Kniha Jób

1 (BKR) Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
1 (ROH) Potom otvoril Job svoje ústa a zlorečil svojmu dňu.

2 (BKR) Nebo mluvě Job, řekl:
2 (ROH) A tak odpovedal Job a riekol:

3 (BKR) Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
3 (ROH) Oj, aby bol zahynul deň, v ktorom som sa narodil, a noc, ktorá povedala: Chlapča sa počalo.

4 (BKR) Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
4 (ROH) Nech sa obráti ten deň na tmu; nech sa nepýta po ňom Bôh s hora, ani nech nezasvieti naň svetlosť;

5 (BKR) Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
5 (ROH) nech si ho vymenia tma a tôňa smrti, nech prebýva na ňom mrákava, a nech ho predesia čierňavy dňa!

6 (BKR) Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
6 (ROH) Nech ta soberie tú noc mrákota; nech nie je pripojená ku dňom roku, nech nevojde do počtu mesiacov!

7 (BKR) Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
7 (ROH) Hľa, aby tá noc bola bývala neplodnou, aby nebolo prišlo do nej plesanie!

8 (BKR) Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
8 (ROH) Nech ju prekľajú tí, ktorí zlorečia dňu, hotoví zobudiť leviatána!

9 (BKR) Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
9 (ROH) Nech sa zatmejú hviezdy jej šera, aby čakajúc na svetlo nedočkala sa ho ani nech neuvidí mihalníc rannej zory,

10 (BKR) Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
10 (ROH) pretože nezavrela dverí môjho materinského života, aby bola zastrela trápenie od mojich očí.

11 (BKR) Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
11 (ROH) Prečo som nezomrel, prv ako som sa narodil alebo vyjdúc zo života matky prečo som nezhynul?

12 (BKR) Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
12 (ROH) Prečo ma kedy vzali na kolená a prečo na prsia, aby som ich požíval?

13 (BKR) Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
13 (ROH) Lebo teraz by som ležal a odpočíval, spal by som a mal by som pokoj,

14 (BKR) S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
14 (ROH) s kráľmi a radcami zeme, ktorí si staväli pustiny,

15 (BKR) Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
15 (ROH) alebo s kniežatami, ktoré maly zlato a ktoré naplňovaly svoje domy striebrom.

16 (BKR) Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
16 (ROH) Alebo prečo som nebol jako nedochôdča, skryté, jako nemluvňatá, ktoré nevidely svetla?

17 (BKR) Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
17 (ROH) Tam prestávajú bezbožníci zúriť, a tam odpočívajú tí, ktorí ustali v sile od práce.

18 (BKR) Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
18 (ROH) Tam sú spolu bezpeční i väzni, nepočujú hlasu pohoniča.

19 (BKR) Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
19 (ROH) Malý a veľký sú tam rovní, a sluha je tam prostý svojho pána.

20 (BKR) Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
20 (ROH) Načo dáva Bôh utrápenému svetlo a život, tým, ktorí majú horkosť v duši?!

21 (BKR) Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
21 (ROH) Ktorí očakávajú na smrť, a niet jej, hoci ju hľadajú viac ako skrytých pokladov?

22 (BKR) Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
22 (ROH) Ktorí by sa radovali, až by plesali, veselili by sa, keby našli hrob?

23 (BKR) Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
23 (ROH) Načo to dáva Bôh človekovi, ktorého cesta je skrytá, a ktorého Bôh ohradil plotom z tŕnia?

24 (BKR) Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
24 (ROH) Lebo pred mojím pokrmom prichádza moje vzdychanie, a moje revania sa rozlievajú ako voda,

25 (BKR) To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
25 (ROH) pretože to, čoho som sa strachoval, ma nadišlo, a to, čoho som sa obával, prišlo na mňa.

26 (BKR) Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
26 (ROH) Nebol som hriešne ubezpečený ani som nemal pokoja ani som neodpočíval, a jednako prišla pohroma.