výhody registrácie

Evanjelium podľa Matúša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Mt 27, 1-66

1 (BKR) A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.

2 (BKR) I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.

3 (BKR) Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,

4 (BKR) Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.

5 (BKR) A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.

6 (BKR) A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.

7 (BKR) A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.

8 (BKR) Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.

9 (BKR) A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,

10 (BKR) A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.

11 (BKR) Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.

12 (BKR) A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.

13 (BKR) Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?

14 (BKR) Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.

15 (BKR) Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.

16 (BKR) I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.

17 (BKR) Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?

18 (BKR) Neboť věděl, že jej z závisti vydali.

19 (BKR) A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.

20 (BKR) Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.

21 (BKR) I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.

22 (BKR) Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.

23 (BKR) Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.

24 (BKR) A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.

25 (BKR) A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.

26 (BKR) Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.

27 (BKR) Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.

28 (BKR) A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.

29 (BKR) A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.

30 (BKR) A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.

31 (BKR) A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.

32 (BKR) A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.

33 (BKR) I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,

34 (BKR) Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.

35 (BKR) Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.

36 (BKR) A sedíce, ostříhali ho tu.

37 (BKR) I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.

38 (BKR) I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.

39 (BKR) Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,

40 (BKR) A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.

41 (BKR) Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:

42 (BKR) Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.

43 (BKR) Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.

44 (BKR) Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.

45 (BKR) Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.

46 (BKR) A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?

47 (BKR) A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.

48 (BKR) A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.

49 (BKR) Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.

50 (BKR) Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.

51 (BKR) A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,

52 (BKR) A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.

53 (BKR) A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.

54 (BKR) Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.

55 (BKR) Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,

56 (BKR) Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.

57 (BKR) A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.

58 (BKR) Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.

59 (BKR) A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,

60 (BKR) A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.

61 (BKR) A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.

62 (BKR) Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,

63 (BKR) Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.

64 (BKR) Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.

65 (BKR) Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.

66 (BKR) A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.


Mt 27, 1-66





Verš 1
A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
Ž 2:2 - Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,
Mk 15:1 - A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
Lk 22:66 - A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
Lk 23:2 - A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
Jn 18:28 - I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka.

Verš 2
I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
Sk 3:13 - Bůh Abrahamův a Izákův a Jákobův, Bůh otců našich, oslavil Syna svého Ježíše, kteréhož jste vy vydali a odepřeli se před tváří Pilátovou, kterýž ho soudil býti hodného propuštění.

Verš 5
A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
2Sam 17:23 - Tedy Achitofel vida, že se nestalo vedlé rady jeho, osedlal osla, a vstav, odjel do domu svého, do města svého. A učiniv pořízení v čeledi své, oběsil se a umřel; i pochován jest v hrobě otce svého.
Sk 1:18 - Ten zajisté obdržel pole ze mzdy nepravosti, a oběsiv se, rozpukl se na dvé, i vykydla se všecka střeva jeho.

Verš 7
A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
Sk 1:19 - A to známé jest učiněno všechněm přebývajícím v Jeruzalémě, takže jest nazváno pole to vlastním jazykem jejich Akeldama, to jest pole krve.

Verš 9
A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
Za 11:12 - Nebo jsem řekl jim: Jestliže se vám vidí, dejte mzdu mou; pakli nic, nechte tak. I odvážili mzdu mou třidceti stříbrných.

Verš 11
Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.
Mk 15:2 - I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
Lk 23:3 - Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
Jn 18:33 - Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi Král Židovský?

Verš 13
Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
Mt 26:62 - A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí?

Verš 14
Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
Iz 53:7 - Pokutován jest i strápen, však neotevřel úst svých. Jako beránek k zabití veden byl, a jako ovce před těmi, kdož ji střihou, oněměl, aniž otevřel úst svých.
Sk 8:32 - Místo pak toho Písma, kteréž četl, toto bylo: Jako ovce k zabití veden jest, a jako beránek němý před tím, kdož jej střiže, tak neotevřel úst svých.

Verš 15
Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
Mk 15:6 - Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili.
Lk 23:17 - Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.
Jn 18:39 - Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho vězně na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím Krále Židovského?

Verš 16
I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.
Mk 15:7 - I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
Lk 23:19 - Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
Jn 18:40 - I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabbáše. Byl pak Barabbáš lotr.

Verš 20
Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.
Mk 15:11 - Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.
Lk 23:18 - Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.
Jn 18:40 - I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabbáše. Byl pak Barabbáš lotr.
Sk 3:14 - Vy pak svatého a spravedlivého odepřeli jste se a prosili jste za muže vražedníka, aby vám byl dán.

Verš 25
A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.
Sk 5:28 - Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho.

Verš 27
Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.
Mk 15:16 - Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř.
Jn 19:2 - A žoldnéři zpletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a pláštěm šarlatovým přioděli jej.

Verš 32
A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
Mk 15:21 - I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho.
Lk 23:26 - A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.

Verš 33
I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,
Ž 69:21 - Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
Mk 15:22 - I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo.
Lk 23:33 - A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
Jn 19:17 - A on nesa kříž svůj, šel až na místo, kteréž slove popravné, a Židovsky Golgota.

Verš 35
Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
Mk 15:24 - A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
Jn 19:23 - Žoldnéři pak, když Ježíše ukřižovali, vzali roucha jeho, a učinili čtyři díly, každému rytíři díl jeden, vzali také i sukni, kterážto sukně byla nesšívaná, ale odvrchu všecka naskrze setkaná.
Ž 22:18 - Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.

Verš 37
I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
Mk 15:26 - A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský.
Lk 23:38 - A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
Jn 19:19 - Napsal pak i nápis Pilát, a vstavil na kříž. A bylo napsáno: Ježíš Nazaretský, Král Židovský.

