výhody registrácie

Kniha Genezis

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Gn 17, 1-27

1 (BKR) Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým.
1 (ROH) A keď bolo Abramovi deväťdesiatdeväť rokov, ukázal sa mu Hospodin a riekol mu: Ja som El-šaddaj . Choď predo mnou a buď dokonalý!

2 (BKR) A učiním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím tě náramně velmi.
2 (ROH) A dám svoju smluvu, aby bola medzi mnou a medzi tebou, a rozmnožím ťa prenáramne.

3 (BKR) Padl pak Abram na tvář svou; i mluvil Bůh s ním, řka:
3 (ROH) Vtedy padol Abram na svoju tvár, a Bôh hovoril s ním a riekol:

4 (BKR) Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých.
4 (ROH) Ja som, hľa, moja smluva je s tebou, a budeš otcom mnohých národov.

5 (BKR) Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ale bude jméno tvé Abraham; nebo otcem mnohých národů učinil jsem tě.
5 (ROH) Ani sa už viacej nebude volať tvoje meno Abram , ale tvoje meno bude Abrahám , lebo som ťa učinil otcom mnohých národov.

6 (BKR) A učiním, abys se rozplodil náramně velmi, a rozšířím tě v národy; i králové z tebe vyjdou.
6 (ROH) Učiním to, aby si sa náramne rozplodil a učiním ťa v národy a kráľovia vyjdú z teba.

7 (BKR) Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobě, po rodech jejich, za smlouvu věčnou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobě.
7 (ROH) A postavím svoju smluvu medzi sebou a medzi tebou a medzi tvojím semenom po tebe, po ich pokoleniach, za večnú smluvu, aby som ti bol Bohom i tvojmu semenu po tebe.

8 (BKR) Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem.
8 (ROH) A dám tebe i tvojmu semenu po tebe zem tvojho pohostínstva, celú zem Kanaánovu za večné državie, a budem im Bohom.

9 (BKR) Řekl ještě Bůh Abrahamovi: Ty pak ostříhati budeš smlouvy mé, ty i símě tvé po tobě, po rodech svých.
9 (ROH) A potom riekol Bôh Abrahámovi: A ty budeš zachovávať moju smluvu, ty i tvoje semeno po tebe, po svojich pokoleniach.

10 (BKR) Tatoť jest smlouva má mezi mnou a mezi vámi, i mezi semenem tvým po tobě, kteréž ostříhati budete: Aby obřezán byl mezi vámi každý pohlaví mužského.
10 (ROH) Toto je moja smluva, ktorú budete zachovávať, medzi mnou a medzi sebou a medzi tvojím semenom po tebe: Obrezať sa vám má každý mužského pohlavia.

11 (BKR) Obřežete pak tělo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou a mezi vámi.
11 (ROH) Obrežete telo svojej neobrezanosti, a to bude znamením smluvy medzi mnou a medzi vami.

12 (BKR) Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli cizozemců byl, jenž není z semene tvého.
12 (ROH) A keď mu bude osem dní, bude vám obrezaný každý mužského pohlavia po všetkých vašich pokoleniach ako narodený doma, tak i kúpený za striebro od ktoréhokoľvek cudzozemca, ktorý nie je z tvojho semena;

13 (BKR) Konečně ať jest obřezán narozený v domě tvém, i koupený za peníze tvé; a budeť smlouva má na těle vašem za smlouvu věčnou.
13 (ROH) istotne bude obrezaný jako narodený v tvojom dome, tak i kúpený za striebro, a moja smluva na vašom tele bude večnou smluvou.

14 (BKR) Neobřezaný pak pacholík, kterýž by neobřezal těla neobřízky své, vyhlazena zajisté bude duše ta z lidu svého; nebo smlouvu mou zrušil.
14 (ROH) Ale neobrezaný mužského pohlavia, ktorý by neobrezal tela svojej neobrezanosti, tá duša bude vyťatá zo svojho ľudu, zrušil moju smluvu.

