Kniha Rút

1 (CEP) Za dnů, kdy soudili soudcové, nastal v zemi hlad. Tehdy odešel jeden muž z judského Betléma se svou ženou a dvěma syny, aby pobýval jako host na Moábských polích.
1 (ROH) A stalo sa vo dňoch, keď súdili sudcovia, že povstal hlad v zemi. Vtedy odišiel nejaký muž z Betlehema Júdovho, aby pohostínil v moábskom kraji, on, jeho žena a jeho dvaja synovia.

2 (CEP) Jmenoval se Elímelek, jeho žena Noemi a dva jeho synové Machlón a Kiljón. Byli to Efratejci z judského Betléma. Přišli na Moábská pole a přebývali tam.
2 (ROH) A meno toho muža bolo Elimelech a meno jeho ženy Naoma a mená jeho dvoch synov Machlón a Kiljon, Efraťania, z Betlehema Júdovho. A prijdúc do moábskeho kraja boli tam.

3 (CEP) Ale Noemin muž Elímelek zemřel a ona zůstala s oběma syny sama.
3 (ROH) A Elimelech, muž Naomin, zomrel, a zostala ona a jej dvaja synovia.

4 (CEP) Ti se oženili s Moábkami. Jedna se jmenovala Orpa, druhá Rút. Sídlili tam asi deset let.
4 (ROH) A vzali si za ženy Moábänky; meno jednej bolo Orfa a meno druhej Ruť, a bývali tam asi desať rokov.

5 (CEP) Oba, Machlón i Kiljón, rovněž zemřeli, a tak ta žena zůstala sama, bez dětí i bez muže.
5 (ROH) A zomreli aj oni obidvaja, Machlón a Kiljon. A tak zostala žena sama po oboch svojich deťoch a po svojom mužovi.

6 (CEP) Proto se přichystala se svými snachami k návratu z Moábských polí. Uslyšela totiž na Moábských polích, že Hospodin se opět přiklonil ke svému lidu a dal mu chléb.
6 (ROH) Potom vstala ona i jej nevesty, aby sa navrátila z moábskeho kraja, pretože počula tam v moábskom kraji, že Hospodin navštívil svoj ľud dajúc mu zase chleba.

7 (CEP) Odešla tedy se svými snachami z místa, kde přebývala. Když se vracely do judské země,
7 (ROH) Keď vyšla z miesta, na ktorom bola, aj obe jej nevesty s ňou, išly svojou cestou, aby sa navrátily do zeme Júdovej.

8 (CEP) vybídla cestou Noemi obě své snachy: "Jděte, vraťte se každá do domu své matky. Nechť vám Hospodin prokáže milosrdenství, jako jste je vy prokazovaly zemřelým i mně.
8 (ROH) A Naoma riekla obom svojim nevestám: Iďte, navráťte sa každá do domu svojej matky. Hospodin nech učiní s vami milosrdenstvo, jako ste aj vy učinily so zomrelými i so mnou.

9 (CEP) Kéž vám Hospodin dá, abyste každá našla odpočinutí v domě svého muže." A políbila je. Rozplakaly se hlasitě
9 (ROH) Hospodin nech vám dá, aby ste našly odpočinok každá v dome svojho muža! A bozkala ich. Na to pozdvihly svoj hlas a plakaly.

10 (CEP) a namítaly jí: "Nikoli, vrátíme se s tebou k tvému lidu."
10 (ROH) A povedaly jej: Nie, ale s tebou sa vrátime k tvojmu ľudu.

11 (CEP) Ale Noemi jim domlouvala: "Jen se vraťte, mé dcery! Proč byste se mnou chodily? Cožpak mohu ještě zrodit syny, aby se stali vašimi muži?
11 (ROH) Ale Naoma riekla: Vráťte sa, moje dcéry. Načo by ste išly so mnou? Či azda budem mať ešte synov, aby boli vašimi mužmi?

