Hľadaný výraz: Sk 11,19-15,41, Preklad: Český - Bible 21, Počet výsledkov: 5
| 19 Ti, kdo se rozprchli během pronásledování po Štěpánově smrti, dorazili až do Fénicie, na Kypr a do Antiochie a šířili Boží slovo výhradně mezi Židy. 20 Někteří z nich, původem z Kypru a Kyrény, však po příchodu do Antiochie oslovili evangeliem o Pánu Ježíši také Řeky. 21 Hospodinova ruka byla s nimi a veliké množství jich uvěřilo a obrátilo se k Pánu. 22 Zpráva o tom se donesla k církvi v Jeruzalémě, a tak do Antiochie vyslali Barnabáše. 23 Když tam přišel a uviděl tu Boží milost, zaradoval se a všechny povzbuzoval, aby s oddaným srdcem zůstávali věrní Pánu. 24 (Byl to dobrý muž, plný Ducha svatého a víry.) A tak se k Pánu přidalo ještě mnoho dalších. 25 Barnabáš proto odešel do Tarsu vyhledat Saula, 26 a když ho našel, přivedl ho do Antiochie. Strávili v tamější církvi celý rok a učili spoustu lidí. Právě zde v Antiochii byli učedníci poprvé označeni za křesťany. 27 V té době přišli do Antiochie proroci z Jeruzaléma. 28 Jeden z nich jménem Agabos vstal a skrze Ducha oznamoval, že po celé říši bude veliký hlad. (Což se také splnilo za císaře Klaudia.) 29 Učedníci tedy rozhodli, že každý podle své možnosti pošle pomoc bratrům v Judsku. 30 To také udělali a poslali to starším po Barnabášovi a Saulovi. |
| 1 V té době král Herodes krutě napadl některé z těch, kdo patřili k církvi. 2 Jakuba, bratra Janova, popravil mečem, 3 a když viděl, že se to Židům líbí, rozhodl se zatknout i Petra. (Bylo to během Svátku nekvašených chlebů.) 4 Když se ho zmocnil, dal ho zavřít do vězení a hlídat čtyřmi čtveřicemi vojáků. Po Velikonocích ho totiž chtěl předvést k veřejnému slyšení. 5 Petr byl takto hlídán ve vězení, ale církev se za něj vroucně modlila k Bohu. 6 Noc předtím, než ho chtěl Herodes předvést, spal Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy, a stráže přede dveřmi hlídaly vězení. 7 Vtom vedle něj stanul Hospodinův anděl a v cele zazářilo světlo. Udeřil Petra do boku a vzbudil ho: "Rychle vstávej!" Řetězy mu spadly z rukou 8 a anděl mu řekl: "Oblékni se a obuj." Když to udělal, anděl pokračoval: "Vezmi si plášť a pojď za mnou." 9 Petr ho následoval ven, ale nevěděl, že to s tím andělem je doopravdy; myslel si, že má vidění. 10 Když minuli první i druhou stráž, přišli k železné bráně, která vedla do města, a ta se jim sama od sebe otevřela. Vyšli ven, přešli jednu ulici a vtom jej anděl opustil. 11 Když Petr přišel k sobě, řekl si: "Teď vidím, že to bylo doopravdy! Pán poslal svého anděla a vytrhl mě z Herodovy ruky a ze všeho, co židovský lid očekával." 12 Když to pochopil, šel do domu Marie, matky Jana Marka, kam se mnozí sešli k modlitbám. 13 Petr zatloukl na dveře brány a přišla otevřít služka jménem Rhodé. 14 Když poznala Petrův hlas, samou radostí neotevřela bránu, ale běžela dovnitř se zprávou, že Petr stojí před branou. 15 Říkali jí: "Blázníš?!" Když ale tvrdila, že je to pravda, řekli: "To musí být jeho anděl." 16 Petr však nepřestával tlouci. Když konečně otevřeli a spatřili ho, byli ohromeni. 17 Pohybem ruky je utišil a vyprávěl jim, jak ho Pán vyvedl z vězení. Potom řekl: "Povězte to Jakubovi a bratrům." Vyšel ven a zamířil jinam. 