Verš 2
Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,
Rim 12:16 - Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce.
Rim 15:5 - Bůh pak dárce trpělivosti a potěšení dejž vám jednomyslným býti vespolek podle Jezukrista,
1Kor 1:10 - Prosímť vás pak, bratří, skrze jméno Pána našeho Jezukrista, abyste jednostejně mluvili všickni a aby nebylo mezi vámi roztržek, ale buďte spojeni jednostejnou myslí a jednostejným smyslem.
Flp 3:16 - Ale k čemuž jsme již přišli, v tom při jednostejném zůstávejme pravidle a jednostejně smysleme.
1Pt 3:8 - A tak sumou, všickni buďte jednomyslní, jedni druhých bíd čitelní, bratrstva milovníci, milosrdní, dobrotiví,
Verš 3
Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce.
Rim 12:10 - Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, uctivostí se vespolek předcházejte,
1Pt 5:5 - Podobně i mládenci, buďte poddáni starším. A všickni poddanost jedni druhým ukazujte, pokorou vnitř se ozdobte. Bůh zajisté pyšným se protiví, ale pokorným dává milost.
Verš 4
Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.
1Kor 10:24 - Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.
1Kor 13:5 - V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.
Verš 5
Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši,
Mt 11:29 - Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem vašim.
Jn 13:15 - Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.
1Pt 2:21 - Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abychom následovali šlépějí jeho.
1Jn 2:6 - Kdo praví, že v něm zůstává, máť, jakž on chodil, i tento tak choditi.
Verš 6
Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,
2Kor 4:4 - V nichžto Bůh světa tohoto oslepil mysli, totiž v nevěrných, aby se jim nezasvítilo světlo evangelium slávy Kristovy, kterýž jest obraz Boží.
Kol 1:15 - Kterýž jest obraz Boha neviditelného a prvorozený všeho stvoření.
Heb 1:3 - Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,
Verš 7
Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.
Ž 8:5 - Co jest člověk, že jsi naň pamětliv, a syn člověka, že jej navštěvuješ?
Mt 20:28 - Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé.
Jn 13:14 - Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
Verš 8
A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže.
Heb 2:14 - Poněvadž tedy dítky účastnost mají těla a krve, i on též podobně účasten jest jich, aby skrze smrt zahladil toho, kterýž má vládařství smrti, to jest ďábla,
Heb 2:17 - A protož ve všem připodobněn býti měl bratřím, aby milosrdný byl a věrný nejvyšší kněz v tom, což by u Boha k očištění hříchů lidu jednáno býti mělo.
Heb 4:15 - Nebo nemáme nejvyššího kněže, kterýž by nemohl čitedlen býti mdlob našich, ale zkušeného ve všem nám podobně, kromě hříchu.
Heb 2:9 - Ale toho maličko nižšího andělů, vidíme Ježíše, pro utrpení smrti slávou a ctí korunovaného, aby z milosti Boží za všecky okusil smrti.
Heb 12:2 - Patříce na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýžto místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího.
Verš 9
Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,
Sk 2:33 - Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte.
Heb 1:4 - Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.
Verš 10
Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,
Iz 45:23 - Skrze sebe přisáhl jsem, vyšlo z úst mých slovo spravedlnosti, kteréž nepůjde na zpět: Že se mně skláněti bude všeliké koleno, a přisahati každý jazyk,
Rim 14:11 - Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha.
Verš 11
A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.
Jn 13:13 - Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
1Kor 8:6 - Ale my máme jediného Boha Otce, z něhož všecko, a my v něm, a jednoho Pána Ježíše Krista, skrze něhož všecko, i my skrze něho.
1Kor 12:3 - Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.
Verš 13
Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.
2Kor 3:5 - Ne že bychom dostateční byli mysliti něco sami z sebe, jakožto sami z sebe, ale dostatečnost naše z Boha jest.
Verš 14
Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování,
Rim 12:17 - Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi,
1Pt 2:12 - Obcování vaše mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.
1Pt 4:9 - Buďte vespolek přívětiví k hostem, bez reptání.
