Príslovia

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Prís 6, 1-35

1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své, 2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých. 3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého. 4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým. 5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka. 6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti. 7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána, 8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou. 9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého? 10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel, 11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný. 12 Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst. 13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými. 14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá. 15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení. 16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho: 17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou, 18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému, 19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími. 20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své. 21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej. 22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati, 23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující), 24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí. 25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými. 26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje. 27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo? 28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily? 29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl. 30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační, 31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje: 32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí; 33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena. 34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty. 35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.

Verš 9

Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?

Prís 13:4 - Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.

Prís 20:4 - Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.

Prís 24:33 - Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,

Verš 17

Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,

Prís 30:13 - Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.

Verš 18

Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,

Rim 3:15 - Nohy jejich rychlé k vylévání krve.

Verš 20

Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

Prís 1:8 - Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

Verš 21

Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.

Prís 3:3 - Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,

Verš 22

Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,

Prís 3:23 - Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.

Verš 23

(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),

Ž 19:8 - Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým.

Ž 119:105 - Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.

Verš 24

Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.

Prís 2:16 - Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,

Prís 5:3 - Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.

Prís 7:5 - Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.

Verš 31

Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:

Ex 22:1 - Jestliže by kdo ukradl vola aneb dobytče, a zabil by je neb prodal: pět volů navrátí za toho vola, a čtvero dobytčat za to dobytče.

Ex 22:4 - Jestliže nalezena bude v rukou jeho krádež, buď vůl, neb osel, buď dobytče ještě živé, dvénásobně navrátí.

Pris 6,1-5 - Ručenie sa nezakazovalo (porov. Sir 29,19), ale ani neodporúčalo (Prís 11,5; 17,18; 20,16; 22,26; 27,13; Sir 8,16; 29,14–20).

Pris 6,10 - Porov. 24,33.

Pris 6,11 - Vulg za v. 11 dodáva:"Keď sa však budeš usilovať,príde žatva tvoja ako studnicaa ujde núdza naďaleko od teba."V. 11 porov. s 24,34.

Pris 6,16-19 - "Číselnými" prísloviami, sa vyzdvihuje dôležitosť nejakého poučenia. V Svätom písme je ich viacej (porov. 30,15–29; Sir 23,21; 25,1 a i.).

Pris 6,20-35 - "Chráň sa cudzoložnej ženy!" Otec (mudrc) znova napomína syna veľmi dôrazne (v. 20–23) a varuje ho pred cudzoložnicou (v. 24). Smilstvo sa tiež síce nevypláca, ale cudzoložstvo stojí život (v. 25–26). Porov. Sir 23,21 (podľa číslovania veršov vo Vulg Sir 23,30); Lv 20,10.