Verš 38
I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
Iz 53:12 - A protož dám jemu díl pro mnohé, aby s nesčíslnými dělil se o kořist, proto že vylil na smrt duši svou, a s přestupníky počten jest. Onť sám nesl hřích mnohých, a přestupníků zástupcím byl.

Verš 39
Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,
Ž 22:7 - Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
Ž 69:20 - Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
Mk 15:29 - A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš,
Lk 23:35 - I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.

Verš 40
A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.
Mt 26:61 - A řekli: Tento jest pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti.
Jn 2:19 - Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.

Verš 43
Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
Ž 22:8 - Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:

Verš 45
Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.
Mk 15:33 - A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
Lk 23:44 - A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.

Verš 46
A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
Ž 22:1 - Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův.
Heb 5:7 - Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a uslyšán jest i vysvobozen z toho, čehož se strašil.

Verš 48
A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.
Ž 69:21 - Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
Jn 19:29 - Byla pak tu postavena nádoba plná octa. Tedy oni naplnili houbu octem, a obloživše yzopem, podali k ústům jeho.

Verš 50
Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.
Lk 23:46 - A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.

Verš 51
A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,
2Krn 3:14 - Udělal také i oponu z postavce modrého, z šarlatu, z červce a z kmentu, a udělal na ní cherubíny.
Mk 15:38 - A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
Lk 23:45 - I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.

Verš 54
Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
Mk 15:39 - Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
Lk 23:47 - A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.

Verš 55
Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
Mk 15:40 - Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome.
Lk 23:49 - Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.
Ž 38:11 - Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Lk 8:2 - I ženy některé, kteréž byly uzdraveny od duchů zlých a od nemocí: Maria, jenž slove Magdaléna, z nížto bylo sedm ďáblů vyšlo,

Verš 57
A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
Mk 15:42 - A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,)
Lk 23:50 - A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
Jn 19:38 - Potom pak prosil Piláta Jozef z Arimatie, (kterýž byl učedlník Ježíšův, ale tajný, pro strach Židovský,) aby sňal tělo Ježíšovo. I dopustil Pilát. A on přišed, i sňal tělo Ježíšovo.

Verš 60
A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
Mk 15:46 - A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
Lk 23:53 - A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.

Verš 63
Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
Mt 16:21 - A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpěti od starších a předních kněží a od zákonníků, a zabit býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
Mt 17:23 - A zabijíť jej, a třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně.
Mt 20:19 - A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ukřižování; a třetího dne z mrtvých vstane.
Mk 8:31 - I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.
Mk 10:34 - Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
Lk 9:22 - Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
Lk 18:33 - A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
Lk 24:6 - Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,

Mt 27,1-2 - Mk 15, 1; Lk 23, 1; Jn 18, 28.

Mt 27,2 - Ak židovská veľrada (sanhedrin) za vlády Rimanov odsúdila niekoho na smrť, rozsudok musel potvrdiť rímsky vladár, iba vtedy sa stal právoplatným. On sa postaral aj o jeho vykonanie.

Mt 27,3-10 - Sk 1, 16–20.

Mt 27,9-10 - Matúš tu spája dve proroctvá. Zachariáš hovorí o 30 strieborných (11, 12–13) a Jeremiáš o obraznom kupovaní. Vzťahuje ich na Krista a dáva ich pod meno známejšieho proroka Jeremiáša, a to azda aj preto, že na tomto mieste chcel viac zdôrazniť kúpu poľa ako jeho cenu.

Mt 27,9 - Zach 11, 12–13.

Mt 27,11-14 - Mk 15, 2–5; Lk 23, 2–5; Jn 18, 29–38.

Mt 27,15-26 - Mk 15, 6–15; Lk 23, 17–25; Jn 18, 39–40.

Mt 27,27-31 - Mk 15, 16–20; Jn 19, 2–3.

Mt 27,27 - Rímsky vladár mal riadne sídlo v Cézarei. Na veľkonočné sviatky, asi z bezpečnostných dôvodov, došiel do Jeruzalema a sídlil v úradnej budove, "v pretóriu"; tam konával aj súdy.

Mt 27,32-34 - Mk 15, 21–32; Lk 23, 26–33; Jn 19, 17–27.

Mt 27,33 - Golgota je aramejské slovo vo význame lebka. Ľud nazýval to miesto "Lebkou", lebo sa podobalo ľudskej lebke.

Mt 27,34 - Ž 69, 22."Žlč" tu netreba rozumieť doslovne. Ide o istú horkú tekutinu (Mk 15, 23), ktorá mala odsúdeného na smrť omámiť, aby necítil hrozné bolesti. Preto Ježiš nápoj okúsil, ale ho neprijal, aby mohol trpieť naplno a pri jasnom vedomí.

Mt 27,35 - Ž 22, 19.

Mt 27,49-50 - Mk 15, 33–37; Lk 23, 44–46; Jn 19, 28–30.

Mt 27,51-56 - Mk 15, 38–41; Lk 23, 47–49.

Mt 27,57-61 - Mk 15, 42–47; Lk 23, 50–56; Jn 19, 38–42.

Mt 27,61 - "Iná Mária," príbuzná Márii, Ježišovej matke, je Kleopasova manželka a matka Jakuba Mladšieho, Ježišovho "brata" (porov. 12, 46).

Mt 27,62 - Prípravným dňom sa volal deň pred sobotou (teda piatok), lebo v ten deň si pripravovali na sviatok všetko potrebné, najmä jedlá, aby podľa zákona nemuseli rušiť sobotňajší odpočinok.