  | Kniha GenezisBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Gn 11, 1-32 |
1 (BKR) Byla pak všecka země jazyku jednoho a řeči jedné.
1 (KAT) Vtedy bol na celej zemi jeden jazyk a rovnaké slová.
2 (BKR) I stalo se, když se brali od východu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam.
2 (KAT) Keď sa pohli z východu, našli v krajine Senaár rovinu a osadili sa na nej.
3 (BKR) A řekli jeden druhému: Nuže, nadělejme cihel, a vypalme je ohněm. I měli cihly místo kamení, a zemi lepkou místo vápna.
3 (KAT) Tu si povedali jeden druhému: „Poďme, narobme tehál a vypáľme ich v ohni!“ Tehly im slúžili namiesto kameňa a asfalt namiesto malty.
4 (BKR) Nebo řekli: Nuže, vystavějme sobě město a věži, jejíž by vrch dosahal k nebi; a tak učiňme sobě jméno, abychom nebyli rozptýleni po vší zemi.
4 (KAT) Potom povedali: „Poďme, postavme si mesto a vežu, ktorej vrchol bude siahať až do neba, spravme si tak pomník, aby sme sa neroztratili po celej zemi!“
5 (BKR) Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští.
5 (KAT) Tu zostúpil Pán, aby videl mesto a vežu, ktoré stavali ľudia,
6 (BKR) A řekl Hospodin: Aj, lid jeden a jazyk jeden všechněch těchto, a toť jest začátek díla jejich; nyní pak nedadí sobě v tom překaziti, což umínili dělati.
6 (KAT) a povedal: „Hľa, sú jedným národom, všetci majú jeden jazyk; toto je začiatok ich činov a veru neodstúpia od ničoho z toho, čo si zaumienili urobiť.
7 (BKR) Protož sstupme a změťme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyku nerozuměl.
7 (KAT) Poďme, zostúpme a pomäťme tam ich jazyk, aby nik nerozumel reči druhého!“
8 (BKR) A tak rozptýlil je Hospodin odtud po vší zemi; i přestali stavěti města toho.
8 (KAT) A takto ich Pán odtiaľ rozohnal po celej zemi a mesto prestali stavať.
9 (BKR) Protož nazváno jest jméno jeho Bábel; nebo tu zmátl Hospodin jazyk vší země; a odtud rozptýlil je Hospodin po vší zemi.
9 (KAT) Preto ho nazvali Bábelom, lebo tam Pán zmiatol reč celej zeme a Pán ich odtiaľ rozohnal po celej zemi.
10 (BKR) Titoť jsou rodové Semovi: Sem, když byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potopě.
10 (KAT) Toto je Semovo potomstvo: Dva roky po potope, keď mal Sem sto rokov, narodil sa mu Arfaxad.
11 (BKR) A byl živ Sem po zplození Arfaxada pět set let; a plodil syny a dcery.
11 (KAT) Po Arfaxadovom narodení žil Sem päťsto rokov a narodili sa mu synovia a dcéry.
12 (BKR) Arfaxad pak živ byl pět a třidceti let, a zplodil Sále.
12 (KAT) Keď mal Arfaxad tridsaťpäť rokov, narodil sa mu Sale.
13 (BKR) A po zplození Sále živ byl Arfaxad čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.
13 (KAT) Po Saleho narodení žil Arfaxad ešte štyristotri rokov a narodili sa mu synovia a dcéry.
14 (BKR) Sále také živ byl třidceti let, a zplodil Hebera.
14 (KAT) Keď mal Sale tridsať rokov, narodil sa mu Heber.
15 (BKR) A živ byl Sále po zplození Hebera čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.
15 (KAT) Po Heberovom narodení žil Sale ešte štyristotri rokov a narodili sa mu synovia a dcéry.
16 (BKR) Živ pak byl Heber čtyři a třidceti let, a zplodil Pelega.
16 (KAT) Keď mal Heber tridsaťštyri rokov, narodil sa mu Faleg.
17 (BKR) A živ byl Heber po zplození Pelega čtyři sta a třidceti let; a plodil syny a dcery.
17 (KAT) Po Falegovom narodení žil Heber ešte štyristotridsať rokov a narodili sa mu synovia a dcéry.
18 (BKR) Peleg pak živ byl třidceti let, a zplodil Réhu.
18 (KAT) Keď mal Faleg tridsať rokov, narodil sa mu Reu.
19 (BKR) A živ byl Peleg po zplození Réhu dvě stě a devět let; a plodil syny a dcery.
19 (KAT) Po Reuovom narodení žil Faleg ešte dvestodeväť rokov a narodili sa mu synovia a dcéry.
20 (BKR) Réhu také živ byl třidceti a dvě létě, a zplodil Sáruga.
