výhody registrácie

Evanjelium podľa Marka

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Mk 10, 1-52

1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil. 2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho. 3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš? 4 Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti. 5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání. 6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh. 7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své. 8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. 9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj. 10 A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci. 11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní. 12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží. 13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli. 14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží. 15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde. 16 A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával. 17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? 18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh. 19 Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku. 20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti. 21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj. 22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží. 23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího. 24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti. 25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího. 26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti? 27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest. 28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou. 29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium, 30 Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný. 31 Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první. 32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi, 33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům. 34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane. 35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám. 36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil? 37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé. 38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím? 39 A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete, 40 Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest. 41 A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana. 42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi. 43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník. 44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech. 45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé. 46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře. 47 A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou. 48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou. 49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě. 50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi. 51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím. 52 Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.

Mk 10, 1-52





Verš 1
A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
Mt 19:1 - I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se z Galilee, a přišel do končin Judských za Jordán.

Verš 4
Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
Dt 24:1 - Pojal-li by muž ženu a byl by manželem jejím, přihodilo by se pak, že by nenašla milosti před očima jeho pro nějakou mrzkost, kterouž by nalezl na ní, i napsal by jí lístek zapuzení a dal v ruku její, a vyhnal by ji z domu svého;
Jer 3:1 - Dí dále: Propustil-li by muž ženu svou, a ona odejduc od něho, vdala by se za jiného muže, zdaliž se navrátí k ní více? Zdaliž by hrozně nebyla poškvrněna země ta? Ale ty, ač jsi smilnila s milovníky mnohými, a však navratiž se ke mně, dí Hospodin.
Mt 5:31 - Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.

Verš 6
Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
Gn 1:27 - I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.
Mt 19:4 - On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, jenž stvořil člověka s počátku, muže a ženu učinil je?

Verš 7
Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
Gn 2:24 - Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo.
1Kor 6:16 - Zdaliž nevíte, že kdož se připojuje k nevěstce, jedno tělo jest s ní? Nebo dí Písmo: Budou dva jedno tělo.
Ef 5:31 - A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.

Verš 9
Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
1Kor 7:10 - Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej.

Verš 11
I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
Mt 5:32 - Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
Mt 19:9 - Protož pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, (leč pro smilství) a jinou pojme, cizoloží, a kdož propuštěnou pojme, také cizoloží.
Lk 16:18 - Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
1Kor 7:10 - Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej.

Verš 13
Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
Mt 19:13 - Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se za ně. Učedlníci pak přimlouvali jim.
Lk 18:15 - Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.

Verš 14
To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Mt 18:3 - A řekl: Amen pravím vám: Neobrátíte-li se a nebudete-li jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského.
Mt 19:14 - Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.
1Kor 14:20 - Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
1Pt 2:2 - Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, to jest Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,

Verš 16
A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
Mt 19:15 - A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud.
Mk 9:36 - A vzav pacholátko, postavil je uprostřed nich, a vzav je na lokty své, řekl jim:

Verš 17
Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?
Mt 19:16 - A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný?
Lk 18:18 - I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?

Verš 19
Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
Ex 20:13 - Nezabiješ.
Ex 21:12 - Kdo by ubil člověka, až by od toho umřel, smrtí umře.
Dt 5:17 - Nezabiješ.
Rim 13:9 - Poněvadž to přikázání: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jest-li které jiné přikázání, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

Verš 21
Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
Mt 6:19 - Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou.
Lk 12:33 - Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
1Tim 6:17 - Bohatým tohoto světa přikazuj, ať nejsou vysokomyslní a ať nedoufají v nejistém zboží, ale v Bohu živém, kterýž dává nám hojnost všeho ku požívání.

Verš 23
A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
Prís 11:28 - Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Mt 19:23 - Tedy Ježíš řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského.
Lk 18:24 - A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!

Verš 27
A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
Jób 42:2 - Vím, že všecko můžeš, a že nemůže překaženo býti tvému myšlení.
Jer 32:17 - Ach, Panovníče Hospodine, aj, ty jsi učinil nebe i zemi mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým, nemůžeť skryta býti před tebou žádná věc.
Za 8:6 - Takto praví Hospodin zástupů: Zdali, že se to nepodobné zdá před očima ostatků lidu tohoto dnů těchto, také před očima mýma nepodobné bude? praví Hospodin zástupů.
Lk 1:37 - Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.

