výhody registrácie

Evanjelium podľa Jána

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Jn 8, 1-59

1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou. 2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je. 3 I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku, 4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila. 5 A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš? 6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi. 7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem. 8 A opět schýliv se, psal na zemi. 9 A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci. 10 A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil? 11 Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více. 12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života. 13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé. 14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu. 15 Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného. 16 A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec. 17 A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest. 18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec. 19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste. 20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho. 21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti. 22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti? 23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto. 24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich. 25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám. 26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě. 27 A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim. 28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím. 29 A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky. 30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho. 31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete. 32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí. 33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete? 34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha. 35 A služebník nezůstává v domu na věky; ale Syn zůstává na věky. 36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete. 37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás. 38 Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte. 39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy. 40 Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil. 41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha. 42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal. 43 Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé. 44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži. 45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi. 46 Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte? 47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste. 48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš? 49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili. 50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí. 51 Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky. 52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. 53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš? 54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest. 55 A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám. 56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se. 57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl? 58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem. 59 I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.

Jn 8, 1-59





Verš 5
A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
Lv 20:10 - Muž, pak, kterýž by se cizoložství dopustil s ženou něčí, že zcizoložil s ženou bližního svého, smrtí umře cizoložník ten i cizoložnice.
Dt 22:22 - Kdyby kdo postižen byl, že obýval s ženou manželkou cizí, tedy umrou oni oba dva, muž, kterýž obýval s tou ženou, i žena také; i odejmeš zlé z Izraele.

Verš 7
A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
Dt 17:7 - Ruka svědků nejprv bude proti němu k zabití jeho, a potom ruce všeho lidu, a tak odejmeš zlé z prostředku svého.

Verš 11
Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
Jn 5:14 - Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.

Verš 12
Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
Iz 42:16 - I povedu slepé po cestě, kteréž neznali, a po stezkách, kterýchž neuměli, provedu je; obrátím před nimi tmu v světlo, a co nerovného, v rovinu. Toť jest, což jim učiním, a neopustím jich.
Jn 1:9 - Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
Jn 9:5 - Dokudž jsem na světě, Světlo jsem světa.
Jn 12:35 - Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.

Verš 14
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
Jn 5:31 - Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.

Verš 17
A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
Nm 35:30 - Kdož by koli měl na smrt vydati někoho, podlé vyznání svědků sáhne na vražedlníka; ale jeden svědek nebude moci svědčiti proti někomu na smrt.
Dt 17:6 - V ústech dvou aneb tří svědků zabit bude ten, kdož umříti má, nebudeť pak zabit podlé vyznání svědka jednoho.
Dt 19:15 - Nepovstane svědek jeden proti někomu z příčiny jakékoli nepravosti, a jakéhokoli hříchu ze všech hříchů, kterýmiž by kdo hřešil; v ústech dvou svědků aneb v ústech tří svědků stane slovo.
Mt 18:16 - Jestliže by pak neuposlechl, přijmi k sobě jednoho anebo dva, aby v ústech dvou nebo tří svědků stálo každé slovo.
2Kor 13:1 - Toto již po třetí jdu k vám, a v ústech dvou neb tří svědků staneť každé slovo.
Heb 10:28 - Kdož by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.

Verš 18
Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
Mt 3:17 - A aj, zavzněl hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
Mt 17:5 - Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
Mk 1:11 - A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
Mk 9:7 - I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
Lk 3:22 - A sstoupil Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice na něj, a stal se hlas s nebe, řkoucí: Ty jsi Syn můj milý, v toběť mi se zalíbilo.
Lk 9:35 - I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte.
Jn 1:33 - A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
Jn 5:37 - A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.
Jn 6:27 - Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec.

Verš 19
Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
Jn 16:3 - A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.
Jn 14:9 - Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterak ty pravíš: Ukaž nám Otce?

Verš 20
Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Jn 7:30 - I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.

Verš 21
I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
Jn 7:34 - Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti.
Jn 13:33 - Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.

Verš 23
I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
Jn 3:31 - Kdož jest shůry přišel, nade všeckyť jest; kdožť jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ale ten, jenž s nebe přišel, nade všecky jest.

Verš 24
Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
Jn 8:21 - I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.