18 Když se rozednilo, mezi vojáky vypukl nemalý rozruch nad tím, co se stalo s Petrem. 19 Herodes ho marně hledal. Stráže nechal po výslechu popravit a odebral se z Judska do Cesareje, kde zůstal. 20 Herodes se tehdy velmi hněval na Týrské a Sidonské. Proto se za ním svorně vypravili, a když si získali královského komořího Blasta, žádali o smír (jejich kraj byl totiž závislý na dodávkách z králova území). 21 Ve stanovený den se Herodes v královském rouše posadil na trůn a pronesl k nim řeč. 22 Lid začal volat: "Hlas boží, ne lidský!" 23 A vtom jej udeřil Hospodinův anděl, protože nevzdal slávu Bohu: vypustil duši rozežrán červy. 24 Boží slovo se pak šířilo a rozmáhalo se. 25 Když Barnabáš a Saul splnili svůj úkol, vrátili se z Jeruzaléma a vzali s sebou i Jana Marka. |
| 1 V antiochijské církvi byli proroci a učitelé: Barnabáš, Šimon zvaný Černý, Lucius Kyrénský, Menachem, vychovaný společně s tetrarchou Herodem, a Saul. 2 Jednou, když uctívali Pána a postili se, Duch svatý řekl: "Oddělte mi Saula a Barnabáše pro dílo, k němuž jsem je povolal." 3 Po půstu a modlitbě na ně tedy vložili ruce a propustili je. 4 Oni pak, vysláni Duchem svatým, přišli do Seleukie, odkud odpluli na Kypr. 5 Když dorazili do Salaminy, kázali Boží slovo v židovských synagogách; také Jan byl s nimi, aby jim pomáhal. 6 Procestovali ten ostrov až do Páfu, kde narazili na jednoho čaroděje, židovského falešného proroka jménem Bar-Jesus, 7 který se vetřel do přízně místního prokonzula Sergia Pavla. Tento rozumný muž si Barnabáše a Saula nechal zavolat, protože toužil slyšet Boží slovo. 8 Onen Elymas (neboli čaroděj, jak se jeho jméno překládá) jim však odporoval a snažil se prokonzulovi zabránit ve víře. 9 Saula, zvaného také Pavel, naplnil Duch svatý. Podíval se mu zpříma do očí 10 a řekl: "Ty ďáblův synu plný přetvářky a podlosti! Ty nepříteli vší spravedlnosti! Nepřestaneš podvracet Hospodinovy přímé cesty? 11 Hle, ruka Hospodinova tě teď raní slepotou! Bude to trvat, než zase uvidíš slunce!" Vtom na Elymase padla temná mlha, takže tápal kolem sebe a hledal, kdo by ho vedl za ruku. 12 Když prokonzul uviděl, co se stalo, uvěřil, ohromen Pánovým učením. 13 Pavel a jeho společníci pak odpluli z Páfu a dorazili do Perge v Pamfylii. Jan je však opustil a vrátil se do Jeruzaléma. 14 Pokračovali tedy z Perge sami, až dorazili do Antiochie Pisidské. V sobotu šli do synagogy a posadili se. 15 Když skončilo čtení Zákona a Proroků, představení synagogy je vyzvali: "Bratři, pokud máte pro lid nějaké slovo povzbuzení, mluvte." 16 Pavel vstal, pokynul rukou a řekl: "Izraelité a všichni Boží ctitelé, slyšte: 17 Bůh tohoto lidu, Izraele, vyvolil naše otce. Pozdvihl tento lid, když pobýval v Egyptě, a vyvedl jej odtud svou vztaženou paží. 18 Po čtyřicet let snášel jejich způsoby na poušti, 19 a když vyhladil sedm národů v zemi Kanaán, rozdělil jim jejich zem losem. 20 To vše trvalo asi čtyři sta padesát let. Až do proroka Samuele jim dával soudce. 21 Když pak žádali o krále, Bůh jim dal Saula, syna Kíšova, muže z pokolení Benjamínova. Po čtyřiceti letech 22 jej však zavrhl a pozdvihl jim za krále Davida, o němž vydal toto svědectví: ‚Našel jsem Davida, syna Jišajova, muže podle mého srdce; on mi vyplní všechna přání.' 