20 (KAT) Keď mal Reu tridsaťdva rokov, narodil sa mu Sarug.
21 (BKR) A po zplození Sáruga živ byl Réhu dvě stě a sedm let; a plodil syny a dcery.
21 (KAT) Po Sarugovom narodení žil Reu ešte dvestosedem rokov a narodili sa mu synovia a dcéry.
22 (BKR) Živ pak byl Sárug třidceti let, a zplodil Náchora.
22 (KAT) Keď mal Sarug tridsať rokov, narodil sa mu Nachor.
23 (BKR) A byl živ Sárug po zplození Náchora dvě stě let; a plodil syny a dcery.
23 (KAT) Po Nachorovom narodení žil Sarug ešte dvesto rokov a narodili sa mu synovia a dcéry.
24 (BKR) Náchor pak živ byl dvadceti a devět let, a zplodil Táre.
24 (KAT) Keď mal Nachor dvadsaťdeväť rokov, narodil sa mu Táre.
25 (BKR) A živ byl Náchor po zplození Táre sto a devatenácte let; a plodil syny a dcery.
25 (KAT) Po Táreho narodení žil Nachor ešte stodevätnásť rokov a narodili sa mu synovia a dcéry.
26 (BKR) Živ pak byl Táre sedmdesáte let, a zplodil Abrama, Náchora a Hárana.
26 (KAT) Keď mal Táre sedemdesiat rokov, narodil sa mu Abram, Nachor a Aran.
27 (BKR) Tito jsou pak rodové Táre: Táre zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota.
27 (KAT) Toto je Táreho potomstvo: Táremu sa narodil Abram, Nachor a Aran a Aranovi sa narodil Lot.
28 (BKR) Umřel pak Háran prvé než Táre otec jeho v zemi narození svého, totiž v Ur Kaldejských.
28 (KAT) Aran však zomrel ešte za života svojho otca Táreho vo svojej rodnej krajine, v Chaldejskom Ure.
29 (BKR) I zpojímali sobě ženy Abram a Náchor; jméno ženy Abramovy Sarai, a jméno ženy Náchorovy Melcha, dcera Háranova, kterýž byl otec Melchy a Jeschy.
29 (KAT) Abram a Nachor sa oženili. Abramova žena sa volala Sarai a Nachorova žena mala meno Melcha. Bola Aranovou dcérou, ktorý bol otcom Melchy a otcom Jeschy.
30 (BKR) Byla pak Sarai neplodná, a neměla dětí.
30 (KAT) Sarai však bola neplodná; nemala detí.
31 (BKR) I vzal Táre Abrama syna svého, a Lota syna Háranova, vnuka svého, a Sarai nevěstu svou, ženu Abrama syna svého, a vyšli spolu z Ur Kaldejských, aby se brali do země Kananejské, a přišli až do Cháran, a bydlili tam.
31 (KAT) A Táre vzal svojho syna Abrama, svojho vnuka, Aranovho syna Lota, aj svoju nevestu, ženu svojho syna Abrama, Sarai, vyviedol ich z Chaldejského Uru a išli do krajiny Kanaán. Prišli až do Haranu a tam sa osadili.
32 (BKR) A byli dnové Táre dvě stě a pět let; i umřel Táre v Cháran.
32 (KAT) Táreho dní bolo dvestopäť rokov, keď Táre zomrel v Harane.
| | | Gn 11, 1-32 |
Verš 2
I stalo se, když se brali od východu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam.
Gn 10:10 - Počátek pak jeho království byl Babylon a Erech, Achad a Chalne, v zemi Sinear.
Verš 8
A tak rozptýlil je Hospodin odtud po vší zemi; i přestali stavěti města toho.
Dt 32:8 - Když dědictví rozděloval Nejvyšší národům, když rozsadil syny Adamovy, rozměřil meze národům vedlé počtu synů Izraelských.
Sk 17:26 - A učinil z jedné krve všecko lidské pokolení, aby přebývalo na tváři vší země, vyměřiv jim uložené časy a cíle přebývání jejich,
Verš 10
Titoť jsou rodové Semovi: Sem, když byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potopě.
Gn 10:22 - A tito jsou synové Semovi: Elam, a Assur, a Arfaxad, a Lud, a Aram.
1Krn 1:17 - Synové Semovi: Elam, Assur, Arfaxad, Lud, Aram, Hus a Hul, Geter a Mas.
Verš 18
Peleg pak živ byl třidceti let, a zplodil Réhu.
1Krn 1:25 - Heber, Peleg, Réhu,
Verš 27
Tito jsou pak rodové Táre: Táre zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota.
Joz 24:2 - I řekl Jozue všemu lidu: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Za řekou bydlili otcové vaši za starodávna, jmenovitě Táre, otec Abrahamův a otec Náchorův, a sloužili bohům cizím.