12 (CEP) Vraťte se, mé dcery, jděte! Vždyť už jsem na vdávání stará. I kdybych si řekla, že mám ještě naději, a kdybych se hned této noci vdala a porodila syny,
12 (ROH) Vráťte sa, moje dcéry, odídite, lebo som už pristará na vydaj. A keby som aj povedala, že mám nádej a vydala by som sa ešte tejto noci, a keby som aj porodila synov,

13 (CEP) čekaly byste proto, až by dospěli? Zdráhaly byste se proto vdát? Nikoli, mé dcery. Můj úděl je pro vás příliš trpký: Dolehla na mne Hospodinova ruka."
13 (ROH) či by ste na to čakaly, až by dorástli? Či preto by ste sa zdŕžaly, aby ste sa nevydaly? Nie, moje dcéry, lebo mne je o veľa trpkejšie ako vám, pretože ruka Hospodinova vyšla proti mne.

14 (CEP) Tu se rozplakaly ještě hlasitěji. Orpa políbila svou tchyni na rozloučenou, avšak Rút se k ní přimkla.
14 (ROH) Vtedy pozdvihnúc svoj hlas znova plakaly. A Orfa bozkala svoju svokru a odišla, ale Ruť sa jej držala.

15 (CEP) Noemi jí řekla: "Hle, tvá švagrová se vrací ke svému lidu a ke svým bohům. Vrať se také, následuj svou švagrovou!"
15 (ROH) A Naoma riekla: Hľa, tvoja švagriná sa vrátila ku svojmu ľudu a ku svojim bohom, vráť sa za svojou švagrinou!

16 (CEP) Ale Rút jí odvětila: "Nenaléhej na mne, abych tě opustila a vrátila se od tebe. Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.
16 (ROH) Ale Ruť riekla: Nenúť ma, aby som ťa opustila a vrátila sa od teba zpät; lebo kam ty pojdeš, ta pojdem i ja, a kde ty budeš bývať, tam budem bývať i ja; tvoj ľud môj ľud a tvoj Bôh môj Bôh.

17 (CEP) Kde umřeš ty, umřu i já a tam budu pochována. Ať se mnou Hospodin udělá, co chce! Rozdělí nás od sebe jen smrt."
17 (ROH) Kde ty zomrieš, tam zomriem i ja, a tam budem i pochovaná. Nech mi tak učiní Hospodin a tak nech pridá, že iba smrť ma odlúči od teba.

18 (CEP) Když Noemi viděla, že Rút je odhodlána jít s ní, přestala ji přemlouvat.
18 (ROH) A keď videla, že pevne stojí na tom, že pojde s ňou, prestala jej hovoriť a odhovárať ju.

19 (CEP) Tak šly obě, až došly do Betléma. Když přišly do Betléma, shluklo se kolem nich celé město. Ženy se ptaly: "Je toto Noemi?"
19 (ROH) A tak išly obe spolu, až prišly do Betlehema. A stalo sa, keď prišly do Betlehema, že sa vzrušilo celé mesto pre ne, a vravely: Či je to tá Naoma?

20 (CEP) Odvětila jim: "Nenazývejte mě Noemi (to je Rozkošná). Nazývejte mě Mara (to je Trpká), neboť Všemohoucí mi připravil velmi trpký úděl.
20 (ROH) A ona im riekla: Nevolajte ma Naoma , ale ma volajte Mara, lebo ma veľkou horkosťou naplnil Všemohúci.

21 (CEP) Odcházela jsem s plnou náručí, ale Hospodin mě přivádí zpět s prázdnou. Jak byste mě mohly nazývat Noemi, když je Hospodin proti mně a když mi Všemohoucí určil zlý úděl?"
21 (ROH) Ja som odišla plná, a Hospodin ma navrátil prázdnu. Prečo by ste ma volaly Naoma, keď Hospodin svedčí proti mne, a Všemohúci mi učinil zlé?

22 (CEP) Tak se Noemi vrátila a s ní se navrátila z Moábských polí její snacha, moábská Rút. Přišly do Betléma, když začínala sklizeň ječmene.
22 (ROH) A tak sa navrátila Naoma a Ruť, Moábänka, jej nevesta, s ňou, ktorá sa navrátila z moábskeho kraja. A prišly do Betlehema, keď začínali žať jačmene.