výhody registrácie

Evanjelium podľa Jána

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Jn 20, 1-31

1 První pak den po sobotě Maria Magdaléna přišla ráno k hrobu, když ještě tma bylo. I uzřela kámen odvalený od hrobu. 2 I běžela odtud a přišla k Šimonovi Petrovi a k jinému učedlníku, jehož miloval Ježíš, a řekla jim: Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kde jsou jej položili. 3 Tedy vyšel Petr a jiný učedlník, a šli k hrobu. 4 I běželi oba spolu. Ale ten druhý učedlník předběhl Petra, a přišel prve k hrobu. 5 A nachýliv se, uzřel prostěradla položená, ale však tam nevšel. 6 Tedy přišel Šimon Petr, za ním jda, a všel do hrobu. I uzřel prostěradla položená, 7 A rouchu, kteráž byla na hlavě jeho, ne s prostěradly položenou, ale obzvláštně svinutou na jednom místě. 8 Potom všel i ten druhý učedlník, kterýž byl prve přišel k hrobu, i uzřel a uvěřil. 9 Nebo ještě neznali Písma, že měl Kristus z mrtvých vstáti. 10 I odešli zase ti učedlníci tam, kdež prve byli. 11 Ale Maria stála u hrobu vně, plačici. A když plakala, naklonila se do hrobu. 12 A uzřela dva anděly v bílém rouše sedící, jednoho u hlavy a druhého u noh, tu kdež bylo položeno tělo Ježíšovo. 13 Kteřížto řekli jí: Ženo, co pláčeš? I dí jim: Vzali Pána mého, a nevím, kde ho položili. 14 To když řekla, obrátila se zpátkem, a uzřela Ježíše, an stojí, ale nevěděla, by Ježíš byl. 15 Dí jí Ježíš: Ženo, co pláčeš? Koho hledáš? Ona domnívajici se, že by zahradník byl, řekla jemu: Pane, vzal-lis ty jej, pověz mi, kdes ho položil, ať já jej vezmu. 16 Řekl jí Ježíš: Maria. Obrátivši se ona, řekla jemu: Rabbóni, jenž se vykládá: Mistře. 17 Dí jí Ježíš: Nedotýkejž se mne; neb jsem ještě nevstoupil k Otci svému. Ale jdiž k bratřím mým, a pověz jim: Vstupuji k Otci svému, a k Otci vašemu, k Bohu svému, a k Bohu vašemu. 18 I přišla Maria Magdaléna, zvěstujici učedlníkům, že by viděla Pána a že jí to pověděl. 19 Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dveře byly zavříny, kdež byli učedlníci shromážděni, pro strach Židovský, přišel Ježíš, a stál u prostřed, a řekl jim: Pokoj vám. 20 A to pověděv, ukázal jim ruce i bok svůj. I zradovali se učedlníci, vidouce Pána. 21 Tedy řekl jim opět: Pokoj vám. Jakož mne poslal Otec, tak i já posílám vás. 22 To pověděv, dechl, a řekl jim: Přijměte Ducha svatého. 23 Kterýmžkoli odpustili byste hříchy, odpouštějíť se jim; a kterýmžkoli zadrželi byste je, zadržániť jsou. 24 Tomáš pak jeden ze dvanácti, jenž sloul Didymus, nebyl s nimi, když byl přišel Ježíš. 25 I řekli jemu jiní učedlníci: Viděli jsme Pána. A on řekl jim: Leč uzřím v rukou jeho bodení hřebů, a vpustím prst svůj v místo hřebů, a ruku svou vložím v bok jeho, nikoli neuvěřím. 26 A po osmi dnech opět učedlníci jeho byli vnitř, a Tomáš s nimi. Přišel Ježíš, a dveře byly zavříny, i stál uprostřed a řekl: Pokoj vám. 27 Potom řekl k Tomášovi: Vložiž prst svůj sem, a viz ruce mé, a vztáhni ruku svou, a vpusť v bok můj, a nebudiž nevěřící, ale věřící. 28 I odpověděl Tomáš a řekl jemu: Pán můj a Bůh můj. 29 Dí jemu Ježíš: Žes mne viděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteříž neviděli, a uvěřili. 30 Mnohé zajisté i jiné divy činil Ježíš před obličejem učedlníků svých, kteréž nejsou psány v knize této. 31 Ale toto psáno jest, abyste věřili, že Ježíš jest Kristus, Syn Boží, a abyste věříce, život věčný měli ve jménu jeho.