23 Z jeho semene Bůh vzbudil Izraeli zaslíbeného Spasitele - Ježíše, 24 před jehož příchodem kázal Jan všemu lidu Izraele křest pokání. 25 Ke konci své cesty Jan říkal: ‚Já nejsem ten, za koho mě pokládáte - hle, on přichází po mně! Jemu nejsem hoden ani rozvázat obuv na nohou.' 26 Bratři, synové rodu Abrahamova, i vy, kdo ctíte Boha spolu s nimi, vám bylo posláno toto slovo spásy. 27 Obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové ho však nepoznali. Odsoudili ho, a tak naplnili hlasy Proroků, kteří se čtou každou sobotu. 28 Ačkoli nenašli nic, za co by zasloužil smrt, vyžádali si na Pilátovi jeho popravu. 29 Když naplnili všechno, co o něm bylo psáno, sňali jej z kříže a položili do hrobu. 30 Bůh jej ale vzkřísil z mrtvých! 31 On se pak po mnoho dní ukazoval těm, kdo s ním přišli z Galileje do Jeruzaléma, a ti teď o něm vydávají svědectví lidem. 32 Přinášíme vám tedy radostnou zprávu: Zaslíbení daná našim otcům 33 Bůh splnil nám, jejich potomkům, když vzkřísil Ježíše. Tak je to popsáno ve druhém Žalmu: ‚Ty jsi můj Syn, já jsem ode dneška Otcem tvým!' 34 A že ho vzkřísil z mrtvých, aby nikdy nepodlehl zkáze, řekl takto: ‚Dám vám svatá zaslíbení učiněná Davidovi.' 35 Proto na jiném místě říká: ‚Svého svatého nevydáš rozkladu.' 36 David ve svém pokolení zajisté posloužil Boží vůli. Když však zesnul a byl připojen ke svým otcům, podlehl rozkladu. 37 Ten, kterého Bůh vzkřísil, však rozklad nepoznal. 38 Bratři, oznamuji vám, že skrze něj se vám zvěstuje odpuštění hříchů. 39 Skrze něj je každý věřící ospravedlněn od všeho, od čeho vás Mojžíšův zákon ospravedlnit nemohl. 40 Dejte si však pozor, aby se vám nestalo, co je psáno v Prorocích: 41 ‚Pohleďte, pohrdavci, podivte se a zhyňte: Já konám dílo ve vaší době, dílo, jemuž neuvěříte, i kdyby vám o něm někdo vyprávěl!'" 42 Když pak odcházeli ze synagogy, místní pohané je prosili, aby jim o těch věcech vyprávěli příští sobotu. 43 Jakmile bylo shromáždění rozpuštěno, mnozí Židé i zbožní proselyté šli za Pavlem a Barnabášem. Ti je pak v rozhovoru nabádali, ať zůstávají v Boží milosti. 44 Příští sobotu se ke slyšení Božího slova sešlo skoro celé město. 45 Když Židé uviděli ty davy, naplnila je závist a začali rouhavě popírat, cokoli Pavel řekl. 46 Pavel a Barnabáš jim směle odpověděli: "Vy jste měli Boží slovo slyšet jako první. Protože ho však odmítáte, a považujete se tak za nehodné věčného života, hle, obracíme se k pohanům! 47 Tak nám to totiž přikázal Hospodin: ‚Učinil jsem tě světlem národů, abys dal spásu celému světu.'" 48 Když to pohané uslyšeli, začali se radovat a oslavovat Pánovo slovo a všichni, kdo byli předurčeni k věčnému životu, uvěřili. 49 Pánovo slovo se pak šířilo po celém kraji. 50 Židovští vůdci ale poštvali bohabojné a vážené ženy i přední muže města, aby proti Pavlovi a Barnabášovi rozpoutali pronásledování a vyhnali je ze svého kraje. 51 Ti však na ně setřásli prach z nohou a přišli do Ikonia. 52 Učedníci pak byli plní radosti a Ducha svatého. |
