Hľadaný výraz: Gn 1.3.5, Preklad: Český - Bible 21, Počet výsledkov: 3
| 1 Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. 2 Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boží Duch. 3 Bůh řekl: "Ať je světlo!" - a bylo světlo. 4 Bůh viděl, že světlo je dobré, a Bůh oddělil světlo od tmy. 5 Bůh nazval světlo "den" a tmu nazval "noc". Byl večer a bylo ráno, den první. 6 Bůh řekl: "Ať je uprostřed vod obloha, aby oddělovala vody od vod!" 7 Bůh učinil oblohu a oddělil vody pod oblohou od vod nad oblohou - a stalo se. 8 Bůh nazval oblohu "nebe" a byl večer a bylo ráno, den druhý. 9 Bůh řekl: "Ať se vody pod nebem shromáždí na jedno místo a ať se ukáže souš!" - a stalo se. 10 Bůh nazval souš "země" a shromáždění vod nazval "moře". A Bůh viděl, že je to dobré. 11 Tehdy Bůh řekl: "Ať země zplodí zeleň: byliny nesoucí semeno a různé druhy plodných stromů nesoucích ovoce, v němž je jejich semeno na zemi!" - a stalo se. 12 Země vydala zeleň: různé druhy bylin nesoucích semeno a různé druhy stromů nesoucích ovoce, v němž je jejich semeno. A Bůh viděl, že je to dobré. 13 Byl večer a bylo ráno, den třetí. 14 Bůh řekl: "Ať jsou na nebeské obloze svítilny, aby oddělovaly den od noci; budou znameními k určování období, dnů a let; 15 budou na nebeské obloze svítilnami k osvětlování země!" - a stalo se. 16 Bůh učinil dvě veliké svítilny: větší, aby vládla dni, a menší, aby vládla noci; učinil rovněž hvězdy. 17 Bůh je umístil na nebeské obloze, aby osvětlovaly zemi, 18 aby panovaly nade dnem a nocí a aby oddělovaly světlo od tmy. A Bůh viděl, že je to dobré. 19 Byl večer a bylo ráno, den čtvrtý. 20 Bůh řekl: "Ať se vody zahemží množstvím živočichů a nad zemí pod nebeskou oblohou ať létají ptáci!" 21 Bůh tedy stvořil velké mořské obludy a všemožné druhy čilých živočichů, jimiž se zahemžily vody, i všemožné druhy okřídlených ptáků. A Bůh viděl, že je to dobré. 22 Bůh jim požehnal a řekl: "Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích; také ptáci ať se rozmnožují na zemi." 23 Byl večer a bylo ráno, den pátý. 24 Bůh řekl: "Ať země vydá různé druhy živočichů: různé druhy dobytka, drobné havěti i polní zvěře!" - a stalo se. 25 Bůh učinil různé druhy polní zvěře a dobytka i všemožné druhy zemské havěti. A Bůh viděl, že je to dobré. 26 Tehdy Bůh řekl: "Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby! Ať panují nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem, nade vší zemí i nad veškerou havětí lezoucí po zemi." 27 Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je. 28 A Bůh jim požehnal. Bůh jim řekl: "Ploďte a množte se, naplňte zem, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem i nad každým živočichem lezoucím po zemi." 29 Bůh také řekl: "Hle, dal jsem vám všechny byliny vydávající semeno na celém povrchu země i každý strom, na němž je ovoce vydávající semeno. To vám bude za pokrm. 30 Také veškeré polní zvěři, všem nebeským ptákům i všemu, co leze po zemi, zkrátka všemu, co má v sobě život, jsem dal za pokrm všechny zelené byliny" - a stalo se. 31 Bůh viděl všechno, co učinil, a hle, bylo to velmi dobré! Byl večer a bylo ráno, den šestý. |
| 1 Nejchytřejší ze všech polních zvířat, která Hospodin Bůh učinil, byl had. Ten řekl ženě: "Opravdu vám Bůh zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?" 2 "Ovoce stromů v zahradě jíst smíme," odpověděla žena hadovi. 3 "Ale o ovoci stromu uprostřed zahrady Bůh řekl: ‚Nejezte z něj, ani se ho nedotýkejte, jinak zemřete.'" 4 Na to had ženě řekl: "Určitě nezemřete! 5 Bůh ale ví, že jakmile pojíte z toho stromu, otevřou se vám oči a budete jako Bůh: budete znát dobro i zlo." 6 Když tedy žena viděla, že onen strom je dobrý k jídlu a lákavý na pohled, strom žádoucí k nabytí rozumu, vzala z jeho ovoce a jedla. Dala i svému muži, který byl s ní, a také on jedl. 7 Tehdy se jim oběma otevřely oči a poznali, že jsou nazí. Svázali tedy fíkové listí a udělali si zástěrky. 