  | Kniha GenezisBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Gn 15, 1-21 |
1 (BKR) Když pak ty věci pominuly, stalo se slovo Hospodinovo k Abramovi u vidění, řkoucí: Neboj se, Abrame; já budu pavéza tvá, a odplata tvá velmi veliká.
1 (ROH) Po týchto veciach stalo sa slovo Hospodinovo k Abramovi vo videní povediac: Neboj sa Abrame, ja som tvojím štítom a tvojou odplatou veľmi velikou.
2 (BKR) Jemužto řekl Abram: Panovníče Hospodine, což mi dáš, poněvadž já scházím bez dětí, a ten, jemuž zanechám domu svého, bude Damašský Eliezer?
2 (ROH) Na to povedal Abram: Ó, Pane , Hospodine, čože mi dáš, keď ja ta odchádzam bezdetný, a majiteľom môjho domu je damašský Eliézer!
3 (BKR) Řekl ještě Abram: Aj, mně jsi nedal semene; a aj, schovanec můj bude mým dědicem.
3 (ROH) A ešte povedal Abram: Hľa, mne si nedal semena, a tak hľa, cudzí syn môjho domu bude mojím dedičom.
4 (BKR) A aj, slovo Hospodinovo k němu, řkuci: Nebudeť ten dědicem tvým, ale kterýž vyjde z života tvého, ten dědicem tvým bude.
4 (ROH) A hľa, slovo Hospodinovo stalo sa k nemu povediac: Ten nebude tvojím dedičom, ale ten, ktorý vyjde z tvojho života, ten bude tvojím dedičom.
5 (BKR) I vyvedl jej ven a řekl: Vzhlédniž nyní k nebi, a sečti hvězdy, budeš-li je však moci sčísti? Řekl mu ještě: Tak bude símě tvé.
5 (ROH) A Hospodin ho vyviedol von a riekol: Nože pozri hore na nebo a spočítaj hviezdy, ak ich budeš môcť spočítať. A potom mu riekol: Tak bude tvoje semä.
6 (BKR) I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost.
6 (ROH) A uveril Hospodinovi, a on mu to počítal za spravedlivosť.
7 (BKR) (Nebo byl řekl jemu: Já jsem Hospodin, kterýž jsem tě vyvedl z Ur Kaldejských, aťbych dal zemi tuto k dědičnému vládařství.
7 (ROH) A riekol mu: Ja som Hospodin, ktorý som ťa vyviedol z Úra Chaldejov, aby som ti dal túto zem, aby si ju zdedil trvale.
8 (BKR) I řekl: Panovníče Hospodine, po čem poznám, že ji dědičně obdržím?
8 (ROH) A povedal: Ó, Pane, Hospodine, po čom poznám, že ju zdedím trvale?
9 (BKR) I odpověděl jemu: Vezmi mně jalovici tříletou, a kozu tříletou, a skopce tříletého, hrdličku také a holoubátko.
9 (ROH) A riekol mu: Vezmi mi trojročnú jalovicu, trojročnú kozu a trojročného barana a hrdličku a holúbä.
10 (BKR) Kterýžto vzav ty všecky věci, zroztínal je na poly, a rozložil na dvě straně, jednu polovici proti druhé; ptáků pak nezroztínal.
10 (ROH) Vtedy mu vzal všetky tie veci a poroztínal ich na poly a dal každú polovicu oproti jej polovici, ale vtákov nerozťal.
11 (BKR) Ptáci pak sedali na ta mrtvá těla, a Abram je sháněl.
11 (ROH) Tu sa spustili draví vtáci na mŕtvoly, a Abram ich odháňal.
12 (BKR) I stalo se, když slunce zapadalo, že dřímota těžká připadla na Abrama; a aj, hrůza a tma veliká obklíčila jej).
12 (ROH) A stalo sa, keď zapádalo slnce, že padol tuhý spánok na Abrama, a hľa, náramný strach a veľká tma pripádala na neho.
13 (BKR) Řekl tedy Bůh Abramovi: To zajisté věz, že pohostinu bude símě tvé v zemi cizí, a v službu je podrobí, a trápiti je budou za čtyři sta let.
13 (ROH) A Hospodin riekol Abramovi: Vedz istotne, že tvoje semeno bude pohostínom v zemi, ktorá nebude patriť im, a budú im, ľuďom tej zeme, slúžiť, a budú ich trápiť štyristo rokov.
14 (BKR) Však národ, jemuž sloužiti budou, já souditi budu; a potom vyjdou s velikým zbožím.
