Príslovia

1 (BKR) Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
1 (ROH) Môj synu, ak si sa zaručil za svojho blížneho, ak si dal svoju ruku za cudzieho,

2 (BKR) Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
2 (ROH) zaplietol si sa jako do osídla do rečí svojich úst; lapil si sa do rečí svojich úst.

3 (BKR) Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
3 (ROH) Učiň, učiň toto, môj synu, a vyprosti sa, lebo si vošiel do ruky svojho blížneho. Idi, pokor sa a naľahni na svojho blížneho.

4 (BKR) Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
4 (ROH) Nedaj usnúť svojim očiam ani zadriemať svojim víčkam.

5 (BKR) Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
5 (ROH) Vytrhni sa jako srna z ruky a jako vtáča z ruky lovca vtákov.

6 (BKR) Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
6 (ROH) Idi k mravcovi, leňochu; vidz jeho cesty a zmúdrej.

7 (BKR) Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
7 (ROH) On, ktorý nemá vodcu ani správcu ani panovníka,

8 (BKR) Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
8 (ROH) pripravuje v lete svoj chlieb; shromažďuje svoju potravu včas žatvy.

9 (BKR) Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
9 (ROH) Dokedyže budeš ležať, leňochu? Kedy už povstaneš zo svojho spánku?

10 (BKR) Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
10 (ROH) Ešte trochu pospať, trochu podriemať, trochu založiť ruky poležať,

11 (BKR) V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
11 (ROH) a prijde tvoja chudoba jako pocestný a tvoja núdza jako ozbrojenec.

12 (BKR) Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
12 (ROH) Nešľachetný človek beliálov, podliak je ten, kto chodí v prevrátenosti úst.

13 (BKR) Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
13 (ROH) Žmurká svojimi očima; hovorí svojimi nohami; dáva znamenia svojimi prstami.

14 (BKR) Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
14 (ROH) Všelijaká prevrátenosť je v jeho srdci; vymýšľa zlé každého času; rozsieva sváry.

15 (BKR) A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
15 (ROH) Preto náhle prijde jeho zkaza; bude rýchle skrúšený, a nebude lieku.

16 (BKR) Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
16 (ROH) Toto šestoré nenávidí Hospodin, a sedmoro je ohavnosťou jeho duši:

17 (BKR) Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
17 (ROH) vysoké oči, lživý jazyk a ruky, ktoré vylievajú nevinnú krv;

18 (BKR) Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
18 (ROH) srdce, ktoré vymýšľa nepravé myšlienky; nohy, rýchle bežať ku zlému;

19 (BKR) Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
19 (ROH) lživý svedok, ktorý hovorí lož, a ten, kto rozsieva rôznice medzi bratmi.

20 (BKR) Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
20 (ROH) Ostríhaj, môj synu, prikázanie svojho otca a neopusti naučenia svojej matky;

21 (BKR) Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
21 (ROH) priviaž si ich na svoje srdce, aby tam boly ustavične; oviň si ich okolo svojho hrdla.

22 (BKR) Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
22 (ROH) Keď budeš chodiť, bude ťa to vodiť; keď budeš ležať a spať, bude strážiť nad tebou, a keď sa prebudíš, bude to rozprávať s tebou.

23 (BKR) (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
23 (ROH) Lebo prikázanie je sviecou a naučenie zákona svetlom a kárania kázne cestou života,

24 (BKR) Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
24 (ROH) aby ťa to ostríhalo od zlej ženy, od úlisnosti jazyka cudzozemky.

25 (BKR) Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
25 (ROH) Nežiadaj jej krásy vo svojom srdci, a nech ťa nezajme svojimi víčkami.

26 (BKR) Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
26 (ROH) Lebo pre ženu smilnicu schudobneje človek až po okruh chleba, a žena, ktorá má muža, ulovuje drahú dušu.

27 (BKR) Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
27 (ROH) Či azda môže človek vziať oheň do svojho lona bez toho, aby neprehorelo jeho rúcho?

28 (BKR) Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
28 (ROH) Či môže človek chodiť po žeravom uhlí bez toho, aby sa nepopálily jeho nohy?

29 (BKR) Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
29 (ROH) Tak i ten, ktorý vchádza k žene svojho blížneho; nebude bez viny, ktokoľvek by sa jej dotknul.

30 (BKR) Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
30 (ROH) Neopovrhujú zlodejom, keď ukradol nato, aby naplnil svoju dušu, keď bol hladný.

31 (BKR) Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
31 (ROH) A keď sa najde, nahradí sedemnásobne; dá hoci celý majetok svojho domu.

32 (BKR) Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
32 (ROH) No, ten, kto cudzoloží so ženou, je bez rozumu; kto ide zahubiť svoju dušu, ten to vykoná.

33 (BKR) Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
33 (ROH) Najde úder a hanbu, a jeho potupa nebude vyhladená.

34 (BKR) Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
34 (ROH) Lebo žiarlivosť je zúrivý hnev muža, ani sa nezľutuje v deň pomsty.

35 (BKR) Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
35 (ROH) Nepozrie na nijaké smierne ani nebude chcieť, keby si dával hneď i množstvo darov.