Kniha proroka Jeremiáša

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Jer 48, 1-47

1 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, o Moábu: "Běda městu Nebó - bude zničeno! Kiriatajim bude zahanbeno, dobyto, ta pevnost bude troskou hanebnou. 2 Moábu už žádná chlouba nezbyla, v Chešbonu se na něj chystá pohroma: ‚Pojďme je vyhladit, ať nejsou národem!' I ty, Madmene, budeš umlčen, už jde po tobě meč! 3 Z Choronaim je slyšet křik: Zkáza, hrozné neštěstí! 4 Moáb je rozdrcen, zní nářek maličkých. 5 Luchitským svahem s pláčem stoupají, ve stráních u Choronaim nad tou zkázou křičí úzkostí: 6 ‚Utečte! Život si zachraňte! Přežijte jako křoví v pustině!' 7 Protože spoléháš na své výdobytky a poklady, i ty sám budeš dobyt. Tvůj bůh Kemoš půjde do vyhnanství a s ním i jeho kněží a velmoži. 8 Na každé město přitáhne zhoubce, neunikne mu žádné z nich. Celá pláň zahyne, rovina zajde, jak řekl Hospodin. 9 Posypte Moáb solí, vždyť bude obrácen v trosky! Z jeho měst zbudou sutiny, kde nikdo nebydlí. 10 Zlořečený, kdo koná Hospodinovo dílo nedbale! Zlořečený, kdo zdržuje svůj meč od krve! 11 Moáb si odmalička žil v pohodlí, jak víno nad sedlinou měl svůj klid. Z nádoby do nádoby ho nikdo nepřelil, nemusel odejít do vyhnanství. A proto chutná tak jako vždy, jeho vůně se nemění. 12 Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy na něj pošlu přelévače, kteří jej vylijí, vyprázdní jeho nádoby a džbány rozbijí. 13 Moáb se bude stydět za Kemoše, jako se národ Izrael styděl za Bét-el, tu svoji ‚naději'. 14 Na co říkáte: ‚My jsme hrdinové, muži připravení do boje'? 15 Moáb bude zahuben, jeho města vzata útokem. Výkvět jeho mladých padne při porážce, praví Král - Hospodin zástupů se jmenuje. 16 Zkáza Moábu se přiblížila, řítí se na něj záhuba. 17 Litujte ho všichni okolo, všichni, kdo znáte jeho slovutnost: ‚Ach, jak mocné žezlo zlomeno, hůl, jež se skvěla nádherou!' 18 Dolů ze slávy, v prachu usedni, trůnící Dcero dibonská! Zhoubce Moábu na tebe zaútočil, rozbořil tvé pevnosti. 19 Postav se na cestě a vyhlížej, obyvatelko města Aroer. Ptej se uprchlíků, uprchlic ptej se, říkej: ‚Co se to děje?' 20 Moáb se stydí, jak je rozdrcen. Naříkejte a kvílejte! Podél Arnonu oznamujte: Moáb je zahuben! 21 Na náhorní rovinu přišel soud - na Cholon, Jahcu i Mefaat, 22 na Dibon, Nebó i Bet-diblataim, 23 na Kiriatajim, Bet-gamut i Bet-meon, 24 na Keriot, Bosru i ostatní moábská města, blízká i vzdálená. 25 Moábův roh byl odťat, jeho paže byla zlomena, praví Hospodin. 