| 1 Také v Ikoniu šli do židovské synagogy a mluvili tak, že uvěřilo veliké množství Židů i Řeků. 2 Ti Židé, kteří neuvěřili, ale podnítili pohany a poštvali je proti bratrům. 3 Přesto tam strávili dlouhý čas a směle mluvili o Pánu, který potvrzoval poselství o své milosti a působil skrze jejich ruce divy a zázraky. 4 Obyvatelstvo města se rozdělilo: jedni byli s Židy a druzí s apoštoly. 5 Když se je však pohané i Židé se svými vůdci rozhodli napadnout a kamenovat, 6 dozvěděli se to a utekli do lykaonských měst Lystry a Derbe a jejich okolí. 7 I tam šířili evangelium. 8 V Lystře sedával jeden muž. Nemohl na nohy, neboť byl od lůna své matky chromý a nikdy nechodil. 9 Také on naslouchal Pavlovým slovům. Když se mu Pavel podíval do očí a viděl jeho víru, že bude uzdraven, 10 řekl silným hlasem: "Postav se na nohy a stůj rovně!" A on vyskočil a začal chodit. 11 Když lidé viděli, co Pavel udělal, začali lykaonsky volat: "Bohové sestoupili k nám v lidské podobě!" 12 Barnabášovi začali říkat Zeus a Pavlovi Hermes (protože mluvil hlavně on). 13 Kněz Diova chrámu, který stál před městem, přivedl k branám ověnčené býky a chtěl s lidmi začít obětovat. 14 Jakmile to apoštolové Barnabáš a Pavel uslyšeli, roztrhli svá roucha, vběhli do davu a křičeli: 15 "Co to děláte? Vždyť jsme jen lidé jako vy! Přišli jsme vám zvěstovat, abyste se obrátili od těchto marností k živému Bohu, který stvořil nebe, zemi i moře a všechno v nich. 16 V minulých dobách nechával všechny národy chodit po jejich cestách, 17 ale nikdy o sobě nepřestal svědčit svým dobrodiním: z nebe nám dává déšť i časy úrody a naše nitro sytí jídlem a radostí." 18 A těmi slovy taktak upokojili davy, aby jim neobětovaly. 19 Vtom ale dorazili Židé z Antiochie a Ikonia a strhli davy k tomu, aby Pavla ukamenovali. Když už ho měli za mrtvého, vyvlekli ho za město. 20 Když ho však obstoupili učedníci, vstal a vrátil se do města. Druhého dne pak s Barnabášem odešel do Derbe. 21 I tomuto městu zvěstovali evangelium. Poté, co tu získali mnoho učedníků, vydali se na zpáteční cestu do Lystry, Ikonia a Antiochie. 22 Posilovali duše učedníků a vyzývali je, aby zůstávali ve víře a že do Božího království musíme vejít skrze mnohá soužení. 23 V každé církvi jim s modlitbou a postem vybrali starší a svěřili je Pánu, v něhož uvěřili. 24 Prošli Pisidii a přišli do Pamfylie. 25 Poté, co kázali slovo v Perge, odešli do Attalie 26 a odtud vypluli do Antiochie, odkud byli předtím svěřeni Boží milosti k dílu, které nyní vykonali. 27 Když tam dorazili, shromáždili církev a vyprávěli, co všechno Bůh skrze ně učinil a že otevřel dveře víry pohanům. 28 Zůstali tam s učedníky po delší čas. |
| 1 Potom přišli někteří z Judska a začali bratry učit: "Pokud se nedáte obřezat podle Mojžíšova způsobu, nemůžete být spaseni." 2 Pavel a Barnabáš s nimi proto vedli nemalý spor a hádku, a tak bylo rozhodnuto, že Pavel, Barnabáš a někteří další půjdou s touto otázkou za apoštoly a staršími do Jeruzaléma. 3 Vysláni církví tedy procházeli Fénicií a Samařím a vyprávěli o obrácení pohanů a přinášeli všem bratrům velikou radost. 4 Když dorazili do Jeruzaléma, byli přijati církví, apoštoly i staršími a vyprávěli jim, co skrze ně Bůh udělal. 5 Povstali však někteří věřící ze sekty farizeů a říkali, že pohané se musí obřezávat a že se jim má přikázat, ať zachovávají Mojžíšův zákon. 6 Apoštolové a starší se tedy sešli, aby tu věc zvážili. 