Verš 2
dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení,
Rim 12:16 - Mějte porozumění jeden pro druhého. Nesmýšlejte vysoko, ale věnujte se všedním službám. Nespoléhejte na svou vlastní chytrost.
Rim 15:5 - Bůh trpělivosti a povzbuzení ať vám dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše,
1Kor 1:10 - Prosím vás, bratří, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli svorni a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení.
Flp 3:16 - Jen k čemu jsme již dospěli, toho se držme.
1Pt 3:8 - Nakonec pak: Všichni buďte jedné mysli, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní,
Verš 3
v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe;
Rim 12:10 - Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.
1Pt 5:5 - Stejně se i vy mladší podřizujte starším. Všichni se oblecte v pokoru jeden vůči druhému, neboť 'Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost'.
Verš 4
každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.
1Kor 10:24 - Nikdo ať nemyslí sám na sebe, nýbrž ať má ohled na druhého!
1Kor 13:5 - Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
Verš 5
Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši:
Mt 11:29 - Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším.
Jn 13:15 - Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.
1Pt 2:21 - K tomu jste přece byli povoláni; vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích.
1Jn 2:6 - Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.
Verš 6
Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,
2Kor 4:4 - Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.
Kol 1:15 - On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření,
Heb 1:3 - On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech
Verš 7
nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka
Ž 8:5 - Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?
Mt 20:28 - Tak, jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé."
Jn 13:14 - Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat.
Verš 8
se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.
Heb 2:14 - Protože sourozence spojuje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla,
Heb 2:17 - Proto musil být ve všem jako jeho bratří, aby se stal veleknězem milosrdným a věrným v Boží službě a mohl tak smířit hříchy lidu.
Heb 4:15 - Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu.
Heb 2:9 - Ale vidíme toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, jak je pro utrpení smrti korunován ctí a slávou; neboť měl z milosti Boží zakusit smrt za všecky.
Heb 12:2 - s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle. Místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž, nedbaje na potupu; proto usedl po pravici Božího trůnu.
Verš 9
Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno,
Sk 2:33 - Byl vyvýšen na pravici Boží a přijal Ducha svatého, kterého Otec slíbil; nyní jej seslal na nás, jak to vidíte a slyšíte.
Heb 1:4 - a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje jménem, které mu bylo dáno.
Verš 10
aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí -
Iz 45:23 - Při sobě samém jsem přísahal, z mých úst vyšla spravedlnost, slovo, které se zpět nenavrátí. Přede mnou každý klesne na kolena a každý jazyk odpřisáhne:
Rim 14:11 - Neboť je psáno: 'Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.'
Verš 11
a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.
Jn 13:13 - Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem.
1Kor 8:6 - my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho.
1Kor 12:3 - Proto vám zdůrazňuji, že žádný, kdo mluví z Ducha Božího, neřekne: "Ježíš buď proklet", a že nikdo nemůže říci: "Ježíš je Pán", leč v Duchu svatém.
Verš 13
Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.
2Kor 3:5 - Ne že bychom mohli tuto způsobilost přičítat sami sobě na základě toho, co je v nás; naše způsobilost je od Boha,
Verš 14
Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování,
Rim 12:17 - Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré.
1Pt 2:12 - a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu 'v den navštívení'.
1Pt 4:9 - Buďte jedni k druhým pohostinní a nestěžujte si na to!
Verš 15
abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět,
Prís 4:18 - Stezka spravedlivých je jak jasné světlo, které svítí stále víc, až je tu den.
Mt 5:14 - Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře.
Verš 16
držte se slova života, abych se vámi mohl pochlubit v den Kristův, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.
2Kor 1:14 - co jste snad aspoň zčásti již pochopili, že v den našeho Pána Ježíše budeme vaší chloubou, tak jako vy zase naší.
1Sol 2:19 - Vždyť kdo je naše naděje, radost a vavřín chlouby před naším Pánem Ježíšem Kristem při jeho příchodu, ne-li právě vy?