8 Vtom ale uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se zahradou za denního vánku. Tehdy se Adam a jeho žena skryli před Hospodinem Bohem uprostřed stromů zahrady. 9 "Kde jsi?" volal Hospodin Bůh na Adama. 10 Ten odpověděl: "Slyšel jsem v zahradě tvůj hlas a dostal jsem strach, protože jsem nahý. Proto jsem se skryl." 11 "Kdo ti řekl, že jsi nahý?" tázal se Bůh. "Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?" 12 Adam odpověděl: "Žena, kterou jsi mi dal, aby byla se mnou, ta mi dala z toho stromu, a tak jsem jedl." 13 "Cos to udělala?" řekl Hospodin Bůh ženě. "Had mě podvedl, a tak jsem jedla," odpověděla. 14 Hospodin Bůh tehdy řekl hadovi: "Za to, cos udělal, budeš zlořečený mezi vším dobytkem i divokými zvířaty. Po všechny dny svého života polezeš po břiše a žrát budeš prach. 15 Rozpoutám také nepřátelství mezi tebou a ženou i mezi tvým a jejím potomkem. On ti rozdrtí hlavu a ty mu rozdrtíš patu." 16 Ženě řekl: "Rozmnožím útrapy tvého těhotenství, své děti budeš rodit v bolestech. Po muži budeš dychtivě toužit, on ti však bude poroučet." 17 Adamovi řekl: "Protožes poslechl svou ženu a jedl ze zakázaného stromu, země bude kvůli tobě zlořečená! Po všechny dny svého života z ní budeš jíst v útrapách; 18 bude ti plodit trní a bodláčí a ty budeš jíst polní byliny. 19 V potu tváře budeš jíst svůj chléb, dokud se nevrátíš do země, neboť z ní pocházíš: Prach jsi a v prach se obrátíš!" 20 Adam pak dal své ženě jméno Eva (to jest Živa), neboť ona byla matkou všech živých. 21 Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožený oděv a oblékl je. 22 Hospodin Bůh si tehdy řekl: "Hle, člověk se stal jakoby jedním z nás, neboť zná dobro i zlo. Nyní se tedy postarám, aby nevztáhl ruku, nevzal také ze stromu života a nežil navěky." 23 Proto Hospodin Bůh člověka vyhnal ze zahrady Eden, aby obdělával zemi, z níž byl vzat. 24 Vyhostil člověka a na východní straně zahrady Eden umístil cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke stromu života. |
| 1 Toto je kniha Adamova příběhu. Tenkrát, když Bůh stvořil člověka, učinil jej podle své podoby. 2 Stvořil je jako muže a ženu, požehnal jim a v den, kdy byli stvořeni, jim dal jméno Adam, Člověk. 3 Když bylo Adamovi 130 let, zplodil syna podle své podoby, ke svému obrazu, a dal mu jméno Set. 4 Po zplození Seta žil Adam ještě 800 let a plodil syny a dcery. 5 Adam žil celkem 930 let a potom zemřel. 6 Když bylo Setovi 105 let, zplodil Enoše. 7 Po zplození Enoše žil Set ještě 807 let a plodil syny a dcery. 8 Set žil celkem 912 let a potom zemřel. 9 Když bylo Enošovi 90 let, zplodil Kénana. 10 Po zplození Kénana žil Enoš ještě 815 let a plodil syny a dcery. 11 Enoš žil celkem 905 let a potom zemřel. 12 Když bylo Kénanovi 70 let, zplodil Mahalalela. 13 Po zplození Mahalalela žil Kénan ještě 840 let a plodil syny a dcery. 14 Kénan žil celkem 910 let a potom zemřel. 15 Když bylo Mahalalelovi 65 let, zplodil Járeda. 16 Po zplození Járeda žil Mahalalel ještě 830 let a plodil syny a dcery. 17 Mahalalel žil celkem 895 let a potom zemřel. 18 Když bylo Járedovi 162 let, zplodil Enocha. 19 Po zplození Enocha žil Járed ještě 800 let a plodil syny a dcery. 20 Járed žil celkem 962 let a potom zemřel. 21 Když bylo Enochovi 65 let, zplodil Metuzaléma. 22 Po zplození Metuzaléma žil Enoch s Bohem ještě 300 let a plodil syny a dcery. 23 Enoch žil celkem 365 let. 24 Enoch žil s Bohem, až jednou zmizel, neboť ho Bůh vzal. 25 Když bylo Metuzalémovi 187 let, zplodil Lámecha. 26 Po zplození Lámecha žil Metuzalém 782 let a plodil syny a dcery. 27 Metuzalém žil celkem 969 let a potom zemřel. 28 Když bylo Lámechovi 182 let, zplodil syna 29 a dal mu jméno Noe, Úleva, neboť řekl: "Ten nám přinese úlevu od těžké dřiny našich rukou, kterou máme se zemí, jíž Hospodin zlořečil." 30 Po zplození Noema žil Lámech 595 let a plodil syny a dcery. 31 Lámech žil celkem 777 let a potom zemřel. 32 A když bylo Noemovi 500 let, zplodil Sema, Chama a Jáfeta. |