15 (BKR) Řekl také Bůh Abrahamovi: Sarai manželce své nebudeš říkati Sarai, ale Sára bude jméno její.
15 (ROH) A ešte riekol Bôh Abrahámovi: Čo sa týka Sáraje, tvojej ženy, nebudeš viacej nazývať jej meno: Sáraj, lebo jej meno je Sára .

16 (BKR) Nebo požehnám jí a dámť z ní syna; požehnámť jí, a bude v národy; králové národů z ní vyjdou.
16 (ROH) A požehnám ju a tiež ti dám z nej samej syna, a požehnám ju, a bude rozmnožená v národy; kráľovia národov povstanú z nej.

17 (BKR) Tedy padl Abraham na tvář svou, a zasmáv se, řekl v srdci svém: Zdali stoletému narodí se syn? A zdali Sára v devadesáti letech porodí?
17 (ROH) Vtedy padol Abrahám na svoju tvár a smial sa a povedal vo svojom srdci: Či azda storočnému sa narodí dieťa? A či Sára, ktorá má deväťdesiat rokov, porodí?

18 (BKR) I řekl Abraham Bohu: Ó byť jen Izmael živ byl před tebou!
18 (ROH) A Abrahám povedal Bohu: Ó, keby len Izmael žil pred tebou!

19 (BKR) Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu věčnou, i s semenem jeho po něm.
19 (ROH) A Bôh riekol: Áno, Sára, tvoja žena, ti porodí syna, a nazveš jeho meno Izák . A postavím svoju smluvu s ním za večnú smluvu, a tak i jeho semeno po ňom.

20 (BKR) Také o Izmaele uslyšel jsem tě; a aj, požehnám jemu, a učiním to, aby se rozplodil, a rozmnožím ho náramně velmi; dvanáctero knížat zplodí, a rozšířím jej v národ veliký.
20 (ROH) Aj o Izmaela som ťa vyslyšal. Hľa, požehnám a rozplodím ho a rozmnožím ho prenáramne. Dvanástoro kniežat splodí, a učiním ho veľkým národom.

21 (BKR) Ale smlouvu svou utvrdím s Izákem, kteréhožť porodí Sára po roce, při tomto času.
21 (ROH) Ale svoju smluvu postavím s Izákom, ktorého ti porodí Sára o tomto čase budúceho roku.

22 (BKR) A když dokonal Bůh řeč svou s ním, vstoupil od Abrahama.
22 (ROH) A keď dohovoril s ním, vystúpil Bôh od Abraháma hore do neba.

23 (BKR) Vzal tedy Abraham Izmaele syna svého, i všecky zrozené v domě svém, i všecky koupené za stříbro své, každého, kdož byl pohlaví mužského, z domácích svých, a obřezal tělo neobřízky jejich hned v ten den, jakž s ním Bůh mluvil.
23 (ROH) A Abrahám vzal Izmaela, svojho syna, i všetkých, ktorí sa narodili v jeho dome, jako i všetkých tých, ktorých bol nadobudol za svoje striebro, všetkých mužského pohlavia medzi mužmi domu Abrahámovho, a obrezal telo ich neobriezky hneď toho istého dňa, tak ako s ním o tom hovoril Bôh.

24 (BKR) A byl Abraham v devadesáti devíti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.
24 (ROH) A Abrahámovi bolo deväťdesiatdeväť rokov, keď si obrezal telo svojej neobriezky.

25 (BKR) Izmael pak syn jeho byl v třinácti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.
25 (ROH) A Izmaelovi, jeho synovi, bolo trinásť rokov, keď si obrezal telo svojej neobriezky.

26 (BKR) Jednoho a téhož dne obřezáni jsou, Abraham a Izmael syn jeho.
26 (ROH) Hneď toho istého dňa bol obrezaný Abrahám aj Izmael, jeho syn.

