Kniha Jób

1 (BKR) Ještě mluvil Elihu, a řekl:
1 (ROH) A ešte odpovedal Elíhu a riekol:

2 (BKR) Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?
2 (ROH) Či to považuješ za súd? Hovoríš: Moja spravedlivosť je nad silného Boha.

3 (BKR) Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?
3 (ROH) Lebo hovoríš: Čo ti to prospeje? Čo mi to pomôže viac, ako keď budem hrešiť?

4 (BKR) Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.
4 (ROH) Ja ti dám odpoveď i tvojim priateľom s tebou.

5 (BKR) Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.
5 (ROH) Pozri na nebesia a vidz a pozoruj oblaky! Sú vyššie ako ty.

6 (BKR) Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?
6 (ROH) Ak budeš hrešiť, čo mu tým urobíš? A jestli bude mnoho tvojich prestúpení, čo mu učiníš?

7 (BKR) Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?
7 (ROH) Ak budeš spravedlivý, čo mu tým dáš? Alebo čo vezme z tvojej ruky?

8 (BKR) Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.
8 (ROH) Tvoja bezbožnosť uškodí človekovi jako si ty, a tvoja spravedlivosť prospeje synovi človeka.

9 (BKR) Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,
9 (ROH) Kričia pre množstvo útisku; volajú o pomoc pre tvrdé rameno mnohí.

10 (BKR) Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.
10 (ROH) Ale človek nepovie: Kde je Bôh, ktorý ma učinil, ktorý dáva piesne vnoci,

11 (BKR) On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.
11 (ROH) ktorý nás vyučuje, aby sme boli rozumnejší ako hovädá zeme, a činí nás múdrejších ako vtáctvo nebies?

12 (BKR) Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.
12 (ROH) Tam potom kričia, ale sa neohlasuje, pre pýchu zlých ľudí.

13 (BKR) A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.
13 (ROH) Isté je, že silný Bôh nepočuje márnosti, ani Všemohúci nebude hľadieť na to.

14 (BKR) Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.
14 (ROH) A čo ešte, keď hovoríš: Neuvidíš ho. - Súd je pred ním. Očakávaj na neho!

15 (BKR) Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.
15 (ROH) Ale teraz istotne navštívi jeho hnev ničotu, a on nepozná nijakej prílišnej spupnosti.

16 (BKR) A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.
16 (ROH) A Job otvára svoje ústa na márnosť a množí svoje slová bez známosti.