2. kniha Samuelova

1 (BKR) Stalo se pak po smrti Saulově, když se navrátil David od porážky Amalechitských, že pobyl v Sicelechu za dva dni.
1 (ROH) A stalo sa po smrti Saulovej, keď sa navrátil Dávid od porážky Amalecha, že zostal Dávid v Ciklagu dva dni.

2 (BKR) A aj, dne třetího přišel jeden z vojska Saulova, maje roucho roztržené a prach na hlavě své. Kterýž když přišel k Davidovi, padl na zemi a poklonil se.
2 (ROH) A stalo sa tretieho dňa, že hľa, prišiel nejaký človek z vojska od Saula a mal roztrhnuté rúcha a zem nasypanú na svojej hlave. A bolo, keď prišiel k Dávidovi, že padol na zem a klaňal sa.

3 (BKR) I řekl jemu David: Odkud jdeš? Jemuž odpověděl: Z vojska Izraelského utekl jsem.
3 (ROH) A Dávid mu riekol: Odkiaľ ideš? A on mu povedal: Utiekol som z vojska Izraelovho.

4 (BKR) Opět řekl jemu David: Cože se stalo? Medle, pověz mi. Kterýž odpověděl: To, že utekl lid z boje, a množství lidu padlo a zbito jest; též i Saul i Jonata syn jeho zbiti jsou.
4 (ROH) A Dávid mu zase riekol: A čo sa stalo, povedz mi, prosím. A povedal: To, že utiekol ľud z boja, aj padlo mnoho z ľudu, a pomreli i Saul i Jonatán, jeho syn, zomreli.

5 (BKR) Řekl ještě David mládenci, kterýž mu to oznámil: Kterak ty víš, že umřel Saul i Jonata syn jeho?
5 (ROH) A Dávid riekol mládencovi, ktorý mu to oznamoval: Ako to vieš, že zomrel Saul i Jonatán, jeho syn?

6 (BKR) Odpověděl mládenec, kterýž to oznamoval jemu: Náhodou přišel jsem na horu Gelboe, a aj, Saul nalehl byl na kopí své, a vozové i jezdci postihali ho.
6 (ROH) Na to povedal mládenec, ktorý mu to oznamoval: Náhodou som prišiel na vrch Gilboa, a hľa, Saul sa tam opieral na svoju kopiju, a taktiež som videl, že ho stíhajú vozy a jazdci tesne sa ženúc za ním.

7 (BKR) Kterýžto ohlédna se zpátkem, uzřel mne a zavolal na mne. I řekl jsem: Aj, teď jsem.
7 (ROH) A keď sa obzrel za seba a videl ma, zavolal na mňa, a ja som povedal: Tu som.

8 (BKR) Tedy řekl mi: Kdo jsi ty? Odpověděl jsem jemu: Amalechitský jsem.
8 (ROH) A riekol mi: Kto si ty? A ja som mu povedal: Som Amalechita.

9 (BKR) I řekl mi: Přistup medle sem a zabí mne, nebo mne obklíčila úzkost, a ještě všecka duše má jest ve mně.
9 (ROH) Vtedy mi riekol: Nože zastaň nado mňa a zabi ma, lebo ma pochytil kŕč, a preto, že je ešte celá moja duša vo mne.

10 (BKR) Protož stoje nad ním, zabil jsem ho, nebo jsem věděl, že nebude živ po svém pádu. A vzal jsem korunu, kteráž byla na hlavě jeho, i záponu, kteráž byla na rameni jeho, a teď jsem to přinesl ku pánu svému.
10 (ROH) A tak som sa zastál nad ním a zabil som ho, lebo som vedel, že nebude žiť, keď raz padne. Potom som vzal korunu, ktorá bola na jeho hlave, a náramenník, ktorý bol na jeho ramene, a doniesol som ich k svojmu pánovi sem.

11 (BKR) Tedy David uchytiv roucho své, roztrhl je; tolikéž i všickni muži, kteříž s ním byli.
11 (ROH) Vtedy pochytil Dávid svoje rúcha a roztrhol ich, a tak urobili aj všetci mužovia, ktorí boli s ním.

12 (BKR) A nesouce smutek, plakali a postili se až do večera pro Saule a pro Jonatu syna jeho, i pro lid Hospodinův a pro dům Izraelský, že padli od meče.
12 (ROH) A smútili a plakali a postili sa až do večera pre Saula a pre Jonatána, jeho syna, jako i pre ľud Hospodinov a pre dom Izraelov, pretože padli mečom.

13 (BKR) Řekl pak David mládenci, kterýž mu to oznámil: Odkud jsi ty? Odpověděl: Syn muže příchozího Amalechitského jsem.
13 (ROH) A Dávid riekol mládencovi, ktorý mu to oznamoval: Odkiaľ si ty? A odpovedal: Som syn muža amalechitského pohostína.

