  | Kniha proroka JeremiášaBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Jer 48, 1-47 |
1 (B21) Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, o Moábu: "Běda městu Nebó - bude zničeno! Kiriatajim bude zahanbeno, dobyto, ta pevnost bude troskou hanebnou.
2 (B21) Moábu už žádná chlouba nezbyla, v Chešbonu se na něj chystá pohroma: ‚Pojďme je vyhladit, ať nejsou národem!' I ty, Madmene, budeš umlčen, už jde po tobě meč!
3 (B21) Z Choronaim je slyšet křik: Zkáza, hrozné neštěstí!
4 (B21) Moáb je rozdrcen, zní nářek maličkých.
5 (B21) Luchitským svahem s pláčem stoupají, ve stráních u Choronaim nad tou zkázou křičí úzkostí:
6 (B21) ‚Utečte! Život si zachraňte! Přežijte jako křoví v pustině!'
7 (B21) Protože spoléháš na své výdobytky a poklady, i ty sám budeš dobyt. Tvůj bůh Kemoš půjde do vyhnanství a s ním i jeho kněží a velmoži.
8 (B21) Na každé město přitáhne zhoubce, neunikne mu žádné z nich. Celá pláň zahyne, rovina zajde, jak řekl Hospodin.
9 (B21) Posypte Moáb solí, vždyť bude obrácen v trosky! Z jeho měst zbudou sutiny, kde nikdo nebydlí.
10 (B21) Zlořečený, kdo koná Hospodinovo dílo nedbale! Zlořečený, kdo zdržuje svůj meč od krve!
11 (B21) Moáb si odmalička žil v pohodlí, jak víno nad sedlinou měl svůj klid. Z nádoby do nádoby ho nikdo nepřelil, nemusel odejít do vyhnanství. A proto chutná tak jako vždy, jeho vůně se nemění.
12 (B21) Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy na něj pošlu přelévače, kteří jej vylijí, vyprázdní jeho nádoby a džbány rozbijí.
13 (B21) Moáb se bude stydět za Kemoše, jako se národ Izrael styděl za Bét-el, tu svoji ‚naději'.
14 (B21) Na co říkáte: ‚My jsme hrdinové, muži připravení do boje'?
15 (B21) Moáb bude zahuben, jeho města vzata útokem. Výkvět jeho mladých padne při porážce, praví Král - Hospodin zástupů se jmenuje.
16 (B21) Zkáza Moábu se přiblížila, řítí se na něj záhuba.
17 (B21) Litujte ho všichni okolo, všichni, kdo znáte jeho slovutnost: ‚Ach, jak mocné žezlo zlomeno, hůl, jež se skvěla nádherou!'
18 (B21) Dolů ze slávy, v prachu usedni, trůnící Dcero dibonská! Zhoubce Moábu na tebe zaútočil, rozbořil tvé pevnosti.
19 (B21) Postav se na cestě a vyhlížej, obyvatelko města Aroer. Ptej se uprchlíků, uprchlic ptej se, říkej: ‚Co se to děje?'
20 (B21) Moáb se stydí, jak je rozdrcen. Naříkejte a kvílejte! Podél Arnonu oznamujte: Moáb je zahuben!
21 (B21) Na náhorní rovinu přišel soud - na Cholon, Jahcu i Mefaat,
22 (B21) na Dibon, Nebó i Bet-diblataim,
23 (B21) na Kiriatajim, Bet-gamut i Bet-meon,
24 (B21) na Keriot, Bosru i ostatní moábská města, blízká i vzdálená.
25 (B21) Moábův roh byl odťat, jeho paže byla zlomena, praví Hospodin.
26 (B21) Opijte ho za to, že se vzpínal proti Hospodinu. Ať se Moáb válí ve zvratcích, ať je konečně i on pro smích!
27 (B21) Copak ses nevysmíval Izraeli? Copak byl chycen mezi zloději, že se otřásáš opovržením, kdykoli se o něm zmíníš?
28 (B21) Opusťte města, usaďte se na skále, Moábci! Buďte jako holubice nad srázem hnízdící.