14 (ROH) Ale aj národ, ktorému budú slúžiť, ja budem súdiť, a potom vyjdú s veľkým majetkom.
15 (BKR) Ty pak půjdeš k otcům svým v pokoji; a pohřben budeš v starosti dobré.
15 (ROH) A ty pojdeš ku svojim otcom v pokoji; pochovaný budeš v dobrej starobe.
16 (BKR) A čtvrté pokolení sem se navrátí; nebť ještě není doplněna nepravost Amorejských.
16 (ROH) Ale štvrté pokolenie sa navráti sem, lebo ešte doteraz nie je doplnená neprávosť Amoreja.
17 (BKR) I stalo se, když zapadlo slunce, a tma bylo, a aj, ukázala se pec kouřící se, a pochodně ohnivá, kteráž šla mezi díly těmi.
17 (ROH) A stalo sa, keď zašlo slnce, že nastala hustá tma, a hľa, zjavila sa dymiaca pec a horiaca fakľa, ktorá prešla pomedzi tie rozťaté diely.
18 (BKR) V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten:
18 (ROH) Toho dňa učinil Hospodin smluvu s Abramom a riekol: Tvojmu semenu som dal túto zem od Egyptskej rieky až po veľkú rieku, rieku Eufrates,
19 (BKR) Cinejské, Cenezejské, Cethmonské,
19 (ROH) Keneja, Kenizeja, Kadmoneja,
20 (BKR) A Hetejské, Ferezejské, a Refaimské,
20 (ROH) Heteja, Ferezeja i Refaimov,
21 (BKR) Amorejské, i Kananejské také, a Gergezejské a Jebuzejské.
21 (ROH) ako aj Amoreja, Kananeja, Girgazeja a Jebuzeja.
| | | Gn 15, 1-21 |
Verš 1
Když pak ty věci pominuly, stalo se slovo Hospodinovo k Abramovi u vidění, řkoucí: Neboj se, Abrame; já budu pavéza tvá, a odplata tvá velmi veliká.
Ž 16:6 - Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.
Ž 18:2 - Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
Ž 19:11 - Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů.
Verš 5
I vyvedl jej ven a řekl: Vzhlédniž nyní k nebi, a sečti hvězdy, budeš-li je však moci sčísti? Řekl mu ještě: Tak bude símě tvé.
Ex 32:13 - Rozpomeň se na Abrahama, Izáka a Izraele, služebníky své, jimž jsi zapřisáhl skrze sebe samého a mluvil jsi jim: Rozmnožím símě vaše jako hvězdy nebeské, a všecku zemi tuto, o kteréž jsem mluvil, dám semeni vašemu, a dědičně obdržíte ji na věky.
Dt 10:22 - V sedmdesáti dušech sstoupili otcové tvoji do Egypta, nyní pak rozmnožil tě Hospodin Bůh tvůj, abys byl v množství jako hvězdy nebeské.
Rim 4:18 - Kterýžto Abraham v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podle toho povědění: Takť bude símě tvé, jakožto hvězdy nebeské a jako písek mořský.
Heb 11:12 - A protož i z jednoho, a to již téměř umrtveného, rozplozeno jest potomků množství veliké, jako jest množství hvězd nebeských, a jako písek nesčíslný, kterýž jest na břehu mořském.
Verš 6
I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost.
Rim 4:3 - Nebo co praví Písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost.
Rim 4:9 - Blahoslavenství tedy toto k obřízce-li se vztahuje toliko, čili také k neobřízce? Nebo pravíme, že Abrahamovi víra jest počtena za spravedlnost.
Rim 4:18 - Kterýžto Abraham v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podle toho povědění: Takť bude símě tvé, jakožto hvězdy nebeské a jako písek mořský.
Rim 4:22 - A protož počteno jest jemu to za spravedlnost.
Gal 3:6 - Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.
Jak 2:23 - A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu to za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.
Verš 7
(Nebo byl řekl jemu: Já jsem Hospodin, kterýž jsem tě vyvedl z Ur Kaldejských, aťbych dal zemi tuto k dědičnému vládařství.
Ž 105:11 - Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
Verš 13
Řekl tedy Bůh Abramovi: To zajisté věz, že pohostinu bude símě tvé v zemi cizí, a v službu je podrobí, a trápiti je budou za čtyři sta let.
Ex 12:40 - Čas pak bydlení synů Izraelských, kteříž byli v Egyptě, byl čtyři sta a třidceti let.