1Krn 1:26 - Sárug, Náchor, Táre,
Verš 29
I zpojímali sobě ženy Abram a Náchor; jméno ženy Abramovy Sarai, a jméno ženy Náchorovy Melcha, dcera Háranova, kterýž byl otec Melchy a Jeschy.
Gn 22:20 - A když se tyto věci staly, zvěstováno jest Abrahamovi v tato slova: Aj, porodila také Melcha syny Náchorovi, bratru tvému:
Verš 30
Byla pak Sarai neplodná, a neměla dětí.
Gn 16:1 - Sarai pak manželka Abramova jemu nerodila; a měla děvku Egyptskou, jménem Agar.
Gn 18:11 - Abraham pak i Sára byli staří a sešlého věku, a přestal byl Sáře běh ženský.
Verš 31
I vzal Táre Abrama syna svého, a Lota syna Háranova, vnuka svého, a Sarai nevěstu svou, ženu Abrama syna svého, a vyšli spolu z Ur Kaldejských, aby se brali do země Kananejské, a přišli až do Cháran, a bydlili tam.
Joz 24:2 - I řekl Jozue všemu lidu: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Za řekou bydlili otcové vaši za starodávna, jmenovitě Táre, otec Abrahamův a otec Náchorův, a sloužili bohům cizím.
Neh 9:7 - Ty jsi, Hospodine, Bůh ten, kterýž jsi vyvolil Abrama, a vyvedl jej z Ur Kaldejských, a dal jsi jemu jméno Abraham.
Sk 7:4 - Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
Gn 11,1-9 - Na starej tradícii z Bábelu, ako na pozadí pomätenia jazykov, ukazuje svätopisec, že ani vyspelá civilizácia bez spojenia s Bohom nespája a nezbližuje vnútorne ani ľudí, ale ich odcudzuje navzájom, takže si nakoniec vôbec nerozumejú.
Gn 11,2 - Krajina Senaár bol Babylon (porov. 10,10; Iz 11,11; Dan 1,2).
Gn 11,9 - "Bábel" (Babíl, Bábílu v klinovom písme) značí ,Božiu bránu'. Hebrejské slovo na označenie "zmätku" mohlo by sa odvodzovať od slovesa bálal ,zmiasť, pomútiť'.
Gn 11,10-26 - V týchto veršoch svätopisec ukazuje, že Abrahám, o ktorom bude písať, je Semovým potomkom. Abrahám je praotcom izraelského národa, z ktorého sa narodí Mesiáš. Odteraz zanechá dejiny ostatných národov a bude sa venovať iba osudom Semovho potomka Abraháma. Rodostrom Semových potomkov je podobný ako rodostrom od Adama po Noema. Rozdiel je len v tom, že sa neudáva celkový počet rokov jednotlivých patriarchov.
Gn 11,27-32 - "Abram" je skrátená forma Abirámu "môj otec je vznešený". Abram je teda z rodiny Táreho (hebr. Terach), čiže Terachovcov, ktorá rodina v Písme je označovaná za modloslužobnú (Joz 24,2; Jdt 5,6 atď.). Terach býval v Chaldejskom Ure, v strede kultu mesiaca, v meste, ktoré ležalo neďaleko Perzského zálivu. Tu zomrel jeho syn Aran. Po jeho smrti vysťahoval sa Táre so svojím synom Abramom, s nevestou, ženou Abramovou Sarai, a s vnukom Lotom do Haranu, ktorý leží hodne na severovýchod, na riečke Balíkh, prítoku Eufratu. Vysťahovanie Táreho rodiny do Haranu mohlo mať politický dôvod. Neslobodno však zabúdať na hlavný moment, na moment náboženský, ktorý sa zračí v povolaní Abramovom. Mnohobožstvo sa tak rozmohlo, že ani rodina Táreho neostala ním nedotknutá. Preto Boh odďaľuje Abrama z tohto prostredia a prikazuje mu odísť do novej zeme, v ktorej jeho potomstvo bude ako veľký národ. Boh ho bude požehnávať, ba jeho osoba (Abramova) stane sa požehnaním pre všetky národy. Takto Boh nadprirodzeným spôsobom zachraňuje vieru v jedného Boha, tú vieru, ktorá od počiatku sveta bola prarodičom Bohom zjavená a ktorú postupom času ľudia zamenili za svoj vlastný výtvor, za mnohobožstvo. Sväté písmo nepozná teda náboženský vývoj od nedokonalého náboženstva (mnohobožstva) k dokonalému (jednobožstvu), ono pozná len zjavené náboženstvo, vieru v jediného Boha, a ostatné náboženstvá považuje za odpad od pôvodnej viery.