26 Opijte ho za to, že se vzpínal proti Hospodinu. Ať se Moáb válí ve zvratcích, ať je konečně i on pro smích! 27 Copak ses nevysmíval Izraeli? Copak byl chycen mezi zloději, že se otřásáš opovržením, kdykoli se o něm zmíníš? 28 Opusťte města, usaďte se na skále, Moábci! Buďte jako holubice nad srázem hnízdící. 29 Slyšeli jsme o Moábově pýše, o jeho pýše nezměrné, o tom, jak se chová pyšně a zpupně, jaké má srdce naduté. 30 Znám, praví Hospodin, jeho vztek; jeho chlubení je však falešné - na nic se nezmůže! 31 A proto oplakávám Moáb, pro celý Moáb naříkám, nad muži z Kir-cheresu lkám. 32 Nad tebou pláču, révo Sibmy, tak jako pláče Jaezer. Tvé výhonky až k moři dosahovaly, k Mrtvému moři, až po Jaezer; teď ale na tvé zralé hrozny, na tvé vinobraní vpadl ničitel! 33 Zmizelo veselí a jásot v zahradách po celé zemi moábské. Víno jsem z lisů odebral, s veselým křikem už se nešlape - ten křik už není jásotem! 34 Křik z Chešbonu a Eleale bude slyšet až do Jahcy, bude znít od Coaru k Choronaim až k Eglat-šelišiji, neboť vyschnou dokonce i nimrimské potoky. 35 Skoncuji s Moábem, praví Hospodin - s těmi, kdo vystupují na posvátné výšiny a svým bohům pálí oběti. 36 Mé srdce nad Moábem jak flétna naříká, nad muži z Kir-cheresu jak flétna naříká, vždyť bude zničeno vše, co vyzískal! 37 Každá hlava oholena, všechen vous ostříhán, všechny ruce samá jizva a pytlovina přes bedra. 38 Na všech moábských střechách, na náměstích jen samé truchlení. Roztříštím Moáb jako džbán, který už nikdo nechce, praví Hospodin. 39 Tolik střepů! Tolik kvílení! Moáb se v hanbě zády obrací. Moáb už budí jenom posměšky k výstraze všemu okolí. 40 Tak praví Hospodin: Hle, orel se vrhá na Moáb, už nad ním křídla prostírá! 41 Města padnou do zajetí, pevnosti budou dobyty. Srdce moábských hrdinů bude v onen den jako srdce ženy v porodních bolestech. 42 Moáb bude zničen, aby už nebyl národem, neboť se vzpínal proti Hospodinu. 43 Strach a prach a past na vás, obyvatelé Moábu! praví Hospodin. 44 Kdo před tím strachem bude utíkat, padne do propasti v prach; kdo z propasti se vyškrábá, nad tím se sklapne past. Přivedu totiž na Moáb čas zúčtování, praví Hospodin. 45 Ve stínu Chešbonu se zastaví vyčerpaní běženci. Z Chešbonu ale oheň vyšlehne, z domu Sichonova plamen, jenž pohltí skráně Moábu, lebky těch pyšných křiklounů. 46 Běda tobě, Moábe! Lid Kemošův zahyne. Tví synové půjdou do zajetí, tvé dcery pryč do vyhnanství. 47 V posledních dnech ale Moábův osud změním, praví Hospodin." Zde končí soud nad Moábem.

