![](/static/default/img/arrow_right.png) | PrísloviaBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Prís 26, 1-28 |
1 (BKR) Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
2 (BKR) Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
3 (BKR) Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
4 (BKR) Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
5 (BKR) Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
6 (BKR) Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
7 (BKR) Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
8 (BKR) Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
9 (BKR) Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
10 (BKR) Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
11 (BKR) Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
12 (BKR) Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
13 (BKR) Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
14 (BKR) Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
15 (BKR) Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
16 (BKR) Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
17 (BKR) Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
18 (BKR) Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
19 (BKR) Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20 (BKR) Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21 (BKR) Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22 (BKR) Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23 (BKR) Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
24 (BKR) Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25 (BKR) Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26 (BKR) Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27 (BKR) Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28 (BKR) Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
![](/static/default/img/arrow_right.png) | | Prís 26, 1-28 |
Verš 3
Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Ž 32:9 - Nebývejte jako kůň a jako mezek, kteříž rozumu nemají, jejichž ústa uzdou a udidly sevříti musíš, aby tobě neškodili.
Prís 10:13 - Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
Verš 11
Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
2Pt 2:22 - Ale přihodilo se jim to, což se v přísloví pravém říkává: Pes navrátil se k vývratku svému, a svině umytá do kaliště bláta.
Verš 12
Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Prís 29:20 - Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Verš 13
Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Prís 22:13 - Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
Verš 15
Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Prís 19:24 - Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
Verš 20
Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Prís 22:10 - Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
Verš 21
Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Prís 15:18 - Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Prís 29:22 - Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Verš 22
Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Prís 18:8 - Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Verš 27
Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Ž 7:15 - Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež.
Ž 9:15 - Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.
Ž 10:2 - Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
Ž 57:6 - Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
Kaz 10:8 - Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
Pris 26,4-5 - Naoko si tie dva verše protirečia. Lenže prvý raz sa odporúča nehovoriť s pochábľom tak hlúpo, ako hovorí on, aby sa mu nezdalo, že je to súhlas s jeho pochabými rečami, a druhý raz sa radí odpovedať mu tak, aby poznal svoju hlúposť, aby pádna odpoveď ho usvedčila z jeho pochabosti.
Pris 26,11 - Porov. 2 Pt 2,22.
Pris 26,22 - Porov. 18,8.