Hľadaný výraz: Mk 4,35-6,44, Preklad: Český - Ekumenický preklad, Počet výsledkov: 3
| 35 Téhož dne večer jim řekl: "Přeplavme se na druhou stranu!" 36 I opustili zástup a odvezli ho lodí, na které byl. A jiné lodi ho doprovázely. 37 Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná. 38 On však na zádi lodi na podušce spal. I probudí ho a řeknou mu: "Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?" 39 Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: "Zmlkni a utiš se!" I ustal vítr a bylo veliké ticho. 40 A řekl jim: "Proč jste tak ustrašení? Což nemáte víru?" 41 Zděsili se velikou bázní a říkali jeden druhému: "Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?" |
| 1 Přijeli na protější břeh moře do krajiny gerasenské. 2 Sotva vystoupil z lodi, vyšel proti němu z hrobů člověk nečistého ducha. 3 Ten bydlel v hrobech a nikdo ho nedokázal spoutat už ani řetězy. 4 Často totiž byl už spoután okovy a řetězy, ale řetězy se sebe strhal a okovy rozlámal. Nikdo neměl sílu ho zkrotit. 5 A stále v noci i ve dne křičel mezi hroby a na horách a bil do sebe kamením. 6 Když spatřil z dálky Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem 7 a hrozně křičel: "Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Při Bohu tě zapřísahám, netrap mě!" 8 Ježíš mu totiž řekl: "Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!" 9 A zeptal se ho: "Jaké je tvé jméno?" Odpověděl: "Mé jméno je 'legie', poněvadž je nás mnoho." 10 A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny. 11 Páslo se tam na svahu hory velké stádo vepřů. 12 I prosili ho ti zlí duchové: "Pošli nás, ať vejdeme do těch vepřů!" 13 On jim to dovolil. Tu nečistí duchové vyšli z posedlého a vešli do vepřů. Stádo pak - bylo jich na dva tisíce - hnalo se střemhlav po srázu do moře a v moři se utopilo. 14 Pasáci utekli a donesli o tom zprávu do města i vesnic. Lidé se šli podívat, co se stalo. 15 Přišli k Ježíšovi a spatřili toho posedlého, který míval množství zlých duchů, jak sedí oblečen a chová se rozumně; a zděsili se. 16 Ti, kteří to viděli, vyprávěli o posedlém a také o vepřích, co se s nimi stalo. 17 Tu počali Ježíše prosit, aby odešel z jejich končin. 18 Když vstupoval na loď, prosil ho ten člověk dříve posedlý, aby směl s ním. 19 Ale nedovolil mu to a řekl: "Jdi domů k svým a pověz jim, jak veliké věci ti učinil Pán, když se nad tebou smiloval." 20 Tehdy odešel a začal zvěstovat v Dekapoli, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili. 21 Když se Ježíš přeplavil v lodi opět na druhou stranu, shromáždil se k němu veliký zástup, když byl ještě na břehu moře. 22 Tu přišel k němu jeden představený synagógy, jménem Jairos, a sotva Ježíše spatřil, padl mu k nohám 23 a úpěnlivě ho prosil: "Má dcerka umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila!" 24 Ježíš odešel s ním. Velký zástup šel za ním a tlačil se na něj. 25 A byla tam žena, která měla dvanáct let krvácení. 26 Podstoupila mnohé léčení u mnoha lékařů a vynaložila všecko, co měla, ale nic jí nepomohlo, naopak, šlo to s ní stále k horšímu. 27 Když zaslechla o Ježíšovi, přišla ze zadu v zástupu a dotkla se jeho šatu. 28 Říkala si totiž: "Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu vysvobozena!" 29 A rázem přestalo jí krvácení a ucítila v těle, že je vyléčena ze svého trápení. 30 Ježíš hned poznal, že z něho vyšla síla, otočil se v zástupu a řekl: "Kdo se to dotkl mého šatu?" 31 Jeho učedníci mu řekli: "Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a ptáš se: 'Kdo se mne to dotkl'?" 32 I rozhlížel se, aby našel tu, která to učinila. 33 Ta žena věděla, co se s ní stalo, a tak s bázní a chvěním přišla, padla mu k nohám a pověděla celou pravdu. 34 A on jí řekl: "Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!" 35 Když ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagógy a řekli: "Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ mistra?" 36 Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl představenému synagógy: "Neboj se, jen věř!" 37 A nedovolil nikomu, aby šel s ním, kromě Petra, Jakuba a jeho bratra Jana. 38 Když přišli do domu představeného synagógy, spatřili velký rozruch, pláč a kvílení. 39 Vešel dovnitř a řekl jim: "Proč ten rozruch a pláč? Dítě neumřelo, ale spí." 40 Oni se mu posmívali. On však všecky vyhnal, vzal s sebou otce dítěte, matku a ty, kdo byli s ním, a vystoupil tam, kde dítě leželo. 41 Vzal ji za ruku a řekl: "Talitha kum," což znamená: "Děvče, pravím ti, vstaň!" 42 Tu děvče hned vstalo a chodilo; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich úžas a zděšení. 43 Přísně jim nařídil, že se to nikdo nesmí dovědět, a řekl, aby jí dali něco k jídlu. |
