výhody registrácie

Kniha Genezis

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Gn 22, 1-24

1 (BKR) Když pakty věci pominuly, zkusil Bůh Abrahama, a řekl k němu: Abrahame! Kterýžto odpověděl: Teď jsem.
1 (ROH) A stalo sa po tých udalostiach, že Bôh zkúšal Abraháma a riekol mu: Abraháme! Ktorý odpovedal: Hľa, tu som.

2 (BKR) I řekl: Vezmi nyní syna svého, toho jediného svého, kteréhož miluješ, Izáka, a jdi do země Moria; a obětuj ho tam v obět zápalnou na jedné hoře, o níž povím tobě.
2 (ROH) A riekol: Nože vezmi svojho syna, toho svojho jediného, ktorého miluješ, Izáka, a idi do zeme Morija a obetuj ho tam v zápalnú obeť na jednom z tých vrchov, o ktorom ti poviem.

3 (BKR) Tedy vstav Abraham velmi ráno, osedlal osla svého a vzal dva služebníky své s sebou, a Izáka syna svého; a nasekav dříví k oběti zápalné, vstal a bral se k místu, o němž pověděl mu Bůh.
3 (ROH) A Abrahám vstal skoro ráno, osedlal svojho osla a pojal so sebou dvoch svojich sluhov a Izáka svojho syna, naštiepal dreva k zápalnej obeti a vstal a išiel na miesto, o ktorom mu povedal Bôh.

4 (BKR) Třetího pak dne pozdvihl Abraham očí svých, a uzřel to místo zdaleka.
4 (ROH) Potom na tretí deň pozdvihol Abrahám svoje oči a uvidel miesto zďaleka.

5 (BKR) A řekl Abraham služebníkům svým: Pozůstaňte vy tuto s oslem, já pak a dítě půjdeme tamto; a pomodlíce se, navrátíme se k vám.
5 (ROH) A Abrahám povedal svojim sluhom: Zostaňte tu s oslom, a ja a chlapec pojdeme až tamto, a keď sa tam pokloníme, navrátime sa k vám.

6 (BKR) Tedy vzal Abraham dříví k zápalné oběti, a vložil je na Izáka syna svého; sám pak nesl v ruce své oheň a meč. I šli oba spolu.
6 (ROH) A Abrahám vzal drevo k zápalnej obeti a položil ho na Izáka, svojho syna, a sám vzal do svojej ruky oheň a nôž. A tak išli obidvaja spolu.

7 (BKR) Mluvě pak Izák Abrahamovi otci svému, řekl: Otče můj! Kterýž odpověděl: Co chceš, synu můj? A řekl: Aj, teď oheň a dříví, a kdež hovádko k zápalné oběti?
7 (ROH) Vtedy povedal Izák Abrahámovi, svojmu otcovi, a riekol: Môj otče! A on odpovedal: Čo chceš, môj synu? A Izák povedal: Hľa, máme oheň i drevo, a kdeže je ovečka na zápalnú obeť?

8 (BKR) Odpověděl Abraham: Bůh opatří sobě hovádko k oběti zápalné,synu můj. A šli předce oba spolu.
8 (ROH) A Abrahám riekol: Bôh si opatrí ovečku na zápalnú obeť, môj synu. A zase len išli obidvaja spolu.

9 (BKR) A když přišli k místu, o němž mu byl mluvil Bůh, udělal tu Abraham oltář, a srovnal dříví; a svázav syna svého, vložil ho na oltář na dříví.
9 (ROH) A tak prišli na miesto, o ktorom mu povedal Bôh, a Abrahám tam postavil oltár a poukladal drevo. Potom poviazal Izáka, svojho syna, a položil ho na oltár na drevo.

10 (BKR) I vztáhl Abraham ruku svou, a vzal meč, aby zabil syna svého.
10 (ROH) A Abrahám vystrel svoju ruku a vzal nôž, aby zabil svojho syna.

