá-li se někdo, že jedná nečestně vůči své snoubence, která je už ve zralém věku, a že se patří, aby si ji vzal, ať udělá, co chce: nehřeší. Ať se vezmou. 37 Ale kdo je v nitru pevný, nic ho nenutí, má v moci svou vlastní vůli a pevně se rozhodl, že se s ní neožení, jedná dobře. 38 Takže kdo se ožení se svou snoubenkou, jedná dobře, ale kdo se neožení, udělá lépe. 39 Žena je vázána zákonem, pokud žije její muž. Jestliže muž umře, je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Kristu. 40 Po mém soudu bude však pro ni lépe, zůstane-li tak; myslím, že i já mám Ducha Božího.

Verš 32

Já bych však chtěl, abyste neměli starosti. Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu,

1Tim 5:5 - Vdova, která je opravdu osamělá, doufá v Boha a oddává se vytrvale prosbám a modlitbám ve dne i v noci.

Verš 3

Muž ať prokazuje ženě, čím je jí povinen, a podobně i žena muži.

1Pt 3:7 - Stejně i muži: když žijete se svými ženami, mějte pro ně porozumění, že jsou slabší; a prokazujte jim úctu, protože jsou spolu s vámi dědičkami daru života. Tak vašim modlitbám nebude nic překážet.

Verš 5

Neodpírejte se jeden druhému, leda se vzájemným souhlasem a jen na čas, abyste byli volni pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás satan nepokoušel, když byste se nemohli ovládnout.

Joe 2:16 - Shromážděte lid, posvěťte sbor, sezvěte starce, shromážděte pacholátka i kojence od prsů, ať vyjde ženich ze svého pokojíku a nevěsta ze své komůrky.

Verš 7

Přál bych si totiž, aby všichni lidé byli jako já; ale každý má od Boha svůj vlastní dar, jeden tak, druhý jinak.

Sk 26:29 - A Pavel řekl: "Kéž by dal Bůh, aby ses nejen ty, nýbrž i všichni, kdo mě slyší, stali dříve nebo později tím, čím jsem já - kromě těchto pout."

Mt 19:12 - Někteří nežijí v manželství, protože jsou k tomu od narození nezpůsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpůsobilými učinili lidé; a někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop.

1Kor 12:11 - To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce.

Verš 40

Po mém soudu bude však pro ni lépe, zůstane-li tak; myslím, že i já mám Ducha Božího.

1Sol 4:8 - Kdo tím pohrdá, nepohrdá člověkem, nýbrž Bohem, jenž vám dává svého svatého Ducha.

Verš 9

Je-li jim zatěžko žít zdrženlivě, ať vstoupí v manželství, neboť je lepší žít v manželství než se trápit.

1Tim 5:14 - Chci tedy, aby se mladší vdovy vdávaly, měly děti, vedly domácnost a nedávaly protivníku příležitost k pomluvám.

Verš 10

Těm, kteří žijí v manželství, přikazuji - ne já, ale Pán - aby žena od muže neodcházela.

Mal 2:14 - Ptáte se proč? Proto, že Hospodin je svědkem mezi tebou a ženou tvého mládí, vůči níž ses zachoval věrolomně, ačkoli je to tvá družka a žena podle smlouvy.

Mt 5:32 - Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou ženou oženil, cizoloží.

Mt 19:9 - Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží."

Mk 10:11 - I řekl jim: "Kdo propustí svou manželku a vezme si jinou, dopouští se vůči ní cizoložství;

Lk 16:18 - Každý, kdo propouští svou manželku a vezme si jinou, cizoloží; kdo se ožení s tou, kterou muž pustil, cizoloží.

Verš 39

Žena je vázána zákonem, pokud žije její muž. Jestliže muž umře, je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Kristu.

Rim 7:2 - Vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu manželovi; když však muž zemře, je zproštěna zákona manželství.

Verš 16

Víš snad, ženo, zda se ti podaří přivést muže ke spáse? Víš snad, muži, zda se ti podaří přivést ženu ke spáse?

1Pt 3:1 - Stejně i vy ženy, podřizujte se svým mužům; i když se někteří z nich vzpírají Božímu slovu, můžete je beze slov získat svým jednáním,

Verš 20

Nikdo ať neopouští postavení, v němž ho Bůh povolal.

