výhody registrácie

Príslovia

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Prís 20, 1-30

1 (CEP) Víno je posměvač, opojný nápoj je křikloun; kdo se v něm kochá, ten moudrý není.
1 (KAT) Posmievač je víno (a) nezbedník je nápoj opojný, lenže nik (z tých, čo) po ňom bažia, múdry nebýva.

2 (CEP) Král budí hrůzu, jako když zařve mladý lev; kdo ho rozlítí, hřeší sám proti sobě.
2 (KAT) Revaniu levíčaťa (sa podobá) hrozba kráľova, ten, kto ho popudzuje k hnevu, hreší proti sebe samému.

3 (CEP) Je ctí pro muže upustit od sporu, kdejaký pošetilec jej však rozpoutává.
3 (KAT) Je pre človeka cťou, keď (pokojne) sedí, (kde sa strhol) spor, lež každý blázon sa zamieša (do škriepky)

4 (CEP) Na podzim lenoch neorá, o žních bude žebrat, ale nic nebude.
4 (KAT) Leňochovi sa nechce orať z jesene, (potom) sa zháňa za žatvy, a nieto (ničoho).

5 (CEP) Jak hluboké vody je rada v srdci muže, muž rozumný z ní čerpá.
5 (KAT) (Sťa) vody hlboké (sú) plán(y) v srdci človeka, rozumný muž ich však vie odtiaľ vytiahnuť.

6 (CEP) Mnoho lidí rozhlašuje své milosrdenství, ale muže spolehlivého kdo najde?
6 (KAT) Je veľa ľudí, čo sa chvália svojou dobrotou, ale kto nájde muža vskutku spoľahlivého?

7 (CEP) Spravedlivý žije bezúhonně; blaze bude po něm jeho synům!
7 (KAT) (Ak niekto) kráča v bezúhonnosti a spravodlivosti, (budú) po ňom blažení jeho synovia.

8 (CEP) Král sedí na soudném stolci a očima převívá vše, co je zlé.
8 (KAT) Kráľ, ktorý sedí na sudcovskej stolici, rozráža svojím bystrozrakom všetko zlé.

9 (CEP) Kdo může říci: "Zachoval jsem si ryzí srdce, jsem čistý, bez hříchu"?
9 (KAT) Kto môže povedať: „Ja som si srdce očistil, som čistý od hriechu?“

10 (CEP) Dvojí závaží a dvojí míra, obojí je Hospodinu ohavností.
10 (KAT) Dvojaké závažie a miera dvojaká, obidvoje sa príkri Pánovi.

11 (CEP) Už na chlapci se z jeho způsobů pozná, zda bude v jednání ryzí a přímý.
11 (KAT) Už chlapec dáva svojimi skutkami najavo, či je čisté a správne jeho konanie.

12 (CEP) Ucho, které slyší, a oko, které vidí, obojí učinil Hospodin.
12 (KAT) Ucho, ktoré počuje, a oko, ktoré zrie, oboje stvoril Pán.

13 (CEP) Nemiluj spánek, ať nezchudneš, nech oči otevřené a nasytíš se chlebem.
13 (KAT) Nemiluj spánok, aby si neschudobnel, (len) otvor oči (a) máš chleba dosýta.

14 (CEP) "Špatné, špatné", říká kupující, ale jen poodejde, už se tím chlubí.
14 (KAT) „Zlé, nanič!“ vraví, kto kupuje, ale keď odíde, potom chváli sa.

15 (CEP) Někdo má zlato a množství perel, ale nejdrahocennější skvost jsou rty plné poznání.
15 (KAT) Je zlata a (je) veľa koralov, (ale) pery rozumného sú drahocennou nádobou.

16 (CEP) Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu.
16 (KAT) Ber jeho odev, lebo sa zaručil za cudzinca a za cudzinku (vezmi) záloh od neho!

17 (CEP) Někomu je lahodný chléb klamu, ale nakonec má plná ústa štěrku.
17 (KAT) Človeku veľmi chutí nestatočne nadobudnutý chlieb, no nakoniec má plné ústa kamenia.

18 (CEP) Úmysly se zajišťují poradou, boj veď s rozvahou.
18 (KAT) Plány sa daria, (len keď predchádzala) porada, preto sa púšťaj do vojny (len) po rozumných úvahách!

19 (CEP) Utrhač, kudy chodí, vynáší důvěrnosti, nezaplétej se tedy s mluvkou.
19 (KAT) Vyzrádza tajnosti, kto klebetí, kade sa len hne, preto sa so strešteným rapotačom nepusť (do reči)!

20 (CEP) Kdo zlořečí otci a matce, tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě.
20 (KAT) Kto kľaje svojho otca abo svoju mať, zhasne mu kahan v hustej tme.

