Kniha proroka Izaiáša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Iz 40, 1-31

1 Potěšujte, potěšujte lidu mého, dí Bůh váš. 2 Mluvte k srdci Jeruzaléma, a ohlašujte jemu, že se již doplnil čas uložený jeho, že jest odpuštěna nepravost jeho, a že vzal z ruky Hospodinovy dvojnásobně za všecky hříchy své. 3 Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou učiňte na pustině stezku Boha našeho. 4 Každé údolí ať jest vyvýšeno, a všeliká hora i pahrbek ať jest snížen; což jest křivého, ať jest přímé, a místa nerovná ať jsou rovinou. 5 Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uzří všeliké tělo spolu, že ústa Hospodinova mluvila. 6 Hlas řkoucího: Volej. I řekl: Co mám volati? To, že všeliké tělo jest tráva, a všeliká vzácnost jeho jako květ polní. 7 Usychá tráva, květ prší, jakž vítr Hospodinův povane na něj. V pravděť jsou lidé ta tráva. 8 Usychá tráva, květ prší, ale slovo Boha našeho zůstává na věky. 9 Na horu vysokou vystup sobě, Sione, zvěstovateli věcí potěšených, povyš mocně hlasu svého, Jeruzaléme, zvěstovateli věcí potěšených, povyš, aniž se boj. Rci městům Judským: Aj, Bůh váš. 10 Aj, Panovník Hospodin proti silnému přijde, a rámě jeho panovati bude nad ním;aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním. 11 Jako pastýř stádo své pásti bude, do náručí svého shromáždí jehňátka, a v klíně svém je ponese, březí pak poznenáhlu povede. 12 Kdo změřil hrstí svou vody, a nebesa pídí rozměřil? A kdo změřil měrou prach země, a zvážil na váze hory, a pahrbky na závaží? 13 Kdo vystihl ducha Hospodinova, a rádcím jeho byl, že by mu oznámil? 14 S kým se radil, že by mu přidal srozumění, a naučil jej stezce soudu, a vyučil jej umění, a cestu všelijaké rozumnosti jemu v známost uvedl? 15 Aj, národové jako krůpě od okova, a jako prášek na vážkách se počítají, ostrovy jako nejmenší věc zachvacuje. 16 Ani Libán nepostačil by k zanícení ohně, a živočichové jeho nepostačili by k zápalné oběti. 17 Všickni národové jsou jako nic před ním, za nic a za marnost pokládají se u něho. 18 K komu tedy připodobníte Boha silného? A jaké podobenství přirovnáte jemu? 19 Jakžkoli rytinu líčí řemeslník, a zlatník zlatem ji potahuje, a řetízky stříbrné k ní slévá; 20 A ten, kterýž pro chudobu nemá co obětovati, dřevo, kteréž by nepráchnivělo, vybírá, a řemeslníka umělého sobě hledá k přistrojení rytiny, aby se nepohnula. 21 Zdaliž nevíte? Zdaliž neslýcháte? Zdaliž se vám nezvěstuje od počátku? Zdaliž nesrozumíváte z základů země? 22 Ten, kterýž sedí nad okršlkem země, jejížto obyvatelé jako kobylky, kterýž rozprostřel jako kortýnu nebesa, a roztáhl je jako stánek k přebývání, 23 Onť přivodí knížata na nic, soudce zemské jako nic rozptyluje, 24 Tak že nebývají štípeni ani sáti, aniž kořene pouští do země pařez jejich. Nebo jakž jen zavane na ně, hned usychají, a vicher jako plevu zanáší je. 25 K komu tedy připodobníte mne, abych podobný byl jemu, praví Svatý? 26 Pozdvihněte zhůru očí svých, a vizte, kdo to stvořil? Kdo vyvodí v počtu vojsko jejich, a všeho toho zejména povolává? Vedlé množství síly a veliké moci ani jedno z nich nehyne. 27 Pročež tedy říkáš, Jákobe, a mluvíš, Izraeli: Skrytať jest cesta má před Hospodinem, a pře má před Boha mého nepřichází? 28 Zdaliž nevíš, zdaž jsi neslýchal, že Bůh věčný Hospodin, kterýž stvořil končiny země, neustává ani zemdlívá, a že vystižena býti nemůže moudrost jeho? 29 On dává ustalému sílu, a tomu, ješto žádné síly nemá, moci hojně udílí. 30 Ustává a umdlévá mládež, a mládenci těžce klesají, 31 Ale ti, jenž očekávají na Hospodina, nabývají nové síly. Vznášejí se peřím jako orlice; běží, a však neumdlévají, chodí, a neustávají.

Verš 3

Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou učiňte na pustině stezku Boha našeho.

Mt 3:3 - Totoť jest zajisté ten Předchůdce předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.

Mk 1:3 - Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.

Lk 3:4 - Jakož psáno jest v knihách proroctví Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.

Jn 1:23 - Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.

Verš 5

Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uzří všeliké tělo spolu, že ústa Hospodinova mluvila.

Jn 1:14 - A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy.

Verš 6

Hlas řkoucího: Volej. I řekl: Co mám volati? To, že všeliké tělo jest tráva, a všeliká vzácnost jeho jako květ polní.

Jób 14:2 - Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.

Ž 90:5 - Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.

Ž 102:11 - Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.

Ž 103:15 - Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.

Jak 1:10 - A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.

