Kniha Sudcov

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Sdc 9, 1-57

1 Nebo odšed Abimelech syn Jerobálův do Sichem k bratřím matky své, mluvil k nim i ke vší čeledi domu otce matky své, řka: 2 Mluvte, prosím, ke všechněm mužům Sichemským: Co jest lépe vám, to-li, aby panovalo nad vámi sedmdesáte mužů, totiž všickni synové Jerobálovi, čili aby panoval nad vámi muž jeden? Pamatujte pak, že jsem já kost vaše a tělo vaše. 3 Tedy mluvili bratří matky jeho o něm ke všechněm mužům Sichemským všecka slova tato, a naklonilo se srdce jejich k Abimelechovi, nebo řekli: Bratr náš jest. 4 I dali jemu sedmdesáte lotů stříbra z domu Bále Berit, na něž sobě najal Abimelech služebníky, povaleče a tuláky, aby chodili za ním. 5 A přišed do domu otce svého do Ofra, zmordoval bratří své, syny Jerobálovy, sedmdesáte mužů, na jednom kameni; toliko zůstal Jotam syn Jerobálův nejmladší, nebo se byl skryl. 6 Tedy shromáždili se všickni muži Sichemští i všecken dům Mello, i šli, a ustanovili sobě Abimelecha za krále na rovinách u sloupu, kterýž jest u Sichem. 7 To když pověděli Jotamovi, odejda, postavil se na vrchu hory Garizim, a pozdvihna hlasu svého, volal, a řekl jim: Poslyšte mne muži Sichemští, a uslyš vás Bůh. 8 Sešlo se některého času dříví, aby pomazalo nad sebou krále. I řekli olivě: Kraluj nad námi. 9 Jimžto odpověděla oliva: Zdali já, opustě svou tučnost, kterouž ctěn bývá Bůh i lidé, půjdu, abych byla postavena nad stromy? 10 I řeklo dříví fíku: Poď ty a kraluj nad námi. 11 Jimž odpověděl fík: Zdali já, opustě sladkost svou a ovoce své výborné, půjdu, abych postaven byl nad stromy? 12 Řeklo opět dříví vinnému kořenu: Poď ty a kraluj nad námi. 13 Jimž odpověděl vinný kořen: Zdali já, opustě své víno, kteréž obveseluje Boha i lidi, půjdu, abych postaven byl nad stromy? 14 Naposledy řeklo všecko dříví bodláku: Poď ale ty a kraluj nad námi. 15 I odpověděl bodlák dříví: Jestliže v pravdě béřete vy mne sobě za krále, poďte, odpočívejte pod stínem mým; pakli nic, vyjdi oheň z bodláku a spal cedry Libánské. 16 Tak i nyní, jestliže jste právě a upřímě učinili, ustavivše Abimelecha za krále, a jestliže jste dobře učinili Jerobálovi a domu jeho, a jestliže podlé dobrodiní rukou jeho odplatili jste se jemu; 17 (Nebo otec můj bojoval za vás a opovážil se života svého, aby vás vysvobodil z ruky Madianských, 18 Vy pak teď povstali jste proti domu otce mého, a zmordovali jste syny jeho, sedmdesáte mužů na jednom kameni, a ustanovili jste krále Abimelecha, syna děvky jeho, nad muži Sichemskými, proto že bratr váš jest); 19 Jestliže, řku, právě a upřímě udělali jste Jerobálovi i domu jeho dne tohoto, veselte se z Abimelecha, a on také nechť se veselí z vás; 20 Pakli nic, nechť vyjde oheň z Abimelecha a sžíře muže Sichemské i dům Mello, nechť vyjde také oheň od mužů Sichemských a z domu Mello a sžíře Abimelecha. 21 Tedy utekl Jotam, a utíkaje, odšel do Beera, a zůstal tam, boje se Abimelecha bratra svého. 22 I panoval Abimelech nad Izraelem tři léta. 23 Poslal pak Bůh ducha zlého mezi Abimelecha a mezi muže Sichemské, a zpronevěřili se muži Sichemští Abimelechovi, 24 Aby pomštěna byla křivda sedmdesáti synů Jerobálových, a aby krev jejich přišla na Abimelecha bratra jejich, kterýž zmordoval je, a na muže Sichemské, kteříž posilnili rukou jeho, aby zmordoval bratří své. 25 Nebo učinili muži Sichemští jemu zálohy na vrších hor, a loupili všecky chodíci mimo ně tou cestou; kterážto věc povědína jest Abimelechovi. 26 Syn pak Ebedův Gál, jda s bratřími svými, přišel do Sichem, i těšili se z něho muži Sichemští. 27 A vyšedše na pole, sbírali víno své a tlačili i veselili se; a všedše do chrámu bohů svých, jedli a pili, a zlořečili Abimelechovi. 