výhody registrácie

Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Ž 147, 1-20

1 (BKR) Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.

2 (BKR) Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,

3 (BKR) Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,

4 (BKR) Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.

5 (BKR) Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.

6 (BKR) Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.

7 (BKR) Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,

8 (BKR) Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.

9 (BKR) Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.

10 (BKR) Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.

11 (BKR) Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.

12 (BKR) Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.

13 (BKR) Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.

14 (BKR) On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.

15 (BKR) On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.

16 (BKR) Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.

17 (BKR) Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?

18 (BKR) Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.

19 (BKR) Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.

20 (BKR) Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.


Ž 147, 1-20





Verš 1
Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
Ž 33:1 - Veselte se spravedliví v Hospodinu, na upříméť přísluší chválení.

Verš 3
Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
Ex 15:26 - A řekl: Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a nakloníš uší k přikázaním jeho, a ostříhati budeš všech ustavení jeho: žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.
Jób 5:18 - Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.

Verš 4
Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
Iz 40:26 - Pozdvihněte zhůru očí svých, a vizte, kdo to stvořil? Kdo vyvodí v počtu vojsko jejich, a všeho toho zejména povolává? Vedlé množství síly a veliké moci ani jedno z nich nehyne.

Verš 8
Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
Oz 2:21 - I stane se v ten den, že vyslýchati budu, dí Hospodin, vyslýchati budu nebesa, a ona vyslyší zemi.
Jób 38:26 - Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
Ž 104:14 - Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,

Verš 15
On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
Ž 33:9 - Nebo on řekl, a stalo se, on rozkázal, a postavilo se.

Verš 20
Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
Sk 14:16 - Kterýžto za předešlých věků všech pohanů nechával, aby chodili po cestách svých,

Z 147 - Vulgáta rozdeľuje tento žalm na dva: 146 a 147.

Z 147,2 - "Stavia Jeruzalem" naznačuje, že žalm vznikol, keď exulanti po návrate zo zajatia obnovovali sväté mesto.

Z 147,9 - Žalmista spomína "mladé havrany". V minulosti bola všeobecná mienka, že havrany vyhadzujú svoje mláďatá z hniezda. Pán sa stará o všetko, čo stvoril.

Z 147,10 - Pán chce, aby sa aj človek naň spoliehal.

Z 147,13 - Pán "upevnil závory tvojich brán", tieto slová naznačujú, že mesto je obnovené a že Izraeliti žijú v istote, pokoji a blahobyte (Neh 2,11 -7,3), keď vzniká druhá časť žalmu.

Z 147,16-18 - Na Božie slovo prichádza sneh, srieň, kamenec, mráz. Lež na jeho jediné slovo sa rozpúšťa sneh a ľad a prichádza jar (Jób 37,6 n.; 38,29 n.; Iz 1,18). Možno to chápať ako metaforu, ktorou chcel žalmista naznačiť, ako rýchlo Pán zmenil osud svojho ľudu.