Hľadaný výraz: Ef 4,1-6,20, Preklad: Český - Kralický, Počet výsledkov: 3
| 1 Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste, 2 Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce, 3 Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje. 4 Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho. 5 Jeden Pán, jedna víra, jeden křest, 6 Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás. 7 Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova. 8 Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem. 9 Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země? 10 Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko. 11 A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele, 12 Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova, 13 Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova, 14 Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému; 15 Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus, 16 Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce. 17 A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své, 18 Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich. 19 Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí. 20 Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista, 21 Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi, 22 Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících, 23 Obnoviti se pak duchem mysli vaší, 24 A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy. 25 Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové. 26 Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši. 27 Nedávejte místa ďáblu. 28 Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému. 29 Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům. 30 A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení. 31 Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí, 32 Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám. |
| 1 Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí. 2 A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou. 3 Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté, 4 A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění. 5 Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník,) nemá dědictví v království Kristově a Božím. 6 Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané. 7 Nebývejtež tedy účastníci jejich. 8 Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte, 9 (Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě,) 10 O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu. 11 A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete. 12 Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti. 13 Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest. 14 Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus. 15 Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří, 16 Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou. 17 Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně. 18 A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým, 19 Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu, 20 Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci, 21 Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží. 22 Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu. 23 Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla. 24 A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem. 25 Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni, 26 Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu, 27 Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony. 28 Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje. 29 Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev. 30 Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho. 31 A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo. 32 Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi. 33 Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého. |
| 1 Dítky poslouchejte rodičů svých v Pánu; neboť jest to spravedlivé. 2 Cti otce svého i matku, (toť jest přikázaní první s zaslíbením,) 3 Aby dobře bylo tobě a abys byl dlouhověký na zemi. 4 A vy otcové nepopouzejte k hněvu dítek vašich, ale vychovávejte je v cvičení a v napomínání Páně. 5 Služebníci, buďte poslušni pánů tělesných s bázní a s strachem, v sprostnosti srdce vašeho, jako Krista, 6 Ne na oko sloužíce, jako ti, jenž se lidem líbiti usilují, ale jako služebníci Kristovi, činíce vůli Boží z té duše, 7 S dobrou myslí sloužíce, jakožto Pánu, a ne lidem, 8 Vědouce, že, což by koli jeden každý učinil dobrého, za to odplatu vzíti má ode Pána, buďto služebník, buďto svobodný. 9 A vy páni též se tak mějte k nim, zanechajíce pohrůžky, vědouce, že i vy také máte Pána v nebesích, a přijímání osob není u něho. 10 Dále pak, bratří moji, posilňte se v Pánu a v moci síly jeho. 11 Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti útokům ďábelským. 12 Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem, kteréž jsou vysoko. 13 A protož vezměte celé odění Boží, abyste mohli odolati v den zlý, a všecko vykonajíce, státi. 14 Stůjtež tedy, majíce podpásaná bedra vaše pravdou, a oblečeni jsouce v pancíř spravedlnosti, 15 A obuté majíce nohy v hotovost k evangelium pokoje, 16 A zvláště pak vezmouce štít víry, kterýmž byste mohli všecky šípy ohnivé nešlechetníka toho uhasiti. 17 A lebku spasení vezměte, i meč Ducha, jenž jest slovo Boží, 18 Všelikou modlitbou a prosbou modléce se každého času v Duchu, a v tom bedlivi jsouce se vší ustavičností a prošením za všecky svaté, 19 I za mne, aby mi dána byla řeč v otevření úst mých svobodně a směle, abych oznamoval tajemství evangelium svatého, 20 Pro něžto úřad svůj konám v řetězu tomto, abych tak v něm svobodně a směle mluvil, jakž mně mluviti náleží. |
