Hľadaný výraz: Mt 26,1-28,20, Preklad: Český - Bible 21, Počet výsledkov: 3
| 1 Když Ježíš domluvil všechna tato slova, řekl svým učedníkům: 2 "Víte, že za dva dny jsou Velikonoce. Tehdy bude Syn člověka zrazen a ukřižován." 3 Na dvoře velekněze jménem Kaifáš se zatím sešli vrchní kněží se staršími lidu, 4 aby se poradili, jakou lstí by se mohli Ježíše zmocnit a zabít ho. 5 Dohodli se jen, že to nebude o svátcích, aby mezi lidmi nevypuklo povstání. 6 Když pak byl Ježíš v Betanii a stoloval v domě Šimona Malomocného, 7 přistoupila k němu žena s alabastrovou nádobkou velmi vzácné masti a vylila mu ji na hlavu. 8 Když to uviděli učedníci, rozhořčili se: "K čemu taková ztráta? 9 Mohlo se to draze prodat a rozdat chudým!" 10 Ježíš si toho všiml. "Proč tu ženu trápíte?" řekl jim. "Udělala pro mě něco krásného. 11 Chudé tu budete mít vždycky, ale mě vždycky mít nebudete. 12 Když mi tato žena polila tělo mastí, připravila mě na pohřeb. 13 Amen, říkám vám, že kdekoli na celém světě bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit také o tom, co udělala ona, na její památku." 14 Jeden z Dvanácti - jmenoval se Jidáš Iškariotský - tehdy odešel k vrchním kněžím. 15 "Co mi dáte, když vám ho zradím?" zeptal se. Odpočítali mu třicet stříbrných. 16 Od té chvíle pak hledal příležitost, aby jim ho vydal. 17 Prvního dne Svátku nekvašených chlebů přišli za Ježíšem učedníci s otázkou: "Kde ti máme připravit velikonoční večeři?" 18 Odpověděl jim: "Jděte k jistému člověku ve městě a řekněte: ‚Mistr vzkazuje: Můj čas nadešel. U tebe budu se svými učedníky slavit Hod beránka.'" 19 Učedníci tedy udělali, jak jim Ježíš uložil, a připravili beránka. 20 Večer, když byl za stolem s Dvanácti, 21 uprostřed jídla řekl: "Amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí." 22 Zcela zdrceni se jeden po druhém ptali: "Snad to nejsem já, Pane?" 23 "Zradí mě ten, kdo se mnou smočil ruku v míse," odpověděl jim. 24 "Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, kdo Syna člověka zrazuje. Bylo by pro něj lepší, kdyby se vůbec nenarodil." 25 Jeho zrádce Jidáš na to řekl: "Jsem to snad já, Rabbi?" "Sám jsi to řekl," odpověděl mu Ježíš. 26 Když jedli, Ježíš vzal chléb, požehnal, lámal a dal učedníkům se slovy: "Vezměte a jezte; toto je mé tělo." 27 Potom vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něj všichni; 28 toto je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů. 29 Říkám vám, že od této chvíle už neokusím plod vinné révy až do dne, kdy ho s vámi budu pít nový v království svého Otce." 30 A když zazpívali žalm, odešli na Olivetskou horu. 31 Tehdy jim Ježíš řekl: "V tuto noc ode mě všichni odpadnete. Je přece psáno: ‚Budu bít pastýře a stádo ovcí se rozprchne.' 32 Až ale vstanu z mrtvých, předejdu vás do Galileje." 33 "I kdyby od tebe všichni odpadli," prohlásil Petr, "já neodpadnu nikdy!" 34 Ježíš mu odpověděl: "Amen, říkám ti, že ještě dnes v noci, než zakokrhá kohout, mě třikrát zapřeš." 35 Petr se ale dušoval: "I kdybych měl s tebou zemřít, nikdy tě nezapřu!" A podobně mluvili i všichni ostatní učedníci. 36 Když Ježíš s učedníky dorazil na místo zvané Getsemane, řekl jim: "Posaďte se tu. Já se zatím půjdu tamhle modlit." 37 Vzal s sebou Petra a oba Zebedeovy syny a vtom na něj začala padat úzkost a tíha. 38 "Je mi úzko až k smrti," řekl jim. "Zůstaňte tu a bděte se mnou!" 39 Kousek poodešel, padl na tvář a modlil se: "Otče můj, je-li to možné, ať mě ten kalich mine! Ať se však nestane má vůle, ale tvá." 40 Když se vrátil k učedníkům, zjistil, že spí. "Nemohli jste se mnou bdít ani hodinu?" řekl Petrovi. 41 "Bděte a modlete se, abyste nepodlehli pokušení. Duch je odhodlaný, ale tělo malátné." 