Verš 28
I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
Mt 4:20 - A oni hned opustivše síti, šli za ním.
Mt 19:27 - Tehdy odpověděv Petr, řekl mu: Aj, my opustili jsme všecky věci, a šli jsme za tebou. Což pak nám bude dáno za to?
Lk 5:11 - A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním.
Lk 18:28 - I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.

Verš 31
Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
Mt 19:30 - Mnozí pak první budou poslední, a poslední první.
Mt 20:16 - Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
Lk 13:30 - A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.

Verš 32
Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
Mt 16:21 - A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpěti od starších a předních kněží a od zákonníků, a zabit býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
Mt 17:22 - A když byli v Galileji, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude zrazen v ruce lidí bezbožných.
Mt 20:18 - Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt.
Mk 8:31 - I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.
Mk 9:31 - Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane.
Lk 9:22 - Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
Lk 18:31 - Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.
Lk 24:7 - Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.

Verš 35
Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
Mt 20:20 - Tedy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými, klanějící se a prosecí něco od něho.

Verš 38
Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
Mt 20:22 - Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme.
Lk 12:50 - Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!

Verš 40
Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
Mt 25:34 - Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.

Verš 41
A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
Mt 20:24 - A uslyšavše to deset učedlníků Páně, rozhněvali se na ty dva bratry.

Verš 42
Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
Mt 20:25 - Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi.
Lk 22:25 - On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.

Verš 43
Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
1Pt 5:3 - Ani jako panujíce nad dědictvím Páně, ale jako příkladem jsouce stádu.

Verš 45
Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
Jn 13:14 - Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
Flp 2:7 - Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.
Ef 1:7 - V němžto máme vykoupení skrze krev jeho, totiž odpuštění hříchů, podle bohatství milosti jeho,
Kol 1:14 - V němžto máme vykoupení skrze krev jeho, totiž odpuštění hříchů,
1Tim 2:6 - Kterýžto dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvědčení časem svým.
Tít 2:14 - Kterýž dal sebe samého za nás, aby nás vykoupil od všeliké nepravosti, a očistil sobě samému lid zvláštní, horlivě následovný dobrých skutků.

Verš 46
Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
Mt 20:29 - A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký.
Lk 18:35 - I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.

Verš 52
Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
Mt 9:22 - Ježíš pak obrátiv se a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. A zdráva učiněna jest žena od té chvíle.)
Mk 5:34 - On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)

Mk 10,1-12 - Mt 19, 1-9.

Mk 10,3 - Dt 24, 1.

Mk 10,6 - Gn 1, 27.

Mk 10,7-8 - Gn 2, 24.

Mk 10,8 - Pozri poznámku k Mt 19, 5-6.

Mk 10,13-16 - Mt 19, 13-15; Lk 18, 15-17.

Mk 10,17-22 - Mt 19, 16-22; Lk 18, 18-23.

Mk 10,19 - Ex 20, 12-16; Dt 5, 16-20; 24, 14.

Mk 10,23-27 - Mt 19, 23-26; Lk 18, 24-27.

Mk 10,28-31 - Mt 19, 27-30; Lk 18, 28-30.

Mk 10,32-34 - Mt 20, 17-19; Lk 18, 31-34.

Mk 10,32 - Apoštoli žasli nad jeho odhodlanosťou, s akou sa náhlil do Jeruzalema, kde ho už viackrát chceli zabiť.

Mk 10,35-40 - Mt 20, 20-23.

Mk 10,38 - Pozri poznámku k Mt 20, 20-22. "Kalich" a "krst" znamenajú utrpenie.

Mk 10,41-45 - Mt 20, 24-28; Lk 22, 24-27.

Mk 10,46-52 - Mt 20, 29-34; Lk 18, 35-43.

Mk 10,46 - Matúš spomína dvoch slepcov v Jerichu, kým Marek a Lukáš spomínajú iba jedného. Marek uvádza aj meno toho slepca, ktorý bol pravdepodobne známy v prvotnej Cirkvi.

Mk 10,51 - "Rabboni" - aramejský výraz; znamená: Môj učiteľ (porov. Jn 20, 16).