| 1 Vyšel odtamtud a šel do svého domova; učedníci šli s ním. 2 Když přišla sobota, počal učit v synagóg. Mnoho lidí ho poslouchalo a v úžasu říkali: "Odkud to ten člověk má? Jaká je to moudrost, jež mu byla dána? A jak mocné činy se dějí jeho rukama! 3 Což to není ten tesař, syn Mariin a bratr Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův? A nejsou jeho sestry tady u nás?" A byl jim kamenem úrazu. 4 Tu jim Ježíš řekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, u svých příbuzných a ve svém domě." 5 A nemohl tam učinit žádný mocný čin, jen na několik málo nemocných vložil ruce a uzdravil je. 6 A podivil se jejich nevěře. Obcházel pak okolní vesnice a učil. 7 Zavolal svých dvanáct, počal je posílat dva a dva a dával jim moc nad nečistými duchy. 8 Přikázal jim, aby si nic nebrali na cestu, jen hůl: ani chleba, ani mošnu, ani peníze do opasku; 9 aby šli jen v sandálech a nebrali si dvoje šaty. 10 A řekl jim: "Když přijdete někam do domu, tam zůstávejte, dokud z těch míst neodejdete. 11 A které místo vás nepřijme a kde vás nebudou chtít slyšet, vyjděte odtamtud a setřeste prach svých nohou na svědectví proti nim." 12 I vyšli a volali k pokání; 13 vymítali mnoho zlých duchů, potírali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je. 14 Uslyšel o tom král Herodes, neboť jméno Ježíšovo se stalo známým; říkalo se: "Jan Křtitel vstal z mrtvých, a proto v něm působí mocné síly." 15 Jiní pak říkali: "Je to Eliáš!" A zase jiní: "Je to prorok - jeden z proroků." 16 Když to Herodes uslyšel, řekl: "To vstal Jan, kterého jsem dal stít." 17 Tento Herodes totiž dal Jana zatknout a vsadit v poutech do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, protože si ji vzal za ženu. 18 Jan totiž říkal Herodovi: "Není dovoleno, abys měl manželku svého bratra!" 19 Herodias byla plná zloby proti Janovi, ráda by ho zbavila života, ale nemohla. 20 Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to muž spravedlivý a svatý, a chránil ho; když ho slyšel, byl celý nejistý, a přece mu rád naslouchal. 21 Vhodná chvíle nastala, když Herodes o svých narozeninách uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojníky a významné lidi z Galileje. 22 Tu vstoupila dcera té Herodiady, tančila a zalíbila se králi Herodovi i těm, kdo s ním hodovali. Král řekl dívce: "Požádej mě oč chceš, a já ti to dám." 23 Zavázal se jí přísahou: "O cokoli požádáš, dám tobě, až do polovice mého království." 24 Ona vyšla a zeptala se matky: "Oč mám požádat?" Ta odpověděla: "O hlavu Jana Křtitele." 25 Spěchala ihned dovnitř ke králi a přednesla mu svou žádost: "Chci, abys mi ihned dal na míse hlavu Jana Křtitele." 26 Král se velmi zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky nechtěl ji odmítnout. 27 I poslal hned kata s příkazem přinést Janovu hlavu. Ten odešel, sťal ho v žaláři 28 a přinesl jeho hlavu na míse; dal ji dívce a dívka ji dala své matce. 29 Když to uslyšeli Janovi učedníci, přišli, vzali jeho tělo a uložili je do hrobu. 30 Apoštolové se shromáždili k Ježíšovi a oznámili mu všecko, co činili a učili. 31 Řekl jim: "Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte!" Stále totiž přicházelo a odcházelo mnoho lidí, a neměli ani čas se najíst. 32 Odjeli tedy lodí na pusté místo, aby byli sami. 33 Mnozí spatřili, jak odjíždějí a poznali je; pěšky se tam ze všech měst sběhli a byli tam před nimi. 34 Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. I začal je učit mnohým věcem. 35 Když už čas pokročil, přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: "Toto místo je pusté a čas už pokročil. 36 Propusť je, ať si jdou do okolních dvorů a vesnic koupit něco k jídlu." 37 Odpověděl jim: "Dejte vy jim jíst!" Řekli mu: "Máme jít nakoupit za dvě stě denárů chleba a dát jim jíst?" 38 Zeptal se jich: "Kolik chlebů máte? Jděte se podívat!" Když to zjistili, řekli: "Pět, a dvě ryby." 39 Přikázal jim, aby všecky rozsadili po skupinách na zelený trávník. 40 I rozložili se oddíl za oddílem stokrát po padesáti. 41 Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, dobrořečil, lámal chleby a dával učedníkům, aby jim je předkládali. I ty dvě ryby rozdělil všem. 42 A jedli všichni a nasytili se. 43 A ještě sebrali dvanáct plných košů nalámaných chlebů i ryb. 44 Těch pak, kteří jedli chleby, bylo pět tisíc mužů. |
