výhody registrácie

Jakubov list

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Jak 1, 1-27

1 Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje. 2 Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými, 3 Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost. 4 Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku. 5 Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána. 6 Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá. 7 Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána, 8 Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých. 9 Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém, 10 A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine. 11 Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne. 12 Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují. 13 Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší. 14 Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván. 15 Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt. 16 Nebluďtež, bratří moji milí. 17 Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění. 18 On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho. 19 A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu. 20 Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí. 21 Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše. 22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe. 23 Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle. 24 Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl. 25 Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém. 26 Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství. 27 Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.

Jak 1, 1-27





Verš 1
Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje.
Sk 8:1 - Saul pak také přivolil k usmrcení jeho. I přišlo v ten čas veliké protivenství na církev, kteráž byla v Jeruzalémě, a všickni se rozprchli po krajinách Judských a Samařských, kromě apoštolů.
1Pt 1:1 - Petr, apoštol Ježíše Krista, příchozím rozptýleným v Pontu, Galacii, Kappadocii, v Azii a v Bitynii,

Verš 2
Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,
Mt 5:11 - Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
Rim 5:3 - A ne toliko nadějí, ale také chlubíme se souženími, vědouce, že soužení trpělivost působí,
1Pt 1:6 - V čemžto veselíte se, maličko nyní, (jestliže kdy potřebí jest,) zkormouceni jsouce v rozličných pokušeních,

Verš 3
Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.
Rim 5:3 - A ne toliko nadějí, ale také chlubíme se souženími, vědouce, že soužení trpělivost působí,
1Pt 1:7 - Aby zkušení víry vaší, kteráž jest mnohem dražší nežli zlato, jenž hyne, avšak se v ohni zkušuje, nalezeno bylo vám k chvále, a ke cti i k slávě při zjevení Ježíše Krista.

Verš 5
Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.
Prís 2:3 - Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
Jer 29:12 - Když mne vzývati budete, a půjdete, a modliti se mně budete, tedy vyslyším vás.
Mt 7:7 - Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.
Mt 21:22 - A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
Mk 11:24 - Protož pravím vám: Začež byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám.
Jn 16:24 - Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.
1Jn 3:22 - A začež ho koli prosíme, béřeme od něho; nebo přikázání jeho ostříháme, a to, což jest libého před obličejem jeho, činíme.
1Jn 5:14 - A totoť jest to smělé doufání, kteréž máme k němu, že začež bychom koli prosili podle vůle jeho, slyší nás.

Verš 11
Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.
Iz 40:6 - Hlas řkoucího: Volej. I řekl: Co mám volati? To, že všeliké tělo jest tráva, a všeliká vzácnost jeho jako květ polní.
1Kor 7:31 - A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.
Jak 4:14 - (Ješto nevíte, co zítra bude. Nebo jakýť jest život váš? Pára zajisté jest, kteráž se na maličko ukáže, a potom zmizí.)
1Pt 1:24 - Nebo všeliké tělo jest jako tráva, a všeliká sláva člověka jako květ trávy. Usvadla tráva, a květ její spadl,
1Jn 2:17 - A svět hyne i žádost jeho, ale kdož činí vůli Boží, ten trvá na věky.

Verš 12
Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.
Jób 5:17 - Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
2Tim 4:8 - Již za tím odložena jest mi koruna spravedlnosti, kterouž dá mi v onen den Pán, ten spravedlivý soudce, a netoliko mně, ale i všechněm těm, kteříž milují příští jeho.
1Pt 5:4 - A když se ukáže kníže pastýřů, vezmete tu neuvadlou korunu slávy.
Zjv 2:10 - Nebojž se nic toho, co trpěti máš. Aj, uvržeť ďábel některé z vás do vězení, abyste zkušeni byli, a budete míti úzkost za deset dní. Budiž věrný až do smrti, a dámť korunu života.
Mt 10:22 - A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.
Mt 19:28 - A Ježíš řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.

Verš 17
Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.
Prís 2:6 - Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
1Kor 4:7 - Nebo kdož tě soudí? A co máš, ješto bys nevzal? A když jsi vzal, proč se chlubíš, jako bys nevzal?
Iz 14:27 - Poněvadž pak Hospodin zástupů usoudil, kdo to tedy zruší? A ruku jeho vztaženou kdo odvrátí?
Iz 46:10 - Kterýž oznamuji při počátku dokonání, a hned zdaleka to, což se ještě nestalo; řeknu-li co, rada má se koná, a vše, což mi se líbí, činím.
Mal 3:6 - Nebo já Hospodin neměním se, protož vy, synové Jákobovi, nevzali jste skončení.
Rim 11:29 - Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje.