28 Řekl pak Gál syn Ebedův: Kdo jest Abimelech? A jaké jest Sichem, abychom sloužili jemu? Zdaliž není syn Jerobálův, a Zebul úředník jeho? Služte raději mužům Emora, otce Sichemova; nebo proč my máme sloužiti tomuto? 29 Ale ó kdyby tento lid byl v ruce mé, abych shladil Abimelecha! I řekl Abimelechovi: Sbeř sobě vojsko, a vyjdi. 30 Uslyšav pak Zebul, úředník města toho, slova Gále syna Ebedova, rozhněval se náramně. 31 I poslal posly k Abimelechovi tajně, řka: Hle, Gál syn Ebedův i bratří jeho přišli do Sichem, a hle, bojovati budou s městem proti tobě. 32 Protož nyní vstana nočně, ty i lid, kterýž jest s tebou, zdělej zálohy v poli. 33 A ráno, když bude slunce vycházeti, vstana, udeříš na město, a když on i lid, kterýž jest s ním, vyjde proti tobě, učiníš jemu to, což se naskytne ruce tvé. 34 A protož vstal Abimelech i všecken lid, kterýž s ním byl v noci, a učinili zálohy u Sichem na čtyřech místech. 35 I vyšel Gál syn Ebedův, a postavil se v bráně města; vyvstal pak Abimelech i lid, kterýž s ním byl, z záloh. 36 A uzřev Gál ten lid, řekl Zebulovi: Hle, lid sstupuje s vrchu hor. Jemuž odpověděl Zebul: Stín hor vidíš, jako nějaké lidi. 37 Tedy opět promluvil Gál, řka:Hle, lid sstupuje s vrchu, nebo houf jeden táhne cestou rovin Monenim. 38 Řekl pak jemu Zebul: Kde jsou nyní ústa tvá, jimižs mluvil: Kdo jest Abimelech, abychom sloužili jemu? Zdaliž toto není lid ten, kterýmž jsi pohrdal? Vytáhniž nyní, a bojuj proti němu. 39 I vytáhl Gál před lidmi Sichemskými, a bojoval proti Abimelechovi. 40 Ale Abimelech honil ho utíkajícího před tváří svou, a padlo raněných mnoho až k bráně. 41 Zůstal pak Abimelech v Aruma, a Zebul vyhnal Gále i bratří jeho, aby nezůstávali v Sichem. 42 Nazejtří pak vytáhl lid do pole, i oznámeno jest to Abimelechovi. 43 Tedy on pojal lid svůj, a rozdělil jej na tři houfy, zdělav zálohy v polích, a vida, an lid vychází z města, vyskočil na ně a zbil je. 44 Nebo Abimelech a houf, kterýž byl s ním, udeřili na ně a postavili se u brány města, druzí pak dva houfové obořili se na všecky ty, kteříž byli v poli, a zbili je. 45 Abimelech pak dobýval města celý ten den, až ho i dobyl, a lid, kterýž v něm byl, pobil, a zbořiv město, posál je solí. 46 Uslyševše pak všickni muži věže Sichemské, vešli do hradu svého, chrámu boha Berit. 47 A oznámeno jest Abimelechovi, že se tam shromáždili všickni muži věže Sichemské. 48 Tedy vstoupil Abimelech na horu Salmon, on i všecken lid, kterýž byl s ním, a nabrav seker s sebou, nasekal ratolestí s stromů, kterýchž nabral a vložil na rameno své. I řekl lidu, kterýž byl s ním: Což jste viděli, že jsem učinil, spěšně učiňte tak jako já. 49 I uťal sobě jeden každý ze všeho lidu ratolest, a jdouce za Abimelechem, skladli je u hradu, a zapálili jimi hrad. I zemřeli tam všickni muži věže Sichemské téměř tisíc mužů a žen. 50 Odšel pak Abimelech do Tébes, a položil se u Tébes, i dobyl ho. 51 Byla pak věže pevná u prostřed města, a utekli tam všickni muži i ženy, i všickni přední města toho, a zavřeli po sobě, vstoupivše na vrch věže. 52 Tehdy přišed Abimelech až k věži, dobýval jí, a přistoupil až ke dveřím věže, aby je zapálil ohněm. 53 V tom žena nějaká svrhla kus žernovu na hlavu Abimelechovu, a prorazila hlavu jeho. 54 A on rychle zavolav mládence, kterýž nosil zbroj jeho, řekl jemu: Vytrhni meč svůj a zabí mne, aby potom nepravili o mně: Žena zabila ho. I probodl jej služebník jeho, a umřel. 55 Uzřevše pak synové Izraelští, že by umřel Abimelech, odešli jeden každý k místu svému. 56 A tak odměnil Bůh zlým Abimelechovi za nešlechetnost, kterouž páchal proti otci svému, zmordovav sedmdesáte bratří svých. 57 Tolikéž i všecku nešlechetnost mužů Sichemských vrátil Bůh na hlavu jejich, a přišlo na ně zlořečení Jotama syna Jerobálova.