42 Odešel podruhé a modlil se: "Otče můj, nemůže-li mě tento kalich minout, ale musím ho vypít, ať se stane tvoje vůle!" 43 A když se vrátil, zjistil, že zase spí. Víčka jim ztěžkla únavou. 44 Nechal je tedy, znovu odešel a potřetí se modlil stejnými slovy. 45 Potom se vrátil k učedníkům a řekl jim: "Ještě pořád spíte a odpočíváte? Pohleďte, přišla chvíle, kdy je Syn člověka vydáván do rukou hříšníků. 46 Vstávejte, pojďme! Můj zrádce už je blízko." 47 Ještě to ani nedořekl, když vtom přišel Jidáš, jeden z Dvanácti, a s ním veliký zástup s meči a holemi, poslaný od vrchních kněží a starších lidu. 48 Jeho zrádce si s nimi domluvil znamení: "Je to ten, kterého políbím. Toho se chopte." 49 Ihned přistoupil k Ježíši a políbil ho se slovy: "Buď zdráv, Rabbi!" 50 Ježíš mu řekl: "Příteli, tak proto jsi přišel?" Vtom Ježíše obstoupili, vrhli se na něj a zajali ho. 51 Jeden z těch, kdo byli s Ježíšem, náhle vytasil meč, rozmáchl se, zasáhl veleknězova sluhu a usekl mu ucho. 52 Ježíš mu ale řekl: "Vrať svůj meč na místo. Všichni, kdo meč berou, mečem padnou. 53 Myslíš, že nemohu požádat svého Otce, aby mi hned dal aspoň dvanáct legií andělů? 54 Jak by se pak ale naplnila Písma, že to musí takhle být?" 55 V oné chvíli řekl Ježíš zástupům: "Jsem snad zločinec, že jste se mě vypravili zatknout s meči a holemi? Když jsem s vámi denně sedával v chrámu a učil vás, nezatkli jste mě. 56 Ale to všechno se děje, aby se naplnila prorocká Písma." Tehdy ho všichni učedníci opustili a utekli. 57 Ti, kdo Ježíše zatkli, ho pak odvedli k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili znalci Písma a starší. 58 Petr ho ale zpovzdálí následoval až na veleknězův dvůr. Vešel dovnitř a sedl si mezi sluhy, aby viděl konec. 59 Vrchní kněží i celá Velerada pak proti Ježíšovi hledali falešné svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti. 60 Nic ale nenašli, ačkoli předstupovalo mnoho falešných svědků. Nakonec předstoupili dva, 61 kteří řekli: "Tento muž prohlásil: ‚Mohu zbořit Boží chrám a za tři dny ho postavit!'" 62 Tehdy vstal velekněz a tázal se ho: "Nic neodpovíš na svědectví těch mužů?" 63 Ježíš ale mlčel. "Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám řekl, zda jsi Mesiáš, Boží Syn!" naléhal velekněz. 64 "Sám jsi to řekl," odpověděl mu Ježíš. "Říkám vám ale, že napříště uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet na nebeských oblacích." 65 Tehdy si velekněz roztrhl roucho a zvolal: "Rouhal se! K čemu ještě potřebujeme svědky? Právě jste slyšeli rouhání! 66 Co o tom soudíte?" "Ať zemře!" vykřikli. 67 Pak mu začali mu plivat do tváře a bít ho pěstmi. Jiní ho tloukli holemi 68 a říkali: "Prorokuj nám, Mesiáši, kdo tě udeřil?" 69 Petr zatím seděl venku na dvoře. Přistoupila k němu jedna služka a řekla: "Ty jsi byl také s tím Ježíšem z Galileje." 70 On to ale přede všemi zapřel: "Nevím, o čem mluvíš!" 71 Zamířil k bráně, ale tam ho uviděla jiná a řekla ostatním: "Tenhle byl také s tím Ježíšem z Nazaretu." 72 Petr ho však znovu zapřel. "Toho člověka neznám!" dušoval se. 73 Po malé chvíli ho obklopili kolemstojící a řekli: "Určitě k nim patříš. I tvé nářečí tě prozrazuje!" 74 Tehdy se začal zaklínat a přísahat: "Toho člověka neznám!" A vtom zakokrhal kohout. 75 Petr si vzpomněl na Ježíšova slova: "Než zakokrhá kohout, třikrát mě zapřeš." Vyšel ven a hořce se rozplakal. |