7 Po velikém dohadování vstal Petr a promluvil k nim: "Bratři! Sami víte, že Bůh z nás už dávno vybral mě, aby pohané slyšeli slovo evangelia z mých úst a uvěřili. 8 Bůh, který zná lidská srdce, jim tehdy vydal svědectví, když jim dal Ducha svatého tak jako nám. 9 Vírou očistil jejich srdce a neučinil žádný rozdíl mezi námi a jimi. 10 Proč tedy teď pokoušíte Boha? Proč nakládáte učedníkům jho, které nemohli unést ani naši otcové ani my? 11 Věříme přece, že jsme stejně jako oni spaseni milostí Pána Ježíše." 12 Celé shromáždění zmlklo a poslouchali Barnabáše a Pavla, kteří vyprávěli, jaké divy a zázraky skrze ně Bůh konal mezi pohany. 13 Když domluvili, vzal si slovo Jakub: "Poslouchejte mě, bratři. 14 Šimon tu vyprávěl, jak Bůh poprvé navštívil pohany, aby z nich přijal svůj vlastní lid. 15 S tím se plně shodují slova proroků, neboť je psáno: 16 ‚Znovu se vrátím a obnovím zbořený stan Davidův. Jeho trosky obnovím a vztyčím jej, 17 aby ostatní lidé hledali Hospodina - všichni pohané mé jméno nesoucí, praví Hospodin, který činí tyto věci,' 18 věci, které oznamoval už před věky. 19 Proto soudím, abychom pohanům, kteří se obracejí k Bohu, nečinili potíže. 20 Napišme jim však, ať se vyhýbají modloslužbě, smilstvu, masu zardoušených zvířat a krvi. 21 Mojžíš má přece odedávna kazatele po všech městech, kde ho čtou v synagogách každou sobotu." 22 Apoštolové a starší se shodli s celou církví, že do Antiochie pošlou s Pavlem a Barnabášem své zástupce. Byli to přední bratři Juda (zvaný také Barsabáš) a Silas. 23 Po nich poslali tento dopis: Apoštolové, starší a všichni bratři zdraví bratry z pohanů v Antiochii, Sýrii a Kilikii. 24 Slyšeli jsme, že vás někteří od nás znepokojili a zmátli, když vám říkali, že se musíte dát obřezat a zachovávat Zákon. K ničemu takovému jsme je nepověřili. 25 My shromáždění jsme se svorně shodli, že k vám pošleme své zástupce spolu s našimi milovanými Barnabášem a Pavlem, 26 kteří pro jméno našeho Pána Ježíše Krista nasadili své životy. 27 Posíláme k vám Judu a Silase, kteří vám to vše ústně potvrdí: 28 Shodli jsme se s Duchem svatým, že na vás nebudeme vkládat žádné další břemeno kromě těchto nezbytných věcí: 29 vyhýbejte se modloslužbě, krvi, masu zardoušených zvířat a smilstvu. Uchráníte-li se těchto věcí, uděláte dobře. Buďte zdrávi. 30 Vysláni na cestu přišli do Antiochie, svolali shromáždění a předali dopis. 31 Bratři ho přečetli a měli z toho povzbuzení radost. 32 Juda se Silasem (kteří byli také proroci) pak mnoha slovy povzbuzovali a posilovali bratry. 33 [34] A když tam strávili nějaký čas, bratři je v pokoji vyslali zpět k apoštolům. 35 Pavel a Barnabáš zůstali v Antiochii také a spolu s mnoha dalšími vyučovali a kázali Pánovo slovo. 36 Po nějaké době Pavel řekl Barnabášovi: "Pojďme se vrátit a navštívit naše bratry ve všech městech, kde jsme kázali Pánovo slovo, ať zjistíme, jak se mají." 37 Barnabáš chtěl, aby s sebou vzali i Jana Marka, 38 ale Pavlovi se to nezdálo, protože je v Pamfylii opustil a nešel s nimi do díla. 39 Vznikl z toho tak ostrý spor, že se spolu rozešli. Barnabáš vzal s sebou Marka a odplul na Kypr, 40 kdežto Pavel si vybral Silase, a když ho bratři svěřili Boží milosti, vydal se na cestu. 41 Procházel Sýrii a Kilikii a posiloval církve. |