Jn 20, 1-31





Verš 1
První pak den po sobotě Maria Magdaléna přišla ráno k hrobu, když ještě tma bylo. I uzřela kámen odvalený od hrobu.
Mt 28:1 - Na skonání pak soboty, když již svitalo na první den toho téhodne, přišla Maria Magdaléna a druhá Maria, aby pohleděly na hrob.
Mk 16:1 - A když pominula sobota, Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce, pomazaly Ježíše.
Lk 24:1 - První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.

Verš 2
I běžela odtud a přišla k Šimonovi Petrovi a k jinému učedlníku, jehož miloval Ježíš, a řekla jim: Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kde jsou jej položili.
Jn 13:23 - Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.
Jn 21:7 - I řekl učedlník ten, kteréhož miloval Ježíš, Petrovi: Pán jest. A Šimon Petr, jakž uslyšel, že Pán jest, opásal se po košili, (nebo byl nah,) a pustil se do moře.
Jn 21:20 - I obrátiv se Petr, uzřel toho učedlníka, kteréhož miloval Ježíš, an jde za ním, kterýž i odpočíval za večeří na prsech jeho, a byl řekl: Pane, kdo jest ten, kterýž tě zradí?

Verš 3
Tedy vyšel Petr a jiný učedlník, a šli k hrobu.
Lk 24:12 - Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.

Verš 5
A nachýliv se, uzřel prostěradla položená, ale však tam nevšel.
Jn 19:40 - Tedy vzali tělo Ježíšovo, a obvinuli je prostěradly s vonnými věcmi, jakž obyčej jest Židům se pochovávati.

Verš 7
A rouchu, kteráž byla na hlavě jeho, ne s prostěradly položenou, ale obzvláštně svinutou na jednom místě.
Jn 11:44 - I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.

Verš 9
Nebo ještě neznali Písma, že měl Kristus z mrtvých vstáti.
Ž 16:10 - Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.
Sk 2:25 - Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul.
Sk 2:31 - To předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení.
Sk 13:35 - Protož i v jiném Žalmu dí: Nedáš svatému svému viděti porušení.

Verš 11
Ale Maria stála u hrobu vně, plačici. A když plakala, naklonila se do hrobu.
Mt 28:1 - Na skonání pak soboty, když již svitalo na první den toho téhodne, přišla Maria Magdaléna a druhá Maria, aby pohleděly na hrob.
Mk 16:5 - A všedše do hrobu, uzřely mládence, an sedí na pravici, oděného rouchem bílým. I ulekly se.
Lk 24:4 - I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.

Verš 14
To když řekla, obrátila se zpátkem, a uzřela Ježíše, an stojí, ale nevěděla, by Ježíš byl.
Mt 28:9 - Když pak šly zvěstovati učedlníkům jeho, aj, Ježíš potkal se s nimi, řka: Zdrávy buďte. A ony přistoupivše, chopily se noh jeho, a klaněly se jemu.
Mk 16:9 - Vstav pak Ježíš z mrtvých ráno v neděli, ukázal se nejprv Mariji Magdaléně, z nížto byl vyvrhl sedm ďáblů.

Verš 17
Dí jí Ježíš: Nedotýkejž se mne; neb jsem ještě nevstoupil k Otci svému. Ale jdiž k bratřím mým, a pověz jim: Vstupuji k Otci svému, a k Otci vašemu, k Bohu svému, a k Bohu vašemu.
Ž 22:22 - Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
Mt 28:10 - Tedy dí jim Ježíš: Nebojtež se. Jděte, zvěstujte bratřím mým, ať jdou do Galilee, a tamť mne uzří.
Heb 2:11 - Nebo i ten, jenž posvěcuje, i ti, kteříž posvěceni bývají, z jednoho jsou všickni. Pro kteroužto příčinu nestydí se jich nazývati bratřími,
Jn 16:28 - Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci.

Verš 18
I přišla Maria Magdaléna, zvěstujici učedlníkům, že by viděla Pána a že jí to pověděl.
Mt 28:8 - I vyšedše rychle z hrobu s bázní a s radostí velikou, běžely, aby učedlníkům jeho zvěstovaly.
Mk 16:10 - Ona pak šedši, zvěstovala těm, kteříž s ním bývali, lkajícím a plačícím.
Lk 24:9 - A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.

Verš 19
Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dveře byly zavříny, kdež byli učedlníci shromážděni, pro strach Židovský, přišel Ježíš, a stál u prostřed, a řekl jim: Pokoj vám.
Mk 16:14 - Nejposléze sedícím spolu jedenácti ukázal se, a trestal nedověru jejich a tvrdost srdce, že těm, kteříž jej viděli vzkříšeného, nevěřili.
Lk 24:36 - A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
1Kor 15:5 - A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.