21 (CEP) Dědictví, na jehož počátku je nečestnost, nebývá nakonec požehnané.
21 (KAT) Majetok od počiatku chvatne nadobudnutý nebude požehnaný napokon.

22 (CEP) Neříkej: "Odplatím za zlo!" Čekej na Hospodina a on tě zachrání.
22 (KAT) Nehovor: „Ja sa za zlé vypomstím!“ (Len) dúfaj v Pána a pomôže ti.

23 (CEP) Dvojí závaží je Hospodinu ohavností, falešné váhy nejsou nic dobrého.
23 (KAT) Dvojaké závažie sa príkri Pánovi a nie je dobrá váha falošná.

24 (CEP) Kroky muže určuje Hospodin; jak by mohl člověk rozumět své cestě?
24 (KAT) Pán (riadi) kroky človeka, lež ako málo človek jeho ceste rozumie!

25 (CEP) Člověku je léčkou nerozvážně říci: "Je to zasvěceno", a po slibu si to rozmýšlet.
25 (KAT) Je nebezpečné pre človeka: „Sväté!“ vybľafnúť a (iba) potom rozvážiť si, (čo sa) sľúbilo.

26 (CEP) Moudrý král převívá svévolníky, dá je přejet koly mlátícího vozu.
26 (KAT) Múdry kráľ previeva zločincov a dá ich (mlátiť) kolesom.

27 (CEP) Lidský duch je světlo od Hospodina; to propátrá všechny nejvnitřnější útroby.
27 (KAT) Pánovým kahancom je ľudské svedomie, čo prekutáva všetky skryty života.

28 (CEP) Milosrdenství a věrnost chrání krále, milosrdenstvím podepře svůj trůn.
28 (KAT) Dobrotivosť a vernosť ochraňujú vladára a dobrosrdečnosťou podopiera svoj trón.

29 (CEP) Ozdobou jinochů je jejich síla, důstojností starců jsou šediny.
29 (KAT) Ozdobou mladých (je) ich moc, okrasou starcov (sú ich) šediny.

30 (CEP) Jizvy a modřiny vydrhnou špatnost a rány pročistí nejvnitřnější útroby.
30 (KAT) Krvavé sinky olamujú zlo a údery riadia skryty života.


Prís 20, 1-30





Verš 2
Král budí hrůzu, jako když zařve mladý lev; kdo ho rozlítí, hřeší sám proti sobě.
Prís 16:14 - Královo rozhořčení je poselstvo smrti, ale moudrý muž je usmíří.
Prís 19:12 - Jak řev mladého lva je králova zlost, jak rosa na bylinu jeho přízeň.

Verš 3
Je ctí pro muže upustit od sporu, kdejaký pošetilec jej však rozpoutává.
Prís 17:14 - Protrhne vodní hráz, kdo začne svár, přestaň dřív, než propukne spor.

Verš 5
Jak hluboké vody je rada v srdci muže, muž rozumný z ní čerpá.
Prís 18:4 - Hluboké vody jsou slova z úst muže, potok plný vody, zdroj moudrosti.

Verš 8
Král sedí na soudném stolci a očima převívá vše, co je zlé.
Prís 20:26 - Moudrý král převívá svévolníky, dá je přejet koly mlátícího vozu.

Verš 9
Kdo může říci: "Zachoval jsem si ryzí srdce, jsem čistý, bez hříchu"?
1Kr 8:46 - Zhřeší-li proti tobě, neboť není člověka, který by nehřešil, a ty se na ně rozhněváš a vydáš je nepříteli, aby je zajali a jaté vedli do nepřátelské země, vzdálené nebo blízké,
Jób 14:4 - Kdo dokáže, aby čisté vzešlo z nečistého? Vůbec nikdo.
Ž 51:5 - Doznávám se ke svým nevěrnostem, svůj hřích mám před sebou stále.
Kaz 7:20 - Není na zemi člověka spravedlivého, aby konal dobro a nehřešil.
1Jn 1:8 - Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není.

Verš 10
Dvojí závaží a dvojí míra, obojí je Hospodinu ohavností.
Prís 20:23 - Dvojí závaží je Hospodinu ohavností, falešné váhy nejsou nic dobrého.
Dt 25:13 - Nebudeš mít ve svém váčku dvojí závaží, větší a menší.
Prís 11:1 - Falešné váhy jsou Hospodinu ohavností, kdežto v přesném závaží má zalíbení.

Verš 12
Ucho, které slyší, a oko, které vidí, obojí učinil Hospodin.
Ex 4:11 - Hospodin mu však řekl: "Kdo dal člověku ústa? Kdo působí, že je člověk němý nebo hluchý, vidící nebo slepý? Zdali ne já, Hospodin?
Ž 94:9 - Neslyší snad ten, jenž učinil ucho? Nedívá se snad ten, jenž vytvořil oko?