1Pt 1:24 - Nebo všeliké tělo jest jako tráva, a všeliká sláva člověka jako květ trávy. Usvadla tráva, a květ její spadl,

Verš 8

Usychá tráva, květ prší, ale slovo Boha našeho zůstává na věky.

1Pt 1:25 - Ale slovo Páně zůstává na věky. Totoť pak jest to slovo, kteréž zvěstováno jest vám.

Verš 10

Aj, Panovník Hospodin proti silnému přijde, a rámě jeho panovati bude nad ním;aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.

Iz 62:11 - Aj, Hospodin rozkáže provolati až do končin země: Rcetež dceři Sionské: Aj, Spasitel tvůj béře se, aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.

Verš 11

Jako pastýř stádo své pásti bude, do náručí svého shromáždí jehňátka, a v klíně svém je ponese, březí pak poznenáhlu povede.

Ez 34:23 - A vzbudím nad nimi pastýře jednoho, kterýž je pásti bude, služebníka svého Davida. Tenť je pásti bude, a ten bude jejich pastýřem.

Mi 7:14 - Pasiž lid svůj berlou svou, stádce dědictví svého, kteréž přebývá osamělé v lese u prostřed polí, ať spasou Bázan a Galád jako za dnů starodávních,

Jn 10:11 - Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.

Iz 49:10 - Nebudou lačněti ani žízniti, nebude na ně bíti horko ani slunce; nebo slitovník jejich zprovodí je, a podlé pramenů vod povede je.

Verš 13

Kdo vystihl ducha Hospodinova, a rádcím jeho byl, že by mu oznámil?

Rim 11:34 - Nebo kdo jest poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?

1Kor 2:16 - Nebo kdo jest poznal mysl Páně? A kdo jej bude učiti? My pak mysl Kristovu máme.

Verš 17

Všickni národové jsou jako nic před ním, za nic a za marnost pokládají se u něho.

Dan 4:35 -

Verš 18

K komu tedy připodobníte Boha silného? A jaké podobenství přirovnáte jemu?

Iz 46:5 - K komu mne připodobníte a přirovnáte, aneb podobna učiníte, abychom sobě podobní byli?

Sk 17:29 - Rodina tedy Boží jsouce, nemámeť se domnívati, že by Bůh zlatu neb stříbru neb kamenu, řemeslem anebo důvtipem lidským vyrytému, byl podoben.

Verš 22

Ten, kterýž sedí nad okršlkem země, jejížto obyvatelé jako kobylky, kterýž rozprostřel jako kortýnu nebesa, a roztáhl je jako stánek k přebývání,

Jób 9:8 - On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.

Ž 104:2 - Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.

Iz 44:24 - Takto praví Hospodin vykupitel tvůj, a ten, kterýž tě sformoval hned od života matky: Já Hospodin činím všecko, roztahuji nebesa sám, rozprostírám zemi mocí svou.

Verš 23

Onť přivodí knížata na nic, soudce zemské jako nic rozptyluje,

Jób 12:21 - On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.

Ž 107:40 - Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.

Verš 28

Zdaliž nevíš, zdaž jsi neslýchal, že Bůh věčný Hospodin, kterýž stvořil končiny země, neustává ani zemdlívá, a že vystižena býti nemůže moudrost jeho?

Ž 147:5 - Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.

Iz 40,1 - 40 – 66. V hl. 39 predpovedal prorok babylonské zajatie. To bolo potrebné pre porozumenie ďalších hláv (40 – 66), pretože sa v nich hneď od začiatku predpokladá toto zajatie. Cieľom týchto proroctiev je tešiť zajatcov, že sa vyslobodia. Tým sa však cieľ Knihy nevyčerpáva. Vyslobodenie Izraelitov z babylonského zajatia je len predobraz oslobodenia celého ľudského pokolenia z moci diablovej; spása, ktorej je pôvodcom perzský kráľ Kýros (pozri bližšie v úvode k tomuto prorokovi), je len predobraz spásy, ktorej pôvodcom bol Mesiáš, Ježiš Kristus. – Hl. 40 je predslov k týmto proroctvám.

Iz 40,1-5 - Boh pripravuje spásu ľudstva. Obraz verša 3 vzal prorok zo zvyku, že hlásateľ oznamoval príchod panovníka a staral sa, aby cesty, ktorými bude kráčať kráľ, boli urovnané a schodné. Boh odstránil všetky prekážky, ktoré jeho ľud postretnú na ceste, po ktorej sa bude vracať zo zajatia.

Iz 40,6 - Ľudská zloba neprekazí spásonosné Božie úmysly.

Iz 40,11 - Boh je dobrý k svojmu ľudu ako pastier k svojim ovečkám.

Iz 40,16 - Všetko nádherné cédrové a cyprusové drevo a všetka zverina pohoria v pomere k Božej velebnosti by bola iba nepomerne malá obeta. Tým sa, pravda, neodsudzujú starozákonné obety, len sa pripomína ich nedostatočnosť.

Iz 40,21 - Izraeliti mali chápať, že len Jahve je Boh.

Iz 40,26 - Izraelitom zajatým v Babylone mohlo by však prísť azda pokušenie, že sú hviezdy mocnejšie než Jahve. Hoci modloslužobná úcta hviezd bola aj inde rozšírená, prvenstvo patrí Babylonu. Tam bolo hvezdárstvo najviac rozšírené, preto tam aj kult hviezd mal najvýhodnejšiu pôdu (porov. 47,13). K Bohu však nemožno prirovnať ani hviezdy, veď: "Ktože ich stvoril?"