Verš 20
A to pověděv, ukázal jim ruce i bok svůj. I zradovali se učedlníci, vidouce Pána.
Jn 16:22 - Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.

Verš 21
Tedy řekl jim opět: Pokoj vám. Jakož mne poslal Otec, tak i já posílám vás.
Iz 61:1 - Duch Panovníka Hospodina jest nade mnou, proto že pomazal mne Hospodin, abych kázal evangelium tichým. Poslal mne, abych uvázal rány skroušených srdcem, abych vyhlásil jatým svobodu, a vězňům otevření žaláře,
Mt 28:19 - Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého,
Mk 16:15 - A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.
Lk 4:18 - Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti soužené v svobodu,
Jn 17:18 - Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.

Verš 23
Kterýmžkoli odpustili byste hříchy, odpouštějíť se jim; a kterýmžkoli zadrželi byste je, zadržániť jsou.
Mt 16:19 - A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.
Mt 18:18 - Amen pravím vám: Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.

Verš 27
Potom řekl k Tomášovi: Vložiž prst svůj sem, a viz ruce mé, a vztáhni ruku svou, a vpusť v bok můj, a nebudiž nevěřící, ale věřící.
1Jn 1:1 - Což bylo od počátku, což jsme slýchali, co jsme očima svýma viděli, a co jsme pilně spatřili, a čeho se ruce naše dotýkaly, o slovu života,

Verš 29
Dí jemu Ježíš: Žes mne viděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteříž neviděli, a uvěřili.
1Pt 1:8 - Kteréhožto neviděvše, milujete; kteréhožto nyní nevidouce, avšak v něho věříce, veselíte se radostí nevýmluvnou a oslavenou,

Verš 30
Mnohé zajisté i jiné divy činil Ježíš před obličejem učedlníků svých, kteréž nejsou psány v knize této.
Jn 21:25 - Jestiť pak i jiných mnoho věcí, kteréž činil Ježíš, kteréž kdyby měly všecky, každá obzvláštně, psány býti, mám za to, že by ten svět nemohl přijíti těch knih, kteréž by napsány byly. Amen.

Jn 20,1-10 - Mt 28, 1-8; Mk 16, 1-8; Lk 24, 1-11.Správy štyroch evanjelistov o tom, že ženy našli Ježišov hrob prázdny, sú v podstate rovnaké, ale v niektorých podrobnostiach sa líšia, lebo nie všetci svätopisci zachytili tie isté jednotlivosti. - Magdaléna, sprevádzaná aj inými ženami, išla k hrobu, aby lepšie upravila mŕtve Ježišovo telo.

Jn 20,1 - T. j. v nedeľu. Nedeľa sa takto stáva dňom Pána, najväčším sviatočným dňom kresťanov namiesto židovskej soboty, na pamiatku Kristovho vzkriesenia.

Jn 20,2 - Ten "iný učeník" je Ján.

Jn 20,5 - Učeník rešpektuje Petrovo prvenstvo.

Jn 20,9 - Napr. Ž 16, 8-11; Iz 53, 10-12 a iné.

Jn 20,11-18 - Mt 28, 9-10; Mk 6, 9-11.

Jn 20,16 - "Rabbuni" - oslovenie slávnostnejšie než Rabbi; často sa ním vyjadrovalo volanie adresované Bohu.

Jn 20,19-23 - Mk 16, 14; Lk 24, 36-43.

Jn 20,19 - Ježišovo oslávené telo už nepodliehalo zákonom hmoty, a tak zatvorené dvere neboli na prekážku. - "Pokoj vám:" bol zvyčajný vtedajší pozdrav, ale v Pánových ústach má plnší význam (porov. 14, 27; 16, 33).

Jn 20,22 - Ježišovo dýchnutie symbolizuje Ducha, ktorý je princípom nového stvorenia.

Jn 20,23 - V tomto texte sa uvádza ustanovenie sviatosti zmierenia; Pán Ježiš udeľuje apoštolom zvláštny dar Svätého Ducha a zvláštnu moc, aby mohli ľuďom odpúšťať hriechy.

Jn 20,29 - "A uverili" svedectvu apoštolov.

Jn 20,30-31 - Tieto dva verše sú vlastne záverom Jánovho evanjelia. Neskôr bola pridaná 21. hlava, aby sa doplnilo tzv. "evanjelium štyridsiatich dní" (čo Ježiš hovoril učeníkom od svojho zmŕtvychvstania do nanebovstúpenia).