29 (B21) Slyšeli jsme o Moábově pýše, o jeho pýše nezměrné, o tom, jak se chová pyšně a zpupně, jaké má srdce naduté.
30 (B21) Znám, praví Hospodin, jeho vztek; jeho chlubení je však falešné - na nic se nezmůže!
31 (B21) A proto oplakávám Moáb, pro celý Moáb naříkám, nad muži z Kir-cheresu lkám.
32 (B21) Nad tebou pláču, révo Sibmy, tak jako pláče Jaezer. Tvé výhonky až k moři dosahovaly, k Mrtvému moři, až po Jaezer; teď ale na tvé zralé hrozny, na tvé vinobraní vpadl ničitel!
33 (B21) Zmizelo veselí a jásot v zahradách po celé zemi moábské. Víno jsem z lisů odebral, s veselým křikem už se nešlape - ten křik už není jásotem!
34 (B21) Křik z Chešbonu a Eleale bude slyšet až do Jahcy, bude znít od Coaru k Choronaim až k Eglat-šelišiji, neboť vyschnou dokonce i nimrimské potoky.
35 (B21) Skoncuji s Moábem, praví Hospodin - s těmi, kdo vystupují na posvátné výšiny a svým bohům pálí oběti.
36 (B21) Mé srdce nad Moábem jak flétna naříká, nad muži z Kir-cheresu jak flétna naříká, vždyť bude zničeno vše, co vyzískal!
37 (B21) Každá hlava oholena, všechen vous ostříhán, všechny ruce samá jizva a pytlovina přes bedra.
38 (B21) Na všech moábských střechách, na náměstích jen samé truchlení. Roztříštím Moáb jako džbán, který už nikdo nechce, praví Hospodin.
39 (B21) Tolik střepů! Tolik kvílení! Moáb se v hanbě zády obrací. Moáb už budí jenom posměšky k výstraze všemu okolí.
40 (B21) Tak praví Hospodin: Hle, orel se vrhá na Moáb, už nad ním křídla prostírá!
41 (B21) Města padnou do zajetí, pevnosti budou dobyty. Srdce moábských hrdinů bude v onen den jako srdce ženy v porodních bolestech.
42 (B21) Moáb bude zničen, aby už nebyl národem, neboť se vzpínal proti Hospodinu.
43 (B21) Strach a prach a past na vás, obyvatelé Moábu! praví Hospodin.
44 (B21) Kdo před tím strachem bude utíkat, padne do propasti v prach; kdo z propasti se vyškrábá, nad tím se sklapne past. Přivedu totiž na Moáb čas zúčtování, praví Hospodin.
45 (B21) Ve stínu Chešbonu se zastaví vyčerpaní běženci. Z Chešbonu ale oheň vyšlehne, z domu Sichonova plamen, jenž pohltí skráně Moábu, lebky těch pyšných křiklounů.
46 (B21) Běda tobě, Moábe! Lid Kemošův zahyne. Tví synové půjdou do zajetí, tvé dcery pryč do vyhnanství.
47 (B21) V posledních dnech ale Moábův osud změním, praví Hospodin." Zde končí soud nad Moábem.
| | | Jer 48, 1-47 |
Verš 1
Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, o Moábu: "Běda městu Nebó - bude zničeno! Kiriatajim bude zahanbeno, dobyto, ta pevnost bude troskou hanebnou.
Jer 25:21 - Edom, Moáb i Amonce;
Jer 27:3 - Potom pošli vzkaz králům Edomu, Moábu, Amonu, Týru a Sidonu; pošli ho po jejich vyslancích, kteří přišli do Jeruzaléma k judskému králi Cidkiášovi.
Verš 34
Křik z Chešbonu a Eleale bude slyšet až do Jahcy, bude znít od Coaru k Choronaim až k Eglat-šelišiji, neboť vyschnou dokonce i nimrimské potoky.
Iz 15:5 - Mé srdce nad Moábem běduje! K Coaru proudí jeho uprchlíci, až k Eglat-šelišiji. Luchitským svahem s pláčem stoupají, cestou k Choronaim nad zkázou bědují.