Sk 7:6 - Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
Gal 3:17 - Totoť pak pravím: Že smlouvy prve od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, Zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, tak aby slib Boží v nic obrátil.
Verš 14
Však národ, jemuž sloužiti budou, já souditi budu; a potom vyjdou s velikým zbožím.
Ex 3:22 - Ale vypůjčí žena od sousedy své, a od hospodyně domu svého klínotů stříbrných, a klínotů zlatých a roucha; i vložíte to na syny a na dcery své, a tak obloupíte Egypt.
Ex 11:2 - Mluv nyní v uši lidu, ať vypůjčí jeden každý od bližního svého, a každá od bližní své klínotů stříbrných a klínotů zlatých.
Ex 12:35 - Učinili pak synové Izraelští podlé rozkazu Mojžíšova; nebo vyžádali byli od Egyptských klínotů stříbrných a zlatých, i šatů.
Verš 15
Ty pak půjdeš k otcům svým v pokoji; a pohřben budeš v starosti dobré.
Gn 25:7 - Tito pak jsou dnové let života Abrahamova, v nichž byl živ: Sto sedmdesáte a pět let.
Verš 16
A čtvrté pokolení sem se navrátí; nebť ještě není doplněna nepravost Amorejských.
Ex 12:40 - Čas pak bydlení synů Izraelských, kteříž byli v Egyptě, byl čtyři sta a třidceti let.
Verš 18
V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten:
Gn 12:7 - I ukázal se Hospodin Abramovi a řekl: Semeni tvému dám zemi tuto. Tedy vzdělal tu oltář Hospodinu, kterýž se byl ukázal jemu.
Gn 13:15 - Nebo všecku zemi, kterouž vidíš, tobě dám a semeni tvému až na věky.
Gn 24:7 - Hospodin Bůh nebe, kterýž vzal mne z domu otce mého a z vlasti mé, a mluvil mi, a kterýž mi přisáhl, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, onť pošle anděla svého před tebou, a vezmeš manželku synu mému odtud.
Gn 26:4 - Rozmnožím také símě tvé jako hvězdy nebeské, a dám semeni tvému všecky země tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země;
Ex 32:13 - Rozpomeň se na Abrahama, Izáka a Izraele, služebníky své, jimž jsi zapřisáhl skrze sebe samého a mluvil jsi jim: Rozmnožím símě vaše jako hvězdy nebeské, a všecku zemi tuto, o kteréž jsem mluvil, dám semeni vašemu, a dědičně obdržíte ji na věky.
Dt 1:8 - Ej, ukázal jsem vám tu zemi; vejdětež do ní, a dědičně vládněte jí, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, i semeni jejich po nich.
Dt 34:4 - A řekl jemu Hospodin: Tato jest země, kterouž s přísahou zaslíbil jsem Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, řka: Semeni tvému dám ji. Způsobil jsem to, abys ji viděl očima svýma, však do ní nevejdeš.
Gn 15,1-4 - Abram je už dlhší čas v Kanaáne, ale stále je tu ako cudzinec, ktorý sa musí bedlivo starať o svoj majetok. Za jeho dôveru Boh mu teraz prisľubuje ochranu a odmenu, a to vo videní, čiže zjavení. Táto Božia láska dodáva Abramovi smelosti, aby sa požaloval na svoj osud a aby poprosil Pána o ďalšiu priazeň. Čo mu osoží všetko bohatstvo, sláva a zem, keď ju nebude mať komu zanechať? Nemá potomka, teda pre cudzieho sa namáha: "damašský Eliezer bude majiteľom môjho domu". Eliezer bol asi Abramovým otrokom. Volá sa domorodý, lebo sa narodil už v Abramovom dome z otrockých rodičov. Možno predpokladať, že po odlúčení sa od Lota mal Abram úmysel urobiť ho svojím dedičom. Tu Abram vyjadruje prvý raz Pánovi svoju nespokojnosť.
Gn 15,17 - Starý obrad uzatvárania zmluvy, prevzatý z dosvedčených starovekých zvykov: zmluvné strany prechádzajú pomedzi rozpolené zvieratá a vyhlasujú, že ich môže stihnúť osud obetovaných zvierat, ak porušia túto dohodu. – Boh prešiel v podobe dymiacej pece a horiacej fakle. Prešiel sám, lebo jeho zmluva bola jednostranná, keďže to nie je zmluva medzi rovnocennými partnermi (9,9). Ide o slávnostnú zmluvu, spečatenú prísahou (prechodom pomedzi rozpolené zvieratá).
