  | ŽalmyBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Ž 77, 1-20 |
1 (BKR) Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.
2 (BKR) Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
3 (BKR) V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
4 (BKR) Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.
5 (BKR) Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
6 (BKR) I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
7 (BKR) Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
8 (BKR) Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
9 (BKR) Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
10 (BKR) Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.
11 (BKR) I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
12 (BKR) Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
13 (BKR) A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
14 (BKR) Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
15 (BKR) Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
16 (BKR) Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.
17 (BKR) Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
18 (BKR) Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
19 (BKR) Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
20 (BKR) Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (Psalms 77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona. ]
| | | Ž 77, 1-20 |
Verš 16
Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.
Ex 14:21 - I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a Hospodin rozdělil moře větrem východním prudce vějícím přes celou noc; a učinil moře v suchost, když se rozstoupily vody.
Verš 17
Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
Ex 14:24 - Stalo se pak v bdění jitřním, že pohleděl Hospodin na vojska Egyptských z sloupu ohně a oblaku, a zmátl vojsko Egyptské.
Verš 20
Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (Psalms 77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona. ]
Ž 78:52 - Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
Ž 80:1 - Přednímu z kantorů na šošannim, žalm svědectví, Azafovi.
Verš 14
Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
Ex 15:11 - Kdo podobný tobě mezi silnými, ó Hospodine? Kdo jest tak, jako ty, velebný v svatosti, hrozný v chvalách, činící divy?
Z 77 - Príležitosťou na vznik tohto žalmu bola nejaká veľká, dlhotrvajúca národná pohroma a utrpenie. Pretože sa tu neudáva nijaký hriech, pre ktorý by národ trpel, autori sú zväčša toho náhľadu, že žalm vznikol v babylonskom zajatí, teda po r. 587 pr. Kr.
Z 77,16 - "Synovia Jakubovi a Jozefovi" - prví emigrovali do Egypta, druhí sa tam narodili (porov. Gn 46,26 n.).
Z 77,17 - Verš 17 pripomína iný zázrak, zázračný prechod cez Červené more (Ex 14,15), formou veľkolepej teofánie (porov. Ž 18,11-16; Hab 3,8.10.11.15). Zjavenie Boha sprevádzajú veľké prírodné úkazy.
Z 77,20 - "Ale tvoje stopy nikde nebadať" - týmto chce žalmista naznačiť, že samého Boha ľudské oči nevideli.