27 (BKR) I všickni domácí jeho, doma zrození i za stříbro od cizozemce koupení, obřezáni jsou s ním.
27 (ROH) A tak i všetci mužovia jeho domu, jako narodení v dome, tak i nadobudnutý za striebro od cudzozemca, boli obrezaní razom s ním.


Gn 17, 1-27





Verš 1
Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým.
Gn 5:22 - A chodil Enoch stále s Bohem po zplození Matuzaléma tři sta let, a plodil syny a dcery.

Verš 2
A učiním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím tě náramně velmi.
Gn 15:18 - V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten:
Ex 2:24 - I vzhlédl Bůh na syny Izraelské, a poznal Bůh.
Ex 6:5 - Nad to, já slyšel jsem křik synů Izraelských, kteréž Egyptští v službu podrobují, a rozpomenul jsem se na smlouvu svou.
Lv 26:42 - Tedy rozpomenu se na smlouvu svou s Jákobem, a na smlouvu svou s Izákem, i na smlouvu svou s Abrahamem rozpomenu se; také i na tu zemi pamětliv budu.
Gn 12:2 - A učiním tě v národ veliký, a požehnám tobě, a zvelebím jméno tvé, a budeš požehnání.
Gn 13:16 - A rozmnožím símě tvé jako prach země; nebo jestliže kdo bude moci sčísti prach země, tedy i símě tvé sečteno bude.
Gn 15:5 - I vyvedl jej ven a řekl: Vzhlédniž nyní k nebi, a sečti hvězdy, budeš-li je však moci sčísti? Řekl mu ještě: Tak bude símě tvé.

Verš 4
Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých.
Rim 4:17 - (Jakož psáno jest: Otcem mnohých národů postavil jsem tebe,) před obličejem Boha, jemuž uvěřil, kterýž obživuje mrtvé a povolává i těch věcí, jichž není, jako by byly.

Verš 6
A učiním, abys se rozplodil náramně velmi, a rozšířím tě v národy; i králové z tebe vyjdou.
Mt 1:6 - Jesse zplodil Davida krále. David pak král zplodil Šalomouna, z té, kteráž někdy byla žena Uriášova.

Verš 7
Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobě, po rodech jejich, za smlouvu věčnou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobě.
Gn 13:15 - Nebo všecku zemi, kterouž vidíš, tobě dám a semeni tvému až na věky.

Verš 8
Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem.
Gn 15:18 - V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten:
Dt 1:8 - Ej, ukázal jsem vám tu zemi; vejdětež do ní, a dědičně vládněte jí, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, i semeni jejich po nich.

Verš 11
Obřežete pak tělo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou a mezi vámi.
Sk 7:8 - I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
Rim 4:11 - A potom znamení, totiž obřízku, přijal za znamení spravedlnosti víry, kteráž byla před obřezáním, na to, aby byl otcem všech věřících v neobřízce, aby i jim přičtena byla spravedlnost,

Verš 12
Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli cizozemců byl, jenž není z semene tvého.
Lv 12:3 - Potom dne osmého obřezáno bude tělo neobřízky jeho.
Lk 2:21 - A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.

Verš 19
Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu věčnou, i s semenem jeho po něm.
Gn 18:10 - A řekl: Jistotně se navrátím k tobě vedlé času života, a aj, syna míti bude Sára manželka tvá. Ale Sára poslouchala u dveří stanu, kteréž byly za ním.
Gn 21:2 - Nebo počala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten čas, kterýž předpověděl Bůh.

Verš 20
Také o Izmaele uslyšel jsem tě; a aj, požehnám jemu, a učiním to, aby se rozplodil, a rozmnožím ho náramně velmi; dvanáctero knížat zplodí, a rozšířím jej v národ veliký.
Gn 16:10 - Opět řekl anděl Hospodinův: Velice rozmnožím símě tvé, aniž bude moci sečteno býti pro množství.
Gn 25:12 - Tito jsou pak rodové Izmaele syna Abrahamova, jehož porodila Agar Egyptská, děvka Sářina, Abrahamovi.
Gn 25:16 - Ti jsou synové Izmaelovi, a ta jména jejich, po vsech jejich, a po městech jejich, dvanáctero knížat po čeledech jejich.