Verš 26
Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
Jn 7:28 - I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.
Rim 3:4 - Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Aby ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když by soudil.
Jn 15:15 - Již vás nebudu více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přáteli, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.

Verš 28
Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
Nm 21:9 - I udělal Mojžíš hada měděného, a vyzdvihl jej na sochu; a stalo se, když ušťkl had někoho, a on vzhlédl na hada měděného, že zůstal živ.
2Kr 18:4 - On zkazil výsosti a stroskotal obrazy, a háje posekal, a ztloukl hada měděného, jehož byl udělal Mojžíš; nebo až do těch dnů synové Izraelští kadívali jemu, a nazval jej Nechustam.
Jn 3:14 - A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka,
Jn 12:32 - A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
Jn 3:11 - Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.
Jn 7:16 - Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.
Jn 12:49 - Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
Jn 14:10 - A což nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky.
Jn 14:24 - Kdož pak nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo.

Verš 29
A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
Jn 14:10 - A což nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky.
Jn 16:32 - Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.

Verš 30
Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
Jn 7:31 - Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?

Verš 32
A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
Rim 6:18 - Vysvobozeni jsouce pak od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti.
Gal 5:1 - Protož v svobodě, kterouž Kristus nás osvobodil, stůjte a nezapletejtež se zase v jho služebnosti.
1Pt 2:16 - Buďtež jako svobodní, však ne jako zastření majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.

Verš 33
I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
Mt 3:9 - A nedomnívejte se, že můžete říkati sami u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že by mohl Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.

Verš 34
Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
Rim 6:20 - Nebo když jste byli služebníci hřícha, cizí jste byli od spravedlnosti.
2Pt 2:19 - Slibujíce jim svobodu, ješto sami jsou služebníci porušení, poněvadž od kohož kdo jest přemožen, tomu jest i v službu podroben.

Verš 36
Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
Rim 8:2 - Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši, vysvobodil mne od zákona hřícha a smrti.

Verš 38
Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
Jn 3:11 - Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.
Jn 7:16 - Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.
Jn 12:49 - Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
Jn 14:10 - A což nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky.
Jn 14:24 - Kdož pak nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo.

Verš 39
Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
Rim 2:28 - Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevně Židem; aniž to jest pravé obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;
Rim 9:7 - Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě.

Verš 40
Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
Jn 17:17 - Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.

Verš 42
Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
Jn 5:43 - Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
Jn 7:29 - Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.

Verš 44
Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
1Jn 3:8 - Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel hned od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy.
Gn 3:1 - Had pak byl nejchytřejší ze všech živočichů polních, kteréž byl učinil Hospodin Bůh. A ten řekl ženě: Tak-liž jest, že vám Bůh řekl: Nebudete jísti z každého stromu rajského?
2Kor 11:3 - Ale bojímť se, aby snad, jakož had svedl Evu chytrostí svou, tak nebyly porušeny mysli vaše, abyste se totiž neuchýlili od sprostnosti, kteráž jest v Kristu.
1Jn 3:8 - Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel hned od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy.
Júd 1:6 - A ty anděly, kteříž neostříhali svého knížetství, ale opustili příbytek svůj, k soudu velikého toho dne vazbou věčnou pod mrákotou schoval.

Verš 47
Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
Jn 6:37 - Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
Jn 10:26 - Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
1Jn 4:6 - My z Boha jsme. Kdo zná Boha, posloucháť nás; kdož pak není z Boha, neposloucháť nás. A po tomť poznáváme ducha pravdy a ducha bludu.

Verš 48
Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
Jn 7:20 - Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?
Jn 10:20 - A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?

Verš 49
Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
Jn 7:18 - Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.

Verš 51
Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky.
Jn 5:24 - Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.
Jn 11:25 - Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.

Verš 53
Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
Heb 11:13 - Podle víry zemřeli ti všickni, nevzavše zaslíbení, ale zdaleka je viděvše, jim i věřili, i je vítali, a vyznávali, že jsou hosté a příchozí na zemi.

Verš 56
Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
Gn 17:17 - Tedy padl Abraham na tvář svou, a zasmáv se, řekl v srdci svém: Zdali stoletému narodí se syn? A zdali Sára v devadesáti letech porodí?
Lk 10:24 - Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.
Heb 11:13 - Podle víry zemřeli ti všickni, nevzavše zaslíbení, ale zdaleka je viděvše, jim i věřili, i je vítali, a vyznávali, že jsou hosté a příchozí na zemi.