Verš 1

Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, o Moábu: "Běda městu Nebó - bude zničeno! Kiriatajim bude zahanbeno, dobyto, ta pevnost bude troskou hanebnou.

Jer 25:21 - Edom, Moáb i Amonce;

Jer 27:3 - Potom pošli vzkaz králům Edomu, Moábu, Amonu, Týru a Sidonu; pošli ho po jejich vyslancích, kteří přišli do Jeruzaléma k judskému králi Cidkiášovi.

Verš 34

Křik z Chešbonu a Eleale bude slyšet až do Jahcy, bude znít od Coaru k Choronaim až k Eglat-šelišiji, neboť vyschnou dokonce i nimrimské potoky.

Iz 15:5 - Mé srdce nad Moábem běduje! K Coaru proudí jeho uprchlíci, až k Eglat-šelišiji. Luchitským svahem s pláčem stoupají, cestou k Choronaim nad zkázou bědují.

Verš 5

Luchitským svahem s pláčem stoupají, ve stráních u Choronaim nad tou zkázou křičí úzkostí:

Iz 15:5 - Mé srdce nad Moábem běduje! K Coaru proudí jeho uprchlíci, až k Eglat-šelišiji. Luchitským svahem s pláčem stoupají, cestou k Choronaim nad zkázou bědují.

Verš 6

‚Utečte! Život si zachraňte! Přežijte jako křoví v pustině!'

Jer 17:6 - Je jako křoví někde na poušti - necítí, když dobro přichází. Žije ve vyprahlých koutech pustiny, v solném kraji, kde se nebydlí.

Verš 7

Protože spoléháš na své výdobytky a poklady, i ty sám budeš dobyt. Tvůj bůh Kemoš půjde do vyhnanství a s ním i jeho kněží a velmoži.

Jer 49:3 - Kvílej, Chešbone, Aj je vyhuben, obyvatelky Raby, bědujte, oblečte pytel a kvílejte, mezi hradbami sem tam běhejte! Moloch odejde do vyhnanství a s ním i jeho kněží a velmoži.

Verš 40

Tak praví Hospodin: Hle, orel se vrhá na Moáb, už nad ním křídla prostírá!

Jer 4:13 - Už se žene jako mraky, jeho vozy jako vichřice, koně rychlejší než orli - běda, je s námi konec!

Verš 11

Moáb si odmalička žil v pohodlí, jak víno nad sedlinou měl svůj klid. Z nádoby do nádoby ho nikdo nepřelil, nemusel odejít do vyhnanství. A proto chutná tak jako vždy, jeho vůně se nemění.

Sof 1:12 - V ten čas prohledám Jeruzalém s lucernami a zúčtuji s těmi, kdo si hoví jak víno v sedlině, s těmi, kdo si v duchu říkají: ‚Hospodin nic nespraví ani nezkazí.'

Verš 13

Moáb se bude stydět za Kemoše, jako se národ Izrael styděl za Bét-el, tu svoji ‚naději'.

1Kr 12:29 - Jedno tele postavil v Bet-elu a druhé v Danu.

Verš 45

Ve stínu Chešbonu se zastaví vyčerpaní běženci. Z Chešbonu ale oheň vyšlehne, z domu Sichonova plamen, jenž pohltí skráně Moábu, lebky těch pyšných křiklounů.

Nm 21:28 - Z Chešbonu totiž vyšlehl oheň, z města Sichonova plamen, jenž pohltil Ar Moábský, obyvatele arnonských návrší.

Verš 20

Moáb se stydí, jak je rozdrcen. Naříkejte a kvílejte! Podél Arnonu oznamujte: Moáb je zahuben!

Iz 16:7 - Proto ať Moáb kvílí nad Moábem, ať všichni kvílejí; nad rozinkami z Kir-charešet bědujte - ach, tak zdrceni!

Verš 33

Zmizelo veselí a jásot v zahradách po celé zemi moábské. Víno jsem z lisů odebral, s veselým křikem už se nešlape - ten křik už není jásotem!

Iz 16:10 - Zmizelo veselí a jásot v zahradách, na vinicích přestal zpěv a zábava. Víno v lisu už nikdo nešlapá a všechen výskot je ten tam.

Verš 29

Slyšeli jsme o Moábově pýše, o jeho pýše nezměrné, o tom, jak se chová pyšně a zpupně, jaké má srdce naduté.

Iz 16:6 - Slyšeli jsme o Moábově pýše, o jeho pýše nezměrné, o jeho pýše, zpupnosti a zlobě - jeho chlubení je však falešné!

Verš 37

Každá hlava oholena, všechen vous ostříhán, všechny ruce samá jizva a pytlovina přes bedra.

Iz 15:2 - Dibonští do svého chrámu stoupají, jdou plakat na své výšiny. Nad osudem Nebó a Medeby Moábci kvílejí. Všechny hlavy oholeny, všechny brady ostříhány,

Jer 47:5 - Gaza si pro smutek hlavu vyholí, Aškelon bude umlčen. Vy, kdo jste zbyli na pláni, dokdy se budete drásat smutkem?