14 (BKR) Opět mu řekl David: Kterak jsi směl vztáhnouti ruku svou, abys zahubil pomazaného Hospodinova?
14 (ROH) Na to mu riekol Dávid: Ako je to, že si sa nebál vystrieť svoju ruku, aby si zahubil pomazaného Hospodinovho?

15 (BKR) A zavolav David jednoho z mládenců, řekl jemu: Přistoupě, oboř se na něj. Kterýžto udeřil ho, tak že umřel.
15 (ROH) A Dávid zavolajúc jedného z mládencov povedal: Pristúp a obor sa na neho! A uderil ho, a zomrel.

16 (BKR) I řekl jemu David: Krev tvá budiž na hlavu tvou, neboť jsou ústa tvá svědčila na tebe, řkouce: Já jsem zabil pomazaného Hospodinova.
16 (ROH) A Dávid mu riekol: Tvoja krv nech je na tvoju hlavu, lebo tvoje vlastné ústa svedčily proti tebe, keď si povedal: Ja som zabil pomazaného Hospodinovho.

17 (BKR) Tedy naříkal David naříkáním tímto nad Saulem a nad Jonatou synem jeho,
17 (ROH) Vtedy trúchlil Dávid a spieval túto trúchlivú pieseň nad Saulom a nad Jonatánom, jeho synom,

18 (BKR) (Přikázav však, aby synové Judovi učeni byli stříleti z luku, jakož psáno v knize Upřímého.):
18 (ROH) a kázal ju naučiť synov Júdových, pieseň, zvanú: Lučište. Hľa, je napísaná v knihe Spravedlivého, Úprimného.

19 (BKR) Ó kráso Izraelská, na výsostech tvých zraněni, jakť jsou padli udatní!
19 (ROH) Oj, kráso Izraelova! Na tvojich výšinách - zabitý! Jako padli hrdinovia!

20 (BKR) Neoznamujtež v Gát, ani toho ohlašujte na ulicích Aškalon, aby se neveselily dcery Filistinských, a neplésaly dcery neobřezaných.
20 (ROH) Neoznámte toho v Gáte, nezvestujte na uliciach Aškalóna, aby sa neradovaly dcéry Filištínov, aby neplesaly dcéry neobrezancov!

21 (BKR) Ó hory Gelboe, ani rosa, ani déšť nespadej na vás, ani tu buď pole úrodné; nebo tam jest povržen štít udatných, štít Saulův, jako by nebyl pomazán olejem.
21 (ROH) Oj, vrchy v Gilboe! Nech nepadá na vás rosa, ani nech neprší na vás dážď, ani nech nie je tam poľa, ktoré by poskytlo obeť pozdvihnutia! Lebo tam bol potupne povrhnutý štít mnohých hrdinov, štít Saulov, bez toho, že by bol býval pomazaný olejom.

22 (BKR) Od krve raněných a od tuku udatných lučiště Jonatovo nikdy zpět neodskočilo, a meč Saulův nenavracoval se prázdný.
22 (ROH) Od krvi pobitých, od tuku udatných neuhlo kedysi zpät lučište Jonatánovo, a meč Saulov nenavrátil sa prázdny.

23 (BKR) Saul a Jonata milí a utěšení v životě svém, také při smrti své nejsou rozloučeni. Nad orlice bystřejší, nad lvy silnější byli.
23 (ROH) Saul a Jonatán, milovaní a utešení vo svojom živote, neboli rozlúčení ani pri svojej smrti. Rýchlejší boli ako orli, silnejší boli ako ľvi!

24 (BKR) Dcery Izraelské, plačte Saule, kterýž vás odíval červcem dvakrát barveným rozkošně, kterýž dával ozdoby zlaté na roucha vaše.
24 (ROH) Dcéry Izraelove, plačte nad Saulom, ktorý vás odieval purpurom, dvakrát farbeným, s ozdobami, ktorý dával zlaté ozdoby na vaše rúcha!

25 (BKR) Ach, jakť jsou padli udatní u prostřed boje? Jonata na výsostech tvých zabit jest.
25 (ROH) Oj, ako padli hrdinovia prostred boja! Jonatán, na tvojich výšinách zabitý!

26 (BKR) Velice jsem po tobě teskliv, bratře můj Jonato. Byl jsi mi příjemný náramně; vzácnější u mne byla milost tvá nežli milost žen.
26 (ROH) Úzko mi je nad tebou, môj brat Jonatán! Krásny si mi bol a príjemný veľmi! Podivuhodnejší si mi bol vo svojej láske nad lásku žien.

27 (BKR) Ach, jakť jsou padli udatní, a zahynula odění válečná.
27 (ROH) Oj, ako padli hrdinovia, a zahynuly nástroje boja!