Žalmy

1 (B21) Dobrořeč duše má Hospodinu! Jak jsi veliký, Hospodine, Bože můj - oděn jsi slávou a nádherou!
1 (ROH) Dobroreč, moja duša, Hospodinovi! Hospodine, môj Bože, si veľmi veliký! Obliekol si veličenstvo a nádheru.

2 (B21) Světlem jsi jak pláštěm zahalen, nebe jsi jako plachtu rozestřel!
2 (ROH) Odievaš sa svetlom ako rúchom; rozťahuješ nebesia, ako pokrovec,

3 (B21) Svoje paláce jsi nad vodou postavil, jak vozy užíváš husté oblaky, vznášíš se na křídlech větrných.
3 (ROH) ktorý si kleníš na vodách svoje paláce; ktorý si učinil oblaky svojím vozom; ktorý sa vznášaš na krýdlach vetra;

4 (B21) Vichry činíš svými posly, tvými služebníky jsou plameny!
4 (ROH) ktorý robíš vetry svojimi posly, svojimi svätoslužobníkmi plápolajúci oheň.

5 (B21) Zemi jsi založil na jejích sloupech, navěky jí neotřese vůbec nic.
5 (ROH) Založil si zem na jej stĺpoch tak, že sa nepohne na večné veky.

6 (B21) Jak pláštěm přikryl jsi ji oceánem, vody stály i nad horami.
6 (ROH) Priepasťou si to všetko prikryl ako rúchom. Nad vrchami stály vody.

7 (B21) Před tvojí hrozbou pak rozutekly se, před tvým burácením prchaly.
7 (ROH) Od tvojho karhania zutekaly; ponáhľaly sa pred hrmotom tvojho hromu.

8 (B21) Sahaly k horám, stekly však do údolí,na místo tebou určené.
8 (ROH) Vystúpily na vrchy; sostúpily do údolí na miesto, ktoré si im založil.

9 (B21) Hranice dals jim, aby je nepřekročily, aby už nikdy nepřikryly zem!
9 (ROH) Položil si hranice, aby neprekročily, aby sa nevrátily pokryť zem.

10 (B21) Ty pouštíš potoky do údolí, aby proudily mezi horami,
10 (ROH) Púšťaš pramene riečišťami, aby tiekly pomedzi vrchy.

11 (B21) všechnu polní zvěř aby napájely, divocí osli aby u nich žízeň zahnali,
11 (ROH) Napájajú každý živočuch poľný; divokí osli uhášajú svoj smäd.

12 (B21) na jejich březích aby hnízdili ptáci, jejich zpěv aby zněl mezi větvemi.
12 (ROH) Nad nimi hniezdi vtáctvo nebies; zpomedzi konárov vydávajú svoj hlas.

13 (B21) Ze svých paláců hory napájíš, země se sytí ovocem skutků tvých!
13 (ROH) Zvlažuješ vrchy zo svojich výšin; z ovocia tvojich diel sýti sa celá zem.

14 (B21) Trávě pro dobytek dáváš růst a také rostlinám k lidskému užitku, aby jim ze země pokrm vyrostl:
14 (ROH) Dávaš, aby rástla tráva hovädu a bylina na službu človeka, aby tak vyvodil chlieb zo zeme.

15 (B21) Víno, jež smrtelníka v srdci oblaží, olej, po němž se obličej rozzáří, a chléb, který člověku dodá sil.
15 (ROH) A víno obveseľuje srdce smrteľného človeka, aby sa skvela tvár nad olej, a pokrm posilňuje srdce človeka.

16 (B21) Hospodin sytí i své stromoví - libanonské cedry, které sám vysadil.
16 (ROH) Nasycujú sa stromy Hospodinove, cedry Libanona, ktoré posadil,

17 (B21) Vrabci si na nich hnízda postaví, čáp si nachází domov na jedli.
17 (ROH) kde si vtáci robia svoje hniezda, bocian, ktorý má svoj dom na cyprusoch.

18 (B21) Vysoké hory patří kamzíkům, skály jsou útočištěm králíků.
18 (ROH) Vysoké vrchy sú kamzíkom, skaly útočišťom zajačkom.