| 1 Ráno se všichni vrchní kněží a starší lidu usnesli, že Ježíš musí zemřít. 2 Spoutali ho, odvedli a vydali ho římskému prokurátoru Pilátovi. 3 Když jeho zrádce Jidáš uviděl, že Ježíš byl odsouzen, vyčítal si to a vrátil těch třicet stříbrných vrchním kněžím a starším. 4 "Zhřešil jsem!" zvolal. "Zradil jsem nevinnou krev!" "Co je nám do toho?" odpověděli. "To je tvoje věc!" 5 On pak ty peníze zahodil v chrámě, vyběhl ven a šel se oběsit. 6 Vrchní kněží mince posbírali, ale potom si řekli: "Nemůžeme je dát do pokladny, jsou to přece krvavé peníze." 7 Dohodli se tedy, že za ně koupí Hrnčířské pole, aby sloužilo k pohřbívání cizinců. 8 Proto se mu až dodnes říká Krvavé pole. 9 Tehdy se naplnilo slovo proroka Jeremiáše: "Vzali třicet stříbrných, cenu za Převzácného, na kterou ho ocenili synové Izraele, 10 a dali je za hrnčířovo pole, jak mi uložil Hospodin." 11 Ježíš zatím stanul před prokurátorem. Ten se ho zeptal: "Tak ty jsi židovský král?" "Sám to říkáš," odpověděl mu Ježíš. 12 Na žaloby vrchních kněží a starších pak ale vůbec neodpovídal. 13 "Neslyšíš, z čeho všeho tě obviňují?" zeptal se ho Pilát. 14 Ježíš ale k prokurátorovu velikému překvapení vůbec na nic neodpovídal. 15 Prokurátor měl ve zvyku propouštět o svátcích na přání lidu jednoho vězně. 16 Tehdy tam měli významného vězně jménem Barabáš. 17 Když se sešly zástupy, Pilát se jich zeptal: "Koho chcete, abych vám propustil? Barabáše, nebo Ježíše zvaného Mesiáš?" 18 (Věděl totiž, že mu ho vydali z pouhé zášti.) 19 Zatímco Pilát předsedal soudu, jeho žena mu poslala vzkaz: "Neměj nic do činění s tím spravedlivým! Dnes jsem kvůli němu měla hrozné sny." 20 Vrchní kněží a starší ale navedli dav, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše aby nechali zemřít. 21 Prokurátor se jich zeptal: "Kterého z těch dvou vám mám propustit?" "Barabáše!" zvolali. 22 "A co mám udělat s Ježíšem zvaným Mesiáš?" ptal se Pilát. "Ukřižovat!" zvolali všichni. 23 "Co udělal zlého?" ptal se dál. Oni však křičeli ještě víc: "Ukřižovat!" 24 Když tedy Pilát viděl, že nic nezmůže a že je stále jen větší a větší rozruch, vzal vodu a před zástupem si umyl ruce. "Nejsem vinen krví tohoto muže," řekl. "Je to vaše věc!" 25 A všechen lid zvolal: "Jeho krev na nás a na naše děti!" 26 Tak jim tedy propustil Barabáše, ale Ježíše nechal zbičovat a vydal ho k ukřižování. 27 Prokurátorovi vojáci vzali Ježíše do paláce, kde se k němu sešla celá posádka. 28 Svlékli ho a přehodili mu rudý plášť. 29 Upletli trnovou korunu, nasadili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali hůl. Pak před ním klekali a posmívali se mu: "Ať žije židovský král!" 30 Plivali na něj a vzali tu hůl a bili ho do hlavy. 31 Když se mu dost naposmívali, svlékli mu ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli k ukřižování. 32 Když vyšli, potkali jednoho člověka z Kyrény jménem Šimona a přinutili ho nést mu kříž. 33 Když dorazili na místo zvané Golgota (což znamená Lebka), 34 dali Ježíšovi napít octa smíšeného se žlučí. Jakmile to okusil, nechtěl to pít. 35 Když ho ukřižovali, losovali o jeho šaty. 36 Pak tam seděli a hlídali ho. 37 Nad hlavu mu dali nápis s jeho proviněním: TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL. 38 Spolu s ním byli ukřižováni dva zločinci, jeden po pravici a druhý po levici. 39 Kolemjdoucí pokyvovali hlavami 40 a posmívali se mu: "Hej, když umíš zbořit chrám a za tři dny ho postavit, zachraň sám sebe! Jestli jsi Boží Syn, slez z kříže!" 41 Podobně se mu vysmívali i vrchní kněží se znalci Písma a staršími: 42 "Jiné zachránil, ale sám se zachránit nemůže! Jestli je král Izraele, ať teď sleze z kříže, a uvěříme v něj! 43 Spoléhal na Boha, tak ať ho teď vysvobodí, jestli o něj stojí! Říkal přece: ‚Jsem Boží Syn'!" 44 A tak podobně ho hanobili i zločinci, kteří byli ukřižováni s ním. 45 V poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin. 46 Okolo třetí pak Ježíš hlasitě vykřikl: "Eli, Eli, lama sabachtani?" to je: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" 47 Když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: "Ten člověk volá Eliáše!" 