Jer 48,1 - Nebo je mesto, ktoré ležalo poblíž vrchu Nebo, dobre známeho z dejín Mojžišových. – Kiriataim, dnes Kurejat, je tiež moabské mesto medzi Medabou a Dibonom, trochu však k západu. – Toto proroctvo Jeremiášovo má mnohé spoločné myšlienky a výrazy s podobným Izaiášovým proroctvom: Iz 15 – 16.

Jer 48,2 - O Hesebone pozri pozn. k Iz 15,4. – Madmen je totožné s Medabou (Iz 15,2). Dnes ju volajú Mádába.

Jer 48,3-5 - Porov. Iz 15,5. Tam sa spomínajú aj mestá Horonaim, Segor a Luit. – Verš 5 treba opraviť podľa Iz 15,5 d-e.

Jer 48,6 - Porov. 17,6.

Jer 48,7 - Kamoš bol bohom Moabčanov.

Jer 48,9 - Začiatok verša je veľmi neistý. Vulg má: "Dajte Moabu kvet, nech odchádza v kvete!"

Jer 48,10 - Je to výzva na zhubcu, aby svoje dielo vykonal dôkladne, lebo Moabsko odsúdil k zániku Boh, koná teda dielo Boha.

Jer 48,11 - Podobenstvo je vzaté z vína.

Jer 48,13 - V Beteli konali príslušníci severného izraelského kráľovstva nezákonitú bohoslužbu, ba modloslužbu; pozri 1 Kr 12,29 a pozn.

Jer 48,15 - Začiatok verša treba opraviť podľa verša 18. – Vulg prekladá: "Spustošený je Moab, jeho mestá vyhubili".

Jer 48,18 - O smäde sa mnohým vidí nemožné, preto menia osnovu: "seď v blate" alebo "seď v suchej zemi". – Dibon pozri pozn. k Iz 15,2.

Jer 48,19 - Aroer, dnes Araír, leží južne od Dibonu, ale ešte na severnej strane rieky Arnon.

Jer 48,21-24 - Tieto verše podávajú zoznam ohrozovaných, dnes už väčšinou nezistiteľných moabských miest.

Jer 48,25 - Roh a rameno sú symbolom moci.

Jer 48,27 - Porov. 2,26. – Kývať na niekoho hlavou bol posunok opovrhnutia.

Jer 48,28 - Koniec verša je porušený. Niektorí menia osnovu: "ktorý hniezdi na púšti v diere".

Jer 48,29 - Počnúc týmto veršom je paralelizmus s Iz 15 – 16 veľmi častý.

Jer 48,31 - Kir-Cheres je Kir-Charošet; pozri pozn. k Iz 16,7.

Jer 48,32 - Sabamu a Jazer pozri u Iz 16,8. Slovo v zátvorke nepatrí do osnovy; pozri pozn. k Iz 16,8.

Jer 48,33 - Pri šliapaní hrozna ujúkali od radosti, teraz budú ujúkať od bôľu a hrôzy; nie každé ujúkanie je teda rovnaké.

Jer 48,34 - Eleále pozri Iz 15,4. – K výkladu porov. Iz 15,5-8.

Jer 48,37 - O znakoch smútku pozri pozn. k 16,5-7.

Jer 48,40 - "Orol" – Boh alebo ľudský vykonávateľ trestu. – Porov. tieto verše s 49,22.

Jer 48,43 - Porov. Iz 24,17 n.

Jer 48,45 - Osnovu sme trochu opravili: miesto "z domu" má osnova "spomedzi", čo je iste mylné. – Sehon bol kráľom Amorejčanov; zaujal moabské mesto Hesebon a urobil si z neho sídelné mesto. Izraeliti ho pri vstupe do zasľúbenej zeme porazili; porov. Nm 21,11 n., najmä verše 26-29.