11 (BKR) Tedy zavolal na něho anděl Hospodinův s nebe a řekl: Abrahame, Abrahame! Kterýžto odpověděl: Aj, já.
11 (ROH) Ale tu zavolal na neho anjel Hospodinov z neba a riekol: Abraháme, Abraháme! Ktorý odpovedal: Tu som, Pane!

12 (BKR) I řekl jemu: Nevztahuj ruky své na dítě, aniž mu co čiň; neboť jsem již poznal, že se Boha bojíš, když jsi neodpustil synu svému, jedinému svému pro mne.
12 (ROH) A riekol: Nevzťahuj svojej ruky na chlapca a neučiň mu ničoho, lebo teraz už viem, že sa bojíš Boha a neodoprel si mi ani svojho syna, toho svojho jediného.

13 (BKR) A pozdvih Abraham očí svých, viděl, a hle, skopec za ním vězel v trní za rohy své. I šel Abraham a vzal skopce toho, a obětoval jej v obět zápalnou místo syna svého.
13 (ROH) A Abrahám pozdvihol svoje oči a videl a hľa, baran bol za ním chytený v kroví za rohy. A Abrahám pošiel, vzal barana a obetoval ho v zápalnú obeť miesto svojho syna.

14 (BKR) A nazval Abraham jméno místa toho: Hospodin opatří. Odkudž říká se do dnes: Na hoře Hospodinově opatří se.
14 (ROH) A Abrahám nazval meno toho miesta: Jehova-jireh , jako sa hovorí do dnes: Na vrchu Hospodinovom sa uvidí.

15 (BKR) Zvolal pak anděl Hospodinův na Abrahama podruhé s nebe,
15 (ROH) Vtedy zavolal anjel Hospodinov na Abraháma po druhé z neba

16 (BKR) A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému:
16 (ROH) a riekol: Na seba samého som prisahal, hovorí Hospodin, lebo preto, že si učinil túto vec a neodoprel si mi ani svojho syna, toho svojho jediného,

17 (BKR) Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých.
17 (ROH) požehnám, áno požehnám ťa a rozmnožiť rozmnožím tvoje semeno tak, že ho bude jako hviezd na nebi čo do počtu a jako piesku, ktorý je na brehu mora, a tvoje semeno zdedí bránu svojich nepriateľov,

18 (BKR) Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.
18 (ROH) a v tvojom semene budú požehnané všetky národy zeme, pretože si poslúchol na môj hlas.

19 (BKR) Tedy navrátil se Abraham k služebníkům svým; a vstavše, šli spolu do Bersabé; nebo bydlil Abraham v Bersabé.
19 (ROH) Vtedy sa navrátil Abrahám ku svojim sluhom, a vstali a išli spolu do Bér-šeby. A Abrahám býval v Bér-šebe.

20 (BKR) A když se tyto věci staly, zvěstováno jest Abrahamovi v tato slova: Aj, porodila také Melcha syny Náchorovi, bratru tvému:
20 (ROH) A stalo sa po týchto udalostiach, že bolo oznámené Abrahámovi, hľa, vraj i Milka porodila synov Náchorovi, tvojmu bratovi,

21 (BKR) Husa prvorozeného svého, a Buza bratra jeho, a Chamuele, otce Aramova;
21 (ROH) Úca, jeho prvorodeného, a Búza jeho brata, a Kemuela, otca Aramovho,

22 (BKR) A Kazeda a Azana, a Feldasa, a Jidlafa i Bathuele.
22 (ROH) a Kézeda a Chazó-va a Pildáša a Jidlafa a Betuela.

23 (BKR) Bathuel pak zplodil Rebeku. Osm těchto porodila Melcha Náchorovi, bratru Abrahamovu.
23 (ROH) A Betuel splodil Rebeku. Týchto osem splodila Milka Náchorovi, bratovi Abrahámovmu.

24 (BKR) Ale i ženina jeho, jejíž jméno bylo Réma, porodila také ona Tábe a Gahama, Thása a Máchu.
24 (ROH) A jeho ženina, ktorej bolo meno Reúma, tiež porodila, a to Tébacha a Gachama a Tachaša a Máchu.