Verš 15
Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě,
Prís 4:18 - Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
Mt 5:14 - Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
Verš 16
Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.
2Kor 1:14 - Jakož jste již i z stránky poznali nás, žeť jsme chlouba vaše, podobně jako i vy naše, v den Pána Ježíše.
1Sol 2:19 - Nebo která jest naše naděje neb radost aneb koruna chlouby? Zdali ne i vy před obličejem Pána našeho Jezukrista v čas příchodu jeho?
Verš 17
A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi.
2Kor 7:4 - Mnohéť jsem k vám důvěrnosti, mnohoť se vámi chlubím; naplněn jsem potěšením, a rozhojňujiť se v radosti ve všelikém soužení našem.
Verš 19
Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.
Sk 16:1 - Přišel pak do Derben a do Lystry, aj, učedlník jeden tu byl, jménem Timoteus, syn jedné ženy Židovky věřící, ale otce měl Řeka.
Rim 16:21 - Pozdravují vás Timoteus, pomocník můj, a Lucius, a Jázon, a #Sozipater, příbuzní moji.
1Sol 3:2 - A poslali jsme Timotea, bratra našeho a služebníka Božího a pomocníka našeho v evangelium Kristovu, aby potvrdil vás a napomenul k tomu, což náleží víře vaší,
Verš 21
Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.
1Kor 10:24 - Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.
1Kor 13:5 - V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.
Verš 29
Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti.
1Kor 9:14 - Tak jest i Pán nařídil těm, kteříž evangelium zvěstují, aby z evangelium živi byli.
Gal 6:6 - Sdílejž se pak ten, kterýž naučení přijímá v slovu Páně, s tím, od kohož naučení béře, vším svým statkem.
1Sol 5:12 - A prosímeť vás, bratří, znejtež ty, kteříž pracují mezi vámi, a předloženi jsou vám v Pánu, a napomínají vás,
1Tim 5:17 - Předložení, kteříž dobře spravují, dvojí cti hodni jmíni buďte, zvláště ti, kteříž pracují v slovu Božím a v učení.
Heb 13:17 - Povolni buďte správcům vašim a poslušni buďte jich; oniť zajisté bdějí nad dušemi vašimi, jako ti, kteříž počet mají vydati; ať by to s radostí činili, a ne s stýskáním. Neboť by vám to nebylo užitečné.
Flp 2,3-11 - Ide o jeden z najkrajších hymnov Nového zákona na tajomstvo Krista ako Božieho Syna vteleného a osláveného.
Flp 2,6 - Význam verša je ten, že Kristus pred vtelením jestvoval ako Boh. Grécky výraz "morphé" (podoba) tu podľa cirkevných otcov označuje prirodzenosť Boha. Tejto svojej rovnosti s Bohom sa Kristus nepridŕžal nasilu, ako niečoho, čo mu nepatrí, ako lúpeže, koristi (gr. harpagmós).
Flp 2,7 - "Zriekol sa" (gr. ekénosen) znamená doslova "vyprázdnil". Pravda, to neznamená, že by Kristus prestal byť Bohom. Nevyužil v svoj osobný prospech práva a privilégiá, ktoré vyplývali z božskej hodnosti. Pavol tu pravdepodobne myslí na Pánovho služobníka opísaného v Iz 52, 13–53, 12.
Flp 2,9 - "Dal mu meno", čiže najvyššiu hodnosť a moc. Pavol tu myslí na meno Pán (v. 11).
Flp 2,10-11 - Porov. Iz 34, 23. Názov "Pán" bol v gréckom preklade Starého zákona vyhradený iba Bohu. Ide o základné vyznanie kresťanskej viery.
Flp 2,17 - Pavol je ochotný obetovať aj svoj vlastný život, vyliať svoju krv za kresťanov vo Filipách; veď aj ich život podľa viery je obetou.
Flp 2,25 - Epafrodita, Pavlovho spolupracovníka, poznáme iba z tohto listu. Pravdepodobne bol predstaveným cirkvi vo Filipách.
