Verš 2
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Prís 11:10 - Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
Prís 28:12 - Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
Prís 28:28 - Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
Verš 3
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Prís 10:1 - Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
Prís 15:20 - Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Prís 28:7 - Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
Lk 15:13 - A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
Verš 7
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Jób 29:16 - Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
Verš 11
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Prís 14:33 - V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Verš 13
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Prís 22:2 - Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
Verš 14
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Prís 20:28 - Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
Prís 25:5 - Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Verš 15
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Prís 13:24 - Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Prís 22:15 - Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
Prís 23:13 - Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Prís 10:1 - Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
Prís 17:21 - Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Prís 17:25 - K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Verš 16
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Ž 37:36 - Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
Ž 58:10 - Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou.
Ž 91:8 - Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
Verš 17
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Prís 13:24 - Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Prís 22:15 - Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
Prís 23:13 - Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Verš 20
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Prís 26:12 - Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Verš 22
Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Prís 15:18 - Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Prís 26:21 - Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Verš 23
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Jób 22:29 - Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Prís 15:33 - Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
Prís 18:12 - Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Iz 66:2 - Nebo všecko to ruka má učinila, a jí stojí všecko, praví Hospodin. I však na toho patřím, kdož jest chudý a skroušeného ducha, a třese se před slovem mým.
Mt 23:12 - Nebo kdož by se sám povyšoval, bude ponížen; a kdož by se ponížil, bude povýšen.
Lk 14:11 - Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Lk 18:14 - Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Jak 4:6 - Nýbrž hojnější dává milost. Nebo dí: Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost.
Jak 4:10 - Ponižte se před obličejem Páně, a povýšíť vás.
1Pt 5:5 - Podobně i mládenci, buďte poddáni starším. A všickni poddanost jedni druhým ukazujte, pokorou vnitř se ozdobte. Bůh zajisté pyšným se protiví, ale pokorným dává milost.
Verš 24
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Lv 5:1 - Zhřešil-li by člověk, tak že slyše hlas zakletí a jsa svědkem toho, což viděl neb slyšel, a neoznámil by, poneseť pokutu za nepravost svou.
Verš 26
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Prís 19:6 - Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