Gn 22, 1-24





Verš 16
A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému:
Lk 1:73 - Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
Heb 6:13 - Abrahamovi zajisté zaslíbení čině Bůh, když neměl skrze koho většího přisáhnouti, přisáhl skrze sebe samého,

Verš 9
A když přišli k místu, o němž mu byl mluvil Bůh, udělal tu Abraham oltář, a srovnal dříví; a svázav syna svého, vložil ho na oltář na dříví.
Jak 2:21 - Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?

Verš 2
I řekl: Vezmi nyní syna svého, toho jediného svého, kteréhož miluješ, Izáka, a jdi do země Moria; a obětuj ho tam v obět zápalnou na jedné hoře, o níž povím tobě.
Heb 11:17 - Věrou obětoval Abraham Izáka, byv pokoušín, a to jednorozeného obětoval ten, kterýž byl zaslíbení přijal,

Verš 18
Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.
Gn 12:3 - Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země.
Gn 18:18 - Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země.
Gn 26:4 - Rozmnožím také símě tvé jako hvězdy nebeské, a dám semeni tvému všecky země tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země;
Sk 3:25 - Vy jste synové proroků a synové úmluvy, kterouž učinil Bůh s otci našimi, řka k Abrahamovi: V semeni tvém požehnány budou všecky čeledi země.
Gal 3:8 - Předzvěděvši pak Písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.

Verš 17
Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých.
Gn 24:60 - Požehnali Rebeky a mluvili jí: Sestro naše, ty buď v tisíce tisíců, a símě tvé dědičně obdrž brány nepřátel svých.

Gn 22,1 - Boh je neobmedzeným Pánom ľudského života. Preto môže požadovať od človeka aj obetu života. Avšak svätopisec hneď pripomína, že i keď Abrahám dostal príkaz obetovať to, od čoho závisel jeho život, to, čo bolo jeho útechou a v čom sa mali splniť Božie prísľuby, bolo to len kvôli tomu, aby Abraháma vyskúšal. Boh nežiada obetu jediného syna, ale žiada od Abraháma odhodlanie aj na takúto obetu. A tak Abrahám dokázal svoju bezhraničnú lásku k Bohu, čím sa stal naveky príkladom dôvery a poslušnosti oproti Bohu.

Gn 22,2 - Morja-Mórfjáh ,zjavenie sa Pána', ,videnie Pána'. Krajina Morja je okolie Jeruzalema. A miesto, kde mal Abrahám obetovať, považuje sa všeobecne za totožné s tým, kde neskoršie vystavil Šalamún Pánovi chrám (2 Krn 3,1). Zápalná obeta, ináč niekedy zvaná aj celopal, značí, že sa celá obeta spálila.

Gn 22,5 - Sluhovia nemali byť svedkami obety. Abrahám vo svojej poslušnosti a dôvere vie, že Boh zachová svoje prísľuby, ktoré urobil o Izákovi (21,12), nevie však, ako to Boh uskutoční. Presvedčený je však, že Pán môže svojou mocou aj mŕtveho vzkriesiť (Hebr 11,19). Preto hovorí sluhom: … a vrátime sa.

Gn 22,6-10 - Izák je predobrazom Ježiša Krista, nesúceho kríž na Kalváriu, a Abrahám je obrazom Večného Otca, ktorý z lásky bude obetovať svojho jednorodeného Syna. Abrahám vykonal v duchu obetu svojho syna.

Gn 22,14 - "Pán vidí" vo význame Pán sa postará. Pán vidí tieseň a trápenie duše a postará sa, aby ju odstránil a ubiedenému pomohol. U Abraháma sa to stalo tým, že Boh si obstaral náhradnú obetu za Izáka (v. 8). Na pamiatku viery v podobe Abrahámovej dôvery voči Bohu vzniklo potom príslovie: Na vŕšku Pán uvidí, t. j. Pán sa v biede a trápení postará.

Gn 22,20-24 - Rozprava o potomstve Nachorovom pripravuje rozprávanie o ceste Abrahámovho sluhu do severnej Mezopotámie, aby odtiaľ priviedol pre Izáka ženu.