výhody registrácie

Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Ž 139, 1-24

1 (CEP) Pro předního zpěváka. Davidův, žalm. Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě.
1 (ROH) Hospodine, prezkúmal si ma a poznal.

2 (CEP) Víš o mně, ať sedím nebo vstanu, zdálky je ti jasné, co chci dělat.
2 (ROH) Ty znáš moje sadanie i moje vstávanie; rozumieš mojej myšlienke zďaleka.

3 (CEP) Sleduješ mou stezku i místo, kde ležím, všechny moje cesty jsou ti známy.
3 (ROH) Pozoruješ moje chodenie i ležanie a znáš dobre všetky moje cesty.

4 (CEP) Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš už všechno.
4 (ROH) Lebo ešte ani nemám slova na jazyku, a hľa, Hospodine, ty to vieš všetko.

5 (CEP) Sevřel jsi mě zezadu i zpředu, svou dlaň jsi položil na mě.
5 (ROH) Obkľúčil si ma odzadu i odpredu a položil si na mňa svoju ruku.

6 (CEP) Nad mé chápání jsou tyto divy, jsou nedostupné, nestačím na to.
6 (ROH) Je to predivná znalosť, nad môj rozum, tak vysoká, že nemôžem po ňu.

7 (CEP) Kam odejdu před tvým duchem, kam uprchnu před tvou tváří?
7 (ROH) Kam by som zašiel od tvojho ducha? Alebo kam by som utiekol pred tvojou tvárou?

8 (CEP) Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš.
8 (ROH) Keby som vystúpil na nebesia, tam si ty; keby som si postlal v hrobe, hľa, i tam si.

9 (CEP) I kdybych vzlétl na křídlech jitřní záře, chtěl přebývat při nejzazším moři,
9 (ROH) Keby som vzal krýdla rannej zory, aby som zaletel a býval pri najďaľšom mori,

10 (CEP) tvoje ruka mě tam doprovodí, tvá pravice se mě chopí.
10 (ROH) i tam by ma sprevadila tvoja ruka, a pochytila by ma tvoja pravica.

11 (CEP) Kdybych řekl: Snad mě přikryje tma, i noc kolem mne se stane světlem.
11 (ROH) A keby som povedal: Aspoň tma ma zakryje; ale i noc je tebe svetlom vôkol mňa.

12 (CEP) Žádná tma pro tebe není temná: noc jako den svítí, temnota je jako světlo.
12 (ROH) Ani tma nezatmí pred tebou, a noc ti svieti jako deň, tebe je jedno či tma či svetlo.

13 (CEP) Tys to byl, kdo utvořil mé ledví, v životě mé matky jsi mě utkal.
13 (ROH) Lebo tvojím vlastníctvom sú moje ľadviny; usnoval si ma v živote mojej matky.

14 (CEP) Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň: podivuhodně jsem utvořen, obdivuhodné jsou tvé skutky, toho jsem si plně vědom.
14 (ROH) Oslavovať ťa budem preto, že som hrozne a predivne utvorený. Predivné sú tvoje skutky, a moja duša to zná veľmi dobre.

15 (CEP) Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí, když jsem byl v skrytosti tvořen a hněten v nejhlubších útrobách země.
15 (ROH) Niktorá moja kosť nie je ukrytá pred tebou, ktorý som učinený v skrytosti; utkaný som v hlbinách zeme.

16 (CEP) Tvé oči mě viděly v zárodku, všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív než jediný z nich nastal.
16 (ROH) Tvoje oči videly môj trup, a do tvojej knihy sú zapísané všetky moje údy jako aj dni, v ktorých boly utvorené, keď ešte nebolo ani jedného z nich.

17 (CEP) Jak si vážím divů, které konáš, Bože! Nesmírný je jejich počet,
17 (ROH) A mne jaké drahé sú tvoje myšlienky, ó, silný Bože, A jaký ohromný je ich počet!

18 (CEP) sčetl bych je, ale je jich víc než písku. Sotva procitnu, jsem s tebou.
18 (ROH) Keby som ich chcel spočítať, je ich viac ako piesku. Keď sa prebudím, vždy len som s tebou.