Verš 17
Ale i kdybych měl skropit krví oběť a službu, kterou Bohu přináším, totiž vaši víru, raduji a spoluraduji se s vámi se všemi;
2Kor 7:4 - Mám ve vás pevnou důvěru, jsem na vás opravdu hrdý; potěšili jste mě a naplnili nesmírnou radostí uprostřed všeho našeho soužení.
Verš 19
Mám naději v Pánu Ježíši, že vám brzo pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dovím, co je s vámi.
Sk 16:1 - Tak se Pavel dostal také do Derbe a do Lystry. Tam byl jeden učedník jménem Timoteus; jeho matka byla židovka, která uvěřila v Krista, ale jeho otec byl pohan.
Rim 16:21 - Pozdravuje vás můj spolupracovník Timoteus i Lucius a Jáson a Sosipatros, moji krajané.
1Sol 3:2 - a poslali jsme Timotea, našeho bratra a Božího spolupracovníka v evangeliu Kristově, aby vás utvrdil a povzbudil ve vaší víře,
Verš 21
všichni si hledí jen svého, a ne toho, co je Krista Ježíše.
1Kor 10:24 - Nikdo ať nemyslí sám na sebe, nýbrž ať má ohled na druhého!
1Kor 13:5 - Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
Verš 29
Přijměte ho tedy v Pánu se vší radostí a takových bratří si važte;
1Kor 9:14 - Tak i Pán ustanovil, aby ti, kteří zvěstují evangelium, měli z evangelia obživu.
Gal 6:6 - Kdo je vyučován v slovu, nechť se s vyučujícím dělí o všechno potřebné k životu.
1Sol 5:12 - Žádáme vás, bratří, abyste uznávali ty, kteří mezi vámi pracují, jsou vašimi představenými v Kristu a napomínají vás.
1Tim 5:17 - Starším, kteří svou službu konají dobře, ať se dostane dvojnásobné odměny, zvláště těm, kteří nesou břemeno kázání a vyučování.
Heb 13:17 - Poslouchejte ty, kteří vás vedou, a podřizujte se jim, protože oni bdí nad vámi a budou se za vás zodpovídat. Kéž to mohou činit s radostí, a ne s nářkem; to by vám nebylo na prospěch.
Flp 2,3-11 - Ide o jeden z najkrajších hymnov Nového zákona na tajomstvo Krista ako Božieho Syna vteleného a osláveného.
Flp 2,6 - Význam verša je ten, že Kristus pred vtelením jestvoval ako Boh. Grécky výraz "morphé" (podoba) tu podľa cirkevných otcov označuje prirodzenosť Boha. Tejto svojej rovnosti s Bohom sa Kristus nepridŕžal nasilu, ako niečoho, čo mu nepatrí, ako lúpeže, koristi (gr. harpagmós).
Flp 2,7 - "Zriekol sa" (gr. ekénosen) znamená doslova "vyprázdnil". Pravda, to neznamená, že by Kristus prestal byť Bohom. Nevyužil v svoj osobný prospech práva a privilégiá, ktoré vyplývali z božskej hodnosti. Pavol tu pravdepodobne myslí na Pánovho služobníka opísaného v Iz 52, 13–53, 12.
Flp 2,9 - "Dal mu meno", čiže najvyššiu hodnosť a moc. Pavol tu myslí na meno Pán (v. 11).
Flp 2,10-11 - Porov. Iz 34, 23. Názov "Pán" bol v gréckom preklade Starého zákona vyhradený iba Bohu. Ide o základné vyznanie kresťanskej viery.
Flp 2,17 - Pavol je ochotný obetovať aj svoj vlastný život, vyliať svoju krv za kresťanov vo Filipách; veď aj ich život podľa viery je obetou.
Flp 2,25 - Epafrodita, Pavlovho spolupracovníka, poznáme iba z tohto listu. Pravdepodobne bol predstaveným cirkvi vo Filipách.
