Žalmy

1 (BKR) Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
1 (ROH) Pravoť sa, Hospodine, s tými, ktorí sa so mnou pravotia! Bojuj s tými, ktorí so mnou bojujú!

2 (BKR) Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
2 (ROH) Pochyť malý a veľký štít a povstaň mi na pomoc!

3 (BKR) Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
3 (ROH) Vezmi kopiju a zastaň do cesty oproti tým, ktorí ma honia! Povedz mojej duši: Ja som tvoje spasenie.

4 (BKR) Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
4 (ROH) Nech sa hanbia a pýria tí, ktorí hľadajú moju dušu. Nech uhnú zpät a rumenejú studom tí, ktorí myslia na moje zlé!

5 (BKR) Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
5 (ROH) Nech sú jako plevy pred vetrom a anjel Hospodinov ten, ktorý ich honí.

6 (BKR) Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
6 (ROH) Nech je ich cesta tmavá a klzká, a anjel Hospodinov ten, ktorý ich stíha;

7 (BKR) Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
7 (ROH) lebo mi bez príčiny ukryli jamu svojej siete; bez príčiny ju vykopali mojej duši.

8 (BKR) Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
8 (ROH) Nech prijde na neho pohroma, tak čo nezvie, a jeho sieť, ktorú ukryl, nech lapí jeho samého; v pohrome nech padne do nej.

9 (BKR) Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
9 (ROH) Ale moja duša bude plesať v Hospodinovi, radovať sa bude v jeho spasení.

10 (BKR) A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
10 (ROH) Všetky moje kosti povedia: Hospodine, kto je tebe podobný, ktorý vytrhuješ biedneho z ruky toho, ktorý je silnejší od neho, biedneho a chudobného z moci toho, ktorý ho zdiera?!

11 (BKR) Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
11 (ROH) Povstávajú ukrutní svedkovia, ktorí sa ma pýtajú na to, o čom neviem.

12 (BKR) Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
12 (ROH) Odplácajú mi zlým za dobré, osirelosťou mojej duši;

13 (BKR) Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
13 (ROH) kým som sa ja, keď oni boli nemocní, odieval drsným rúchom smútočným; trápil som svoju dušu pôstom a modlieval som sa v sebe za nich.

14 (BKR) Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
14 (ROH) Choval som sa naproti nemu, jako keby mi bol býval priateľom, ako čo by mi bol býval bratom, žialil som ako nad matkou; chodil som smutný, zronený!

15 (BKR) Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
15 (ROH) A keď som ja klesol, oni sa radujú a shromažďujú sa, shromažďujú sa proti mne najmizernejší, tak, čo ja neviem, utŕhajú mi a nemlčia.

16 (BKR) S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
16 (ROH) Medzi lakotnými pokrytci škrípu na mňa svojimi zubami.

17 (BKR) Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
17 (ROH) Pane, dokedy sa budeš dívať na to? Navráť moju dušu vytrhnúc ju od ich všelijakej zkazy, od mladých ľvov moju jedinú.

18 (BKR) I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
18 (ROH) Budem ťa oslavovať vo veľkom shromaždení, chváliť ťa budem v mocnom zástupe ľudu.

19 (BKR) Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
19 (ROH) Nech sa neradujú nado mnou moji lživí nepriatelia; nech nežmurkajú okom tí, ktorí ma nenávidia bez príčiny.

20 (BKR) Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
20 (ROH) Lebo nehovoria na pokoj, ale na pokojných zeme vymýšľajú ľstivé veci.

21 (BKR) Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
21 (ROH) Na široko roztvárajú svoje ústa proti mne a hovoria: Aha, aha! Už vidí naše oko!

22 (BKR) Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
22 (ROH) No, ty vidíš, Hospodine, a preto nemlč, môj Pane; nevzďaľuj sa odo mňa!

23 (BKR) Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
23 (ROH) Zobuď sa a precítni rozsúdiť môj súd, môj Bože a môj Pane, rozriešiť moju pravotu.

24 (BKR) Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
24 (ROH) Súď ma podľa svojej spravedlivosti, Hospodine, môj Bože, a nech sa neradujú nado mnou!

25 (BKR) Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
25 (ROH) Nech nepovedia vo svojom srdci: Aha, naša duša! Nech nepovedia: Pohltili sme ho.

26 (BKR) Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
26 (ROH) Nech sa hanbia a rumenejú všetci dovedna, ktorí sa radujú môjmu zlému; nech oblečú hanbu a stud, ktorí sa povyšujú nado mňa.

27 (BKR) Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
27 (ROH) Nech hlasite plesajú a radujú sa tí, ktorí majú záľubu v mojej spravedlivosti, a nech vždycky hovoria: Veľký je Hospodin, ktorý má záľubu v pokoji svojho služobníka.

28 (BKR) I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
28 (ROH) A môj jazyk bude hlaholať tvoju spravedlivosť, každý deň zvestovať tvoju chválu.