Verš 53

V tom žena nějaká svrhla kus žernovu na hlavu Abimelechovu, a prorazila hlavu jeho.

2Sam 11:21 - Kdo zabil Abimelecha syna Jerobosetova? Zdali ne žena, svrhši na něj kus žernovu se zdi, tak že umřel v Tébes? Proč jste přistupovali ke zdi? tedy díš: Také služebník tvůj Uriáš Hetejský umřel.

Verš 6

Tedy shromáždili se všickni muži Sichemští i všecken dům Mello, i šli, a ustanovili sobě Abimelecha za krále na rovinách u sloupu, kterýž jest u Sichem.

Joz 24:26 - A zapsal Jozue slova ta do knihy zákona Božího; vzav také kámen veliký, postavil jej tu pod dubem, kterýž byl u svatyně Hospodinovy.

Sdc 9,1-3 - Abimelech, ako Gedeonov syn od vedľajšej manželky, nemohol si získať nadvládu v strednej Palestíne dedičským právom, preto sa usiluje uskutočniť svoje ctibažné plány lesťou a násilím. Je možné aj to, že ešte za života svojho otca zakúšal od svojich bratov nejedno príkorie, a preto sa im chce teraz vypomstiť. V Sicheme, odkiaľ pochádzala jeho matka, mal početných príbuzných, ktorí mu získavajú prívržencov medzi Sichemčanmi.

Sdc 9,5 - Kameň, na ktorom boli pobití Gedeonovi synovia, možno pokladať za akýsi náhradný oltár (porov. 1 Sam 14, 33). Potom by to bola akási obeta k pocte Bál-berita, ktorý k tomu poskytol svoje prostriedky, chrámové peniaze. – Joatam (Jóthám) – Jahve je bezúhonný. K jeho záchrane porov. 1 Sam 22,20; 2 Kr 11,2.

Sdc 9,6 - Melo bola sichemská pevnosť, zvaná vo v. 46.49 "vežou".

Sdc 9,7 - Starý Sichem bol tam, kde je dnes dedinka Baláta. Južne odtiaľ sa vypínal Garizim. Nie je to potrebné tak chápať, že by bol Joatam vyšiel až na najvyšší končiar vrchu alebo že by ho bol musel každý občan počuť.

Sdc 9,8-15 - Zmysel bájky je: Sichemčania to ešte raz oľutujú, že kráľovskú hodnosť zverili takému naničhodnému mužovi, akým je Abimelech. Olivou, figovníkom a viničom je naznačený Gedeon – potom aj jeho synovia a Joatam –, ktorý toľko dobrého vykonal, že by si bol ozaj zaslúžil kráľovskú korunu, ale ju odmietol. – Bodliak (tŕnie), ktorý nedáva tieň, ani olej, ani sladké ovocie, ani obveseľujúci nápoj, veľmi vhodne znázorňuje bezcharakternosť Abimelechovu, ktorý prijíma kráľovskú hodnosť, hoci sa svojimi vlastnosťami a schopnosťami na to vôbec nehodí. – Pri pálení tŕnia na poli ľahko sa môže stať, že sa zapáli aj vysoký strom. Ako bodliak hrozí, že spáli "libanonské cédre" (náznak vynikajúcich mužov), tak aj Abimelech zúri hnevom a ukrutnosťou a vraždí vynikajúcich mužov, ktorí sa mu nechcú podrobiť.

Sdc 9,16-21 - Sám Joatam teraz vysvetľuje význam bájky. – V. 19 je tiež tvrdou iróniou. Nech sa len raduje Abimelech z ľudí seberovných! Bera je azda Bérot, dnes el-Bíre, asi 15 km severne od Jeruzalema (Joz 9,17; alebo je to Bérseba na juhu Palestíny?).

Sdc 9,22 - Abimelech panoval len v strednej Palestíne (v. 55).

Sdc 9,27 - Po vinobraní bola slávnosť, ktorá bola spojená s obetnou hostinou v chráme.

Sdc 9,28 - Sichemčania predsa, ako potomkovia slávneho Emora, otca Sichemovho (Gn 33,18; 34,2)!

Sdc 9,37 - "Pupok zeme" je pravdepodobne vrch Garizim, ktorý Sichemčania považovali za stredobod zeme, – "Dub veštcov" bol posvätný dub, asi ten, ktorý sa spomína vo v. 6. Od toho duba, pri ktorom si zvolili Sichemčania Abimelecha za kráľa, prichádza teraz jeho nešťastie.

Sdc 9,41 - Ruma (hebr. Arúmá), asi dnešná Kefr Ruma, 3 hod. severne od Sichemu.

Sdc 9,42-45 - "Posypať mesto soľou" – prejav želania, aby mesto zostalo navždy pusté a neúrodné. Porov. Dt 29,22–23. Toto želanie sa však neuskutočnilo, lebo neskoršie sa stal Sichem dôležitým mestom izraelského kráľovstva a Jeroboam ho opevnil (1 Kr 12,25).

Sdc 9,46 - "Sichemská veža" – Mello (9,20). – Bál zmluvy je 'Bál-berit’. Keďže vo veži sa necítili dosť bezpeční oproti ohňu, utiahli sa do hradieb chrámu boha Bál-berita.

Sdc 9,48 - Vrch Selmon môže byť dnešná hora Eslamije, severne od Sichemu.

Sdc 9,50-57 - Tebes sa stotožňuje s dnešným Tubás, asi 16 km severovýchodne od Sichemu.