Verš 21
Ale smlouvu svou utvrdím s Izákem, kteréhožť porodí Sára po roce, při tomto času.
Gn 21:2 - Nebo počala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten čas, kterýž předpověděl Bůh.

Gn 17,1-8 - Všemohúci Boh, hebr. ,El-Šaddaj', označuje Boha, ktorý sám sebe stačí a ktorý môže všetko (Ex 6,2). Boh pripomína svoju zmluvu, ale už aj od Abrama žiada okrem dokonalého života a vernosti – chodievaj predo mnou – obriezku, ktorá bude vonkajším znakom zmluvy. Obriezka sama nie je zmluvou, ale len znakom. – Boh mení Abramovo meno na Abrahám – otec množstva. Aj táto zmena je znakom, že Boh svoje prisľúbenie o Abrahámovom potomstve splní.

Gn 17,9-14 - Obriezka jestvovala už pred Abrahámom. Teraz dostáva iný zmysel (Ex 4,25; Joz 5,2), náboženský charakter. V Izraeli od čias Abrahámových bola vonkajším znakom zmluvy medzi Bohom a Izraelitmi, mala pripomínať povinnosti a záväzky, ktoré mali Izraeliti voči Bohu a bola upamätovaním na vyvolenie Božie: z potomstva Abrahámovho narodí sa Mesiáš. Len tí budú účastní na požehnaní Božom, čo budú mať obriezku, len tí budú vlastníkmi zasľúbenej zeme, čo budú nosiť toto viditeľné znamenie – ostatní budú vytvorení, vyobcovaní spomedzi Božieho ľudu. Obriezka sama v sebe bola len znamením, teda nespôsobovala sama zo seba ospravedlnenie, no povzbudzovala človeka na vzbudenie viery, nádeje a lásky k Bohu, oživovala nádej v budúceho Mesiáša. Takto obriezka bola predobrazom sviatosti krstu (Kol 2,11). Obriezkou sa stával starozákonný človek členom Božieho ľudu a krstom sa stávame členmi kráľovstva Kristovho, sv. Cirkvi. Boh pozdvihuje známy obrad na nové označenie, ako to bolo pri zmluve s Noemom: dúhu dal na znamenie, že viac nebude potopy, tak tu obriezku (poznali ju Edomčania, Amončania, Moabčania, Arabi, ba aj Egypťania) nariaďuje nosiť ako znamenie svojej zmluvy s Abrahámom a jeho potomstvom, a takto sa aj obriezka stáva jednou z podmienok zmluvy. Obriezku vykonával obyčajne otec rodiny, neskoršie osobitný skúsený muž, ktorého volali mohel. Robili ju ostrým kamenným nožom.

Gn 17,15 - Boh mení aj meno Saraiino. Doteraz sa volala Sarai (t. j. Pani moja, Kráľovná moja), nabudúce jej meno bude len Sára, t. j. Pani, Kráľovná, lebo bude matkou vyvoleného národa a matkou mnohých kniežat a kráľov (6.16). Táto zmena je teda obdobná so zmenou mena Abrahámovho. Mená budú označovať splnenie Božieho prísľubu.

Gn 17,16-22 - Boh udáva dôvod, prečo zmenil meno Saraiino, a spolu zvestuje Abrahámovi, že prisľúbený dedič bude syn, ktorého mu porodí Sára (15, 4). Abrahámov smiech je alúziou na Izákovo meno. Bola to teda veľká skúška Abrahámovej viery. Požehnania nebudú patriť Izmaelovi, ale Izákovi, ktorý bude dedičom Božích prísľubov.