Verš 5
Luchitským svahem s pláčem stoupají, ve stráních u Choronaim nad tou zkázou křičí úzkostí:
Iz 15:5 - Mé srdce nad Moábem běduje! K Coaru proudí jeho uprchlíci, až k Eglat-šelišiji. Luchitským svahem s pláčem stoupají, cestou k Choronaim nad zkázou bědují.
Verš 6
‚Utečte! Život si zachraňte! Přežijte jako křoví v pustině!'
Jer 17:6 - Je jako křoví někde na poušti - necítí, když dobro přichází. Žije ve vyprahlých koutech pustiny, v solném kraji, kde se nebydlí.
Verš 7
Protože spoléháš na své výdobytky a poklady, i ty sám budeš dobyt. Tvůj bůh Kemoš půjde do vyhnanství a s ním i jeho kněží a velmoži.
Jer 49:3 - Kvílej, Chešbone, Aj je vyhuben, obyvatelky Raby, bědujte, oblečte pytel a kvílejte, mezi hradbami sem tam běhejte! Moloch odejde do vyhnanství a s ním i jeho kněží a velmoži.
Verš 40
Tak praví Hospodin: Hle, orel se vrhá na Moáb, už nad ním křídla prostírá!
Jer 4:13 - Už se žene jako mraky, jeho vozy jako vichřice, koně rychlejší než orli - běda, je s námi konec!
Verš 11
Moáb si odmalička žil v pohodlí, jak víno nad sedlinou měl svůj klid. Z nádoby do nádoby ho nikdo nepřelil, nemusel odejít do vyhnanství. A proto chutná tak jako vždy, jeho vůně se nemění.
Sof 1:12 - V ten čas prohledám Jeruzalém s lucernami a zúčtuji s těmi, kdo si hoví jak víno v sedlině, s těmi, kdo si v duchu říkají: ‚Hospodin nic nespraví ani nezkazí.'
Verš 13
Moáb se bude stydět za Kemoše, jako se národ Izrael styděl za Bét-el, tu svoji ‚naději'.
1Kr 12:29 - Jedno tele postavil v Bet-elu a druhé v Danu.
Verš 45
Ve stínu Chešbonu se zastaví vyčerpaní běženci. Z Chešbonu ale oheň vyšlehne, z domu Sichonova plamen, jenž pohltí skráně Moábu, lebky těch pyšných křiklounů.
Nm 21:28 - Z Chešbonu totiž vyšlehl oheň, z města Sichonova plamen, jenž pohltil Ar Moábský, obyvatele arnonských návrší.
Verš 20
Moáb se stydí, jak je rozdrcen. Naříkejte a kvílejte! Podél Arnonu oznamujte: Moáb je zahuben!
Iz 16:7 - Proto ať Moáb kvílí nad Moábem, ať všichni kvílejí; nad rozinkami z Kir-charešet bědujte - ach, tak zdrceni!
Verš 33
Zmizelo veselí a jásot v zahradách po celé zemi moábské. Víno jsem z lisů odebral, s veselým křikem už se nešlape - ten křik už není jásotem!
Iz 16:10 - Zmizelo veselí a jásot v zahradách, na vinicích přestal zpěv a zábava. Víno v lisu už nikdo nešlapá a všechen výskot je ten tam.
Verš 29
Slyšeli jsme o Moábově pýše, o jeho pýše nezměrné, o tom, jak se chová pyšně a zpupně, jaké má srdce naduté.
Iz 16:6 - Slyšeli jsme o Moábově pýše, o jeho pýše nezměrné, o jeho pýše, zpupnosti a zlobě - jeho chlubení je však falešné!
Verš 37
Každá hlava oholena, všechen vous ostříhán, všechny ruce samá jizva a pytlovina přes bedra.