19 (CEP) Kéž bys, Bože, skolil svévolníka. Pryč ode mne, vy, kdo proléváte krev!
19 (ROH) Keby si, Bože, zabil bezbožníka a povedal: Mužovia krvi, odstúpte odo mňa!

20 (CEP) Dovolávají se tě při svých pletichách, zneužívají tvé jméno tvoji protivníci.
20 (ROH) Tí, ktorí hovoria o tebe nešľachetne, berú nadarmo tvoje meno, tvoji odporcovia.

21 (CEP) Nemám nenávidět, Hospodine, ty, kdo nenávidí tebe? S odporem pohlížet na ty, kdo se proti tobě zvedli?
21 (ROH) Či nie je tak, Hospodine, že nenávidím tých, ktorí teba nenávidia? A tí, ktorí povstávajú proti tebe, sa mi ošklivia.

22 (CEP) Nenávidím je, rozhodně nenávidím, jsou to také moji nepřátelé.
22 (ROH) Celou nenávisťou ich nenávidím; stali sa mi nepriateľmi.

23 (CEP) Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid,
23 (ROH) Prezkúmaj ma, silný Bože, a poznaj moje srdce! Zkús ma a poznaj moje myšlienky

24 (CEP) hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď!
24 (ROH) a vidz, či je vo mne nejaká zlá cesta, a veď ma cestou večnosti.


Ž 139, 1-24





Verš 8
Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš.
Jób 26:6 - Podsvětí je před ním obnaženo, říše zkázy nepřikryta.
Am 9:2 - I kdyby se prokopali do podsvětí, má ruka je odtud vezme. Kdyby vystoupili na nebesa, strhnu je odtud.
Heb 4:13 - Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat.

Verš 23
Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid,
Jób 31:6 - ať mě Bůh zváží na vážkách spravedlnosti a pozná mou bezúhonnost.
Ž 26:2 - Hospodine, zkoumej mě a podrob zkoušce, protřib moje ledví a mé srdce!

Verš 15
Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí, když jsem byl v skrytosti tvořen a hněten v nejhlubších útrobách země.
Jób 10:8 - Tvé ruce mě ztvárnily a udělaly se vším všudy, a teď najednou mě hubíš.
Jób 10:10 - Což jsi mě nenalil do nádoby jako mléko a jako sýr nenechal srazit?
Kaz 11:5 - Jako nevíš, jaká je cesta větru, jak v životě těhotné vznikají kosti, tak neznáš dílo Boha, který to všechno koná.

Z 139,2 - Pán vie o všetkom, čo žalmista robí.

Z 139,4 - Pán pozná myšlienky človeka (2b), preto je len zrejmé, že pozná aj ľudské slová, ktoré sú vyjadrením myšlienky. Pán ich pozná prv, než zaznejú z ľudských úst.

Z 139,9 - Keby žalmista rýchlosťou svetla zutekal na východ -"zornička" - alebo keby sa vychytil a býval na západe - "na najvzdialenejšom mori" - pred Božou prítomnosťou neutečie.

Z 139,12 - Tieto slová sú asi exegetická glosa, ktorá sa dostala z marga do textu.

Z 139,13-14 - Pán utvoril útroby človeka - dosl. obličky (Ž 26,2). "Obličky" sa považovali za sídlo myšlienok a citov (Ž 7,10; Prís 23,16 atď.). Pán "utkal" žalmistu - a každého človeka - ako nejaký tkáč z nervov, žíl, kostí, mäsa a kože v lone jeho matky. Vznik a vývoj ľudského plodu v materskom živote Semiti považovali za najväčší div a tajomstvo (Kaz 11,5). A Pánovi nie je ani to neznáme, ba naopak, on je pôvodcom tohto tajomstva. To, čo je neprístupné ľudskému oku, Pán vidí, vie o tom, lebo to sám pôsobí.

Z 139,18 - Stále mu ostáva celý Pán na rozjímanie a na rozprávanie - "ešte stále som pri tebe".