Kniha Jób

1 (BKR) Odpověděv pak Job, řekl:
1 (ROH) Zase odpovedal Job a riekol:

2 (BKR) I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
2 (ROH) Áno, je pravda, viem, že je tak; lebo veď ako by mohol byť smrteľný človek spravedlivý pred silným Bohom?

3 (BKR) A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
3 (ROH) Keby sa chcel s ním pravotiť, neodpovie mu na jedno z tisíc.

4 (BKR) Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
4 (ROH) Je múdreho srdca a premocný v sile. Kde kedy sa zatvrdil niekto proti nemu a mal pokoj?!

5 (BKR) On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
5 (ROH) On, ktorý prenáša vrchy, a nevedia, že ich podvracia vo svojom hneve;

6 (BKR) On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
6 (ROH) ktorý pohybuje zem s jej miesta, takže sa trasie, a jej stĺpy sa chvejú;

7 (BKR) On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
7 (ROH) ktorý keď zakáže slnku, nevyjde, a zapečaťuje hviezdy;

8 (BKR) On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
8 (ROH) ktorý sám rozťahuje nebesia a šliape po výšinách mora;

9 (BKR) On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
9 (ROH) ktorý učinil Arktúra, Oriona a Kuriatka i komory juhu;

10 (BKR) On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
10 (ROH) ktorý činí veliké veci nevyzpytateľné a prepodivné a tak mnohé, že im neni počtu.

11 (BKR) Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
11 (ROH) Hľa, ide popri mne, a nevidím toho; ta ide pomimo, a ja ho nepozorujem.

12 (BKR) Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
12 (ROH) Hľa, jestli uchvatne, kto mu rozkáže, aby navrátil? Kto mu povie: Čo to robíš?

13 (BKR) Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
13 (ROH) Bôh neodvráti svojho hnevu; pod neho sa zohnú pomocníci Rahaba.

14 (BKR) Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
14 (ROH) A jako by som mu tedy ja mohol odpovedať, aké by som si vybral svoje slová, aby som mohol s ním hovoriť?!

15 (BKR) Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
15 (ROH) Ktorému, i keby som bol spravedlivý, neodpoviem; svojho sudcu budem pokorne prosiť o milosť.

16 (BKR) Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
16 (ROH) Keby som volal, a ozval by sa mi, neuveril by som, že uslyšal môj hlas,

17 (BKR) Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
17 (ROH) on, ktorý ma zdrtil víchricou a rozmnožil moje rany bez príčiny.

18 (BKR) Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
18 (ROH) Nedá mi oddýchnuť si, ale ma sýti horkosťami.

19 (BKR) Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
19 (ROH) Ak ide o silu mocného, riekne: Hľa, tu! Alebo ak o súd, povie: Kto mi stanoví deň?

20 (BKR) Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
20 (ROH) Keby som sa robil spravedlivým, odsúdia ma moje vlastné ústa, a keby bezúhonným, dokáže mi, že som prevrátený.

21 (BKR) Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
21 (ROH) Jestli aj som bezúhonný, neznám svojej duše; opovrhujem svojím životom.

22 (BKR) Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
22 (ROH) Je to jedno; preto hovorím: On ničí bezúhonného i bezbožného.

23 (BKR) Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
23 (ROH) Ak náhle usmrtí bičom, smeje sa zkúške nevinných.

24 (BKR) Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
24 (ROH) Zem býva vydaná do ruky bezbožného; zakrýva tvár jej sudcov. Ak nie on, kde kto je to tedy?

25 (BKR) Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
25 (ROH) A moje dni boly rýchlejšie ako bežec, utiekly; nevidely dobrého.

26 (BKR) Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
26 (ROH) Prebehly jako rýchle lode, jako keď sa orol vrhne na korisť.

27 (BKR) Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
27 (ROH) Ak poviem: Zabudnem na svoju žiaľbu, zanechám svoju smutnú tvár a poveselím sa;

28 (BKR) Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
28 (ROH) obávam sa všetkých svojich bolestí; viem, že ma neuznáš za nevinného.

29 (BKR) Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
29 (ROH) Ja budem len bezbožný; načože by som sa nadarmo unúval?!

30 (BKR) Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
30 (ROH) Keby som sa umyl hoci v snehovej vode a keby som očistil svoje ruky mydlom,

31 (BKR) Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
31 (ROH) i vtedy ma pohrúžiš do jamy, a bridkým ma učiní moje rúcho.

32 (BKR) Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
32 (ROH) Pretože Bôh nie je človekom ako ja, aby som mu odpovedal, aby sme vošli spolu v súd.

33 (BKR) Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
33 (ROH) Nieto nikoho, kto by rozsúdil medzi nami, kto by položil svoju ruku na nás na oboch.

34 (BKR) Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
34 (ROH) Nech odníme odo mňa svoj prút, a nech ma nedesí jeho strach,

35 (BKR) Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
35 (ROH) vtedy budem hovoriť a nebudem sa ho báť, lebo nie je toho tak u mňa.