48 Jeden z nich rychle odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na prut a dával mu napít. 49 Ostatní říkali: "Nech ho, uvidíme, jestli mu přijde na pomoc Eliáš!" 50 Ježíš znovu hlasitě vykřikl a vypustil duši. 51 V té chvíli se chrámová opona roztrhla vedví odshora až dolů, země se třásla, skály pukaly, 52 hroby se otvíraly a těla mnoha zesnulých svatých vstala. 53 Ti pak po jeho vzkříšení vyšli z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnoha lidem. 54 Když setník a ti, kdo hlídali Ježíše s ním, viděli to zemětřesení a všechno, co se dělo, hrozně se vyděsili a říkali: "Opravdu to byl Boží Syn!" 55 Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které Ježíše doprovázely z Galileje a pomáhaly mu. 56 Mezi nimi také Marie Magdaléna, Marie, matka Jakubova a Josefova, a matka Zebedeových synů. 57 V podvečer přišel bohatý člověk z Arimatie jménem Josef, který se také stal Ježíšovým učedníkem. 58 Šel Piláta požádat o Ježíšovo tělo a Pilát mu nechal tělo vydat. 59 Josef tělo vzal, zavinul do čistého plátna 60 a pochoval do svého nového hrobu, který si vytesal ve skále. Dveře hrobu zavalil velkým kamenem a odešel. 61 Naproti hrobu seděla Marie Magdaléna a ta druhá Marie. 62 Nazítří, po dni příprav, se vrchní kněží a farizeové sešli u Piláta. 63 "Pane," řekli mu, "vzpomněli jsme si, že když ten bludař ještě žil, řekl: ‚Po třech dnech vstanu.' 64 Nařiď tedy, ať je hrob hlídán až do třetího dne, aby snad nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: ‚Vstal z mrtvých!' To by byl ještě horší blud, než ten první!" 65 "Máte stráž," odpověděl jim Pilát. "Jděte a hlídejte, jak umíte." 66 A tak šli, zapečetili kámen a obsadili hrob strážnými. |
| 1 Když skončila sobota a svítalo na první den týdne, přišla se Marie Magdaléna a ta druhá Marie podívat na hrob. 2 Vtom nastalo veliké zemětřesení, neboť z nebe sestoupil Hospodinův anděl. Přišel, odvalil kámen a posadil se na něm. 3 Jeho obličej zářil jako blesk a roucho měl bílé jako sníh. 4 Strážní se strachem z něj roztřásli a zůstali jako mrtví. 5 "Nebojte se," řekl anděl ženám. "Vím, že hledáte ukřižovaného Ježíše. 6 Není tu, vstal, jak předpověděl. Pojďte se podívat, kde ležel. 7 Pospěšte si a řekněte jeho učedníkům, že vstal z mrtvých. Hle, předchází vás do Galileje, tam ho spatříte. To jsem vám měl říci." 8 S rozechvěním a s nesmírnou radostí tedy pospíchaly od hrobu a běžely to oznámit jeho učedníkům. 9 Cestou se s nimi náhle setkal Ježíš. "Buďte zdrávy," řekl. Padly před ním na kolena, objímaly mu nohy a klaněly se mu. 10 "Nebojte se," opakoval jim Ježíš. "Jděte vyřídit mým bratrům, ať jdou do Galileje. Tam mě spatří." 11 Zatímco ženy odcházely, někteří ze stráže dorazili do města a oznámili vrchním kněžím všechno, co se stalo. 12 Ti se shromáždili a po poradě se staršími dali vojákům spoustu peněz 13 se slovy: "Mluvte takhle: ‚V noci přišli jeho učedníci a ukradli ho, když jsme spali.' 14 Kdyby se o tom doslechl prokurátor, my ho uklidníme a postaráme se, abyste neměli potíže." 15 Strážní vzali peníze a dělali, jak byli poučeni. A toto vysvětlení je mezi Židy rozšířeno až dodnes. 16 Jedenáct učedníků pak odešlo do Galileje na horu, kterou jim Ježíš určil. 17 A když ho spatřili, klaněli se mu, i když někteří pochybovali. 18 Ježíš k nim přistoupil a řekl: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. 19 Proto jděte. Získávejte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého 20 a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa." |