Iz 15:2 - Dibonští do svého chrámu stoupají, jdou plakat na své výšiny. Nad osudem Nebó a Medeby Moábci kvílejí. Všechny hlavy oholeny, všechny brady ostříhány,
Jer 47:5 - Gaza si pro smutek hlavu vyholí, Aškelon bude umlčen. Vy, kdo jste zbyli na pláni, dokdy se budete drásat smutkem?
Jer 48,1 - Nebo je mesto, ktoré ležalo poblíž vrchu Nebo, dobre známeho z dejín Mojžišových. – Kiriataim, dnes Kurejat, je tiež moabské mesto medzi Medabou a Dibonom, trochu však k západu. – Toto proroctvo Jeremiášovo má mnohé spoločné myšlienky a výrazy s podobným Izaiášovým proroctvom: Iz 15 – 16.
Jer 48,2 - O Hesebone pozri pozn. k Iz 15,4. – Madmen je totožné s Medabou (Iz 15,2). Dnes ju volajú Mádába.
Jer 48,3-5 - Porov. Iz 15,5. Tam sa spomínajú aj mestá Horonaim, Segor a Luit. – Verš 5 treba opraviť podľa Iz 15,5 d-e.
Jer 48,6 - Porov. 17,6.
Jer 48,7 - Kamoš bol bohom Moabčanov.
Jer 48,9 - Začiatok verša je veľmi neistý. Vulg má: "Dajte Moabu kvet, nech odchádza v kvete!"
Jer 48,10 - Je to výzva na zhubcu, aby svoje dielo vykonal dôkladne, lebo Moabsko odsúdil k zániku Boh, koná teda dielo Boha.
Jer 48,11 - Podobenstvo je vzaté z vína.
Jer 48,13 - V Beteli konali príslušníci severného izraelského kráľovstva nezákonitú bohoslužbu, ba modloslužbu; pozri 1 Kr 12,29 a pozn.
Jer 48,15 - Začiatok verša treba opraviť podľa verša 18. – Vulg prekladá: "Spustošený je Moab, jeho mestá vyhubili".
Jer 48,18 - O smäde sa mnohým vidí nemožné, preto menia osnovu: "seď v blate" alebo "seď v suchej zemi". – Dibon pozri pozn. k Iz 15,2.
Jer 48,19 - Aroer, dnes Araír, leží južne od Dibonu, ale ešte na severnej strane rieky Arnon.
Jer 48,21-24 - Tieto verše podávajú zoznam ohrozovaných, dnes už väčšinou nezistiteľných moabských miest.
Jer 48,25 - Roh a rameno sú symbolom moci.
Jer 48,27 - Porov. 2,26. – Kývať na niekoho hlavou bol posunok opovrhnutia.
Jer 48,28 - Koniec verša je porušený. Niektorí menia osnovu: "ktorý hniezdi na púšti v diere".
Jer 48,29 - Počnúc týmto veršom je paralelizmus s Iz 15 – 16 veľmi častý.
Jer 48,31 - Kir-Cheres je Kir-Charošet; pozri pozn. k Iz 16,7.
Jer 48,32 - Sabamu a Jazer pozri u Iz 16,8. Slovo v zátvorke nepatrí do osnovy; pozri pozn. k Iz 16,8.
Jer 48,33 - Pri šliapaní hrozna ujúkali od radosti, teraz budú ujúkať od bôľu a hrôzy; nie každé ujúkanie je teda rovnaké.
Jer 48,34 - Eleále pozri Iz 15,4. – K výkladu porov. Iz 15,5-8.
Jer 48,37 - O znakoch smútku pozri pozn. k 16,5-7.
Jer 48,40 - "Orol" – Boh alebo ľudský vykonávateľ trestu. – Porov. tieto verše s 49,22.
Jer 48,43 - Porov. Iz 24,17 n.
Jer 48,45 - Osnovu sme trochu opravili: miesto "z domu" má osnova "spomedzi", čo je iste mylné. – Sehon bol kráľom Amorejčanov; zaujal moabské mesto Hesebon a urobil si z neho sídelné mesto. Izraeliti ho pri vstupe do zasľúbenej zeme porazili; porov. Nm 21,11 n., najmä verše 26-29.