Verš 13
Nemiluj spánek, ať nezchudneš, nech oči otevřené a nasytíš se chlebem.
Prís 19:15 - Lenost uvede do mrákot; zahálčivá duše bude hladovět.

Verš 15
Někdo má zlato a množství perel, ale nejdrahocennější skvost jsou rty plné poznání.
Prís 3:14 - Nabýt jí je lepší nežli nabýt stříbra, její výnos je nad ryzí zlato.

Verš 16
Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu.
Prís 11:15 - Velmi zle dopadne ten, kdo se zaručil za cizího, kdežto kdo zaručování nenávidí, je v bezpečí.
Prís 27:13 - Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu.

Verš 17
Někomu je lahodný chléb klamu, ale nakonec má plná ústa štěrku.
Prís 9:17 - "Kradená voda je sladká a pokoutný chléb blaží."

Verš 19
Utrhač, kudy chodí, vynáší důvěrnosti, nezaplétej se tedy s mluvkou.
Prís 11:13 - Utrhač, kudy chodí, roznáší důvěrnosti, kdežto kdo je duchem věrný, ukryje to.

Verš 20
Kdo zlořečí otci a matce, tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě.
Ex 21:17 - Kdo zlořečí svému otci nebo matce, musí zemřít.
Lv 20:9 - Kdo by zlořečil svému otci nebo své matce, musí zemřít. Svému otci a matce zlořečil, jeho krev padni na něho.
Dt 27:16 - "Buď proklet, kdo zlehčuje svého otce a svou matku." A všechen lid řekne: "Amen."
Mt 15:4 - Vždyť Bůh řekl: 'Cti otce i matku' a 'kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.'

Verš 21
Dědictví, na jehož počátku je nečestnost, nebývá nakonec požehnané.
Prís 13:11 - Jmění snadno nabyté se zmenšuje, kdežto kdo shromažďuje vlastní prací, tomu přibývá.
Prís 28:20 - Věrný muž má mnoho požehnání, ale kdo se žene za bohatstvím, nezůstane bez trestu.

Verš 22
Neříkej: "Odplatím za zlo!" Čekej na Hospodina a on tě zachrání.
Dt 32:35 - Má je pomsta i odplata, přijde včas a jejich noha zakolísá, den jejich běd se blíží, řítí se na ně, co je jim uchystáno."
Prís 17:13 - Tomu, kdo za dobré odplácí zlým, zlo se nehne z domu.
Prís 24:29 - Neříkej: "Jak jednal se mnou, tak budu jednat s ním, odplatím každému podle jeho činů".
Rim 12:17 - Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré.
1Sol 5:15 - Hleďte, aby nikdo neoplácel zlým za zlé, ale vždycky usilujte o dobré mezi sebou a vůči všem.
1Pt 3:9 - neodplácejte zlým za zlé ani urážkou za urážku, naopak žehnejte; vždyť jste byli povoláni k tomu, abyste se stali dědici požehnání.

Verš 23
Dvojí závaží je Hospodinu ohavností, falešné váhy nejsou nic dobrého.
Prís 20:10 - Dvojí závaží a dvojí míra, obojí je Hospodinu ohavností.

Verš 24
Kroky muže určuje Hospodin; jak by mohl člověk rozumět své cestě?
Jób 31:4 - Nevidí snad Bůh mé cesty a nepočítá všechny mé kroky?
Ž 37:23 - Hospodin činí krok muže pevným, našel zalíbení v jeho cestě.
Ž 139:2 - Víš o mně, ať sedím nebo vstanu, zdálky je ti jasné, co chci dělat.
Jer 10:23 - Je mi známo, Hospodine, že cesta nezávisí na člověku ani jistota kroku na tom, kdo jde.

Verš 29
Ozdobou jinochů je jejich síla, důstojností starců jsou šediny.
Prís 16:31 - Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti.

Verš 30
Jizvy a modřiny vydrhnou špatnost a rány pročistí nejvnitřnější útroby.
Prís 10:13 - Na rtech rozumného se nalézá moudrost, kdežto hůl dopadne na hřbet toho, kdo je bez rozumu.

Pris 20,16 - Veriteľ má právo, keď mu dlžník nevracia dlh, odškodniť sa na zaručovateľovi.

Pris 20,26 - Obraz príslovia je vzatý z mlatby na Východe. Mlátilo sa tak, že po obilných klasoch prechádzal voz a kolesami vydrvoval zrno, ktoré potom bolo treba viatím zbaviť pliev.