Verš 18
On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.
1Kor 4:15 - Nebo byste pak deset tisíc pěstounů měli v Kristu, však proto nemnoho máte otců. Nebo v Kristu Ježíši skrze evangelium já jsem vás zplodil.
Gal 4:19 - Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás),
1Pt 1:23 - Znovu zrozeni jsouce ne z porušitelného semene, ale z neporušitelného, totiž skrze živé slovo Boží a zůstávající na věky.

Verš 19
A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.
Prís 17:27 - Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Kaz 5:2 - Nebývej rychlý k mluvení, ani srdce tvé kvapné k vynášení slova před oblíčejem Božím, poněvadž Bůh jest na nebi, a ty na zemi; protož nechť jsou slova tvá nemnohá.

Verš 21
Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.
Rim 13:12 - Noc pominula, ale den se přiblížil. Odvrzmež tedy skutky temnosti, a oblecme se v odění světla.
Kol 3:8 - Ale již nyní složtež i vy všecko to, hněv, prchlivost, zlobivost, zlořečení i mrzkomluvnost zapuďte od úst vašich.

Verš 22
Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
Mt 7:21 - Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
Lk 11:28 - A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.
Rim 2:13 - (Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedlivi budou.
1Jn 3:7 - Synáčkové, nižádný vás nesvoď. Kdož činí spravedlnost, spravedlivý jest, jakož i on jest spravedlivý.

Verš 23
Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.
Lk 6:47 - Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.

Verš 25
Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.
Mt 5:19 - Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.

Verš 26
Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.
Ž 34:13 - Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
Jak 3:6 - A jestiť jazyk jako oheň a svět nepravosti. Takť jest, pravím, postaven jazyk mezi údy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného.
1Pt 3:10 - Nebo kdož chce milovati život, a viděti dny dobré, zkrocujž jazyk svůj od zlého, a ústa jeho ať nemluví lsti.

Jak 1,1 - "Dvanástim kmeňom v diaspóre,", t. j. kresťanom zo židovstva, roztrúseným v grécko-rímskom svete (porov. Sk 2, 5–11).

Jak 1,2 - "Bratia moji", kresťania sú jedna veľká rodina, ktorej hlavou je nebeský Otec a Kristus je starším bratom. "Skúšky" sú pre kresťana radosťou, lebo za ne dostane hojnú odmenu v nebi (porov. Mt 5, 12).

Jak 1,4 - Kresťan má v skúškach vidieť príležitosť zdokonaliť si vieru. A tá má byť praktická, má sa prejavovať v skutkoch.

Jak 1,5 - "Múdrosť" ako dar Ducha Svätého (pozri 3, 13–17).

Jak 1,9-10 - Kto je v nízkom spoločenskom postavení, nech pamätá na svoju duchovnú hodnotu; a kto je bohatý a vo vysokom postavení, nech pamätá na márnosť a pominuteľnosť všetkých vecí (porov. Iz 40, 6–7).

Jak 1,17 - "Otec svetiel," t. j. Boh, Stvoriteľ nebeských svetiel (Gn 1, 14–18) a prameň každého duchovného svetla (porov. 1 Pt 5, 9).

Jak 1,18 - "Slovo pravdy" je evanjelium (porov. 1 Pt 1, 23–25; Kol 1, 5; Ef 1, 13; 2 Tim 2, 15), prípadne súhrn Božieho zjavenia v živote kresťanov; nazýva sa aj "zákonom slobody" (v. 25; 2, 12) a "kráľovským zákonom" (v. 8).

Jak 1,24 - Do zrkadla sa díva človek, aby poznal, čo má upraviť na svojom vonkajšku. Ak neurobí úpravy hneď pred zrkadlom, ale odíde, zabudne na to, čo mal upraviť, a zrkadlo mu je nanič. Takému človeku sa podobá ten, kto Božie slovo (zákon slobody, čiže evanjeliovú náuku s jej mravnými príkazmi) síce počúva, ale nezachováva. Lebo čím je zrkadlo pre telo, tým je Božie slovo pre dušu. Náboženské zásady musia preniknúť celú našu bytosť a ovplyvniť všetko naše konanie.