Verš 59
I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
Lk 4:29 - A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na nížto město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.
Jn 10:31 - Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Jn 10:39 - Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
Jn 11:8 - Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?

Jn 8,1-11 - Táto stať sa v niektorých gréckych rukopisoch nachádza na inom mieste (po Jn 21, 25; po Lk 21, 38), v iných úplne chýba, takže nie je isté, či ju napísal Ján, alebo niektorý z jeho učeníkov. Podľa štýlu sa možno domnievať, že ide o text sv. Lukáša. Je však isté, že je to kánonická, teda inšpirovaná a historická časť Svätého písma.

Jn 8,2 - Podľa vtedajšej rozšírenej mienky každé nešťastie bolo Božím trestom za hriechy. Na to, že Boh aj dobrého človeka môže skúšať a utrpením zdokonaľovať (Jób), sa nemyslelo.

Jn 8,4 - Ježišov život je ako pracovný deň.

Jn 8,5 - Lv 20, 10; Dt 22, 22-24.

Jn 8,5 - Nasledujúcim zázrakom Pán ukázal, že má moc dávať ľuďom prirodzené svetlo očí. Takto zároveň dokázal, že má moc dávať im svetlo Božej pravdy.

Jn 8,7 - Rybník Siloe (hebr. Šiloach - Poslaný; znamená aj "stok" vody, vodovod) bola hať na južnom svahu sionského kopca. Voda doň prichádzala z prameňa Gichon dlhým podzemným kanálom, ktorý dal vykopať ešte kráľ Ezechiáš (okolo r. 700 pred Kristom).

Jn 8,8 - Zmysel tohto gesta je nejasný.

Jn 8,12 - Dvojica pojmov "svetlotma" charakterizuje dva protichodné svety: svet dobra a svet zla. Svetlo je symbolom života, radosti a šťastia, tma zasa symbolom smrti, nešťastia.

Jn 8,13 - Podľa Dt 17, 6; 19, 15 svedectvo bolo právoplatné len vtedy, keď ho dosvedčili dvaja alebo traja svedkovia. Ježiša ako Božieho Syna tento zákon nezaväzoval, ale predsa mu urobil zadosť, lebo nielen on sám, ale aj Otec svedčil o ňom, keď mu dal moc robiť zázraky.

Jn 8,17 - Dt 17, 6; 19, 15.

Jn 8,21 - Stav neveriacich Židov je beznádejný, lebo sa prehrešujú proti pravde (vv. 40. 45 a n.), a to je hriech proti Duchu Svätému (porov. Mt 12, 31; Jn 7, 34).

Jn 8,24 - "Ja Som" je Božie meno zjavené Mojžišovi (Ex 3, 14). Ježiš vzťahuje na seba toto nevýslovné Božie meno "Ja som", ktoré Boh zjavil Mojžišovi v horiacom kríku.

Jn 8,24 - "Vzdaj Bohu slávu" - biblická formula na prísahu, že sa povie pravda a napraví urážka spáchaná voči Božej velebnosti.

Jn 8,25 - Text je veľmi ťažký. Iní prekladajú: "Vlastne, načo vám vôbec hovoriť?"

Jn 8,28 - V Starom zákone formula "poznáte, že Ja Som" potvrdzuje Božiu moc alebo oznamuje osobitný zásah Jahveho. Tu sa oznamuje Ježišovo oslávenie, "povýšenie" na kríž.

Jn 8,34 - Otrok hriechu.

Jn 8,39 - Židia už nie sú Abrahámove deti, pretože neveria; sú len telesnými potomkami Abraháma.

Jn 8,41 - "Smilstvo" znamená u prorokov nevernosť voči Bohu.

Jn 8,43 - Sú pod vplyvom diabla, nepriateľa pravdy.

Jn 8,56 - Abrahám sa zaradoval, keď mu Boh prisľúbil, že z jeho pokolenia sa narodí Mesiáš (porov. Gn 12, 2 a nasl.; 18, 18; 22, 16-18). Pravda, nejako mohol dostať aj priame videnie o mesiášskom období.