Príslovia

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Prís 29, 1-27

1 (BKR) Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
1 (ROH) Človek, mnoho ráz karhaný, zatvrdzuje svoju šiju; bude rýchle skrúšený, a nebude lieku.

2 (BKR) Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
2 (ROH) Keď sa množia spravedliví, raduje sa ľud, a keď panuje bezbožník, vzdychá ľud.

3 (BKR) Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
3 (ROH) Človek, ktorý miluje múdrosť, obveseľuje svojho otca; ale ten, kto sa druží so smilnicami, premrhá majetok.

4 (BKR) Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
4 (ROH) Kráľ stavia súdom zem, aby stála; ale človek poplatkov ju borí.

5 (BKR) Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
5 (ROH) Človek, ktorý pochlebuje svojmu blížnemu, rozprestiera jeho krokom sieť.

6 (BKR) Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
6 (ROH) V prestúpení zlého človeka leží osídlo; ale spravedlivý plesá a raduje sa.

7 (BKR) Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
7 (ROH) Spravedlivý zná súd chudobných; ale bezbožník nerozumie toľko, aby to poznal.

8 (BKR) Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
8 (ROH) Posmievační mužovia rozdúchavajú mesto; ale múdri odvracajú hnev.

9 (BKR) Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
9 (ROH) Múdry človek, ktorý sa súdi s bláznom, už či sa hnevá a či sa smeje, jednako nemá pokoja.

10 (BKR) Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
10 (ROH) Mužovia krvi nenávidia bezúhonného; ale čo do úprimných, tí hľadajú zachovať jeho dušu.

11 (BKR) Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
11 (ROH) Blázon vypúšťa všetkého svojho ducha; ale múdry ho zdŕža zpät a krotí.

12 (BKR) Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
12 (ROH) Panovník, ktorý pozoruje ušima na lživé slovo, máva všetkých svojich sluhov bezbožníkov.

13 (BKR) Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
13 (ROH) Chudobný a dráč sa stretávajú; no, ten, kto osvecuje oči ich oboch, je Hospodin.

14 (BKR) Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
14 (ROH) Trón kráľa, ktorý súdi chudobných podľa pravdy, bude stáť pevne na veky.

15 (BKR) Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
15 (ROH) Prút a káranie dáva múdrosť; ale rozpustilé decko robí svojej matke hanbu.

16 (BKR) Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
16 (ROH) Keď sa množia bezbožníci, množí sa prestúpenie; ale spravedliví uvidia ich pád.

17 (BKR) Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
17 (ROH) Kázni svojho syna, a spôsobí ti odpočinutie a dá rozkoše tvojej duši.

18 (BKR) Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
18 (ROH) Keď nieto videnia, je ľud rozpustilý; ale ten, kto ostríha zákon, je blahoslavený.

19 (BKR) Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
19 (ROH) Slovami nebýva nakáznený sluha, lebo rozumie, ale neodpovedá.

20 (BKR) Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
20 (ROH) Keď vidíš človeka, náhlivého v jeho rečiach, vedz, že o bláznovi je viacej nádeje.

21 (BKR) Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
21 (ROH) Ten, kto od mladosti mazná svojho sluhu, pozná, že naposledy bude synákom.

22 (BKR) Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
22 (ROH) Hnevivý človek vzbudzuje svár a prchký človek sa dopúšťa mnoho prestúpení.

23 (BKR) Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
23 (ROH) Pýcha človeka ponižuje ho; ale ten, kto je poníženého ducha, dosiahne slávy.

24 (BKR) Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
24 (ROH) Ten, kto sa delí so zlodejom, nenávidí svoju dušu; čuje kliatbu, ale neoznámi.

25 (BKR) Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
25 (ROH) Strach pred ľuďmi kladie osídlo; ale ten, kto sa nadeje na Hospodina, bude povýšený.

26 (BKR) Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
26 (ROH) Mnohí hľadajú tvár panovníka, a od Hospodina je súd každého človeka.

27 (BKR) Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
27 (ROH) Ohavnosťou spravedlivým je človek, ktorý pácha neprávosť, a ohavnosťou bezbožnému je ten, kto ide rovnou cestou.

Verš 2

Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.

Prís 11:10 - Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.

Prís 28:12 - Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.

Prís 28:28 - Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.

Verš 3

Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.

Prís 10:1 - Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.

Prís 15:20 - Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.

Prís 28:7 - Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.

Lk 15:13 - A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.

Verš 7

Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.

Jób 29:16 - Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.

Verš 11

Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.

Prís 14:33 - V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

Verš 13

Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.

Prís 22:2 - Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

Verš 14

Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.

Prís 20:28 - Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.

Prís 25:5 - Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.

Verš 15

Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.

Prís 13:24 - Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.

Prís 22:15 - Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

Prís 23:13 - Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.

Prís 10:1 - Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.

Prís 17:21 - Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.

Prís 17:25 - K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.

Verš 16

Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.

Ž 37:36 - Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.

Ž 58:10 - Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou.

Ž 91:8 - Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.

Verš 17

Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.

Prís 13:24 - Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.

Prís 22:15 - Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

Prís 23:13 - Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.

Verš 20

Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.

Prís 26:12 - Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.

Verš 22

Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.

Prís 15:18 - Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.

Prís 26:21 - Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.

Verš 23

Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.

Jób 22:29 - Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.

Prís 15:33 - Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.

Prís 18:12 - Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.

Iz 66:2 - Nebo všecko to ruka má učinila, a jí stojí všecko, praví Hospodin. I však na toho patřím, kdož jest chudý a skroušeného ducha, a třese se před slovem mým.

Mt 23:12 - Nebo kdož by se sám povyšoval, bude ponížen; a kdož by se ponížil, bude povýšen.

Lk 14:11 - Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

Lk 18:14 - Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

Jak 4:6 - Nýbrž hojnější dává milost. Nebo dí: Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost.

Jak 4:10 - Ponižte se před obličejem Páně, a povýšíť vás.

1Pt 5:5 - Podobně i mládenci, buďte poddáni starším. A všickni poddanost jedni druhým ukazujte, pokorou vnitř se ozdobte. Bůh zajisté pyšným se protiví, ale pokorným dává milost.

Verš 24

Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.

Lv 5:1 - Zhřešil-li by člověk, tak že slyše hlas zakletí a jsa svědkem toho, což viděl neb slyšel, a neoznámil by, poneseť pokutu za nepravost svou.

Verš 26

Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.

Prís 19:6 - Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.

Pris 29,5 - Porov. 11,9.

Pris 29,8 - Porov. 11,11.

Pris 29,13 - Boh je Stvoriteľom oboch, utláčaného i utlačovateľa; rovnako dal obom svetlo očí.

Pris 29,18 - Zdivočie ľud bez poučovania v náboženských pravdách.

Pris 29,24 - Nad zlodejmi sa vyslovovala kliatba (porov. Sdc 17,2). Táto kliatba rozprestierala sa taktiež na tých, ktorým bolo zbojstvo známe, aby ich tým väčšmi pohýnala vyzradiť a udať zbojníkov (porov. Lv 5,1).