Ef 4:1 - Proto vás já, vězeň kvůli Pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo,

Flp 1:27 - Jenom veďte život hodný Kristova evangelia, abych viděl, až přijdu, nebo nepřijdu-li, abych slyšel, že zakotveni v jednom Duchu vedete jednou myslí zápas ve víře v evangelium

Kol 1:10 - Tak budete svým životem dělat Pánu čest a stále se mu líbit, ve všem ponesete ovoce dobrých skutků, budete růst v poznání Boha,

1Sol 2:12 - napomínali, povzbuzovali a zapřísahali, abyste vedli život důstojný Boha, který vás povolal do slávy svého království.

Verš 23

Bylo za vás zaplaceno výkupné, nebuďte otroky lidí!

1Kor 6:20 - Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.

Heb 9:12 - A nevešel do svatyně s krví kozlů a telat, ale jednou provždy dal svou vlastní krev, a tak nám získal věčné vykoupení.

1Pt 1:18 - Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem,

Verš 31

a kdo užívají věcí tohoto světa, jako by neužívali; neboť podoba tohoto světa pomíjí.

Iz 40:6 - Hlas toho, jenž praví: "Volej!" I otázal se: "Co mám volat?" "Všechno tvorstvo je tráva a všechna jeho spolehlivost jak polní kvítí.

Jak 1:10 - a bohatý ať myslí na své ponížení - vždyť pomine jako květ trávy:

Jak 4:14 - vy přece nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára, která se na okamžik ukáže a potom zmizí!

1Pt 1:24 - Neboť 'všichni lidé jako tráva a všechna jejich krása jako květ trávy. Uschne tráva, květ opadne, ale slovo Hospodinovo zůstává na věky' -

1Jn 2:17 - A svět pomíjí i jeho chtivost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věky.

1Kor 7,1-7 - Pavol tu nepodáva celú náuku o manželstve a panenstve, ale iba odpovedá na konkrétne otázky, ktoré sa v Korinte vyskytli.

1Kor 7,7 - "Ako som ja", t. j. neženatý.

1Kor 7,10 - Nerozlučnosť manželstva je stálou náukou Cirkvi od počiatku. Porov. Mt 5, 32; 19, 9; Mk 10, 11; Lk 16, 18.

1Kor 7,12 - "Ostatní" sú tí, ktorých manželský partner ostal nepokrstený.

1Kor 7,14 - Neveriaci manželský partner vďaka veriacemu partnerovi má určitým spôsobom účasť na svätosti Cirkvi a ich deti vzhľadom na kresťanského manžela patria k Božiemu ľudu.

1Kor 7,15 - Je to tzv. "Privilegium Paulinum". Podľa neho manželstvo nepokrstených možno rozviesť, ak sa jedna stránka dá pokrstiť a druhá, nepokrstená, nechce s ňou nažívať v pokoji. Pavol takto rozhodol na základe svojej apoštolskej moci.

1Kor 7,17-24 - V každom stave možno slúžiť Bohu a dosiahnuť spásu. Preto človek nemusí meniť stav. Neznamená to, že by Pavol schvaľoval otroctvo, hoci hovorí, že aj otrok môže vo svojom stave dosiahnuť spásu. Pavol neschvaľuje ani duchovné otroctvo človeka (v. 23) ako stav výlučnej závislosti od druhého človeka namiesto závislosti od Boha. Pokiaľ ide o staroveké otroctvo, Pavol sa tu nepokúša revolučne ho zničiť; kresťanstvo ho odstráni pretvorením ľudí. Porov. celý List Filemonovi.

1Kor 7,19 - Porov. Gal 6, 15; Rim 2, 29; Jn 14, 15.

1Kor 7,21 - Tento verš sa vysvetľuje dvojako: a) využiť otrocké postavenie na spásu; b) využiť možnosť stať sa slobodným.

1Kor 7,29 - Apoštol tu nemyslí na skorý koniec sveta. Skôr má pred očami krátkosť ľudského života a nestálosť sveta (v. 31).

1Kor 7,36-38 - Podľa klasického výkladu treba text chápať v tomto zmysle: V antickej spoločnosti mohol otec nakladať so svojou dcérou podľa ľubovôle. Tu ide o pannu žijúcu pod ochranou otca alebo tútora, ktorá už prekročila vek a ktorá by sa mala vydať ("má sa tak stať"). Výraz "nech sa vezmú" je všeobecný. Nie je teda potrebné vykladať ho v tom zmysle, že by medzi tútorom a pannou bol citový vzťah. Zdôrazňuje sa, že sú slobodní rozhodnúť sa, či sa panna vydá, alebo nie. Že je panenstvo lepšie, vysvitá z 38. verša.

1Kor 7,39 - Môže sa vydať, ale iba v Pánovi, čiže za kresťana.