19 (B21) Stvořil jsi měsíc, aby časy určoval, i samo slunce ví, kdy má zapadat.
19 (ROH) Učinil mesiac na určenie časov, a slnce zná svoj západ.

20 (B21) Přivádíš tmu a noc se rozhostí, spoustou zvěře se lesy zahemží.
20 (ROH) Rozkladáš tmu, a je noc, v ktorej sa hemží všetka lesná zver.

21 (B21) Po své kořisti řvou tehdy lvi, aby tak Boha o pokrm žádali.
21 (ROH) Ľvíčatá revú po koristi a idú hľadať svoj pokrm od silného Boha.

22 (B21) S východem slunce se vrací zpět, aby ulehli ve svých doupatech.
22 (ROH) Keď vychádza slnce, zase sa shromažďujú a líhajú do svojich brlohov.

23 (B21) Za svým úkolem tehdy člověk vyráží, pracuje na něm, než se zešeří.
23 (ROH) Tu zase vyjde človek po svojej práci, aby robil až do večera.

24 (B21) Kolik je, Hospodine, skutků tvých! Všechno jsi moudře učinil - země je plná tvých stvoření!
24 (ROH) Jaké mnohé a veľké sú tvoje skutky, Hospodine! Všetky si múdre učinil! Zem je plná tvojho imania.

25 (B21) Hle, je tu moře širé a veliké, havěť bezpočtu se hemží v něm - maličcí i velcí tvorové!
25 (ROH) Tu hľa, more, veľké a širošíre, kde je hmyzu bez počtu, zvierat malých i veľkých.

26 (B21) Plují v něm lodě a také leviatan, jehož jsi stvořil, aby si tam hrál!
26 (ROH) Tam chodia lode; tam i leviatán, ktorého si utvoril, aby sa v ňom hral.

27 (B21) Ti všichni k tobě vzhlížejí, abys je krmil v čase potřeby.
27 (ROH) Všetko to tvorstvo očakáva na teba, aby si im dal pokrm, keď tomu čas.

28 (B21) Dáváš jim a oni sbírají, když otevřeš ruku, sytí se hojností.
28 (ROH) Keď im dávaš, sberajú; keď otváraš svoju ruku, sýtia sa dobrým.

29 (B21) Děsí se ale, když svou tvář ukrýváš, hynou, když dech jim odjímáš - navracejí se znovu v prach.
29 (ROH) Keď skrývaš svoju tvár, desia sa; keď odnímaš ich ducha, mrú a navracajú sa k svojmu prachu.

30 (B21) Svého Ducha když pošleš, bývají stvořeni, abys tvář země znovu obnovil!
30 (ROH) A zase, keď posielaš svojho ducha, tvoria sa, a obnovuješ tvár zeme.

31 (B21) Hospodinova sláva ať trvá věčně, ze svého díla ať se Hospodin raduje!
31 (ROH) Nech je sláva Hospodinova na veky! Nech sa raduje Hospodin vo svojich dielach!

32 (B21) Pod jeho pohledem země třese se, hory dýmají pod jeho dotykem!
32 (ROH) Ktorý keď len pozrie na zem, trasie sa; keď sa dotkne vrchov, kúria sa.

33 (B21) Zpívat budu Hospodinu celý život svůj, žalmy zpívat svému Bohu, dokud jsem tu!
33 (ROH) Spievať budem Hospodinovi, dokiaľ žijem; žalmy budem spievať svojmu Bohu, kým len trvám.

34 (B21) Kéž se mu líbí moje myšlenky - Hospodin je přece mojí radostí!
34 (ROH) Nech mu je príjemné moje premýšľanie, a ja sa budem radovať v Hospodinovi.

35 (B21) Kéž by už hříšníci ze světa zmizeli, kéž by tu darebáci více nebyli! Dobrořeč, duše má, Hospodinu! Haleluja!
35 (ROH) Nech vyhynú hriešnici zo zeme a bezbožníci tak, aby ich už nebolo!

36 ----
36 (ROH) Dobroreč, moja duša, Hospodinovi! Hallelujah!